Úterý 13. dubna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 502/10/ - vrácený Senátem

Já tady uvítám pana senátora Petra Šilara a požádám ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. A než dám komukoliv slovo, požádám sněmovnu o klid! Doufám, že bude možné tady zjednat dostatečně důstojné prostředí.

Dovolte mi, abych konstatoval, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 502/11. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Ještě jednou vítám pana senátora Šilara a prosím, aby na úvod projednávání tohoto bodu... ještě ne. Požádám kolegy a kolegyně, aby diskuze, které jsou mimo zákon o potravinách, přenesli do předsálí. A nyní požádám pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se k předloženým pozměňovacím návrhům a usnesení Senátu vyjádřil ve svém úvodním slově. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Senát poslaneckou novelou přijatého znění zákona odstraňuje povinný podíl českých potravin v maloobchodech. Chci znovu zopakovat, že obecně vyšší zastoupení českých, moravských a slezských potravin v obchodech podporuji, nicméně musím souhlasit s tím, že navržené provedení nebylo dobré.

Za Ministerstvo zemědělství jsme preferovali variantu, aby státní správa začala u sebe. Proto jsem velmi rád, že prošel návrh, který umožňuje, aby ve školních jídelnách, nemocnicích, krajských úřadech nebo v dalších institucích mohl být na lokální, ekologické nebo biopotraviny kladen větší důraz při zadávání veřejných zakázek. Součástí pozměňovacích návrhů je také odstranění mnou podporovaného sjednocení dozoru v otevřeném stravování pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, přestože podle názoru Ministerstva zemědělství dává sjednocení dozoru odbornou logiku. Nicméně respektuji rozhodnutí senátorek a senátorů.

Za nejdůležitější však považuji, že bude konečně schválen zákaz dvojí kvality potravin. To je to, po čem všichni dlouho volali, a jsem velmi rád, že naši spotřebitelé už nebudou občany druhé kategorie, kterým může kdokoli prodávat horší kvalitu než v jiných zemích. Novela tedy obsahuje zákaz uvádění na trh potravin dvojí kvality, to jest potravin, které jsou zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoli potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti.

Závěrem bych rád dodal, že je opravdu důležité, aby zákon byl schválen, lidově řečeno, aby nespadl pod stůl. Musíme dodržet transpoziční lhůty některých nařízení a směrnic Evropské unie. Ale za zásadní považuji, jak jsem již uvedl, nutnost konečně postavit mimo zákon dvojí kvalitu potravin, a proto si vás dovoluji požádat o schválení senátní verze zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a požádám nyní pana senátora Šilara, aby nás seznámil se stanoviskem Senátu a pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane senátore.

 

Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegové a kolegyně, pan ministr mi to ujas..., ujas... usnadnil. Omlouvám se. V té roušce se špatně mluví. A vlastně řekl to podstatné. Já jsem chtěl říci, že v Senátu jsme se tímto zákonem detailně probírali, a proto jako zpravodaj jednak hospodářského výboru, ale i našeho podvýboru pro zemědělství i v komisi jsem měl od začátku naprosto jasný pozměňovací návrh, respektive změny v tom, že jsme ten pozměňovací návrh o kvótách v potravinách chtěli vyřadit, což se nakonec podařilo. Tento zákon je vracen s pozměňovacím návrhem typu, že jsme tam vlastně vyškrtli dvě položky, to nejdůležitější, co se týče kvótování potravin. A chtěl bych říci, že v Senátu tento návrh byl přijat naprosto přesvědčivě, to znamená z přítomných 77 senátorů a senátorek pro něj hlasovalo všech 77, to znamená, to se nám už dlouho nestalo, abychom to takto jednoznačně vyjádřili vůli některému zákonu.

Chtěl bych vám doporučit také, abyste přijali shovívavě - vím, že senátní návrhy zde nepadají často na úrodnou půdu, ale tento vrácený zákon je skutečně velmi důležitý, a především co se týče, jak říkal pan ministr, schválení dvojí kvality potravin a dalších a dalších změn, které jaksi pod tím... Novináři z toho udělali jenom, že to je zákon o kvótách. Vždycky jsem je musel opravovat, že to je zákon o potravinách a jejich pravidlech. Je velmi důležitý pro naše zemědělce a pro naši společnost, takže vás žádám o schválení senátního návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi a nyní požádám zpravodaje podle jednotlivých výborů, jestli se chtějí vyjádřit. Nejdřív zpravodaj garančního výboru zemědělského, pan poslanec Pavel Kováčik. Má zájem se vyjádřit? Není tomu tak. Paní poslankyně Věra Adámková za zdravotní výbor? Taky nemá zájem. Pan poslanec Jaroslav Bžoch? Nemá zájem. V tom případě mohu otevřít rozpravu k tomuto zákonu vrácenému Senátem. První přihlášená je paní poslankyně Jarošová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi velmi líto, že zde musíme opět diskutovat a obhajovat něco tak samozřejmého, jako je podpora našich zemědělců a spotřebitelů, protože Senát odmítl návrh hnutí SPD na povinný podíl českých potravin v obchodech. Tím návrhem je, že od roku 2022 musí být v prodejnách nad 400 metrů čtverečních zastoupeno 55 % vybraných potravin z české produkce, v každém dalším roce se procento zvýší o 3 % až do roku 2028, kdy bychom měli dosáhnout minimálně 73 %. Přitom tento náš návrh dostal kladné stanovisko od zemědělského výboru a neutrální stanovisko od Ministerstva zemědělství a úspěšně prošel třetím čtením, tak předpokládám, že je to návrh velmi dobrý, potřebný, jinak byste přece pro něj nehlasovali.

