(11.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Můžete mi říct, že jsem si vybral nejbohatší stát Evropské unie, že to je těžké, že to je nejsilnější ekonomika, tak mám ještě srovnání s jedním státem zhruba stejně velkým, taky s naším sousedem, a to s Rakouskem. A myslím, že naší ambicí by mělo být: být minimálně stejně ekonomicky silní jako Rakousko. Taky české země v Rakousku-Uhersku tvořily hlavní zdroj ekonomické síly.
V Rakousku spolková vláda vytvořila fond na pomoc ve výši 15 miliard eur ve formě subvence a na kompenzaci ztrát. Vláda postupně připravila tři programy financované z fondu, které podporují podnikatele, kteří museli omezit svou činnost v důsledku krize. Mezi tyto tři základní programy patří příspěvek na fixní náklady, o tom tady mluvíme rok a nic, příspěvek na fixní náklady 800 00 euro a program kompenzační ztráty a v době celostátního lockdownu ještě měli stejně jako v Německu speciální program kompenzace při lockdownu. Takže si pojďme postupně představit tyto tři základní programy.
Za prvé je to Příspěvek na fixní náklady I. Platnost programu byla od poloviny března do poloviny září loňského roku. Období, za které se podávají žádosti, jsou tři za sebou jdoucí období. Podmínky pro získání příspěvku: Způsobilé k žádosti byly všechny společnosti, kterým v důsledku krize poklesly tržby mezi 16. březnem a 15. zářím nejméně o 40 % v porovnání s rokem 2019. Žádost bylo možné podat on-line do konce května, písemně až do konce srpna. Bylo to podobně jako v Německu, podle výše propadu tržeb byla hrazena příslušná výše fixních nákladů. Takže 40 až 60 %, 25 % fixních nákladů, 60 až 80 % ztráta tržeb, 50 % fixních nákladů, kdo měl ztrátu vyšší než 80 %, dostal 75 % fixních nákladů. Tento příspěvek byl vyplácen ve třech splátkách. První splátku tvořilo maximálně 50 % předpokládané výše dotace a potom 25, maximálně 75 %, a v té třetí splátce byl zbytek. Společnosti, které požádaly, to znamená ty malé, které požádaly o příspěvek na fixní náklady nižší než 12 000 euro, mohly ještě zohlednit náklady na daňového poradce, auditora nebo účetního až do výše 500 euro jako fixní náklady. Je to rozumné, protože ti nejmenší nemají tak velké ekonomické oddělení, musí si někoho najímat, tak i tyto najaté služby byly součástí kompenzací, a to až do výše 500 euro.
Jak v Rakousku definovali fixní náklady? Nájemné za obchodní prostory, leasingy, pojistky, úrokové náklady na úvěry a půjčky, podíl na nákladech financování leasingových splátek, poplatky za provozní licence, výdaje za elektřinu, plyn nebo telekomunikace, ztráta hodnoty zboží podléhající rychlé zkáze nebo sezonního zboží, osobní náklady, které vznikly jako důsledek krize, například zpracování storna, přeúčtování a podobně, přiměřená odměna podnikatele podléhající dani z příjmu. Pro společnosti, které žádaly o příspěvek na fixní náklady nižší než 12 000 euro, byla taky mzda pro daňového poradce. Výdaje na další smluvně nezbytné platební závazky, které se nedotýkají zaměstnanců. Společnost musí mít sídlo nebo provozovnu v Rakousku. Vzpomeňme si na náš neúspěšný boj z opozice, abychom ze státních podpor v České republice vynechali firmy, které mají sídlo v daňových rájích. Neuspěli jsme. Nepochopitelné - neuspěli jsme. Takže jsme to nezapomněl. Na rozdíl od Rakouska, které si logicky prosadilo, že podporuje své daňové poplatníky, logicky podporuje firmy, které mají sídlo nebo provozovnu na území Rakouska, my jsme byli připraveni podporovat i firmy, které mají sídlo v daňových rájích - bohužel. Společnost vykonává provozní činnost v Rakousku, která vede k příjmům ze zemědělství nebo lesnictví. Obchodní operace, utrpěla výpadek tržeb a musela přijmout přiměřená opatření ke snížení fixních nákladů. To znamená, nebylo to tak, že si někdo uměle zvyšuje fixní náklady, protože zjistil, že určité procento mu zaplatí stát.
