(10.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Ještě k tomu chci dodat - já jsem si všiml, že při té debatě se často řečníci odvolávají, nebo při těch debatách, které se konaly, se odvolávali na Davoskou deklaraci. Já jsem zaregistroval, že je využívána i podpora těch pozměňovacích návrhů, tak já si jen dovolím připomenout do té rozpravy nebo do té debaty, která se vede, co to ta Davoská deklarace je.
Prakticky všechny evropské země mají ve větší či menší míře zkušenost s tím, že dochází k velmi nekvalitní výstavbě obchodních, výrobních a skladovacích budov zejména na periferiích měst a někdy dokonce i v centrech. Špatná politika územního plánování tak ničí vlastně hodnoty krajiny i zastavěných sídel. A tomu balastu se sotva dá říkat architektura. Jsou to takové účelové stavby. A tento neblahý vývoj vedl ministry kultury evropských zemí k tomu, že se na svém setkání v Davosu v roce 2018 zavázali a dohodli, že budou podporovat úsilí o vysoce kvalitní stavební kulturu, high-quality Baukultur, a to jak té nově vznikající, tak i již té vytvořené historické.
Při pohledu na ty pozměňovací návrhy marně hledám nástroje, které umožní lepší dohled státu nad kvalitou zastavěného území. Vstřícnost investorům, pokud je přílišná, může vést úplně opačným směrem, třeba i k tak omezeným nebo nevhodným řešením, jako je obytný prostor bez oken. Já apeluji - někdy se deklarují vznešené cíle a jde se úplně opačným směrem, tak na to upozorňuji. Domnívám se, že tohle bychom chtít neměli, ty obytné místnosti bez oken.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho vystoupení. Nyní vystoupí se stanoviskem klubu KDU-ČSL pan poslanec Marek Výborný, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, chci podotknout, že zde vystupuji vlastně podruhé. Poprvé bylo krátce po zahájení mého příspěvku v obecné rozpravě při posledním projednávání těchto dvou tisků v této sloučené rozpravě jednání přerušeno a já si nyní dovolím se k tomu vrátit. Nebudu opakovat věci, které zde byly řečeny. Jenom je připomenu a soustředím se na začátku skutečně na stanovisko poslaneckého klubu KDU-ČSL, ale v zásadě tady určitě budu tlumočit stanovisko jak koalice SPOLU, tak i těch, se kterými jsme spolupracovali na našem komplexním pozměňovacím návrhu, tedy i s kluby koalice Pirátů a STAN.
Co chci říci na začátku? Je naprosto nesporné, že máme s paní ministryní a s vládou společný cíl. Chceme rychlé, jednoduché, transparentní, digitální - to je ta podmínka, abychom to všechno dokázali - stavební řízení, které bude moderní a které bude přívětivé vůči stavebníkům, hlavně vůči občanům. Nechceme - a v tom nevím, jestli se už zcela shodujeme - stavební řízení, stavební zákon, který by preferoval pouze určitou skupinu stavebníků, například velkých developerů a podobně. Čili základní shoda v tom cíli tady samozřejmě je, jenom se bohužel zcela míjíme tou cestou, jak toho cíle dosáhnout. My jsme přesvědčeni o tom, že tohoto cíle se nedosáhne destrukcí toho, co léta letoucí funguje. My se neshodujeme v tom, že tohoto cíle se dosáhne vytvořením jednoho superúřadu, cíle se nedosáhne tím, že celé stavební řízení centralizujeme. To všechno jsou věci, se kterými přichází vláda v tom kvazivládním pozměňovacím návrhu, který zde předložil pan poslanec Kolovratník. My jsme přesvědčeni o tom, že toho cíle je možné dosáhnout tak, jak to pojmenoval opoziční pozměňovací návrh, tak, jak se na tom ale shodují všichni klíčoví dotčení aktéři od Svazu měst a obcí přes Sdružení místních samospráv až po Asociaci krajů, a sice že cestou k dosažení toho cíle je digitalizace, jasné digitalizované řízení, vytvoření portálu stavebníka, tak aby skutečně občan, stavebník, mohl své stavební řízení vyřizovat ze své kanceláře nebo ze své domácnosti z jednoho počítače, kam vloží ten projekt, kde se k tomu všichni dotčení aktéři budou v nějakých jasně stanovených lhůtách vyjadřovat, tak abychom zajistili rychlé řízení, kdy tady ale nebudeme muset vytvářet 13 tisíc nových míst pod služebním zákonem, to znamená 13 tisíc nových úředníků.