Ale ihned po jeho schválení se však strhla proti SPD a proti poslancům, kteří ho podpořili, neuvěřitelná mediální smršť plná dezinformací typu zdražení potravin a omezení výběru na našich pultech. Mnozí z vás to, vážené kolegyně a kolegové, nezvládli a začali jste ustupovat. Ale my tady nejsme od toho, abychom se báli různých nesmyslných tlaků štvavých médií, která zastupují zájmy Evropské unie, nebo prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouzy, který nepokrytě zastupuje zájmy řetězců. Ty se tady mimochodem mají velice dobře, což dosvědčuje jejich množství na počet obyvatel a kilometr čtvereční.

Ale my jsme byli zvoleni, abychom bojovali za naše občany a za jejich zájmy, za naše zemědělce, ovocnáře, zelináře, chovatele, a někdy ten boj za ně předpokládá i odvahu - odvahu jít proti všem zájmům, které škodí našim občanům. A tuto odvahu ztratil i ministr zemědělství, který najednou podpořil v Senátu vyřazení kvót, přitom ještě ve Sněmovně po schválení zákona říkal: Buďme trošku nacionalisté, co se týká potravin, českého zemědělství a naší země. A dají se dohledat další výroky typu: Ta myšlenka co nejvyššího zastoupení našich potravin pro nakupující na regálech je dobrá. A pak někde u Moravce v diskuzi můžeme z jeho úst uslyšet, že vlastně jenom dával signál zemědělcům, který říkal. Ano, my jsme tady pro vás. To je od vás hezké, pane ministře, ten váš signál určitě zajistí odbyt našim zemědělcům. Po tom vašem signálu vlastně začnou pěstovat více jablek, zasadí více květáku, rozšíří chovy prasat.

Dám příklad, jak je na tom stav vepřového, jak jsme na tom s vepřovým masem. Stavy prasat klesly na 1,5 milionu, soběstačnost u vepřového na 35 % a poslední chovy prasat bojují o přežití. A proč? Výkupní ceny prasat klesly k hranici 30 korun za kilo, a to i před 30 lety byla cena vyšší. A přitom průměrné výrobní náklady na kilo vepřového jsou zhruba 45 Kč, samozřejmě se to liší podle typu a velikosti podniku. Ale jedno je jisté, všichni výrobci prasat prodělávají. A víte, co je na tom nejhorší? Naše české maso se nedostane vůbec k českým zákazníkům. Trh ovládají zahraniční řetězce a ty ani za tyto podnákladové ceny maso od českých výrobců nevykupují. Přece si nebudou ničit svůj trh, svoje zemědělství, svůj venkov! Však ty řetězce jsou jejich, že ano. Situace je však nyní pro naše chovatele vepřového o hodně horší, neboť jsou zavřeny jídelny, hotely a restaurace a české maso se zde prostě neprodá vůbec, takže naše živá prasata vyvážíme stovky kilometrů do Polska, Rumunska a Maďarska. Kde je tolik proklamovaný welfare zvířat? Kde je uhlíková stopa? Kde je ekonomika? Producenti prasat jsou ve ztrátě, neplatí daně, platí málo zaměstnancům, ti odcházejí do montoven a vesnice se vylidňují. Zemědělství nám skomírá a tito producenti vepřového jistě ocení váš signál, pane ministře.

Zrovna tak i brambory, které čeští pěstitelé nedokážou dostat na trh, protože se k nám dovážejí za dumpingové ceny brambory ze zahraničí. A to bych mohla jmenovat další a další komodity.

A jsme u toho. Kdyby se podařilo schválit zákon z pera SPD na podporu českých zemědělců a českých potravin, tohle by se prostě nedělo. Od většiny současných politiků každý den slyšíme, jak je Evropská unie úžasná a myšlenka společné Evropy jak je skvělá, ale společný jednotný trh slouží pouze k ovládnutí našeho trhu. V rámci Evropy jsou nastaveny různé výše dotací včetně těch národních, takže bohatší stát má logicky vyšší dotace, ale tím pádem ovládne trh a pak si diktuje cenu a kvalitu. Tu kvalitu známe. Dokud všichni nepochopíme, že tento trh je náš a Česká republika je naše, a ne evropská, tak budeme nadále pouze kolonií Evropské unie a budou se k nám nadále i tak chovat. Aby se jednou nestalo, že jim dojdou přebytky a ceny pro vybrané lidi budou opravdu světové a maso jen v neděli. Potravinová soběstačnost státu v základních potravinách totiž není prázdný pojem. Náš stát se stává opravdu závislý a vydíratelný v té nejzákladnější lidské potřebě, a to jsou základní potraviny, a to je třeba si uvědomit.

Našemu návrhu obchodníci vyčítají, že prý prodraží výrobky a sníží se výběr potravin. Na to mohu říct jediné: rozhodně se našim zákazníkům výběr zboží nesníží, protože jde o malé procento potravin, které budou zákonem upřednostněny na našich pultech. Jedná se o seznam zhruba 130 základních položek z více než 15 000 nabízených v našich maloobchodech, to je 0,8 % veškerého sortimentu. Jsou to produkty, ve kterých jsme měli stoprocentní soběstačnost v roce 1993 a které jsme schopni si u nás vypěstovat a v případě zvířat odchovat. Nikdo nemůže říct, že se k nám zahraniční zboží přestane úplně dovážet, to je sprostá lež.