Druhý program z těch tří byl příspěvek na fixní náklady ve výši 8 000 euro. Ten se týkal období od 16. září, to znamená, že tam nebyla ani den prodleva. První program byl do 15. září, druhý program začal 16. září a platí až do konce června letošního roku, stabilní na devět a půl měsíce. Období, za které můžete podat žádost, je to až deset za sebou jdoucích období nebo dva po sobě jdoucí bloky s výjimkou listopadu a prosince, k tomu se ještě dostanu, to byl ten celostátní lockdown, speciální program. Žádost se dá podávat až do konce letošního roku - šest měsíců. Já myslím, že ani jeden ministr to neposlouchá, ale měli by to poslouchat ministři české vlády. Šest měsíců mají podnikatelé v Rakousku na to, aby podali tu žádost. Nevím, proč to u nás nejde, když jinde to jde. Výše příspěvku je založena na procentuálním výpadku tržeb, 60 % výpadku, 60 % fixních nákladů. Výplata se uskutečňuje ve dvou termínech, ve dvou splátkách. O tu první šlo žádat od listopadu loňského roku, nejpozději do konce letošního roku. Ta pokryje až 80 % očekávané pomoci a druhá splátka bude v období druhého pololetí letošního roku. Vyplacena bude pouze ta rozdílová částka, odpočte se ta záloha. Společnosti, které mají nižší obrat než 120 000 euro, v našem případě, když to rychle přepočteme nějakým přibližným kurzem, tak dejme tomu, že to je 3,5 milionu korun, ty nemusí nic dokládat, ty mohou dát paušálně a 30 % fixních nákladů dostanou. Původně ta částka byla stanovena v maximální výši 800 000 euro pro jednu firmu, dodatečně byla navýšena až na 1,8 milionu euro. Pro společnosti v prvovýrobě zemědělských produktů je maximální částka stanovena na 225 000 euro, pro společností v období rybolovu je to až 270 000 euro. Nejpozději v rámci druhé žádosti se k příspěvku z tohoto programu přidají všechny podpory, které byly společností vyplaceny nebo které byly závazně přislíbeny. Výšku výpadku tržeb a fixních nákladů musí potvrdit daňový poradce. To znamená, důvěra ve stát, profesionálové, kteří vedou účetnictví, poskytují daňové poradenství, zpracovávají audity, jsou ty renomované a kvalifikované osoby, které potvrdí údaje a stát je bere jako bernou minci. U nás se neustále kontroluje, kontroluje a kontroluje. Tady to vyřešili podle mě elegantně a správně.
V tomto druhém období byly podrobněji stanoveny fixní náklady tak, aby to bylo zcela jasné i pro daňové poradce a auditory, co do fixních nákladů mohou spočítat. Byly to nájemné za obchodní prostory a leasingy, úrokové výdaje za úvěry a půjčky, pojistky, provozní licenční poplatky, výdaje na telekomunikace, energie, náklady na vytápění, ztráta zboží podléhající rychlé zkáze nebo sezonního zboží za předpokladu, že v důsledku krize ztratilo alespoň 50 % své hodnoty, osobní náklady vzniklé výhradně v souvislosti se zpracováním krizí, podmíněných storen a přeúčtování, náklady na daňového poradce, auditora nebo účetního, výdaje na další smluvně požadované platební závazky, srážka za opotřebení neboli odpisy stálého majetku, převod odpisů na movitý majetek, leasingové splátky nebo část nákladů na financování leasingových splátek, výdaje na odměnu výkonného ředitele společnosti maximálně - to je hezká suma - 2 660,67, evidentně něco dělili třemi, nevím přesně co, ale výsledek je 2 660,67 euro, maximální odměna jako fixní náklady společnosti pro výkonného ředitele firmy. Je to přiměřené, není to nic přehnaného, ale i ten manažer je počítán do fixních nákladů, protože tu firmu prostě musí někdo řídit. ***
