(10.30 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Pokud to chceme skutečně udělat, tak máme tu příležitost. Je to jednoduchá změna zákoníku práce a schválně jsem ji stanovila v tom návrhu na dobu určitou tak, aby to opravdu reagovalo na současnou krizi, aby to nebyla jenom otázka vlastně na dobu neurčitou. Myslím si, že v tomhle směru bychom se mohli posunout zase právě k těm západním ekonomikám, které trh práce pružnější zkrátka mají, a mnohé z nich by nám měly jít v tomhle příkladem.
Proto vás tímto žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a pevně věřím, že v kombinaci s kurzarbeitem, který tady klopotně ty měsíce vznikal, a pevně věřím, že už dneska bude schválen, tak můžeme pomoci naší ekonomice, lidem, kteří jsou v ní zaměstnáni, i těm, kteří zaměstnávají druhé. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové za vystoupení. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková, s přednostním právem vystoupí paní ministryně Maláčová. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, ctěná Sněmovno, nechtěla jsem opravdu vystupovat, protože se necítím úplně dobře, ale na paní předřečnici, prostřednictvím pana předsedajícího, musím skutečně zareagovat. Lidi posuneme do prosperujících sektorů ekonomiky tím, že je v těch sektorech dobře zaplatíme, ne tím, že je vyhodíme bez udání důvodu a téměř na hodinu. To prostě skutečně není cesta. A já jsem ráda, že kurzarbeit je nastaven v této chvíli tak, že je tam pozměňovací návrh, který podporuje vzdělávání, započítání možnosti vzdělávání lidí v době, kdy jsou doma v rámci toho kurzarbeitu, a to je podpora vzdělávání, to je posun do prosperujících sektorů ekonomiky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem vystoupí paní ministryně Jana Maláčová, připraví se Lukáš Černohorský. Máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já se k tomu pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Pekarové Adamové snad ani nebudu vyjadřovat. Paní poslankyně tady říká: Bez emocí se podívejme na to, abychom mohli lidi bez udání důvodu vyhazovat na dlažbu. Tak já bych vám to přála si zažít, kdyby se to schválilo, tak co by to znamenalo, a dávejte lidem dobré rady, aby to nebrali emocionálně. A ještě předložit takový pozměňovací návrh v zákoně, který má za cíl zachraňovat lidem práci! To snad ani není potřeba komentovat.
Dostala jsem zde dotazy, co se týká účinnosti. Účinnost je naplánována, pokud schválíme ten pozměňovací návrh, první den následujícího měsíce. To znamená, pokud v Senátu je naplánováno projednávání na 9. června, tak očekáváme účinnost od 1. 7.
Co se týká rekvalifikací, tak skutečně připomínám, podívejte se na ten komplexní pozměňovací návrh, že s rekvalifikacemi se v tom návrhu zákona počítá. Ti lidé, kteří budou na překážkách, tak pak po dohodě s Úřadem práce využijí ten čas a budou si zvyšovat svoji kvalifikaci. Věřte tomu, že na úřadech práce jsme se posledních několik měsíců tomu velmi intenzivně věnovali tak, aby - pokud to bude v budoucnosti potřeba - to mohlo takhle dobře fungovat. Rekvalifikace budou obrovské téma i bez kurzarbeitu a skutečně za několik posledních měsíců jsme odvedli velký kus práce.
Co se týká poznámek paní poslankyně Richterové, nepůjdu do detailů, nechci zdržovat, nicméně tři základní věci. Proč to nejde jak v Německu? Upozorňuji, že Německo má úplně jiný zákoník práce. My, pokud jsme chtěli rychlý protikrizový zákon, tak nemůžeme překopávat hospodářský model České republiky a nemůžeme také překopávat celý zákoník práce. Upozorňuji, že Německo nemá systém náhrad mezd nebo překážek v práci, a proto mají kurzarbeit postavený tak, jak je. To je ten základní rozdíl, paní poslankyně. Je potřeba to vzít v potaz, a nikoliv pouze srovnávat dvě země vedle sebe.
Druhý problém, proč jsme k tomu nepřistoupili, je zjednodušeně řečeno to, že zaměstnavatelé si kurzarbeit předplácí do speciálního fondu, odvádí si na to peníze a já si nedokážu představit, že bychom v této době zvedali zaměstnavatelům sociální pojištění. To by bylo skutečně likvidační a myslím si, že by to bylo špatné. Proto jsme nepřistoupili na tu cestu.
A co se týká toho třetího bodu: ano, výše podpory v Německu je sice standardně 60 až 67 %, těch 7 % je u rodin s dětmi, nicméně je potřeba také říct to B, a to paní poslankyně nezmínila. Aktuálně je to zvýšeno na 70 až 77 % a po sedmi měsících, což už u kurzarbeitu ten příklad je, tak je to v Německu 80 a 87 %, takže je to přesně ta částka, kterou my navrhujeme. Těch 7 % je u rodin s dětmi.
