(10.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Takže v zásadě nerozumím tomu, proč navrhovatelé chtějí v této době zvýšit náklady firmám, ztížit jejich nelehkou situaci. Jestli si myslí, že jim to pomůže v předvolebním boji, je to možná pravdivá, možná rozumná úvaha, ale české ekonomice to bezesporu neprospěje. A pojďme si porovnat, jak v těžké době covidové pomáhá podnikatelům český stát, a díky studii Parlamentního institutu, kterou dostali všichni členové naší covid komise a je k dispozici pro všechny poslankyně a všechny poslance, máme k dispozici srovnání, jak k té pomoci přistoupili naši nejbližší sousedé, zejména Německo a Rakousko.
Někdy loni v dubnu paní ministryně financí oznámila v televizi s tím šťastným výrazem, že celková pomoc podnikatelům do konce roku 2020 - do konce roku 2020 - bude astronomických 1,2 bilionu korun českých. Já jsem byl v té debatě s paní ministryní, pro mě to byla taková překvapivá informace a v bezprostřední reakci jsem to označil za fantasmagorická čísla, která nebudou odpovídat realitě. Samozřejmě, loni v dubnu to byla jenom teorie jak těch, kteří se tím číslem pyšnili, tak nás, kteří jsme to číslo považovali za nadnesené. Ne že by si tu pomoc v takové výši nezasloužili, ale byli jsme velmi skeptičtí k tomu, zda stát dostojí tomu svému veřejnému slibu a tyto prostředky věnuje na podporu podnikání, na podporu zaměstnanosti a na všechno, co s tím souvisí.
Ministerstvo financí každý měsíc zveřejňuje výsledky státního rozpočtu a už několik měsíců je v tom excelovském souboru speciální list, který se jmenuje Pomoc v covidu, kde jsou jednotlivé řádky a pak je tam suma. Mám před sebou únorová čísla. Vím, že jsou aktuální i březnová, ale příliš se to nezměnilo. A uvidíme 2. května, respektive 3. května, kdy je myslím první pracovní den, uvidíme čísla, která budou za duben, to znamená už za 14 měsíců. Sama vláda říká, že ne do konce 2020, ale do konce února roku 2021 bylo na tuto pomoc z veřejných rozpočtů vynaloženo 328 miliard a ze státního rozpočtu zhruba 250 miliard, což je zhruba o takřka 1 bilion méně, než slibovala paní ministryně, přitom období je o dva měsíce delší.
Myslím, že s úspěchem můžeme některé položky z tohoto seznamu vyškrtnout, protože přestože se uvádějí v rámci covidové pomoci, s covidem jako takovým nemají nic společného. Loni, po mnoha letech snahy občanských demokratů, Sněmovna a Senát schválily zrušení nesmyslné daně, daně z nabytí nemovitosti. Tohle uvádět jako proticovidové opatření je mimořádně odvážné, ale budiž, v loňském roce. Ale Ministerstvo financí i v roce 2021 do takzvané covidové pomoci počítá fiktivní výnos této daně, kdyby daň zrušena nebyla. No tak to můžeme počítat příštích dvacet let a každý rok říct: My jsme v rámci boje s covidem v roce 2036 vynaložili 13,5 miliardy, a znamená to, že jsme v roce 2020, s účinností vlastně k 1. lednu nebo 1. prosinci 2019, zrušili daň z nabytí nemovitosti. Všichni z nás cítí, že to prostě není fér, že to není fér argument, a tudíž nemá v té tabulce co dělat. Loni to bylo 13,5 miliardy, za první dva měsíce, hned vám řeknu přesné číslo (hledá v podkladech), rychle to najdu, což je složité to rychle najít, je to zhruba 3,5 miliardy.
Stejně tak se počítají do covidových opatření například oddlužení vybraných nemocnic, které byly zadluženy před příchodem covidu, a vláda by to musela řešit, ať by covid přišel, nebo nepřišel. A je to vlastně skoro 7 miliard, tady je v té sumě, která je o bilion menší, než vláda slibovala, započteno také. A když si podrobně projdeme ty jednotlivé položky, tak jsou tam bezesporu řádky, které plní ten slíbený účel. Je to podpora podnikání či zaměstnanosti, ono se to samozřejmě prolíná.
