(11.30 hodin)
(pokračuje Dolínek)

Jak říkám, jsem připraven když tak se věnovat každému kanálu zvlášť, stejně tak jsem připraven samozřejmě představit další dílčí věci. V tuto chvíli je to tedy za mě vše a ještě na závěr říkám: výbor doporučil tuto zprávu ke schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do rozpravy žádnou přihlášku nemám - a hlásí se pan poslanec Jakob z místa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já si musím klást jednu otázku, protože tato výroční zpráva tady leží, jak padlo, skoro dva roky. Za chvíli na pořadu máme další výroční zprávy, které tady jsou obdobnou dobu, respektive o rok méně, přičemž na programu schůze máme víc než 120 různých zpráv a informací. Kladu si otázku, proč právě v tuto chvíli dochází na projednání těchto zpráv, v době, kdy všichni cítíme tlak na Českou televizi, ohrožení jejího fungování a bohužel tlak politický.

Proto mi dovolte upozornit na pár záležitostí, které se projednávání těchto zpráv týkají, a jaké to může mít další konotace. Já bych rád upozornil na několik ustanovení zákona o České televizi. Podle § 2 Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeb zachovat mediální pluralitu. To bych tady zdůraznil, protože v době, kdy víme, jaká je vlastnická struktura českých médií, tak toto považuji za zcela klíčové.

V dalším odstavci se pak hovoří o tom, že hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Ve zprávě o činnosti České televize toto máme podrobně rozebráno a zanalyzováno a z těch dat jasně vyplývá, že tento úkol je naplněn. Dalším úkolem je přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, ale také k vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti. To bych zdůraznil.

Dále pak jsou to úkoly rozvíjet kulturní identitu obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních menšin, ale i menšin etnických a v neposlední řadě je to výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavních a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež. Já to tady zmiňuji právě proto, že je mnohé z těchto úkolů zpochybňováno zejména z řad politiků, a tyto zprávy dokládají, že naopak Česká televize tyto zákonné úkoly řádně plní.

Dovolil bych si upozornit, že v § 4, který se týká Rady České televize, je konstatováno, že orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Zdůrazňuji tady ta slova právo veřejnosti, nikoliv právo politiků zastoupených v Poslanecké sněmovně. A teď ještě bych rád upozornil na konsekvence, které se vážou ke schvalování či neschválení jednotlivých či dvou po sobě jdoucích výročních zpráv. To je popsáno v § 6, kdy členství v Radě České televize zaniká těmi standardními možnostmi, jako je uplynutí funkčního období nebo vzdáním se funkce, odvoláním z funkce dnem, kdy člen rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena rady stanovené v § 4 odst. 3, či úmrtím.

Dále pak je zde řešeno odvolávání - a tady bych upozornil zejména na možnost, že Poslanecká sněmovna člena rady z funkce odvolá, přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce členy rady stanovené v § 5. Upozorňuji, že téhle záležitosti se patrně v blízké budoucnosti budeme věnovat, protože v tom § 5 je v odst. 2 stanoveno, že člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích a tak dále. A víme, že u jedné z členek rady patrně v tomto je obtíž, a čekáme na stanovisko legislativy, případně volebního výboru.

Ale to nejzásadnější, co najdeme v § 6 v tuto chvíli ve vztahu k výročním zprávám, je odst. 3, který zní následovně: "Poslanecká sněmovna může radu odvolat, nesplní-li rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti České televize nebo výroční zprávu o hospodaření České televize."

Tady bych si ještě, než se dostanu k těm konsekvencím a k tomu, jak máme tady zařazené výroční zprávy, tak bych si dovolil upozornit ještě na dvě ustanovení tohoto zákona, která na to mají následně vazbu. První z nich je v § 4 v odst. 4, kdy se říká, že v případě odvolání rady podle již zmiňovaného § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů rady, rada na své první schůzi losem určí pět členů rady s funkčním obdobím dva roky, pět členů s funkčním obdobím čtyři roky a pět členů s funkčním obdobím šest let. Tady upozorňuji na to spojení "všech členů rady". Takže kdyby došlo k odvolání celé rady, tak je potřeba počkat, dokud nebude celá rada navolena, aby se vylosovala funkční období a nová rada mohla začít fungovat, což je určitě důležitý časový moment, kdyby tato situace v budoucnu nastala. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP