(11.30 hodin)
(pokračuje Kupka)
Tohle jsou vážná rizika. Je možné na ně reagovat, ale není možné nad nimi mávnout rukou a říct: Ve svatém boji za rekodifikaci stavebního práva (nás to) nezajímá, všechno to přetlačíme, zválcujeme, jsme nejlepší, umíme to nejlépe. Znovu zdůrazňuji, tady jsou stanoviska těch, na kterých leží dominantní nálož správních řízení v oblasti stavebního práva. A ti říkají jednoznačně: je to vážný problém, je potřeba se na to podívat jinak a hledat buď, jak zaznělo už v průběhu dneška, opravdu kompletní reformu veřejné správy a toto do ní zapojit jako jeden z kamínků mozaiky, anebo prostě hledat jinou cestu.
Já se k tomu dostanu na závěr, kdy se vám znovu pokusím popsat v páté části vystoupení pozměňovací návrh, který se vydává jinou cestou. Omezuje ona rizika, předchází jim a přináší sjednocení procesů na stávajících úřadech, zefektivnění toho, čeho je možné dosáhnout bez zbytečných nákladů a bez zbytečných rizik. To je ale až pátá část, zatím jsme na konci té první, tak abych nepředcházel.
Já si dovolím v této chvíli uzavřít onu první část, která se věnovala jak odezvě klíčových partnerů, jejich názorům, tak jsem chtěl ale také představit další důležitou věc, a to jsou přesně popsaná rizika, se kterými bude vznikat nový megastavební úřad. Zmínil jsem to. Jenom pro rekapitulaci: nežádoucí centralizace, nový byrokratický aparát, množství směrnic, obrovské pořizovací náklady na to, aby stavební úřad v této podobě vůbec vznikl, a celá řada dalších problémů.
Pojďme se teď ale zaměřit na to, co naopak představuje nějaké spojnice, na čem existuje shoda, a zkusím to popsat znovu podrobně, aby bylo jasné, že i kdyby ve výsledku vyslyšela vládní koalice racionální volání celé řady předkladatelů opozičního pozměňovacího návrhu, tak co by to mohlo přinést, kdy je shoda, a co by ve výsledku mohlo sloužit rozvoji stavební činnosti v České republice. Zaznělo to tady - digitalizace. Na tom je shoda. Jenom možná nezaznělo, co všechno digitalizace řeší. Paní ministryně opakovaně zmiňovala, že je to důležitý stavební kámen rekodifikace, ale, a s tím souhlasím také, není to samospasitelná záležitost. Jinými slovy, v okamžiku, kdy by došlo jenom k digitalizaci, ještě tím nedosáhneme zlepšení stavebního řízení v rozsahu, který bychom si představovali. Ale pojďme si pojmenovat, kde už ta samotná digitalizace změny a pozitivní kroky přináší.
Bod číslo 1 - sjednocení metodiky. To, na co si stěžují stavebníci, že když přijdou na úřad do Třebíče a potřebují tam stavět, a pak přijdou na úřad do Jihlavy nebo ještě, abych byl od Třebíče dál, přijdou na stavební úřad do Aše, tak tam zaznamenají třeba dokonce jiný formulář a jinou praxi. Digitalizace přináší na území celé republiky sjednocení metodiky v tom, že se v tu chvíli stavebníci budou do systému přihlašovat a podávat svoji žádost formou Portálu stavebníka, jednotnou v rámci celé republiky. Důležitý příspěvek ke sjednocení metodiky, významnější než nějaká směrnice, víme to velmi dobře. Směrnice se píší, zakládají do šanonů a pak schraňují ve skříních. To, jestli projdou do života a jestli je někdo sleduje, jako například směrnice o zacházení s těhotnými ženami, která musí být na každém obecním úřadě, kterou sice nikdo nečetl a každý slušný člověk ji číst nemusí, protože se tak chová, tak tohle vlastně může být podobný případ. Ale digitalizace v tomto směru má jasný a pozitivní efekt v tom, že jakmile sjednotíme tuto formu, bude to prostě užívaný nástroj k realizaci stavebních řízení, tak to znamená, že prostě vyplňujete jenom jednu stejnou žádost, stejnou kolonku, a co více, protože jsme v režimu zákona o právu občana na digitální služby, celou řadu kolonek už nemusíte vyplňovat, protože je stát zná a je schopen je samozřejmě sám doplňovat. Významná úspora, zjednodušení a taky ztransparentnění toho procesu. Váš projekt uloží, nebo vy sami, dokumentaci do úložiště projektové dokumentace. Nezbytně významný krok pro to, aby se konečně odstranilo přenášení těch složitých těžkých spisů z jednoho úřadu na druhý v okamžiku, kdy se něco komplikuje. V ten okamžik má přístup k projektové dokumentaci nejenom samotný stavební úřad, ale samozřejmě i dotčené orgány. Důležitá pomoc, můžou se tam dívat kdykoliv.
