(11.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Řešení, které bylo jiné než v České republice - překlenovací příspěvek je zdanitelný a je nutné jej zohlednit při určování zisku v souladu s daňovými předpisy. Maximální podpora byla 50 000 euro měsíčně. Pokud má společnost až pět zaměstnanců, je maximální částka náhrady 3 000 euro měsíčně, při 10 zaměstnancích 5 000 euro měsíčně. Rozhodující byl počet zaměstnanců na plný pracovní úvazek k 29. únoru 2020. My jsme měli o něco přísnější parametry v programu Antivirus. Tam bylo 90 % počtu udržených pracovních míst a 90 % objemu mezd. Těm stát těmi 13 miliardami skutečně pomohl.
Němci taky mysleli na situaci, kdy jsou přidružené společnosti nebo společnosti, které vlastní nebo kontroluje přímo či nepřímo stejná osoba nebo společnost. Na takovouhle společnost, na takovýhle konglomerát firem se pohlíželo jako na jeden podnikatelský subjekt.
Druhé období, druhá překlenovací podpora v Německu byla v měsících říjen až prosinec loňského roku. Žádosti se mohly podávat až do 31. března 2021. Tři měsíce měly firmy na to, aby podaly žádost. Podívejme se na Antivirus A a B. Kolik mají firmy času? Někdy 11, někdy 10 dnů. Kalendářních, ne pracovních. V Německu tři měsíce, 90 kalendářních dnů, devětkrát delší doba než v České republice.
Maximální výše podpory vlastně byla stejná jako v prvním období. V tomto případě to bylo 200 000 euro, ale protože to bylo na čtyři měsíce, tak to odpovídá částce 50 000 euro měsíčně, což byla stejná jako v prvním překlenovacím období, kdy bylo 150 000 euro na tři měsíce. Žádosti opět mohli podávat pouze daňoví poradci, auditoři nebo účetní, to znamená, tam se zvyšovala pravděpodobnost toho, že žádost bude vyplněna kvalifikovaně, že tam budou správné ekonomické údaje, tudíž chybovost byla mnohem menší.
Podmínky byly stejné jako v prvním období, takže je nebudu opakovat. Byly tam pouze tyto odlišnosti. Museli prokázat pokles předpokládaných tržeb nejméně o 50 % za dva po sobě jdoucí měsíce v období od dubna do srpna ve srovnání se stejnými měsíci v předchozím roce, to znamená 2019, nebo doložení průměrného poklesu tržeb nejméně o 30 % v období od dubna do srpna. Zase mi to přijde spravedlivější, protože posuzujete delší časové období a bylo to za celé čtyři měsíce. V některém měsíci mohly být tržby o něco vyšší, někdy nižší, ale posuzovalo se celé překlenovací období. Byly zrušeny stropy pro ty nejmenší firmy, to znamená, už tam nebyl ten strop 3 000 euro pro společnosti do pěti zaměstnanců a 5 000 euro na měsíc do 10 zaměstnanců. Zůstala pouze horní hranice 50 000 euro. Zvedla se výše překlenovací podpory u nejvyššího propadu tržeb z 80 na 90 % a snížila se dolní hranice propadu tržeb ze 40 na 30 %.
Takže to jsme si prošli pomoc u našich západních sousedů v období březen, duben a potom únor, březen, duben až srpen (?). Pak v listopadu a prosinci byl lockdown, takže přišly speciální programy pro období lockdownu, které se vyplácely za ty dva měsíce. Platilo to pro ty společnosti, které byly ovlivněny vyhláškou omezení provozu vydanou spolkovými zeměmi v důsledku rozhodnutí spolkového kancléře a předsedů vlád spolkových států ze dne 28. října. Týkalo se to přímo ovlivněných společností, to znamená ty, které byly vyhláškami uzavřeny. Ubytovací společnosti a místa konání akcí byly taky považovány za přímo ovlivněné společnosti, protože tu činnost nebylo možné provozovat. Nepřímo ovlivněné společnosti byly takové, které pravidelně generují alespoň 80 % tržeb se společnostmi, které byly přímo zasažené, to znamená, řešili i ty dodavatelské firmy, například do hotelů a podobně, protože ony sice podnikání zakázané neměly, ale jejich nejvýznamnější zákazníci měly zakázané podnikání, tudíž nemohly od nich nakupovat produkty a služby. A tam se platilo týdně. Za každý týden uzavření provozu se platilo až 75 % tržeb z listopadu 2019 nebo prosince 2019.
