(12.30 hodin)
(pokračuje Polanský)
Právě proto jsme navrhli uzákonit praxi užití elektronické podoby deníku, který zcela zjevně každému jednotlivému z těchto prohřešků zabrání. Ale to není jediná výhoda elektronické formy stavebního deníku. Elektronický stavební deník může být snadno napojen na ostatní infrastrukturní služby, například meteostanici přímo na stavbě. Každý zápis tak může být automaticky opatřen informací o klimatických podmínkách, což automaticky zlepší například kontrolu dodržování technologických postupů, například míchání stavebních směsí pouze v certifikovaném rozsahu teplot a podobně. Případné nedodržení postupů bude snadno rozpoznatelné, což zlepší investorovu pozici například při reklamaci. Tyto nebo podobné vlastnosti na českém trhu nabízejí poskytovatelé elektronického stavebního deníku mimochodem již dnes.
Další velkou výhodou elektronického stavebního deníku je možnost připojení obrazové přílohy. Fotografie podstatným způsobem zlepší vypovídací schopnost samotného zápisu, zúží prostor pro uvádění nepravd v textu či antedatování zápisů. Každá fotografie může například obsahovat časové razítko, dokonce i GPS souřadnice. Dobře vedená fotodokumentace může být stejně důležitá nebo důležitější pro dokumentaci průběhu stavebních prací než samotný text.
Vzdálený přístup pro zápis, ale především pro čtení představuje asi nejvýraznější výhodu elektronického deníku oproti fyzickému. Možnost vzdáleného čtení stavebního deníku umožní centralizovat kontrolní funkci coby součást stavebního dozoru ve specializovaném orgánu, a to v reálném čase. Příslušná organizace, například tady Ředitelství silnic a dálnic nebo nadřazené ministerstvo, může vytvořit specializované oddělení stavebních odborníků, kteří budou na denní bázi vzdáleně monitorovat průběh vybraných staveb, kontrolovat zápisy a obrazovou přílohu. V případě nejasností či pochybení mohou ihned vydat pokyn, aby byl zápis ve stavebním deníku doplněn, popřípadě byla provedena nová fotodokumentace.
Jednotná metodika uplatňovaná na tomto centrálním pracovišti výrazně zvýší vypovídací hodnotu všech stavebních deníků vedených v tomto režimu, a tím pádem posílí roli investora v případě reklamací či soudních sporů. V praxi jsou zdokumentovány i situace, kdy se v protokolu o předání stavby objevují podpisy či parafy, ke kterým se při pozdější reklamaci nebo soudním sporu nikdo nehlásí. Znamená to, že stavba byla údajně předána, ale nelze dohledat odpovědnou osobu, která ji přebrala. V případě elektronické autentizace je z podstaty identita každého zapisujícího zřejmá.
Další výhodou je návaznost na workflow. Elektronický stavební deník prochází životním cyklem od zřízení jednotných zápisů přes kontrolní dny až po předání stavby ke kolaudaci. Automatické workflow může tento postup hlídat, umožnit, aby žádný krok nebyl vynechán, což se v praxi opět děje. Jsou případy, kdy ve stavebním deníku chybí třeba informace o datu předání stavby, což efektivně vylučuje pozdější reklamaci.
Nezměnitelnost předchozích záznamů - další velké téma. Elektronická forma stavebního deníku z podstaty řeší největší nešvar fyzického nosiče, a to možnost zpětně měnit historii. Neznamená to, že by v deníku nemohlo docházet k opravám chybných záznamů, to přirozeně ano. To však bude vždycky zpětně dohledatelné v historii úprav, tedy v lozích.
Ve výjimečných případech se stavební deník stává obětí nehody, buď záměrně, nebo nešťastnou náhodou, záznamy v něm vedené jsou ztraceny a je nutné začít psát deník nový. Elektronická forma stavebního deníku toto a priori opět vylučuje.