A teď nejpodstatnější změna pro pochopení toho, co může přinést digitalizace v této oblasti a jaký dopad může mít na i na respekt vůči jednotlivým lhůtám. Portál stavebníka je nástroj, který v tu chvíli uvidí jednotliví úředníci, umožní sledovat celý průběh řízení od samého začátku a samozřejmě i to, že tomu úředníkovi tam poběží čas, stopky, jak dlouho se tomu věnuje, kolik dní tomu věnoval. A co je důležité, uvidí to i jeho kolegové v jiných úřadech. Současná praxe tuhle kontrolu prostě neumožňuje. Ale vezměte si, jaký posun z hlediska i rozumného konkurenčního boje a hlídání vlastní praxe znamená, že se vám na jedné obrazovce objeví posun v té praxi, posun v řízení na odboru životního prostředí, na odboru dopravy a jinde. Uvidí to mezi sebou i ti úředníci a můžou v ten okamžik také přinést například podnět zpět k stavebníkovi a nemusejí čekat ani na 30denní lhůtu. Tohle je jedna ze zásadních změn, kterou sama o sobě digitalizace přináší, a není to možné popřít. Já si troufnu tvrdit, že z hlediska toho posunu tím, že to není jenom někde uložená směrnice, ale realita, tak ten dopad bude hmatatelný, bude významný a projeví se okamžitě.
Tolik alespoň stručně k digitalizaci a k tomu reálnému dopadu. Každý, kdo sleduje efekt kroků a to, jestli vynaložené náklady odpovídají efektu, určitě zaznamená, posoudí a taky pozitivně vyhodnotí, že tohle samotné už významně mění a zlepšuje situaci za přijatelné náklady, kdy navíc velmi pravděpodobně - nebo skoro jistě - bude možné na tu digitalizaci získat finanční prostředky i Evropské unie. Tím můžeme udělat významné procento požadované změny ke zlepšení, významné procento. A přitom toto neznamená žádná další rizika, o kterých tu byla řeč, tohle je prostě věc zjevně pozitivní.
Další důležitý aspekt, na kterém je také shoda, je zákaz ping-pongu. V tom se naše přístupy naprosto shodují. Je to praxe, která je nežádoucí, a jenom abych dokumentoval, oč přesně běží, pro ty, kteří se třeba neměli možnost tolik potkat s vyjádřeními jednotlivých stavebních úřadů. Obecní úřad, respektive stavební úřad na úrovni obce, rozhodne, stavebník nebo soused se odvolají a věc putuje k projednání krajskému úřadu. Krajský úřad se případem zabývá na základě toho, že tam doputují rozsáhlé spisy dokumentace, projednává, zvažuje jednotlivé aspekty a ve výsledku vydá třeba třístránkový názor na to, kdy došlo k pochybení a co by se mělo změnit. Fakticky to do značné míry odpracuje. Jenom - ke škodě České republiky - na konci toho rozhodnutí není definitivní zpráva, definitivní povolení, anebo naopak zamítnutí, ale zpravidla je tam věta: Na základě projednání se námitce vyhovuje, povolení se zrušuje a věc se vrací zpět k projednání prvoinstančnímu úřadu. Tohle je pro nás po všechny zásadní problém pro to, aby se věci pohybovaly rychleji dopředu. Změna, na které panuje shoda, zákaz ping-pongu, rozhoduje ten příslušný krajský úřad. A když už si dal práci se zhodnocením jednotlivých aspektů, dokonce je to tak, že u dobrých krajských úřadů stavební úřad velmi podrobně navede prvoinstanční orgán, aby se s tím vypořádal, a vlastně mu řekne, jak to udělat. Zbývá jediné: aby prostě vydal to rozhodnutí za něj. A to ta nová podoba souladně jak opoziční princip, tak to, s čím přichází vláda, je v pořádku. S tím se shodujeme. ***