A pak přišel rok 2021, kdy vznikla Překlenovací podpora III. Předpokladem pro získání této podpory je pokles tržeb související s krizí COVID-19, a to minimálně o 30 % za měsíc, za který je žádáno o podporu v období listopad 2020 až červen 2021. Ke srovnání slouží jako referenční měsíce rok 2019. Na ty společnosti, které byly založené až 1. ledna 2019, v období až do 31. dubna 2020, se vztahují zvláštní předpisy. To znamená i ti, kteří začali podnikat později, mají šanci na podporu dosáhnout. Všechny společnosti ze všech odvětví si mohou žádat, pokud měly roční obrat do 750 milionů euro - všichni živnostníci, všichni, kteří provozují svobodná povolání. Neziskové společnosti a organizace - tady se opět zvýšila podpora na 90, 60 a 40 % podle poklesu tržeb od 30 až nad 70 %.
Pokud vás zajímají nová pravidla, která platila pro toto překlenovací období, tak vám je rád připomenu. Maximální měsíční podpora 1,5 milionu euro - dříve to bylo 50 000 euro, takže zvýšeno třikrát (?). Zálohy - dokonce i záloha - se vyplácí až do výše 100 000 euro. Platí zpětně taky na listopad a prosinec, pokud nebyla využita podpora v měsících lockdownu.
Podívejte se na ten rozdílný přístup. U nás jsou zoufale krátké lhůty na podání žádosti. Prošvihnete to o den, nemáte šanci. Zase se to týká zejména malých. Pošlete o den později odvody, vypadáváte z celého programu. Tady i zpětně, pokud jste to nevyužili z mnoha důvodů, na co jste měli nárok, i zpětně za ty měsíce můžete v příštích šesti měsících požádat. Tomu já říkám vstřícný přístup, ne že dám mimořádně krátké termíny a pak se vlastně raduji, protože X procent to nepodalo a já jsem něco vlastně ušetřil. Neušetřili jsme nic, protože pokud nebudeme mít zdravé podnikající firmy, nebudeme mít daňové příjmy. To jsou úspory na nepravém místě. To je podle mě zcela jednoznačné.
To vlastně ani není spor koalice versus opozice. Na tom bychom se měli shodnout všichni. Spor můžeme mít o tom, který program je lepší, jestli má být parametr 30 %, nebo 25, nebo 35. Ale na tom základním, že je v ekonomickém zájmu České republiky, v ekonomickém zájmu veřejných rozpočtů, ať už státních, či obecních, či krajských, je, abychom měli zdravé, fungující firmy, které budou zaměstnávat lidi. Ti budou platit daň z příjmu ze závislé činnosti. Budou se platit odvody. Budou mít peníze, mohou nakupovat zboží. Budou odvádět DPH, budou platit spotřební daně.
Tady je velkorysý přístup, který dává šanci i zpětné opravy i pro ty, kteří to nestihli i v tom prvním termínu, aby o tu pomoc vlastně nepřišli. Dokonce se vyplácí kompenzace i společnostem, které podnikají s pyrotechnickým zbožím. To mám takovou jako zábavnou poznámku, protože byly zakázané ohňostroje. I těmto firmám se platí kompenzace, protože je to legální podnikání. Může se nám to líbit nebo nelíbit, ale pokud nějaké podnikání je legální, tak by měli mít všichni stejný nárok na podporu, pokud byli zasaženi krizí. Protože samozřejmě i v České republice, v Německu, všude jsou společnosti, jejichž produkty byly mnohem víc žádané v době krize, které prosperují, nabírají zaměstnance, zvyšují zisky. Takže nemluvíme o sto procentech všech společností, všech firem. Mluvíme o těch, které skutečně zasaženy byly. A v letošním roce v Německu vzrostl i maximální příspěvek pro živnostníka nebo pro svobodná povolání, jako herce, až na 7,5 000 euro měsíčně. Tohle ne ve stručnosti, docela obsáhle, jak k tomu přistupovali v Německu. ***