Výběr rozhodně zůstane zachován na rozdíl od cen - ty se změní. Ano, to je pravda, ceny se změní. Ne zvýší, jak klamavě tvrdí zástupci řetězců a prolhaná probruselská média, ale naopak u některých komodit sníží. Za nynější vysoké ceny totiž může výlučně agresivní obchodní politika řetězců. Když se zdražuje zelenina, nemůžou za to naši dodavatelé, ale marže řetězců. Ani slevové akce nejdou od nich, ale jdou už od tak stlačených cen dodavatelů. Pokud tedy tak rádi mluví o zdražení našich potravin, tak je na to jediná cesta: nechat si naše zemědělství nadnárodními řetězci zlikvidovat, pak se setkáme s takovým zdražením potravin, až nám to nebude milé.

A této cestě hnutí SPD brání právě našim návrhem na zvýšení soběstačnosti, podporou našich zemědělců, ovocnářů, zelinářů a všech těch, co byli doposud nekalými praktikami řetězců úspěšně likvidováni a prostě potřebují zákonnou ochranu, protože malý, ale i velký dodavatel potravin je především český dodavatel, a o to tady přece prioritně jde, o větší podporu českých výrobců a ochranu našeho trhu. Každá země si přece logicky hlídá svůj trh, nehledě na navýšený zájem zákazníků o tuzemské potraviny, které však vzhledem k obchodní a cenové politice řetězců skoro nejsou v nabídce.

V čem vlastně spočívá výhoda pro českého spotřebitele jíst zeleninu nevýrazné chuti z dovozu, pěstovanou ve skleníku, sklizenou předčasně, kolikrát ještě zelenou, a vezenou přes půlku Evropy kamionem? Čeští spotřebitelé to dobře vědí a chtějí naše výrobky. A ještě hůře, jakmile začne nějaká vážnější krize, což se právě stalo v souvislosti s koronavirem nebo třeba uzavření hranic, válka, může se stát cokoliv, pak může být zásobování ze zahraničí zranitelné. To bychom se tu mohli jít leda tak pást, protože bychom nemohli nic dovézt. Stačí se optat v kterékoliv zemi, zdali by nám dovezli u nich v tu chvíli nedostatkové zboží, které pak bude chybět na jejich vlastním trhu. Nedovezli, věřte tomu, že nedovezou.

Jsem velmi ráda, že se nám podařilo zrušit dvojí kvalitu potravin. Jak potravinová soběstačnost, tak i ty potraviny druhé jakosti jsou jedno z nejdůležitějších témat. Je to i dlouhodobé téma SPD, aby měli naši občané kvalitní potraviny za dostupné ceny a aby Evropská unie nedělala z naší země odpadkový koš. Nerozumím ale postoji Senátu, že nechce, aby měli naši občané k dispozici kvalitní české potraviny za přijatelné ceny a abychom si zajistili potravinovou soběstačnost a bezpečnost v základních potravinách. A proto na vás apeluji, vážená Sněmovno, abyste neustupovali tomu strašnému tlaku, který na nás byl vyvíjen, abyste hlasovali pro občany, díky kterým tu jsme a můžeme pro ně pracovat, a žádám o podporu tohoto našeho návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jarošové. Než dám slovo kolegu Bendlovi, s faktickou poznámkou se přihlásil Tomáš Martínek. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího, k paní předřečnici, ono to je tak nějak jako u všech dalších návrhů SPD. Takové návrhy líbivé, ale když se nad nimi člověk může zamyslet komplexně, tak nesmyslné a proti zájmům českých občanů. Nižší konkurence standardně, to vás naučí v prvním ročníku střední obchodní školy, znamená vyšší cenu, horší kvalitu. To je prostě standard. To, že by to navíc znamenalo i menší dostupnost potravin, je jenom bonus, pravděpodobně některých výběrů. Já chápu, že ten váš návrh, který je proti volnému pohybu zboží v rámci Evropské unie, nemá smysl pro občany v tom smyslu, že jsme exportně orientovaná ekonomika. Pokud by další země Evropské unie začaly s touto nacionalistickou linkou, začaly dávat embarga na české zboží a podobně, jako se o to snažíte vy, tak na to nejvíce doplatí právě exportně orientované země, jako je Česká republika. České exportní zboží by se přestalo prodávat a česká ekonomika založená na růstu exportu do zemí Evropské unie, kam exportujeme přes 80 % našich produktů, by se zhroutila. Tento návrh ohrožuje ekonomické zájmy českých občanů a růst životní úrovně v Česku.

Prosím občany, aby preferovali české výrobky, ale nechme to na rozhodnutí občanů. Prosím SPD, ať nediktuje občanům, co musí v obchodně kupovat. Děkuji. (Důrazně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě dvě faktické poznámky kolegy Skopečka, Jiřího Bláhy. S přednostním právem Radim Fiala. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Můžu? (Poslanec Bláha stojí před řečnickým pultem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nejdříve kolega Skopeček, potom Jiří Bláha, v tom pořadí, jak jste byli přihlášeni.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já bych také navázal na kolegu. Je přece potřeba si uvědomit, že v zájmu producenta je malá konkurence, která mu umožní zvyšovat cenu produkce. Zájmem spotřebitele je co možná největší konkurence, která tlačí cenu potravin dolů a která přináší i větší kvalitu. Já jsem velmi pro, abychom kupovali české produkty, ale to musí být na základě svobodné volby, kterou si rozhodne každý občan České republiky sám. SPD ani nikdo jiný nám nesmí diktovat, co budeme v českých obchodech kupovat. Po roce 1989 přišel do České republiky volný trh, který znamenal, že na pultech regálů máme nepřeberné množství zboží, které nikdo předtím nezažil. Můžeme si vybírat, co chceme dneska v supermarketech, i na internetu si může jakýkoliv občan České republiky vybrat, jestli svůj košík bude mít naplněn ze 100 % českými produkty, nebo nikoliv. Tak mu nechme tu svobodu volby, neberme mu ji. Nechme mu vybírat, co on potřebuje, je to jeho volba, jsou to jeho peníze a své peníze může každý utrácet za jakékoliv zboží, který si rozmyslí on sám, ne které mu bude vnucovat SPD.

