(12.00 hodin)
(pokračuje Kohoutek)
Chtěl bych podotknout, že nikde v současném hmotném právu není žádný nárok na ustanovení splátkového kalendáře. Oba tyto návrhy toto zavádějí, nicméně zase ten můj návrh uvádí maximální strop pro to, aby se ten povinný vyhnul mobiliární exekuci, a to ten, že svoji pohledávku, respektive svůj závazek, zaplatí ve lhůtě dvou let. Toto v návrhu kolegy Patrika Nachera a ostatních není. A já se zase ptám a říkám: Jedním ze základních lidských práv je právo na spravedlivý proces a právo na spravedlivý proces říká i, že každý se má domoci svého práva v nějaké rozumné míře a čase. Ten spravedlivý proces podle mého názoru tu není jenom pro ty povinné, kteří měli před tím několik fází a příležitostí ten svůj dluh zaplatit, ale podle mě spravedlivý proces je i pro toho oprávněného, a tudíž chceme-li zabránit tomu, aby nám se rozbujela nebo rozšířila forma mobiliárních exekucí, ano, zaveďme možnost splátkového kalendáře, ale zase v nějakých rozumných mantinelech, protože nemůže se stát, že schválíme nebo exekutorské úřady budou povolovat splátkové kalendáře na pět, na šest let, protože to podle mě skutečně není spravedlivé pro věřitele. Pokud splátkový kalendář schválit, tak ano, ale ať je tam rozumná limitace těmi dvěma lety, co navrhuje ten můj pozměňovací návrh.
Zároveň se domnívám, že můj pozměňovací návrh je humánnější i z toho důvodu, že v mém pozměňovacím návrhu dochází k soupisu majetku až za situace, že nebudou splněny podmínky pro splátkový kalendář, zatímco návrh kolegy Nachera předchází samotnému povolení splátkového kalendáře soupis majetku. A v konečné fázi mám za to, že můj pozměňovací návrh je výhodnější z toho důvodu, že soupis dle mého pozměňovacího návrhu se provádí pouze do výše dluhu, nikoliv soupis z celého majetku. Tudíž pokud má někdo movitý majetek v částce třeba půl milionu a bude mít pohledávku nebo bude dlužit 140 000, tak v případě mého pozměňovacího návrhu dojde k soupisu majetku v hodnotě adekvátní výši pohledávky a povinný bude mít možnost volně dál disponovat s ostatním majetkem. Takže to jsou takové dva základní nebo hlavní rozdíly v pozměňovacích návrzích týkajících se mobiliárních exekucí.
Je samozřejmě na vás, který z pozměňovacích návrhů projde. Oba dva jsou ve prospěch především povinných, takže rozhodně to není tak, že bych hájil práva jenom těch oprávněných, ale v každém případě chci zdůraznit a říct, že tahle země, díky bohu, pořád ještě není především a nestojí na těch povinných, ale zaplať pánbůh, v této zemi je 9,5 milionu lidí, kteří žijí podle mého názoru tak, jak by žít měli, to znamená, mám tolik a tolik, žiju za to a za to, platím a plním si vše, co mám. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec František Navrkal, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl tady krátce ještě znova připomenout svůj pozměňovací návrh, ale prvně tady budu vaším prostřednictvím, pane předsedající, reagovat zase na kolegu Kohoutka, který teď bohužel opouští sál, ale já bych to tady tedy i pro ostatní krátce vysvětlil, proč si myslíme, že ten mechanismus tady není ideální.
A proč tady tržní mechanismus, který teď funguje, není ideální? Tak je ten, že to motivuje exekutory, kteří by samozřejmě měli a musí dle zákona vymáhat dluhy co nejvíce, jak jim to zákon umožňuje. Tak je ale motivují právě jít až za hranu zákona, často proto, aby získali ty exekuční tituly, aby věřitelé skrze ně své pohledávky vymáhali. To je důvod, proč si myslíme, že by tady ten mechanismus měl být odstraněn, aby exekutoři skutečně postupovali čistě dle zákona, čistě to, co jim umožní zákon, a nebyli takto motivováni k nějakým nepravostem. Samozřejmě tím se nechci dotknout většiny exekutorů, kteří by si žádné nepravosti nedovolili, a notabene tam přesně ten návrh míří.
Samozřejmě to vlastně i úzce souvisí s mým pozměňovacím návrhem, protože nevěřím tomu, že kdyby nyní fungovalo toto navrhované náhodné... tady se neustále bavíme o teritorialitě, ale to, že možná důležitější věc, co se týče reformy přidělování exekucí, není místní příslušnost, ale je to spíš samotný fakt, že se odstraní právě ten tržní mechanismus z celého procesu. A já pochybuji, že kdyby to fungovalo, tak jak navrhujeme nyní, a fungovalo by to nějaké poslední desetiletí, že bychom tu od roku 2011, kdy Nejvyšší soud uznal, že pokud byla exekuce zahájena na základě exekučního titulu spočívajícího v nějaké netransparentní rozhodčí doložce, tak se jedná o protiprávní exekuci, takže bychom tady... už skoro deset let tady ten problém trval, kdyby exekutoři nebyli takto motivováni jít až za hranu zákona ve prospěch věřitelů.
Já jsem se poslední rok tady tématem protiprávních exekucí zabýval. Stále bohužel, jak jsem říkal, trvá to již déle, ale od roku 2011, kdy Nejvyšší soud deklaroval tu protiprávnost, tak se vlastně s tím dlouho... jak bych to zkrátil, tak ten postup prostě velice pomalý, stále tady máme desítky tisíc případů k prověření. Desítky tisíc případů, kdy tady dochází k naprostému pošlapávání práv těch lidí. Jde to naprosto proti vládě práva. Já jsem se snažil tady v minulosti navrhovat třeba dát soudům větší prostředky, aby mohly mít vyšší personální kapacity na vyřizování protiprávních exekucí a tak dál, ale vzhledem k tomu... uvědomuji si, že jsme teď i v nějaké zdravotní krizi, která tady... a jsme i v krizi, která byla způsobena tím, že jsme třeba změnili daňový systém, roste státní dluh a tak dále a tak dále, tak jsem se snažil vymyslet nějaký způsob, jak si k tomu řešení protiprávních exekucí pomoci s nějakým minimálním dopadem na státní rozpočet. Po diskuzi přímo s pracovníky na soudech, kteří se touto agendou zabývají, jsem došel k tomu, že v mnoha případech tam při vyřizování protiprávních exekucí dochází ke zbytečným zdržením jenom tím, že si ty soudy vyžádávají spis, příslušný exekuční spis od exekutorů, a je to dané jenom tím, že nemají vždy k dispozici aktuální informace o stavu exekuce, a celý proces se tak zbytečně zdržuje.
Proto ve svém pozměňovacím návrhu, který předkládám s kolegyní Valachovou, kolegou Koláříkem, Farským, Ferim a Hrnčířem, navrhuji, aby soudy každý rok elektronicky dostaly od exekutorů zprávu, v jakém stavu ta exekuce je, aby ty soudy vlastně tady ten první krok, pokud chtějí pak ty protiprávní exekuce řešit, pokud chtějí nějaký případ prověřit, tak aby vlastně ten první krok k zajištění si nějakých základních informací, jestli vůbec ta exekuce třeba dále běží a tak dál, tak aby ho nemusely dělat, protože ty informace už mít automatickou budou.
Takže bych vás tímto poprosil o pomoc při prosazení tady toho pozměňovacího návrhu, který ve svých podkladech najdete pod písmenem D, aspoň těm soudům, které skutečně se snaží tuto agendu řešit, tak jim tím napomoci. ***
