(12.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Ten první okruh, o kterém bych chtěl mluvit, je zavedení automatického vydání povolení stavby, které nově předpokládá ustanovení § 196 návrhu stavebního zákona, a navazující pak přezkumné řízení v navrhovaném § 197 stavebního zákona tak, jak to ve svém pozměňovacím návrhu předkládá pan kolega Kalous. Jedná se o společné hlasování o návrzích F26 a F27.
I přes změnu nadpisu ustanovení § 196 stavebního zákona jde v podstatě dle mého názoru o vrácení takzvaného automatického povolení do stavebního zákona. Prostým srovnáním toho návrhu v podobě předložené v listopadu 2019 do připomínkového řízení a textu toho daného dne z pozměňovacího návrhu dojde každý k závěru, že až na několik nepodstatných drobností to je vlastně totožné řešení.
Podle důvodové zprávy k návrhu stavebního zákona předkládaný návrh vychází z předpokladu zachování dosavadních nastavených standardů v oblasti ochrany architektonického dědictví tak, jak je Česká republika vázána Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy. K tomu se tedy hlásíme. Jedná se o opatření k ochraně architektonického dědictví nebo předcházení znetvoření, chátrání nebo demolice chráněných statků. A co já tady tvrdím, je - to je ta první moje zásadní připomínka - že není vůbec zřejmé, jak automaticky vygenerovaným rozhodnutím lze předejít znetvoření, zchátrání nebo demolici statků chráněných na základě oné zmíněné úmluvy, ke které tvrdíme, že se hlásíme.
Podle důvodové zprávy k návrhu stavebního zákona a s ohledem na skutečnost, že jednou z podmínek zápisu statku na Seznam světového dědictví, a dokonce ponechání toho statku na Seznamu dědictví, je existence záruky ochrany takovéhoto statku nástroji vnitrostátního práva. Takže pokud my chceme tedy usilovat o nějaké zápisy na Seznam světového dědictví, pokud chceme dokonce, aby nám tam zůstaly ty, které tam na tom seznamu máme, tak je podmínkou to, že zákon, který tady schválíme, standardy té ochrany nějakým způsobem respektuje.
Takže jenom na to upozorňuji, že to je to, s čím si tady trochu zahráváme, protože jsem přesvědčen, že s těmi dnes platnými standardy ochrany je v příkrém rozporu, že podle tohoto pozměňovacího návrhu, o kterém mluvíme, k posouzení dopadu na hodnoty chráněného statku vůbec nedojde. Opakuji, vůbec nedojde!
Vy byste mohli říci, no ale vždyť je tam přezkum, že jo, je tam přece přezkum. Ten automat podle mě ale ve skutečnosti je to schopen přezkoumat pouze z hlediska zákonnosti nebo jenom z hlediska procesního, ale nelze ho prozkoumat a přezkoumat věcně. To znamená, tím to není splněno, že ten přezkum vlastně je tedy pouze procesní nebo z hlediska zákonnosti postupu, ale nelze to přezkoumat věcně. Abych to řekl srozumitelně, nelze věcně posoudit, jestli barák má být 60 nebo 80 metrů vysoký, třeba mrakodrap. To věcně vlastně nemůžete prozkoumat. Můžete prozkoumat pouze ten proces, jakým jste se k nějakému rozhodnutí dostali.
Takže v tom je svízel, a proto tvrdím, že jestliže to nelze, tak my vlastně pak nesplňujeme to, co je podmínkou, chceme-li ty věci dostat a držet na Seznamu světového dědictví. A my se tím vlastně nedržíme toho závazku, který máme, že v naší úpravě ta odpovídající ochrana je. Ona tam prostě pak není, a to je to, co tady říkám, že vlastně k posouzení dopadu na hodnoty chráněného statku vůbec nedojde. To se klidně může stát a my tím vlastně porušujeme to, k čemu jsme se zavázali vůči oné Úmluvě o ochraně světového dědictví a podobně.
Já bych vám rád řekl, že to, co tady říkám, tak nereprezentuji pouze názor Ministerstva kultury. Navrhované zavedené, nazval bych to mlčení státní správy, by na základě zkušeností v jiných jurisdikcích podle Centra světového dědictví UNESCO nebylo pozitivním krokem k ochraně dědictví. My opravdu chceme prosadit úpravu, která i dle organizace UNESCO může ohrozit naše nominace k zápisu na Seznam světového dědictví? Dokonce chceme ohrozit už i naše zapsané statky? To je to, co bych rád, aby si všichni zvážili, jestli tohle opravdu chceme udělat.