Já tady chci chránit volný trh, který se tady po roce 1989 vybudoval. Tento antitržní návrh jde proti spotřebitelům, proti zájmům České republiky. Potravinová soběstačnost je podle mého názoru velmi nákladný projekt, který má více minusových bodů. I v době pandemie, i v době, kdy tady byla vlna, že si čeští občané chtěli nakupovat do zásoby potraviny, se nikdy nestalo, že by v českých obchodech bylo málo potravin. Nerozumím tomu, proč bychom museli být potravinově soběstační, jako nejsme soběstační v dnešní globální ekonomice v celé řadě dalších jiných sektorů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji, takže nehlasujte proti zájmům spotřebitelů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče. Připraví se Patrik Nacher.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych se prostřednictvím pana předsedajícího chtěl zeptat kolegů, kteří tady mluvili přede mnou, o jakém volném obchodu to tady mluví. Já pracuji v potravinách 30 let, 20 z toho bojuji s markety. Před 10 lety jsem to uzavřel a odešel jsem z nich. Je to jenom nátlak, nátlak, nátlak, a takto žijí naši zemědělci. Já nevím, o jakém volném obchodu mluvíte, když jednotlivé státy mají různé dotační pobídky jak od samotné Evropské unie, tak od jednotlivých států. Tady jste to slyšeli jasně. A nevím, o jakém volném obchodu mluvíte, když ten market si rozhodne, co nakoupí. Od českého dodavatele nechce mrkev za 1,50, ale za 10 ji koupí z Holandska, aby ji za 20 prodal našim spotřebitelům. Takhle to je. (Ozývá se potlesk.) Od našich výrobců koupí máslo za 22 korun a prodává ho za 40 a od německých a jiných ho koupí za 30 a prodává za 32. Co to je za volný obchod? Takhle si představujete soutěžení? No to v žádném případě není. To je jenom tlak a využívání českých výrobců na to, aby si plnili oni svoje zisky. Je to logické. Každý řetězec má své vlastní dodavatele, které vlastní v zahraničí. Takže je to logické. On chce prodat svoje zboží, které vyrobil v Německu, v Rakousku, kdekoli jinde, a z jednoho prostého důvodu. Protože tam si dobře uvědomí, že když nebudou mít práci na vesnici, tak ta vesnice bude vypadat jako u nás! (Předsedající upozorňuje na vypršení času k faktické poznámce.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka... Ještě kolegy upozorňují, že faktická poznámka má přednost i před přednostním právem a faktická poznámka elektronická má přednost před přihlášením z místa. Čili teď přečtu faktické poznámky... Eviduji přednostní právo Radima Fialy jako předsedy poslaneckého klubu. A nyní faktické poznámky v pořadí Patrik Nacher, Tomáš Martínek, Jan Skopeček, z místa se hlásil Jaroslav Foldyna, a když se nepřihlásí elektronicky, i další elektronická přihlášení ho budou předbíhat. Tak, už se přihlásil. Nyní Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Máte své dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vážený pane ministře. Já se přihlásím až v debatě, ale musím reagovat na to, co tady zaznělo i od mého ctěného kolegy Honzy Skopečka, se kterým jinak souhlasím v teorii. Ta teorie taková je, že tam, kde je konkurence, tak tlačí samozřejmě na cenu a je to ve prospěch klientů. Já se jenom obávám, že tady ta konkurence prostě ne vždy - já to nechci paušalizovat - funguje. Když se třeba podíváme - já odebírám dTest a podívám se, jak tam dopadají české výrobky, tak často dopadají na prvních místech, dokonce jsou i cenově nejvýhodnější, a pak když je hledám v těch řetězcích, tak často narážím a nenajdu je, takže to mi najednou neštymuje. Patří to mezi ty kvalitnější, patří to mezi ty levnější a já to těžko hledám. Anebo je to ta známá finta - nemám to ve výšce očí, kde se to nejvíc prodává, ale je to někde dole a podobně.

