(11.00 hodin)
(pokračuje Výborný)
Chci připomenout, že lesní mateřské školky jsou druhem tohoto zařízení předškolního vzdělávání, který je uznán školským zákonem. Vzdělávání dětí v nich probíhá především ve venkovních prostorách, už z názvu lesní mateřské školky to jasně vyplývá. Zázemí pro lesní mateřskou školku nesmí být podle školského zákona stavbou, což je obvykle vykládáno tak, že tedy může jít o výrobek plnící funkci stavby, ale nikoli o stavbu spojenou se zemí. Proto se pozměňovacím návrhem, který Jiří Mihola představil, navrhuje, aby vzhledem k charakteru lesních mateřských školek, škol, mohlo být jejich zázemí umisťováno i mimo zastavěné území podobně - není to tedy něco, co bychom vytvářeli nového - ale podobně, jako to mají např. ekologická či informační centra.
Dále se navrhuje, aby zázemí lesní mateřské školy, které je výrobkem plnícím funkci stavby a nemá doplňkovou funkci bydlení nebo rekreace, bylo považováno za tzv. drobnou stavbu. A jak víme, tu můžeme umisťovat i bez příslušného povolení, ovšem vždy pouze v souladu se stavebním zákonem a územně plánovací dokumentací. Podobně jsou za drobné stavby považovány např. i menší stavby pro myslivost apod. Čili chceme ten stav narovnat, protože samozřejmě ta organizace, nebo institut lesní mateřské školy je relativně nový, čili nekopíruje to, co je běžné pro drobné stavby pro myslivost, stejně tak jako nekopíruje ty možnosti ekologických či informačních center, která se nacházejí mimo zastavěné území, o to jde. Tímto pozměňovacím návrhem tedy vycházíme vstříc tomu, co podle mého názoru by mělo být ve shodě se všemi, kteří zde v Poslanecké sněmovně sedí, i s Ministerstvem pro místní rozvoj. Čili to jsou pozměňovací návrhy, ke kterým jsem chtěl požádat o podporu.
Nyní mi dovolte dokončit to, co jsem nestihl při posledním projednávání, a to je tlumočit usnesení Zastupitelstva Pardubického kraje, které se dotýká rekodifikace stavebního práva. Nebudu číst úvod důvodové zprávy, ale pouze to stanovisko, které jsme byli požádáni, abychom s ním seznámili Poslaneckou sněmovnu, potažmo i veřejnost, při projednávání. Je to šest bodů, není to nijak dlouhé, tak si dovolím to tedy přečíst v úplnosti, tak jak tedy Zastupitelstvo Pardubického kraje, kde mimochodem zasedá i zpravodaj tohoto tisku Martin Kolovratník, odhlasovalo.
1. Ponechání spojeného modelu veřejné správy na úseku stavebního práva. Jde o dlouhodobě ověřený funkční model veřejné správy, který je personálně zajištěn. Agenda je rovnoměrně rozdělena v rámci celé České republiky, z čehož vyplývá velmi dobrá znalost území. Argumentace systémovou podjatostí je marginální, navíc systémová podjatost byla vyřešena novelou správního řádu v rámci zákonodárné iniciativy Pardubického kraje. - Možná si vzpomenete, hlasovali jsme o tom někdy před rokem a půl, čili ta novela, která částečně řešila, z výrazné části řešila onu systémovou podjatost, častý argument třeba i paní ministryně, tak to už máme za sebou. - Spojený model představuje též prokazatelně nižší náklady na výkon agend. - To si myslím, že je důležité v době covidové a pocovidové, kdy budeme skutečně a ministr financí nebo ministryně financí bude otáčet každou korunu. - Příspěvek na výkon přenesené působnosti je ve výši okolo 60 %. Spojený model přináší i možnost spojení více agend, co se týče přenesené a samostatné působnosti na jednotlivých obcích.
2. Akcent na procesní stránku stavebního práva a její úpravy ve smyslu zrychlení a zjednodušení. Stávající procesní model je skutečně dlouhodobě neudržitelný. Je třeba odstranit řetězení správních úkonů. - Čili tady jsme určitě v souladu. - Návrh nového stavebního zákona přináší minimálně určité spojení agend, zánik samostatného územního a stavebního řízení. Vše by mělo vést k jedinému povolovacímu procesu. Tento návrh je na půl cesty, měla by mu být věnována pozornost a měl by být dále rozpracován, neboť právě tato cesta může přinést zrychlení a zjednodušení celého procesu.
3. Digitalizace stavebního práva. Společně s úpravou procesu je třeba plně zapojit proces digitalizace stavebního práva. Je naprosto nevyhnutelné zřídit Portál stavebníka jako jediné přístupové místo, kam budou vstupovat všichni účastníci procesu. Pokud se uvedené podaří, bude to znamenat zásadní zkrácení lhůt a prostřednictvím Portálu stavebníka bude možno zajistit, aby se všechny dotčené orgány vyjadřovaly k jedné dokumentaci jednotným způsobem a v jeden čas. Při správném nastavení a čitelné digitální stopě pak bude možno zpětně zajistit důkladnou zpětnou kontrolu vstupů celého procesu. Digitalizací a zřízením Portálu stavebníka bude konečně zajištěno, aby drahá a výkonná výpočetní technika nebyla v rámci stavebního řízení používána pouze jako psací nástroj.