Znovu opakuji i s ohledem na tvrzení kolegy Kalouse v rámci druhého čtení, že záruku podle mého názoru nepředstavuje jím zmiňovaný postup podle § 197 návrhu nového stavebního zákona. Podle § 197 se provede ve stanovených případech povinně přezkumné řízení, tyto případy však dopadají pouze na část statků chráněných na základě zmíněných úmluv. Nedopadají totiž na památkové rezervace, nedopadají na památkové zóny, ač ty jsou nesporně chráněným statkem rovněž. Tady jde o problematiku, kterou Ministerstvo kultury samostatně a výslovně připomínkovalo již od prosince roku 2019, přesto to řešení, opuštěné v průběhu vyjednávání podoby stavebního zákona, bylo uznáno za nevhodné, a přesto se to vrací zpět. Podle mě jde o naprosto mylný pohled na to, co je mezinárodně uznanou hmotnou kulturně-historickou hodnotou. Já bych vás upozornil - což nemusíte všichni vědět - že jenom pět statků zapsaných za Českou republiku na Seznamu světového dědictví jsou opravdu individuálně kulturní památky, a ve skoro dvojnásobném počtu jsou tam zapsány za Českou republiku právě památkové rezervace a památkové zóny, které ten daný pozměňovací návrh nechává zcela stranou. Takže tady je tenhle vážný nedostatek.
V roce 2017 byly tyto hodnoty mému předchůdci velmi důrazně připomínány při projednání neschváleného zákona o ochraně památkového fondu. Mě velmi zaráží, že je řada poslanců, která tyto závazky mému předchůdci tak důrazně připomínala při projednávání návrhu zákona o ochraně památkového fondu, a v rámci předchozích čtení k návrhu stavebního zákona mlčí. A to, přátelé, dopady nyní projednávané normy na naše kulturní dědictví jsou podstatně větší, než bylo to, co se diskutovalo tehdy. Nebo chce někdo tvrdit, že by se nový stavební zákon ochrany nemovitého kulturního dědictví nějak netýkal nebo neměl týkat? Jak to? Nebo jenom to, že tento předpis nemá slovo památkový v názvu, snad ještě neznamená, že se přece takový předpis památek a kulturního dědictví obecně netýká!
Předmětem přezkumného řízení je přezkum zákonnosti, nikoliv přezkum věcné správnosti automaticky vygenerovaného rozhodnutí. Je pro mě více než zásadní otázkou, jak by například nadřízený stavební úřad z hlediska zákonnosti posuzoval věcnou otázku, zda realizací záměru nedojde ke znetvoření chráněného statku. Domnívám se, že tato otázka překračuje meze přezkumného řízení, a tedy přezkumné řízení žádnou faktickou zárukou není, a zde se tedy nemohu ztotožnit se závěry kolegy Kalouse.
Prostor pro korupční jednání, kdy postačí ze strany úřadu kvalifikovaná nečinnost, je v tomto případě enormní. Proto i závěr o protikorupčním potenciálu navrženého zákona jako celku z tohoto pohledu považuji za více než sporný. Odkazuji z důvodu stručnosti na připomínky uplatněné již k věcnému záměru stavebního zákona, kdy je třeba konstatovat, že dříve vznesené obavy nebyly nikdy rozptýleny, a proto byl daný institut z vládní předlohy stavebního zákona bez náhrady vypuštěn.
Paní ministryně nás již během prvního čtení informovala, že návrh stavebního zákona obsahuje dostatečné záruky proti nečinnosti, které měly být navíc posíleny kompletním vyloučením možnosti výkonu působnosti stavebního úřadu v přenesené působnosti tak, jak to vyplývá z komplexního pozměňovacího návrhu, který tvoří základ pro naše jednání. A ejhle - nestačí to. Vracíme se k řešení automaticky generovaného povolení stavby, které bylo shledáno jako problematické už v připomínkovém řízení.
Já si myslím, že v rámci druhého čtení v kuloárech zaznělo, že jsem možná ty záruky, o kterých hovořil kolega Kalous, dostatečně nepochopil. Jak jsem ho tak tady poslouchal, tak to vypadalo, že jsem takový trochu neinformovaný pomatenec. Tak bych si dovolil připomenout, že tedy nejsem neinformovaný pomatenec, že proti tomuto řešení se postavila naprostá převaha většiny připomínkových míst. Kolegové, jde o 35 připomínkových míst. Proti se postavil Úřad vlády, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, převážná část krajů, veřejný ochránce práv. S tímto řešením nesouzněly ani Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ta teorie, že jsem jediný, kdo nepochopil danou úpravu, se jeví nepravděpodobná, protože se mi nezdá, že by ti všichni stejně jako já nevěděli, o čem mluví. ***