To znamená, že to, co tady říkal kolega Skopeček i jeho předřečníci, platí. Jenom já k tomu dodávám, že v některých momentech této věci je to teorie a tady to v té praxi bohužel - neříkám vždycky, já se tady nikdy nesnažím paušalizovat - ale bohužel to někdy fakt skutečně nefunguje. A ten, kdo se nezalíbí v tom řetězci, tak má smůlu bez ohledu na cenu a kvalitu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Tomáše Martínka, pak kolega Skopeček, Foldyna, Holomčík. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já jenom krátce, prostřednictvím pana předsedajícího, k panu pekaři Bláhovi. Já tady na jednu stranu chápu, že pan Bláha je docela ve střetu zájmů při hlasování o tomto návrhu zákona, protože by mu samozřejmě vyhovovalo, kdyby mohl prodávat své výrobky v supermarketech a přinutil je to kupovat, aby splnily procenta, ale současně tím hodil přes palubu celý zbytek ekonomiky díky tomu, že by ostatní země začaly zavádět stejná embarga na naše zboží v jiných odvětvích. Prostě tohleto je doopravdy tak rizikové, to je takové ohrožení celé české ekonomiky, že doopravdy nechápu, jak někdo s ekonomickým vzděláním to může myslet vážně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní Jan Skopeček, poté kolega Foldyna s faktickou poznámkou. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já rozumím tomu, že velké supermarkety tlačí na výrobce docela tvrdými podmínkami, ale to tak prostě je. Koneckonců ten výrobce, je to o jeho svobodné volbě, jestli podmínky ze strany supermarketu přijme a bude do takového supermarketu dodávat, nebo si najde jiné distribuční kanály, než v daném supermarketu prodávat. Přece žádný supermarket nemá povinnost přijímat zboží kohokoli, kdo se přihlásí, je to jeho obchodní politika. Existují tady určitě cesty, jak prodávat potraviny nejenom v supermarketech. Já nakupuji jak u malých obchodníků v malých prodejnách, někdy se dostanu do velké prodejny, někdy kupuji přímo u farmáře. Prostě těch cest, kterými člověk může nakoupit české potraviny, a to i v supermarketu, je celá řada. Je to jenom o svobodě volby, o finančních možnostech lidí, jaké potraviny chtějí kupovat. Vy jim tu svobodu volby chcete snížit, vy chcete, aby v supermarketech bylo méně zboží, méně variant za vyšší ceny, protože k ničemu jinému to nepovede. Povede to k menšímu výběru za větší ceny. Jestli myslíte, že v takovém případě začne spotřebitel kupovat se slávou české potraviny, tak se hrozně mýlíte, protože na ten nákup bude mít ještě méně prostředků, než má dneska při plné konkurenci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jaroslav Foldyna s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Já bych chtěl říct k poznámce ke kolegovi panu Skopečkovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Já ho vždycky poslouchám a často s ním souhlasím, dneska s ním nemůžu souhlasit. On, představitel pravicové strany, říká, že tu je tržní prostředí. V ekonomice Evropské unie není žádné tržní prostředí. Je tu dotační prostředí, které deformuje trh - deformuje trh a znevýhodňuje právě naše výrobce a pěstitele. To bychom si měli uvědomit.

Ke kolegovi Martínkovi bych chtěl říct, prostřednictvím pana předsedajícího. Já nevím, co děláte, pane Martínku, ale pan Bláha peče rohlíky, ty se dají jíst. Co děláte vy, to nevím. Takže když ho nastřelujete tady, že je pekař, tak já bych řekl, že aspoň ti pekaři pečou housky. Tady řada lidí nic neupekla, možná ještě ani nic neudělala. Já jsem aspoň jezdil s lodí do Hamburku a musel jsem tam dovézt to české zboží a tak podobně.

Reciprocita odvety - evropská pravidla neumožňují. To tu taky zaznělo. Musím zdůraznit, reciprocita odvety - evropská pravidla neumožňují, takže vlastně jsme znevýhodněni. Takže si tady nehrajme na to, že jsme rovnocennými partnery Španělska, Francie a dalších agrárních zemí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Radek Holomčík a poté kolega Bláha.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, mě mrzí... Mně tam ještě běží starý čas, pane předsedající... Mě mrzí, že se v tomhle případě, tak jako to tady často bývá, ta debata zvrhne do takového, omlouvám se za ten termín, prostě pitomého černobílismu. Já myslím, že tady asi není nikdo nebo téměř nikdo, kdo by zpochybňoval to, že to naše zemědělství, ať už prvovýroba, tak potom i zpracovatelství, má řadu problémů. Já jsem to i u projednávání tohohle zákona říkal několikrát, řadu těch problémů jsem vyjmenovával. Myslím si, že nikdo nezpochybňuje to, že v řadě případů jsou některé praktiky obchodních řetězců na hraně, ale řešme ty problémy tak, jak by se řešit měly. Od toho máme zákon o významné tržní síle. Pokud zde panuje názor - ať už zde ve Sněmovně, na vládě, nebo i v odborné veřejnosti, že k těmto praktikám dochází, tak otevřeme debatu o tom, jestli je zákon o významné tržní síle správně nastavený, jestli tam nepřetrvávají věci - část toho se už v minulosti při těch novelizacích odstranilo - jestli tam nepřetrvávají ty věci, ať už jsou to nějaké dumpingové ceny a tak dále. Ale prosím vás, nedělejme to přes zákon o potravinách, který má primárně řešit něco jiného. A hlavně, prostě jako fakt si myslíte, že když nařídíte spotřebiteli, nepřímo nařídíte spotřebiteli, co si má kupovat, že to někomu pomůže? To je blbost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, nyní faktická poznámka Jiřího Bláhy, připraví se Jaroslav Holík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom vzkázat, prostřednictvím pana předsedajícího, všem, kteří si myslí, že jsem ve střetu zájmů, že to není pravda. Již deset let neobchoduji s obchodními řetězci a nikdy s nimi nebudu obchodovat, protože je nepotřebuji. Já mám to štěstí životní, že je nepotřebuji a nikdy je potřebovat nebudu, takže ve střetu zájmů nejsem. Bráním kolegy, protože v okamžiku, kdy potřebujete vypěstovat právě tu mrkev za 1,50, ta ji musíte vypěstovat na obrovském lánu. A tu mrkev si neschováte na rok, dva, tři, než se odhodlá příslušný řetězec odkoupit od vás ještě za nižší cenu než za tu 1,50.