4. Integrace dotčených orgánů. Dotčené orgány reálně způsobují neúměrné prodlužování procesu stavebního povolování. - Tady myslím, že jsme ve shodě i s ministerstvem. - Prakticky se nevyjadřují k jedné verzi dokumentace, činnosti neprobíhají zároveň v čase, naopak dochází k řetězení postupů. Výsledkem je, že závazná stanoviska nejsou věcně vzájemně koordinována.
5. Akcent na finanční stránku rekodifikace stavebního práva. Studie vyčíslující náklady na rekodifikaci spojenou s institucionální změnou nebyla nikdy řádně vypracována. Dohady jsou velmi různorodé a nemají reálný základ. Je třeba upozornit, že samo vládní ministerstvo vnitra upozornilo na neúměrnou finanční náročnost v materiálu s názvem Dopadová studie rekodifikace stavebního práva, institucionální změny. Dle této studie předkládaný návrh rekodifikace stavebního práva ze strany Ministerstva pro místní rozvoj nelze považovat za přiměřený, neboť základních cílů této rekodifikace stavebního práva, kterými je podstatné zjednodušení procesněprávních, resp. hmotněprávních institutů stavebního práva, lze dosáhnout i v podstatně či méně podstatně modifikované variantě stávající institucionální podobě stavebních úřadů v rámci spojeného modelu výkonu veřejné správy.
6. Posílení úlohy věcně příslušného metodického orgánu. Tím, že převedeme agendu z měst, obcí a krajů na státní úřad, se problémů s lidským faktorem nezbavíme. Toho se zbavíme jen systémovým řešením a jasnými metodikami, ať již úlohu metodického orgánu převezme Nový nejvyšší stavební úřad, který se vyčlení z Ministerstva pro místní rozvoj, nebo bude na Ministerstvu pro místní rozvoj této činnosti věnována větší pozornost. Je třeba, aby do území směřovala sjednocující metodika a byl kladen důraz na to, aby procesy probíhaly v jednotlivých částech území pokud možno stejně.
To je tedy odcitované stanovisko schválené zastupitelstvem Pardubického kraje. Považoval jsem jako poslanec za tento kraj za důležité vás s ním seznámit.
A nyní v třetí části svého vystoupení už bych se rád soustředil na to, s čím přicházíme v rámci té řekněme demokratické opozice, s tím komplexním pozměňovacím návrhem, který občas bývá nepřesně nebo nesprávně - nechci nikoho podezírat, že úmyslně - dezinterpretován. My jsme té práci skutečně věnovali velkou pozornost a množství času a zároveň jsme sledovali ty cíle, kde se s ministerstvem a s vládou shodujeme.
Chceme plně digitální stavební řízení. Chceme ale zabránit vzniku celé soustavy nových drahých a zbytečných úřadů pod hlavičkou jednoho stavebního superúřadu. Mimochodem ty miliardy, které by to stálo, budou, jsem o tom přesvědčen, v rámci státního rozpočtu a veřejných financí potřeba úplně někde jinde. Doba, která nás čeká, nebude lehká, tak toto považuji za mrhání veřejnými prostředky.
Hrozí tady ještě ale jedna věc, na kterou tady také bylo upozorňováno, a to je úplná paralýza stavebního řízení, protože pokud bychom šli tou cestou, jak je tady zatím naznačeno v podobě pozměňovacího návrhu pana kolegy Kolovratníka, tak to fakticky bude znamenat, že se v následujících měsících po nabytí účinnosti toho zákona budou muset sestěhovávat ty ne stovky, ale tisíce úředníků, kdy se budou nejenom sestěhovávat úředníci, ale také veškerá agenda a kdy to fakticky může vést k úplné paralýze stavebního řízení v řádu měsíců, možná i několika let. A jsem přesvědčen o tom, že to si nemůžeme dovolit, protože pokud platí ta predikce, že se mimo jiné máme z případné krize proinvestovat, tak my potřebujeme funkční, rychlé stavební řízení a není možné s ohledem na zájmy určité skupiny aktérů stavebního řízení a stavebního procesu a stavebních předpisů riskovat to, že zde budou obrovské problémy personální i institucionální.
No a další věc. Já jsem přesvědčen, že tady musíme hájit zájmy občanů. Občan stavebník má přece právo na to, aby si mohl co nejblíže sobě vyřizovat všechny náležitosti a nemusel nikde dále cestovat. V okamžiku, kdy půjdeme cestou centralizace, což v tuto chvíli naznačuje to vládní řešení, se bohužel dostáváme do těchto problémů:
Tím základním problémem je skutečně ta institucionální podoba, kdy dochází k likvidaci smíšeného modelu veřejné správy, který tady funguje. Připomínám, proti jsou obce a města, stanovisko Svazu měst a obcí je naprosto zřetelné, proti je Asociace krajů, proti jsou další aktéři. Zároveň je tady ohrožena ochrana veřejných zájmů. Hovořil tady o tom pan ministr Zaorálek, pokud jde o kulturní dědictví a památkovou péči. Bylo tady hovořeno řadou kolegů i o ochraně životního prostředí, přírodního bohatství krajiny. Myslím si, že ty věci skutečně spolu velmi úzce souvisí.***
