(11.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Za prvé. Úředníci stavebního úřadu jsou při zpracování odborných stanovisek vázáni pokyny nadřízených, kteří jsou z jiného oboru státní služby. Hrozí tak zákonem dovolené ovlivnění odborného stanoviska zájmy, které prosazuje nadřízený odborných úředníků.
Za druhé. Zákon umožňuje účelové přidělování spisů. Díky tomu lze ovlivnit rozhodnutí pouhým účelovým výběrem úředníka. Řešení navržené v pozměňovacím návrhu 7968 poslance Martina Kolovratníka spočívá v zakotvení za prvé odborné odpovědnosti úředníků a transparentnosti jejich rozhodování a za druhé pevného a veřejného rozvrhu práce Nejvyššího a Specializovaného stavebního úřadu.
Ad 1. Navrhuje se, aby zákon výslovně zakotvil princip odborné odpovědnosti úředníků při integrovaném rozhodování stavebních úřadů. Splnění požadavků na ochranu každého z dotčených veřejných zájmů může posuzovat úřední osoba s odpovídající kvalifikací, která bude za splnění těchto podmínek odpovídat a jejíž posouzení bude závazné.
Ad 2. Navrhuje se zavedení veřejně přístupného rozvrhu práce pro Nejvyšší stavební úřad a Specializovaný stavební úřad zabraňujícího účelovým zásahům do přidělování případů jednotlivým úředníkům.
O pozměňovacím návrhu 8003 k tisku 1008, ve znění tisku 1008/7, podrobněji. Praktické problémy původního návrhu zákona tisku 1008 ve znění KPNHV v tisku 1008/7, které řeší návrh č. 8003 poslance Ondřeje Polanského:
Za prvé. Povinnost vést elektronický stavební deník v případně nadlimitních veřejných zakázek již podle stávajícího znění stavebního zákona existuje. Zavedena byla v roce 2020 jako součást novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Vládní návrh novely stavebního zákona s ní však již nepočítá.
Bod 2. Stavební deník v papírové podobě podléhá vyššímu riziku poškození, ztráty či manipulace se záznamy, a tedy omezené možnosti efektivní kontroly stavebních prací, zvýšenému riziku pro korupční jednání, komplikovanému dokazování v soudních sporech. Řešení navržené v pozměňovacím návrhu č. 8003 poslance Ondřeje Polanského spočívá v zachování stávající povinnosti vést elektronický stavební deník u staveb, které jsou předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, i v novém stavebním zákoně.
Poněvadž jsem nestihl přečíst celý dopis, tak se přihlásím ještě jednou a určitě vás o to neochudím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji. Eviduji vaši přihlášku. A nyní bude hovořit pan kolega Tomáš Vymazal a připraví se František Navrkal.
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s textem, který nese název Čtyři městské artikuly, a jde o požadavky velkých měst k podpoře návrhu stavebního zákona.
Dovolím si začít mottem, které mě zasáhlo a které tu uvádějí samosprávy: čím lepší územní plánování, tím jednodušší povolování staveb. A dodávají i citaci z Evropské charty místní samosprávy, která ve svém článku 4 odstavci 3 říká: Odpověď za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže. A z toho vlastně vycházejí ty požadavky městských samospráv, na kterých kategoricky trvají a podmiňují jimi podporu této novely.
Část A, Čtyři městské artikuly, na kterých samosprávy kategoricky trvají, jak jsem říkal.
Za prvé - Právo územního plánování v samostatné působnosti. Zastupitelstvo obce nebo kraje může rozhodnout, že regulační plán, územní plán, zásady územního rozvoje nebo jejich změnu pořídí tato obec nebo kraj v samostatné působnosti.
Za druhé - je to pořád v rámci bodu 1 - všechna ostatní pravidla pořizování jsou zachována, čili jako dnes pořizování provádějí kvalifikovaní úředníci, tak jako dnes dotčené státy orgány podávají závazná stanoviska. Nově rozpory řeší Nejvyšší stavební úřad a vláda, samospráva se může bránit žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu a Nejvyšší stavební úřad zajišťuje dozor, může pozastavit platnost územně plánovací dokumentace a podat návrh na její zrušení k Ústavnímu soudu.
Já si u prvního bodu dovolím podotknout, že tu spatřujeme problém týkající se památkové péče, ale s detaily tohoto problému vás seznámí můj kolega poslanec Lukáš Černohorský v rámci svého vystoupení, takže do těch detailů nebudu zabíhat.
Druhý bod, druhý artikul. Ten artikul se jmenuje Městské stavební předpisy a zní: V mezích stavebního zákona mohou velká města vyhláškou zastupitelstva v samostatné působnosti podrobněji vymezit požadavky na výstavbu, to je požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby, a dozor provádí Nejvyšší stavební úřad, který může podat návrh na zrušení předpisu nebo jeho části k Ústavnímu soudu.
Třetí artikul - Sídlo Nejvyššího stavebního úřadu. Z mnoha důvodů by měl Nejvyšší stavební úřad sídlit na dobře dostupném místě mimo Prahu, například v Ostravě, Hradci Králové, Olomouci, Liberci, Litomyšli, Kroměříži a podobně. Potřeba vyrovnání Prahy a jiných regionů a měst je zjevná, má lepší dostupnost kvalitních nových zaměstnanců než v Praze, je to, řekl bych, nabíledni. Výraz respektu k samosprávám a regionům z toho plyne také. Jde vlastně o posílení nezávislosti a jakýsi začátek nové éry.
Čtvrtý artikul - Dokončení územních plánů. Z důvodu enormní náročnosti a nákladů dosavadní přípravy nových územních plánů mnoha měst je nutné v přechodných ustanoveních připustit jejich dokončení a platnost podle dosavadních předpisů. Územní a regulační plány schválené před účinností tohoto zákona se považují za územní a regulační plány podle tohoto zákona. Pořizování územních a regulačních plánů a jejich změn započaté před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
Takže to byly ty čtyři artikuly, na kterých samosprávy bezpodmínečně trvají, a vlastně bez jejich naplnění nemohou tuto novelu stavebního zákona podpořit.
Ale ten text má ještě další část, jsou to další požadavky samospráv k projednání a zapracování, který je rozdělen asi do tří, čtyř sekcí.
První z nich, obecné principy, říká: navrátit do úvodních částí zákona principy vážení zájmů s důrazem na posuzování, ochranu a rozvoj území jako celku. Státní stavební správa zajišťuje ochranu a spravedlivou rovnováhu veřejných i soukromých zájmů. Za tím účelem zajišťuje, poměřuje a koordinuje tyto zájmy, hodnotí jejich význam a usiluje o předcházení jejich rozporům.
Za druhé. V případě rozporů více veřejných zájmů stavební úřad porovná jejich význam a závažnost s cílem zajistit, aby zásah do žádného z nich svými nepříznivými následky nepřesahoval přínosy.
Za třetí. Uplatňování požadavků ochrany veřejného zájmu nesmí vést k nepřiměřeném dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku.
Pak je tady sekce územní plánování, která obsahuje tyto čtyři body:
Samosprávy žádají, aby bylo doplněno právo obcí zařadit do územně plánovací dokumentace podmiňující plánovací smlouvu, jejímž uzavřením by obec podmínila ve svém územním nebo regulačním plánu rozhodování v území. Také žádají o doplnění práva obcí připravovat též územně analytické podklady a územní studie a právo připomínkovat územně analytické podklady a územní studie zpracované pořizovatelem. ***