A to je právě problém v tržním hospodářství, v teorii, o které vy mluvíte, že ta teorie se krásně učí. Když jsem šel do Poslanecké sněmovny, tak jsme se bavili s kolegou od nás z vysoké školy o tom, jak to bude skvělé nebo že to je skvělé, že není nezaměstnanost, že vlastně to je ideální, že všechny výrobky jdou na kšeft a že to funguje. A najednou se přišlo na to, že ta nezaměstnanost je potřeba, protože v ten okamžik prostě ekonomika přestává fungovat.

Všechna teorie je pro to, abychom se podívali v první řadě na praxi, a v této praxi nefunguje (funguje?) to, že řetězec prostě nechce zboží od českého zemědělce, protože potřebuje prodat to své ze země, kde to pěstuje, protože tam má dotace, tam má podporu, a podporu domluvenou i od Evropské unie, daleko větší než u nás. A to je důležité. Takže tam není prostě... tady neexistuje volný trh. A jednou to prosím vás, pochopte. Podívejte se na podmínky, jaké mají naši čeští zemědělci a jaké mají Francouzi a jiní, a pak se tady o tom můžeme bavit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, i vám skončil čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jaroslava Holíka, připraví se Patrik Nacher, poté Jan Skopeček, Radim Fiala. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Dovolte, pane předsedající, abych se obrátil na kolegu Skopečka. Vy tady preferujete konkurenci. Ano, dobře, preferujme konkurenci. Zaznělo tady, že naše zemědělství a zpracovatelství má jisté nedostatky. Ale vy si myslíte, že když budeme dovážet jinde, tak že tomu zemědělství pomůžeme? Ani náhodou. To za prvé. Za druhé: pokud budeme dovážet, tak to zboží musíme něčím zaplatit. A zkuste mi říct, když budeme jenom dovážet a nic nebudeme vyrábět, kde ty peníze vezmeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, nyní faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera, připraví se Jan Skopeček, poté Radim Fiala. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já musím opět reagovat, aby tady ve vzduchu nebylo něco, co nezaznělo. Kolega Skopeček, kterého si jinak - kromě toho, že fandí Slavii - tedy vážím, tak on reaguje na něco, co jsem já neřekl. Já tady neobhajuji ty kvóty. Já jsem pro to nehlasoval, nebudu pro ty kvóty hlasovat, ale já jsem tady reagoval na to, na ten rozdíl mezi nějakou teorií, na které se shodneme, a na tom, jak to potom funguje v praxi. A na to já jsem reagoval, protože praxe tady tu teorii, se kterou asi všichni souhlasíme, prostě nekopíruje, bohužel. Takže jakkoliv já, já pak o tom budu obšírněji mluvit, ty kvóty samotné nepodporuji, tak už jenom tahle debata je za mě velmi užitečná, protože si možná spousta lidí, když jde do obchodu, uvědomí, co si kupuje, jaký je výrobce, budou tomu věnovat víc času, takže já jsem za to celkem upřímně řečeno vděčný.

Ale za mě to je o tom, jaká je teorie a jaká je potom ta každodenní praxe. A já tady jenom jsem jaksi - já bych to řekl - napadal to, že v teorii my se shodneme, ale pak v praxi jsem vám tady řekl nějaké příklady, prostě to tak bohužel není. Bohužel to takhle není. To znamená, že to, že v knížkách se píše a my se na tom shodneme, že čím větší konkurence, tím nižší cena, tlak na cenu a na náklady, to je - ano, dostali bychom oba dva za jedna u zkoušek, ale pak aby se to potom projevilo v té praxi. A tam mi to chybí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Skopeček, poté Radim Fiala, Tomáš Martínek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo a zareaguji na kolegu Foldynu, ještě někdo to tu zmiňoval. Ano, společná zemědělská politika křiví volný trh. Kdyby tato iniciativa vedla k tomu, že se bude snažit změnit společnou zemědělskou politiku, odstranit z ní dotace, kvóty, všechen ten socialismus, tak tomu budu tleskat a budu na straně těch, kteří v tomto lobbují. A to ti, co to navrhují, nechtějí. Ti se nechtějí zbavit socialistické zemědělské politiky, nevyjednávají o ní v Evropské unii, aby více odpovídala tržním principům, ti přišli s návrhem, který ten volný trh křiví ještě více. A já prostě nechci víc socialismu v České republice, než je nezbytně nutné.

Ke kolegovi: uzavřenou ekonomiku, ochranářskou ekonomiku, to já myslím, že můžeme tedy rozšířit i na další oblasti. Můžeme tedy chránit českou automobilku Škoda, abychom sem nedováželi zahraniční vozy, můžeme jakoukoliv českou firmu, českou značku, chránit před zahraniční konkurencí, ale mám pocit, že se vrátíme někam, kde jsme byli před rokem 1989, kdy jsme mohli koupit produkty pouze z trhu RVHP. Nemyslím si, že to byla úplně ideální pohádková doba.