Elektronický stavební deník je také podmínkou pro rozvoj metod typu BIM, tedy informační model stavby - přeloženo velmi volně. Jde vlastně o databázi obsahující životní cyklus stavby nebo objektu od návrhu výstavby, provozu až po odstranění stavby. Strategický dokument Koncepce zavádění metody BIM v České republice vláda schválila 25. září 2017, avšak bez elektronizace stavební dokumentace v něm nelze příliš pokročit.
Většinu argumentů ve prospěch elektronického stavebního deníku obsahují předchozí body. Zde uvedu pouze dva obecně známé případy, kdy po zjištěných problémech stavební deník svou roli svědka postupu prací nemohl z nějakého důvodu sehrát. Pokud by byl deník veden elektronicky, je zřejmé, že by podobná situace nastat nemohla. O neštěstí ve Studénce jsem už hovořil. Dovolte mi proto ještě stručně jeden případ, shodou okolností také z Moravskoslezského kraje. Je to případ té slavné zvlněné dálnice D47 u Ostravy z roku 2007. Ředitelství silnic a dálnic podalo žalobu na zhotovitele stavby z důvodu zjištěných hrubých závad na sjízdnosti dálnice hned po jejím otevření. Bobtnající náspy a podloží se staly předmětem soudního sporu u rozhodčího soudu, který do dnešní doby spor nerozhodl. Stát se dostal do důkazní nouze, protože stavební deníky skartoval najatý - a to pozor - skartoval najatý technický dozor investora, tedy externí soukromá firma. Soudní spor se táhne od roku 2013 do současnosti, tedy už sedm let. Nelze identifikovat materiály, které se zabudovaly do náspu, nelze zjistit, kdo tyto stavební materiály schválil.
Elektronické vedení stavebních deníků má tedy navíc jistý protikorupční vliv, neboť znemožňuje úmyslné či neúmyslné pozměňování, zpětné doplňování či znehodnocování záznamů ve stavebním deníku či jeho celkovou úmyslnou či neúmyslnou likvidaci. To může zvýšit právní jistotu a ochranu zájmů investora, tedy České republiky, veřejných rozpočtů a územně samosprávných celků v segmentu ekonomiky, který zatěžuje veřejný sektor více jak 220 miliardami korun každý rok. Jak už jsem zmínil, z těchto důvodů nepovažuji onu zmínku v odst. 3 § 166 stavebního zákona, že v případě jejich vedení v elektronické podobě, za dostatečnou.
Jak si tedy koncept elektronického stavebního deníku vede v praxi? To je vlastně aktuální otázka od letošního ledna. Bohužel, popravdě moc dobře ne. A hned to vysvětlím. K samotné povinnosti vést elektronický stavební deník se vyjádřila organizace ČKAIT, která vychází ze stanoviska MMR, z něhož nyní krátce odcituji: "Dne 29. září 2020 schválila Poslanecká sněmovna zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009, o urychlení výstavby rozličné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2021. Současně s tímto zákonem byl novelizován také zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, takzvaný stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Na základě této novely byl mimo jiných změn do § 152 doplněn nový odstavec 6, který zní: U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě." Tento text nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2021. Přechodná ustanovení zákona č. 403/2020 obsahují přechodná ustanovení vztahující se k aplikaci tohoto nového ustanovení § 152 odst. 6, neboť uvádí, že "4. povinnost vést stavební deník v elektronické podobě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu se použije, je-li zadávací řízení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona."
Specifikaci elektronické formy stavebního deníku uvádí příloha číslo 16, Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, která uvádí: "V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou." Z toho vyplývá, že aby mohl být stavební deník veden elektronickou formou, musí být všechny osoby provádějící zápis do stavebního deníku vlastníky elektronického podpisu. Pokud jej nemají, musí být zápisy takové osoby do elektronického deníku vloženy jako takzvaný konvertovaný dokument podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Při autorizované konverzi dochází k úplnému převzetí dokumentu z listinné podoby do podoby elektronické. Dokument původní i dokument konverzní, vzniklý, mají oba stejné právní účinky. Autorizovaná konverze dokumentu tedy pouze zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou formu dokumentu a nemá vliv na obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení, které dnes stanoví příloha číslo 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb. ***