To všechno jsou věci, kde se zcela míjíme s tím, co tady bylo představeno ze strany té koalice stavebního zákona, tedy hnutí ANO, SPD a KSČM, mohu-li tedy použít výsledky i z projednávání na hospodářského výboru, nakonec i z vystoupení mnoha kolegů zde ve Sněmovně.
Já se k našemu komplexnímu pozměňovacímu návrhu ještě dostanu a některé základní teze - protože bohužel v médiích a ve veřejném prostoru jsou velmi často dezinterpretovány, velmi často jsou označovány nálepkami, které prostě neplatí, ve smyslu toho, že opoziční pozměňovací návrh, náš návrh stavebního řízení, moderního stavebního řízení, nic neřeší, že zůstáváme tam, kde jsme doposud, že řízení bude nadále pomalé, že nebude vstřícné vůči stavebníkovi. Není to pravda. K tomu se dostanu na závěr.
Mám ale některé povinnosti, které jsem nedopověděl při pátečním jednání a ke kterým se s dovolením musím vrátit. Jenom připomenu, že jsem tady představoval pozměňovací návrh, ten jeden, který se týká i legislativně technické úpravy, týká se vyvlastnění. K tomu se vracet nebudu, protože už to bylo jednou vyřčeno. Nicméně bych vás chtěl požádat ještě o podporu dalších pozměňovacích návrhu, to si myslím, že se právě v tomto okamžiku sluší a patří ve třetím čtení.
Jeden pozměňovací návrh se týká územních studií. Je to pozměňovací návrh pod číslem dokumentu 8015. V tom návrhu, on není nijak složitý, se posiluje to, co obecně jako koalice SPOLU považujeme za klíčové, a to je, aby ze stavebního řízení nebyly vylučovány samosprávy, aby skutečně samosprávy měly šanci, a mimo jiné právě v územním řízení, se k těm věcem vyjadřovat. Proto upravujeme a rozšiřujeme kompetence zastupitelstva kraje a analogicky i zastupitelstev obcí v případě pořizování územně plánovací dokumentace. Jedná se především o to, aby zastupitelstvo kraje, potažmo zastupitelstvo obce a města, mělo povinnost schvalovat územní studii pořízenou krajským úřadem, potažmo pořízenou pro území obce nebo jeho části. To znamená, v § 24 by zastupitelstvo kraje a rada kraje schvalovaly územní studii pořízenou krajským úřadem, v případě obce a města by to bylo schválení územní studie pořízené pro území obce nebo jeho část.
Ten cíl je jednoznačný. My chceme, aby samosprávy měly pod kontrolou územní rozvoj, a to i na úrovni územní studie, nikoliv jen na úrovni územního plánu, ale i na úrovni územní studie, aby měly pod kontrolou to, jakým směrem se bude dotčené území rozvíjet. A ta územní studie schválená zastupitelstvem samosprávného celku by sloužila v jeho územním obvodu jako odborný podklad pro další rozhodování. To je ten účel, proč toho chceme docílit a proč nechceme tuto pravomoc samosprávám sebrat. My jsme přesvědčeni o tom, a obecně to je jeden z principů, který jsme tady představili, a hovořil o tom kolega Martin Kupka a další, my chceme, aby občané prostřednictvím volených samospráv ať už na úrovni obcí, měst, nebo krajů, měli maximální vliv na to, jakým směrem se bude dotčené území rozvíjet. Čili poprosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu podobně jako toho, který se týká vyvlastnění, tak abychom pokud možno šetřili vlastnická práva.
Dovolte mi ještě třetí pozměňovací návrh, který předložil kolega Jiří Mihola a ke kterému jsem se v podrobné rozpravě ve druhém čtení přihlásil. Je pod sněmovním dokumentem 7977 a týká se marginální věci, nebo drobnosti, a to jsou lesní mateřské školky. Jenom osvětlím, o co se jedná. Úplně jsem neporozuměl tomu, proč zde je negativní stanovisko hospodářského výboru. ***