A tam ta - a teď ke kolegovi Nacherovi, prostřednictvím pana předsedajícího - tam ta teorie opravdu fungovala, v té socialistické ekonomice. To byl opravdu ráj na zemi, tam ta nízká konkurence opravdu vedla k zářným výsledkům. Já si nemyslím, že cestou pro blahobyt a pro blaho spotřebitelů je ochranářství, snižování konkurence a zvyšování ceny. Myslím si, že to jde opravdu proti jeho zájmu a že těch 30 let, které žijeme v tržní ekonomice, jasně ukázalo, že volný trh spotřebitelům, zejména spotřebitelům, svědčí, protože i v oblasti potravin nakupují daleko levnější a daleko kvalitnější potraviny než kdykoliv předtím a dodnes mají možnost si kupovat i české potraviny. A já je k tomu vyzývám, je to správně, ale nechme to pouze na nich.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil čas k faktické poznámce, pane poslanče. Nyní faktická poznámka poslance Radima Fialy, připraví se Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Jsem rád, že jsem se dostal k mikrofonu, měl jsem tu technickou zmáčknout už dřív. Jsem rád, že pan kolega Skopeček, prostřednictvím pana předsedajícího, už mírnil ta svá vyjádření a říkal, že si začíná uvědomovat, že Evropská unie je pokřivený trh, předtím tady mluvil o volném trhu. Já jsem přesvědčen, že v zemědělství v Evropské unii žádný volný trh neexistuje, že je přeregulovaný dotacemi, různými jinými věcmi, že některé výrobky, které produkují na Západě a které se prodávají u nás, mají jak národní dotace, tak evropské dotace a pak kolega Skopeček prostřednictvím pana předsedajícího říká, že máme jít jednat s Evropskou unií.

Já si dokážu představit, že půjdeme jednat s Evropskou unií, a oni nám řeknou: Páni poslanci, ta my jsme to doteď dělali blbě, my jsme ten volný trh celý pokazili, zderegulovali, a teď od zítřka to tedy budeme dělat zase dobře. Tak to přece nefunguje. Tak já se chci zeptat, jak chcete čelit té regulaci. Jak chcete čelit té regulaci? Budeme si říkat, že máme volný trh, když víme všichni, že to není pravda, že se sem vozí potraviny a zemědělské výroby, které v době, kdy byly vyrobeny, už byly dávno zaplaceny na základě dotačních titulů a různých dalších finančních pobídek a prostředků z těch zemí, odkud pocházejí?

A teď podstata věci: konkurence. Vždyť já s vámi souhlasím, že ta konkurence přece musí být větší. Tak mi vysvětlete - a souhlasím s panem kolegou poslancem Bláhou, kterého si za to, co tady řekl, velmi vážím - tak mi řekněte, když tedy budeme mít menší konkurenci, jak je možné, že když jsou česká jablka, že stojí 30 korun? Že když nejsou, tak se dovezou za 80? Že když je český květák, tak stojí 30 korun, že když ho dovezou, až ten český květák dojde, stojí 90? Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, i vám skončil čas k faktické poznámce, děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se Jaroslav Faltýnek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych chtěl jenom říct, že když kupuji potraviny, tak se koukám na zemi původu, stejně tak na internetu, stejně tak v supermarketech, kdekoliv. A chtěl bych požádat všechny občany, aby to dělali, aby podporovali českou ekonomiku na základě svého vlastního dobrovolného rozhodnutí, a ne na základě diktátu zákona, protože to je něco, co je rozumné, něco, co pomůže občanům i celé společnosti a každý má možnost nakupovat například online. Jsou i čeští prodejci, ať už to je Rohlík a tak dále, to jsou české společnosti z velké části, Košík, který vlastní pan premiér, a tak dále. Takže jsou tady věci, které... jsou tady společnosti, kde se dá nakupovat, kde se dá koupit dobré české kvalitní zboží, a pokud je zboží doopravdy za nízkou cenu a současně velmi kvalitní, tak si určitě svého českého spotřebitele najde.

Ale nemluvme tady nějaké zavádějící informace o tom, že nemůžou nastat reciproční opatření. Kdybychom samozřejmě porušili podmínky volného evropského trhu, tak nejenom že nám hrozí arbitráž ze strany EU, ale právě i ostatní země by se na nás koukaly jako na někoho, proč oni si můžou tedy nacionalisticky dávat embarga na naše zboží, a my bychom to dělat nemohli? Samozřejmě že by to udělali a v jiných sektorech asi, v těch, co jsou pro nás zásadní, v průmyslu a tak dále, kde vyvážíme, například automobily a tak dále. Prosím, přemýšlejme v komplexu, a nejenom v úzkém pohledu na zemědělství nebo na nějaký jeden trh, který v konečném důsledku může vést ke zhroucení naší ekonomiky, toho, na čem je naše ekonomika postavena, a toho, co zajišťuje růst naší prosperity a růst naší životní úrovně, všech občanů České republiky. Doopravdy, koukejme se na věci komplexně, a ne jenom v úzkém pohledu, které můžou vypadat líbivě, ale ve své podstatě jsou destruující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní Jaroslav Faltýnek, dále Radek Holomčík a Radim Fiala s faktickými poznámkami. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne. V principu souhlasím s názorem kolegy Skopečka. V tomto sále, pokud se nepletu, sedí minimálně tři ministři zemědělství - ať stávající, nebo bývalí: Mirek Toman, Marian Jurečka, teď tady byl, a Petr Bendl, který bude hovořit. Dotace do zemědělství v rámci rozpočtu EU v jednu dobu činily 50 %, dneska je to už méně, ten objem klesá. Nevím, pan ministr Toman to bude vědět přesně, jestli je to 40 - plus minus - %, a určitě se tady většina v tomto sále shodne, že dotace opravdu křiví trh. A já bych v této souvislosti se zeptal prostřednictvím pana předsedajícího všech tří ministrů zemědělství - stávajícího i minulých, kolikrát oni v Radě ministrů nebo na Komisi za Českou republiku navrhli zrušit dotace do zemědělství v celé EU, protože pak by se ukázalo, jak funguje volný trh, jaká je skutečná konkurenceschopnost zemědělců v jednotlivých zemích. Já si myslím, že odvahu na tento návrh ani jeden z těch ministrů neměl, ale možná se pletu. Nechci mluvit samozřejmě za ně.

