(10.20 hodin)
(pokračuje Richterová)
Já jsem opravdu myslím ten poslední, kdo by kritizoval podporu udržení vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Naopak to je potřeba, ale mělo by to být na úrovni, která je srovnatelná pro jiné lidi v podobných situacích.
A pak se ještě vůbec neřešila Evropská unie. V zákoně je navržené, že zaměstnavatel zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 %, a teď je ta náhrada mzdy prostě vyplácena zaměstnavatelem, takže to je podpora firmám a může to být Evropskou komisí vyhodnocené jako neodůvodněná podpora. Prostě to není slučitelné s konkurenčním volným trhem v Evropské unii, proto by to mělo být převedeno na princip podpory v nezaměstnanosti pro lidi, ne vypláceno skrze firmy, pak by to bylo O. K. To je prostě ten hlavní moment, kvůli kterému já tady stojím, a myslím si, že právě pro to, jak je to navržené, to bude Evropskou komisi k reakci vybízet.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní přednostní právo paní poslankyně a předsedkyně Pekarové Adamové. Připraví se paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené paní ministryně, omlouvám se, vážené kolegyně, kolegové, zaznívá tady na tento návrh i celkem hodně chvály, jak jsem zaznamenala v předchozích příspěvcích. Já si ale dovolím vrátit nás zpátky na zem, protože je to přesně rok, co začal vůbec tento návrh zákona vznikat na ministerstvu. Paní ministryně tehdy slibovala, jak to bude rychlé, jak je potřeba zareagovat na pandemickou situaci a krizi, kterou způsobuje firmám, a máme z toho tedy roční anabázi, která, když si ji vezmeme jeden měsíc za druhým, dost často připomínala skutečně až neuvěřitelnou rošádu různých změn a debat, které nevedly prakticky k výsledku. Ale konečně tedy budeme hlasovat finálně. A když se tady chlubíte podporou tripartity, ale třeba i Hospodářské komory a dalších a říkáte, že to je unikátní, že se takhle shodly: já si jenom myslím, a nepřeceňovala bych to, že prostě už i oni po všech těch různých navrhovaných komplexních změnách trochu ztratili trpělivost a řekli si - lepší něco, než abychom se snažili o verzi, která bude skutečně kvalitní. Ale nechci nikomu nic podsouvat, i my s nimi samozřejmě hovoříme a uvědomujeme si, že jim jde o to, aby celý ten návrh v praxi fungoval, je to pro ně klíčové a že ve své podstatě jsou hodně nešťastní z toho, že se musel pořád jenom prodlužovat Antivirus a kurzarbeit stále nemáme.
Každopádně v návrhu, který je tady představován, mi - byť ten pozměňovací komplexní návrh samozřejmě podpoříme, protože je to rozhodně lepší než ten samotný vklad z vlády - chybí celá řada drobností, které bychom opravdu měli v budoucnu ještě dotáhnout, a to souhlasím s předřečnicí, že je nutné neustále tento zákon zkvalitňovat i s ohledem právě na odezvu z praxe, a věřím tomu, že k tomu bude v následujících letech docházet.
Jedna z těch klíčových věcí, kterou považuji při kurzarbeitu za důležitou, je, že když už zaměstnanec nemůže pracovat, tak by měl alespoň využít času na vzdělávání. Je to užitečné pro něj samotného. Zvýšit si kvalifikaci je vždy skvělou výhodou na pracovním trhu pro další uplatnění, ale samozřejmě je to důležité jak pro zaměstnavatele, tak pro celou ekonomiku a celou společnost. To, jakým způsobem je to pojato v pozměňovacím návrhu, který tady pravděpodobně - předpokládám - podpoří naprostá většina stran, je nedostačující, ale je to aspoň nějaký začátek, nějaký vklad do toho, abychom právě přesně tuto oblast postupně mohli v celé věci zlepšit. Protože jestli může někdo pobírat aspoň částečně mzdu, ale nemusí chodit do práce naplno, tak ten čas, který mu tím vzniká, je vhodné využít právě pro to, aby si zvýšil kvalifikaci, abychom naší ekonomice dali celkově přidanou hodnotu - tak to stojí určitě na vzdělaných lidech, protože lidský kapitál je zkrátka základ. Takže to je věc, kterou určitě považuji za jednu z těch, která tady ještě nezazněla, ale měla by být určitě naším cílem.
