(10.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pak tady máme COVID - Gastro - Uzavřené provozovny. To byl program, který podporoval a dával kompenzaci podle počtu zaměstnanců, 400 korun na den na zaměstnance. A pak další programy, o kterých jsem před chvíli mluvil.
A teď se podívejme na Západ, geograficky i politicky. V Německu v prvním období byla Překlenovací podpora I. Pokud byl pokles tržeb mezi 40 a 50 %, stát hradil 40 % fixních nákladů. Tím pádem nebyl rozdíl, jestli jste v nájmu, nebo jste si například půjčil a platíte úroky, ať už z investičního, či hypotečního úvěru. Pokud byl pokles tržeb mezi 50 a 70 %, německý stát platil 50 % fixních nákladů a u těch nejvíce zasažených, to jsou především ti, kteří měli opravdu zakázáno podnikat a pokles tržeb byl vyšší než 70 %, německý stát platil 80 % fixních nákladů. Pak přišla Překlenovací podpora II, kde se snížila ta dolní hranice, takže dolní hranice byla při poklesu tržeb mezi 30 až 50 %, stát uhradil 40 % fixních nákladů. Pokud byl propad 50 až 70 %, zvýšilo se to z 50 na 60 %. A pokud byl pokles tržeb vyšší než 70 %, německý stát uhradil 90 % fixních nákladů. V listopadu a v prosinci byl v Německu lockdown, takže měli speciální listopadovou a prosincovou pomoc v lockdownu. Bylo to na přímo nebo nepřímo zasažené společnosti a týden uzavření se rovnal příspěvku až do výše 75 % tržeb za listopad nebo prosinec 2019. Velkorysé, jednoduché, správné. A pak vznikla Překlenovací podpora III, kdy opět ta hranice se zvýšila na 30 %, pokud byl pokles nejméně o 30 %, 40 % fixních nákladů, 50 až 70 zůstalo 60 % z fixních nákladů a při poklesu tržeb o 70 % a více 90 % fixních nákladů.
Když se podíváme do Rakouska, tak byl první Příspěvek na fixní náklady I, kde při poklesu tržeb 40 až 60 % se hradilo 25 % fixních nákladů, při poklesu tržeb 60 až 80 % se hradilo 50 % fixních nákladů a při poklesu tržeb o více než 80 % 75 % fixních nákladů. Pak přišel příspěvek na fixní náklad 800 000 euro v případě, že tržby poklesly nejméně o 30 %, výše příspěvku byla založena (na) procentu výpadku tržeb. Takže jednoduchý příklad. Pokud jste měli výpadek 60 % tržeb, rakouský stát uplatnil a zaplatil 60 % fixních nákladů. Když jste měli propad 65 % tržeb, stát uhradil rakouským podnikatelům 65 % fixních nákladů. Pak měli v Rakousku program náhrady ztrát, kdy byla podmínka pokles tržeb nejméně o 30 % a náhrada byla ve výši 70, respektive 90 % vyměřovacího základu, to znamená náhrada ztráty. A pak byla kompenzace při lockdownu 50 % očekávané ztráty pro přímo zasažené podnikatele v maloobchodu 12,5, 25 nebo 37,5 % očekávané ztráty. To je takové shrnutí.
Když porovnáme ty plošné programy, založené na objektivním kritériu poklesu tržeb, protože český stát ty informace má, nemusel by nic zjišťovat, a pak ty takzvané sektorové programy COVID I, II, III, IV, V, VI, A, B, C, a já nevím všechny další, tak za prvé, u těch sektorových vždycky na některý sektor zapomenete. Proto vznikaly nové a nové programy, protože zcela oprávněně se ozvali podnikatelé, zaměstnavatelé z nějakého sektoru - na nás jste, vládo, zapomněli. A to je vlastně logické v okamžiku, kdy zvolím tuhle podle mě komplikovanou, byrokraticky náročnou, ne zcela úspěšnou cestu. V okamžiku, kdy máte plošné programy pro skutečně postižené, pro ty, kteří měli skutečný, reálný pokles tržeb, neřešíte jednotlivé odvětví, na nikoho nezapomenete, existuje něco jako spravedlivá pomoc. Ne kdo si víc vyjednal, který svaz má lepší vztahy s vládou, ne podle toho, který ministr ve vládě má silnější politickou pozici, a proto si prosadí svůj program, lepší než kolega, který v té vládě tak silnou politickou pozici nemá.
Když si shrneme všechny programy v České republice, které mají charakter plošné pomoci, tak je to kompenzační bonus - dobře. My jako občanští demokraté to hodnotíme, že to byl dobrý program. Abych nebyl obviněn z toho, jak velmi často členové vlády říkají: Vy vlastně kritizujete všechno, tak tohle nekritizujeme, tohle jsme pochválili, hlasovali jsme pro. Sice ne v těch parametrech, jak jsme si mysleli my, ale ten kompromis jsme tady podpořili v dolní i v horní komoře.
Zrušení minimálních záloh pro OSVČ na zdravotní a sociální pojištění - výborný program. Dnes odevzdáme další novelu těchto zákonů, která by tento program zopakovala i v roce 2021, tak opět pochvala.
Možnost odkladu placení nájmu a odklad splácení úvěrů - tady stát zasáhl mezi, postavil se doprostřed mezi finančními institucemi, podnikateli. My jsme v naší covid komisi dostali poměrně detailní informaci od České národní banky. Myslím, že to zafungovalo dobře. Banky lezly i nad rámec té zákonné povinnosti, zejména těm, kteří do doby propuknutí krize poctivě plnili své závazky, velmi často vyhověly, schválily odklad splátek a bezesporu to pomohlo v oblasti cash flow těch, kteří o to požádali. Takže to bylo taky dobré rozhodnutí.
Mnohem horší jsou ty sektorové programy. Já jsem vám citoval ty relativně malé částky. Mnozí podnikatelé si oprávněně stěžují, že to trvalo dlouho a že to bylo byrokraticky náročné. Jsem nikdy nepochopil, například - teď si uvedeme konkrétní příklad - tolik vychvalované programy Antivirus A a B. Víte, co je povinnou součástí základní registrace firmy do toho programu? Kopie smlouvy od zřízení bankovního účtu. Ale tyto firmy každý měsíc posílají odvody České správě sociálního zabezpečení, každý měsíc. Každá firma u finančního úřadu eviduje účty, které používá k podnikání. Stát všechny informace má, přesto je pořád chce znova a znova - podle mě je to úmysl, aby část žadatelů nakonec úspěšná nebyla.
Pak vznikly úplně nové programy jako například OČR pro živnostníky. Už ten název je špatný. To vlastně nebylo na ošetřování člena rodiny, ale na to, aby mohli hlídat děti, kde byly zavřené školy. Já mám k dispozici asi tři týdny stará data z MPO a vězte, že jsou ještě stovky nevyřízených případů z května 2020, z června 2020, z července roku 2020 a takhle bych mohl pokračovat. Důvod je jednoduchý - špatně zvolený software, neprovázaný, vysoká míra lidského faktoru, což samozřejmě zvyšuje riziko chyby. Většina těch chyb nakonec se ukázala, že byla na straně MPO, kde na jedné straně ti úředníci jsou přetíženi, protože těch žádostí je hodně a jsou v papírové podobě. MPO - country for future, říká Karel Havlíček, kudy chodí - nepřijímalo žádosti mailem na rozdíl od Finanční správy. ***