Chci z toho místa ocenit věci, které fungovaly, které případně fungují a které reálně znamenaly snížení nákladů těm, kteří měli omezeno či zakázáno podnikání. Bezesporu je to velmi úspěšný program Antivirus C, který fungoval loni tři měsíce. Pokud si ještě vzpomeneme všichni, tak po ty tři měsíce malé firmy, které byly stanoveny limitem do 50 zaměstnanců, nemusely platit odvody na sociální pojištění za své zaměstnance, což je 24,8 % z hrubé mzdy.
Tohoto programu, který byl velmi jednoduchý, žádná žádost, prostě jste ty peníze neodvedli, které byly vypočteny, se zúčastnilo více než 100 000 malých firem, dosah byl takřka milion zaměstnanců a reálně uspořil náklady těmto malým firmám, ale i zaměstnavatelům ve výši 13,3 miliardy korun, což je, když budeme počítat spolu, zhruba 1 % slíbené pomoci. Ale to byl dobrý program. Bohužel, od podzimu tady leží náš návrh zákona, který by ten program znovu aktivoval, třeba opět na tři měsíce ekonomického života v roce 2021, který by opět mohl uspořit zhruba 13,3 miliardy, nebo 13 nebo 14 miliard malým zaměstnavatelům. Oni by ty peníze mohli použít na výplaty svým zaměstnancům, na platby svým dodavatelům, na investice, zlepšení podmínek pro podnikání, k pořízení nových strojů, přístrojů, softwarů, všechno, co vás napadne, a většina z nich tak také učinila.
Dobrý program, který byl, který má sice charakter sociální dávky, to si podle mě musíme přiznat, že to nemá charakter podpory nebo přímé podpory podnikání, je kompenzační bonus pro živnostníky. Vláda a paní ministryně se tím velmi ráda chlubí, proč ne. Jenom v těch debatách zapomínáme na to, co paní ministryně vlastně původně navrhla, co vláda schválila, co bylo zcela nepřijatelné a co jsme společně, podotýkám společně, ve Sněmovně a v Senátu změnili. Ale má to skutečně charakter dávky v hmotné nouzi, protože to pro ty, kteří podnikat nemohli, ze dne na den byli odstřiženi od svých příjmů, a v reálném životě to nefunguje, tak jak si myslí paní ministryně spravedlnosti, která má ještě - budu se držet korektního jazyka sněmovní debaty - tu odvahu poučovat podnikatele, zaměstnavatele, že každý z nich má mít přece vatu, a v okamžiku, kdy jim stát zakáže podnikat, tak mají čerpat z této fiktivní vaty.
Z tohoto programu, který s různými přestávkami funguje do dnešních dnů, ale mám ta čísla ke konci února, bylo vyplaceno celkem z veřejných zdrojů 20 miliard a 13,3 miliardy byl podíl státního rozpočtu. Zhruba těch 7 miliard byl podíl z rozpočtu měst, obcí a krajů, ale to jsme společně zase přes původní odpor vlády a paní ministryně financí kompenzovali městům, obcím a krajům, takže to dopadlo, tak jak to má, mělo dopadnout. To znamená, ten, kdo tuto sociální dávku poskytoval, ji také v plné výši uhradil. Princip je dobrý a opět jsme to společně tady změnili a dopracovali k lepšímu. Ale těchto 20 miliard skutečně nemůžeme označit za podporu podnikání, správně by to mělo být v kapitole paní ministryně - ona tady chvilku byla a už zas není - paní ministryně práce a sociálních věcí, protože to má skutečně charakter sociální dávky. Tento program není tak byrokraticky nenáročný jako Antivirus C, nicméně je byrokraticky nenáročný, funguje dobře, Finanční správa se s ním vypořádala velmi dobře a většinu těch peněz posílala rychle. Ale to samozřejmě není na to, aby se ty firmy udržely a podnikaly dál. ***