Pokud se tady hovořilo - a hovořili o tom i kolegové z ČSSD, takže levicové strany, a jsem ráda, že v tomhle nacházíme shodu - o transformaci ekonomiky, která je tolik potřebná, s tím naprosto souhlasím. Je to věc, která se tady diskutuje mnoho let. Přesně v té krizi, kterou prožíváme, vidím tu příležitost, příležitost k tomu, abychom se posunuli k odvětvím, která mají vyšší přidanou hodnotu, abychom byli nikoliv jenom subdodavatelem ekonomik, které přidanou hodnotu mají vyšší, ale abychom právě i my ji vytvářeli a aby naši zaměstnavatelé a zaměstnanci pak z toho mohli těžit, protože samozřejmě jim se to projeví ve výši mezd a nám všem se to projeví, jak zdravá a prosperující česká ekonomika bude.
A protože transformace ekonomiky je něco, co se musí podporovat i ze strany zákonů, tak tady přesně souhlasím s tím, že náš rigidní pracovní trh, respektive pracovní právo, které opravdu není flexibilní - a kdo si namlouvá, že je, tak prostě tu realitu odmítá vidět - můžeme podpořit jedním pozměňovacím návrhem, který předkládám. Je to věc, která vím, že působí určité vášně, ale pojďme se na to podívat zcela věcně a zcela z pohledu těch, kterých by se to týkalo, totiž i samotných zaměstnavatelů, i zaměstnanců. Pokud podpoříte pozměňovací návrh, který předkládám, je tam pod písmenem I, tak je možnost, aby zaměstnanci, který již nebude mít uplatnění v dané firmě u daného zaměstnavatele, bylo poskytnuto vyšší odstupné, než mu náleží dnes ze zákona. Zaměstnavatel na tom nebyl tratný, protože pokud dnes musí dát dva měsíce, dvě měsíční mzdy, tak tady by musel jenom jednu a ty dva další zbývající, takže pro zaměstnance o jeden měsíc navíc, by doplatil stát. Pro stát by to bylo výhodné, protože - byť je to samozřejmě nějaký náklad, nějaký výdaj státu - tento člověk by měl příležitost si najít práci v odvětvích, která třeba budou prosperovat víc, měl by šanci se právě rychle rekvalifikovat pro to, aby se posunul z těch třeba skomírajících do těch, které naopak teď zaměstnance potřebují. A stále takové samozřejmě jsou.
A stejně tak vidíme, že každá krize má nejenom své poražené, ale i své vítěze. A stejně tak je tomu v současné době s tím, a to tady asi nemusím připomínat, že pokud jsme byli nuceni, nebo vláda byla částečně nucena, částečně si to způsobila sama, uzavřít velké části ekonomiky, dokonce celé sektory, některé z nich už měsíce, tak pak samozřejmě jiné sektory měly příležitost a uchopily ji a rostly. Nemusím zmiňovat, že to je zejména e-commerce, ale jsou tady i další oblasti, které se dynamicky rozvíjejí a v těch jsou potřební lidé. A ti jsou blokováni tím, že je necháváme vlastně částečně třeba i doma nebo úplně doma a oni čekají vlastně na to, jestli, až se jejich sektor nakonec rozjede znovu, se podaří i jejich zaměstnavateli zase úspěšně nastartovat a oni budou moci dále fungovat ve firmě, ve které doposud pracovali, anebo se vlastně jenom pročekali k tomu, že dostanou stejně výpověď. Takže tenhle systém, který - já chápu, že se líbí těm kritikům říkat, že bez udání důvodu dávat výpověď, ale ono to vlastně ve své podstatě lze zařídit už dnes, co si budeme namlouvat - tak má hlavně tenhle benefit pro obě dvě strany, jak pro zaměstnance, který dostane místo dvou tři měsíční platy nebo mzdy, tak pro zaměstnavatele, protože on dnes často nemá cash flow na to, i kdyby chtěl toho člověka propustit, mu dát odstupné v té zákonné výši, a v tu chvíli je v takové té patové situaci, kdy si vlastně drží zaměstnance, kterého třeba už ani nepotřebuje, a ten si tu novou práci prostě hledat nemůže.
Myslím, že když se na to podíváte bez emocí a bez politických nebo třeba ideologických zátěží, tak musíte nakonec uznat, že tohle je přesně cesta k tomu, jak můžeme ty lidi posunout do prosperujících odvětví ekonomiky, jak jim můžeme nabídnout možnost velmi důstojně a bez nějakých ztrát a újmy se posunout do oblasti, ve které zase najdou uplatnění třeba na mnoho dalších let. Tohle je cesta, jak se dostat k té kýžené transformaci ekonomiky, o které tady mluvíte. ***
