(12.20 hodin)
(pokračuje Polanský)
Jak možná víte, elektronický stavební deník Sněmovna schválila v rámci poslední novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, a je účinná od letošního roku, byť nefunguje úplně tak, jak bychom si představovali, ale k tomu se ještě dostanu. Do rekodifikované verze stavebního zákona se ustanovení ale už nedostalo, což si dovoluji tímto krokem napravit. Principem úpravy je, a jak už jsem řekl, povinnost stavebníka vést stavební deník elektronicky, je-li předmětem stavby nadlimitní veřejná zakázka. Význam a smysl této úpravy se pokusím krátce nastínit.
V České republice jsou každoročně z veřejných rozpočtů zadány zakázky v oblasti stavebnictví v celkovém objemu zhruba 15 % veškerých veřejných výdajů. Za rok 2018 to bylo asi 220 miliard korun. Jen podotknu, že v tom čísle jsou započteny jak nadlimitní, tak ty podlimitní veřejné zakázky, číslo pro nadlimitní zakázky se mi nepodařilo zjistit. Vlastní stavba se řídí pravidly ukotvenými především v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon, tedy zákoně, který má být nahrazen dnes projednávaným tiskem. Tento zákon pro stavby podléhající stavebnímu povolení nebo oznámení ve svém ustanovení v § 157 definuje povinnost vést stavební deník. Forma a způsob vedení deníku je pak dále upravena v příloze číslo 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Tato vyhláška rovněž umožňuje vést stavební deník elektronickou formou, což je logické, neboť v soukromé sféře je tato forma vedení deníku velmi populární. Samotný stavební deník je dle definice písemný záznam o průběhu stavby, ve kterém mají být obsaženy informace o osobách pracujících na staveništi, klimatických podmínkách provedených prací, dodávkách materiálu a tak dále. Stavební deník má být přístupný na staveništi všem oprávněným osobám, záznamy do něj mají být prováděny průběžně každý den, nesmí v něm být vynechána volná místa. Stavební deník tak představuje klíčový dokument během stavby: použité materiály, dodržování technologických postupů, ale i záznam o kontrolních dnech, ale i po ukončení stavby, kdy se stává hlavním a mnohdy jediným důkazem pro případ reklamací, popřípadě soudních sporů. Právě proto jsou kvalita zápisů ve stavebním deníku, jejich věrohodnost, čitelnost, úroveň detailů a množství extrémně důležité především pro investora, v tomto případě pro český stát, popřípadě jiné veřejné instituce samospráv.
Mimochodem, pohleďme, jak je stavební deník definován v tomto návrhu zákona. Jeho definici nalezneme v § 166 v odst. 1. Cituji: "Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb a s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) přílohy číslo 2 k tomuto zákonu postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě."
V odst. 2 novela dále definuje, že záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických činností. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, jsou-li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů. A v odst. 3 dále definuje, že po dokončení nebo odstranění stavby předá zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi, v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovi a jim určeným osobám přístup po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě o dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje. K této definici mohu jen dodat, že ji považuji za poměrně málo ambiciózní a svým způsobem nedostatečnou. Chybí například ustanovení o tom, že součástí elektronického stavebního deníku jsou také provozní záznamy o přístupu k datům, tedy ve světě IT dobře známé takzvané logy.
Logy jsou významným bezpečnostním prvkem každého informačního systému, který provádí nějaké operace nad daty, tedy kromě vytvoření úpravy a smazání také třeba k přečtení, vyhledání, listování mezi položkami a tak dále. Je-li auditní log dobře a podrobně veden a je-li doprovázen i nějakou strukturovanou informací o povaze změny, je možné z těchto logů zpětně rekonstruovat historickou podobu dat. Této problematice se dále věnuje kolega poslanec Ivan Bartoš ve svém pozměňovacím návrhu na úpravu podmínek vedení elektronického stavebního deníku, proto se jimi nebudu podrobněji zabývat. A asi ani nemusím zdůrazňovat, jak užitečné mohou tyto informace být v případě stavebního deníku, který nezřídka slouží jako důkazní prostředek právě v případě soudního sporu.
V případě tak vážných situací, jako bylo například zřícení mostu ve Studénce na železniční trať v roce 2008, by logy mohly dát odpověď nejen na otázku, kdy kdo do deníku co zapsal, ale i která osoba si tento zápis kdy přečetla. Tato kvalita je klasickému papírovému stavebnímu deníku nedostupná. Umíme si asi, dámy a pánové, představit, jak významným způsobem může tato skutečnost zvýšit vypovídací schopnost stavebního deníku, tedy jeho roli coby důkazního prostředku či svědka rekonstrukce nějaké události.
Ta samotná nehoda ve Studénce může sloužit jako zcela ultimátní příklad toho, proč je elektronický stavební deník potřebný. Stručně rekapituluji. Případ zříceného mostu ve Studénce z roku 2008, s osmi ztrátami na životech. Chybějící montážní deník a neúplně vedený stavební deník neumožňuje soudním znalcům zjistit, jaké práce se prováděly bezprostředně před zřícením mostu. Není ani jasné, jaké práce se prováděly a kdy. Nelze nalézt příčinu pádu mostu, obvinění nevypovídají. Soudní spor se táhne přes deset let. Nejnovější informace jsou z října loňského roku a hovoří v tom smyslu, že půlka obžalovaných byla zproštěna žaloby, zbytek stanul znovu u soudu. Montážní deník chyběl úplně, stavební deník veden neúplně, a tím pádem žádný důkaz. Ano, možná vás to napadlo také: tato praxe je nezákonná, bohužel ale častá.
V praxi se vyskytují ale i jiné situace, kdy je stavební deník veden v rozporu se zásadami uvedenými v zákoně a ve vyhlášce. Mezi nejčastější případy porušování pravidel patří antedatování a zpětné pozměňování záznamů, vedení více alternativních stavebních deníků v jedné stavbě, vynechávání prázdných míst pro pozdější vpisy, záměrné fyzické poškozování deníku, zničení deníku živelní katastrofou, ať už požárem, povodní či při havárii, nečitelné záznamy a neidentifikovatelné podpisy v deníku, což například u předání stavby je velký problém, odepření přístupu ke stavebnímu deníku oprávněným osobám. Tu situaci známe všichni, jenom si ji dovolím jednou větou rozvést.
Je obecnou a zákonem danou praxí, že po dobu výstavby spravuje stavební deník zhotovitel, který jej po dokončení stavby předá investorovi - to už jsem koneckonců zmiňoval. A z logiky věci vyplývá přirozená snaha zhotovitele mít pod kontrolou zápisy do deníku, respektive bránit zápisům, které nejsou pro zhotovitele výhodné, například výsledky kontrolních zeměměřických prací a podobně, přičemž v těchto případech často argumentují fyzickou nedostupností deníku. To je takové to klasické: Je zamčený v unimobuňce, nemáme klíče, přijďte ve středu a podobně. Oprávněným osobám tak v rozporu se zákonem není umožněn zápis do stavebního deníku. Všechny tyto nedostatky často se vyskytující v praxi jsou v rozporu se zájmem investora, to je v našem případě Česká republika. A přestože jsou tyto skutečnosti v rozporu s již současným právním řádem, neexistuje na jejich vynucování či kontrolu žádný systémový nástroj. ***