A poslední rozdíl, paní poslankyně, mezi německým kurzarbeitem a tím českým, ten čtvrtý, je, že v momentě, kdy vstupujete do kurzarbeitu v Německu, tak jste uchazečem o zaměstnání na úřadech práce, na německých úřadech práce. V momentě, kdy pobíráte příspěvek z kurzarbeitu, tak jste k dispozici německému úřadu práce a ten vás může zprostředkovat jinde. Proto je tam ta paralela s podporou v nezaměstnanosti. Ale my jsme touto cestou nechtěli jít, protože se právě snažíme udržet ty zaměstnanecké a zaměstnavatelské vztahy.
Takže prosím, zní to dobře, chceme kurzarbeit jako v Německu, ale teď jsem vám řekla čtyři konkrétní důvody, proč to na ten český systém nepasuje a proč bychom museli i vlastně v krizové době překopat celý hospodářský model, zákoník práce a ještě ztížit zaměstnavatelům, firmám život. Takže proto jsme se rozhodli jít touto cestou. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. S faktickou poznámkou paní poslankyně Pekarová a připraven je kolega Černohorský. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já si dovolím dvě poznámky k paní ministryni, k tomu, jak jsem hovořila o rekvalifikacích. Ano, jsem si vědoma a říkala jsem to, kdyby mě poslouchala... tak ještě počkám, aby mě opravdu poslouchala... tak by věděla, že jsem říkala, že to je odrazový můstek a že si myslím, že by měla být právě ta rekvalifikace v tom zákoně potom ještě později právě s praxí měněna tak, aby to bylo mnohem účinnější. Nemám velkou důvěru v to, že ty rekvalifikační kurzy úřadů práce jsou úplně vždycky ty nejkvalitnější, ve vší úctě k nim. Já myslím, že tam je také hodně prostor pro zlepšení.
A co se týče té zkratky, že chceme lidi vyhazovat na dlažbu, tak to je takový ten faul paní ministryně. Já se vás úplně upřímně zeptám: Co myslíte, co je lepší? Pročekat se doma, když nemůžete chodit do svého zaměstnání, k tomu, aby nakonec, když už se ta firma zase zpátky bude moct vrátit k podnikání, vás propustila, protože jste stejně nadbytečný, protože už nemá třeba ty zakázky jako doteď, anebo získat tři odstupné za tři měsíce, které byste normálně neměl, a potom mít příležitost s tímhle polštářem najít novou práci? To je dlažba? Já neříkám, že ti lidé skončí nezaměstnaní. Já říkám, že ti lidé budou mít příležitost poohlédnout se po práci jinde tam, kde naopak zaměstnance nabírají, a běžně se to tak děje. Ale chápu, že pro někoho, kdo pracoval celou dobu jenom pro stát a byl jím placen, to může být těžké k pochopení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Lukáš Černohorský, připraví se kolegyně Richterová. (Gestikulace poslance Černohorského.) Už jsem vás vyzval předtím, proto jsem přihlášku, ač je elektronická, zařadil za vás. Máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Předpokládám, že asi, prostřednictvím pana předsedajícího, byla informace o tom posledním asi na mě. Já jsem jenom panu předsedajícímu říkal, že nejsem přihlášen s přednostním právem, takže paní Pekarová že měla přednost.
Já jsem se chtěl jenom vyjádřit ke svému pozměňovacímu návrhu, a to pozměňovacímu návrhu D. Bedlivě jsem poslouchal záznam ze sociálního výboru a tam úplně nebyl nějak podrobně diskutován, takže jsem ho chtěl jenom trošku lépe rozebrat, protože my tady momentálně probíráme problémy, které můžou potkat podniky, které se dostanou nějakým způsobem do obtíží. Nejvyšší kontrolní úřad nedávno zveřejnil svůj kontrolní závěr číslo 1912, v rámci kterého rozebíral povinné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu, a v rámci toho informoval ať už Ministerstvo financí, tak i MPSV v tom, že máme několik problémů týkajících se zákoníku práce. Jedním z nich, a to je docela velký problém, je, že vlastně v tuto chvíli neexistuje organizace nebo nějaká státní instituce, která by měla oprávnění kontrolovat to, zda a jakým způsobem je vybíráno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Jenom upozorním, že třeba v roce 2015 až 2018 se vybralo na tomto pojištění skoro 30 miliard korun a tyto finanční prostředky v tuto chvíli nemá zákonné oprávnění nikdo kontrolovat. ***
