(15.50 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Pokud skutečně nebude pan ministr vnitra a zahraničních věcí v jednom schopen tuto věc vysvětlit, tak si myslím, že by měl z toho vyvodit jasné důsledky, a těmi jasnými důsledky mám na mysli jeho rezignaci. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Černochová, připraví se pan poslanec Vít Rakušan. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi takové kratičké retrookénko do celé té kauzy výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Jak už opakovaně zaznívá, k výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích došlo v říjnu a prosinci 2014.
16. 10. 2014 byl první výbuch. Zničen byl sklad číslo 16, ve kterém bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Zemřeli při něm dva zaměstnanci společnosti Imex Group, která si sklad pronajímala od státního podniku Vojenské lesy, případně Vojenského technického ústavu. Tam se trošku překrývají některá data.
Z areálu muničního skladu bylo evakuováno 100 lidí. Evakuovaní byli též obyvatelé přilehlé obce Vlachovice, stejně jako žáci ze základních škol a učni ze Středního odborného učiliště ve Slavičíně. 23. 10. 2014 byla zahájena evakuace. Evakuovalo se 375 obyvatel z obcí Lipová, Vlachovice a průmyslového areálu u města Slavičín. Evakuace trvající dva dny byla vyhlášena z preventivních důvodů, pyrotechnici zahájili průzkum části areálu blíže k obcím.
3. 12. 2014 následoval druhý výbuch. Sklad číslo 12, který obsahoval 13 tun, ale někde se zmiňuje až 98 tun výbušnin. Byl vzdálen 1 200 metrů od epicentra prvního výbuchu. Podle vyjádření právního zástupce Imex Group byla v objektu uskladněna dělostřelecká munice a samopaly. Sklad podle jeho názoru nemohl samovolně explodovat. Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány, evakuováno bylo 430 obyvatel z okolních obcí.
22. prosince 2014 se vrátili pyrotechnici do Vrbětic. Areál byl ohrazen, střežen a poté následovalo několikaleté odklízení následků a vyšetřování příčin výbuchu.
13. 10. 2020 bylo ukončení zásahu bezpečnostních složek ve Vrběticích. Areál bývalých muničních skladů se vrátil do běžného právního stavu. V budoucnu měly získat všechny pozemky a objekty v areálu do svého majetku Vojenské lesy a statky České republiky, které na nich plánují hospodařit. Současně není ani po letech uzavřené vyšetřování Národní centrály proti organizovanému zločinu, která případ řeší jako trestný čin úmyslného obecného ohrožení.
Náklady a odškodnění, dámy a pánové: náklady na likvidaci následků katastrofy se do konce roku 2015 přiblížily částce 350 milionů korun. Částka potřebná na následné vyčištění areálu od nevybuchlé munice byla odhadována až na 1 miliardu korun. Vláda rozhodla o plošném odškodnění obyvatel Vrbětic jednorázovou částkou 3 000 korun. Dále si obyvatelé mohli standardním způsobem podat žádost o odškodnění škod na majetku či ušlý zisk. Ze 136 žádostí však bohužel k srpnu 2017 byly krajským úřadem či Ministerstvem vnitra uznány pouze dvě žádosti.
Zbrojařská firma Imex Group požádala od státu odškodnění za výroky tehdejšího vicepremiéra, současného premiéra pana Babiše, který pronesl krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014 větu, že firma je velmi kontroverzní, že problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga. Obvodní soud pro Prahu 2 a později i pražský městský soud na něj vznesly požadavek na kompenzaci. Kompenzace měla být ve prospěch Imex Group na 15 milionů korun. Soud to zamítl a v prosinci 2018 se Imex obrátil na Nejvyšší soud, který v červenci 2020 vrátil kauzu pražskému soudu.
Tolik tedy takové malé okénko do historie, abychom se znova naladili na tehdejší atmosféru. Dokonce i v této Poslanecké sněmovně vystupovali starostové, zástupci těch inkriminovaných obcí - můžete si to najít ve stenozáznamech. Skutečně naše země byla tohoto incidentu, této tragédie plná a není se čemu divit.
Když jsem přemýšlela o tom, kam jsme se jako Česká republika za několik málo let posunuli, tak jsem si uvědomila jednu věc. Uvědomila jsem si to, že řada našich čelných představitelů, jakkoliv rozostřují svou rétoriku a fakticky zlehčují to, co se stalo, tak pak ve finále, když k nějaké takové tragédii dojde, se umí před ty kamery postavit a nějakou formou obyvatele České republiky ubezpečit, že tyto věci mají pod kontrolou, mají je pevně v rukách.
Co ale asi chybí nejenom vám, mně, panu premiérovi, občanům České republiky, je vyjádření vrchního velitele ozbrojených sil, pana prezidenta. V rámci svého okénka do terminologie - a nechci se tady pouštět do nějakých debat o názvosloví - ale několikrát se tady zmiňovalo sousloví státní terorismus. Já myslím, že to je přesně ten výraz, který bychom měli používat, protože v mezinárodních vztazích se tento termín jako termín politický užívá ve chvílích, kdy tady je nějaký incident vůči státu a od státu.
Teď nehraje roli to, jestli ti dva pánové, byť si to můžeme myslet a označovat je tak, byli teroristé, nebo záškodníci. Ale tito dva pánové byli prosím pěkně aktivními agenty ruské vojenské rozvědky, která je součástí ruských ozbrojených sil a přímo podléhá prezidentu Putinovi. Takže to byla akce Ruské federace, státu, ne tedy tady žádných - ani ty teroristické organizace nechci všechny zmiňovat, které známe z těch mezinárodních vztahů - byla to akce Ruské federace, státu, proti České republice. ***