A pokud se týká této novely, kterou tady teď debatujeme, respektive senátní vratky, tak už to tady zaznělo několikrát. Je dobře, že se to téma otevřelo. Čeští zemědělci, výrobci potravin, určitě bedlivě sledují tuto debatu a vidí, jak kdo se k tomu staví. Za mě jako za předsedu zemědělského výboru -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, i vám skončil čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Čas. Ano, děkuji. Já se pak ještě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní pan poslanec Radek Holomčík, připraví se Radim Fiala a možná dojde i čas na řádně přihlášené v rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne ještě jednou. Já bych chtěl dvě reakce na mé předřečníky. Jednak na pana předsedu Fialu, já s ním naprosto souhlasím v tom, že je potřeba řešit přeregulovanost, takhle on to říkal. Z mého pohledu regulace, pokud dosáhnou určitého objemu, stávají se morem, ať už na české, tak na evropské úrovni. Ale položme si otázku: Skutečně chceme řešit přeregulovanost celku další regulací, která je s velkou pravděpodobností nevymahatelná podle vyjádření dotčených úřadů, která je masivní a která vlastně omezuje nejenom to, co bylo zamýšleno, to znamená ty prodejce, ale vlastně v konečném důsledku omezuje spotřebitele? Nemyslím si, že je to správná cesta.

A také bych chtěl dát za pravdu, byť možná jenom částečně, panu předsedovi Faltýnkovi. Já osobně si myslím, že minimálně razantní osekání dotační politiky v zemědělství do budoucna je asi nevyhnutelné. Samozřejmě myslím tím celé Evropy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Radima Fialy. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Já to jenom dopovím. Mě těší, že začínáme společně přicházet na meritum věci a že začínáme chápat, že prostě tato soutěž není volná soutěž, a bohužel je tak přeregulovaná, že podle mého názoru, pokud nezrušíme ty dotace, jak řekl pan předseda Faltýnek, tak není jiná cesta než regulací čelit regulaci. Jinak se z toho začarovaného kruhu nedostaneme.

A jenom chci říct, že naopak my chceme, aby ta konkurence byla. Naopak, musíme se podívat také na to, a to je ten největší argument, proč tady ty věci zavést, že počet českých výrobků a výrobců na českém trhu od roku 1993, a to ví každý, nepřetržitě klesá. Klesá a já si myslím, že jde České republice jenom o to, zastavit ten pokles, protože všechny ostatní státy si pečlivě hlídají, jestli jejich výrobci, jestli jejich zemědělci mají odbyt, a dbají na to, a my na to prostě budeme muset dbát také.

Já vidím, že prostě není vůle na to, abychom ten zákon schválili, ale jsem přesvědčen, že se k tomu velmi brzy vrátíme, protože české zemědělství bude tak klesat na českém trhu, že něco budeme muset udělat. A jak řekl pan europoslanec David, tak všechny země ve všech frakcích Evropského parlamentu začínají mít problém s významnou tržní silou a s těmi řetězci, které prostě mají takovou moc, že jsou schopny připravit výrobce a zpracovatele o ekonomickou podstatu jejich práce, a já se obávám, že budeme opravdu vozit brambory z Egypta vypěstované v písku, které se sem kdysi vozily jako krmné brambory, a budeme jíst průmyslově vyráběnou omítkovou směs. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Jaroslava Faltýnka a poté Jiří Bláha. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Já jsem původně chtěl vystoupit s přednostním právem, ale já to stihnu za ty dvě minuty. Abych dokončil tu svoji úvahu, myšlenku, tak na zemědělském výboru, který podpořil pozměňovací návrh SPD na zavedení povinných kvót na pultech českých obchodů, českých potravin, tak jsme tím tu debatu otevřeli a to si myslím, že je dobře. A jak řekl Radim Fiala, bylo by fajn v té debatě pokračovat a třeba je to zrovna potenciální novela zákona o významné tržní síle, která už v této, respektive v minulé Sněmovně byla přijata - tehdy, mám pocit, to předkládal pan premiér Sobotka - která do určité míry pomohla zemědělcům, producentům potravin lépe fungovat ve vztahu k velkým odběratelům, řetězcům, a my také bychom rádi v této debatě samozřejmě pokračovali. Je to možná i na debatu u zákona o cenách, kde je možno tato témata otevřít.

A za sebe říkám, že v tomto názoru zůstanu konzistentní, nepodpořím senátní verzi, nicméně dneska na klubu, a to tady považuji za důležité říct, proběhla naše debata, a řekli jsme to i na tiskové konferenci - většina našeho poslaneckého klubu podpoří senátní vratku tak, aby platilo aspoň něco, protože jak řekl správně v úvodu pan ministr Toman, je to hlavně o dvojí kvalitě potravin a naši zákazníci v ČR opravdu nejsou zákazníci druhé kategorie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou a připravený Petr Bendl k normálnímu vystoupení. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom prostřednictvím pana předsedajícího apelovat na všechny, aby se zamysleli nad tím, proč český zemědělec tedy nemá šanci prodat to své zboží, které je - a řekli jsme si to - často kvalitnější, je lacinější, není za ním uhlíková stopa. Jak je to možné, že české jablko, které nemají ovocnáři šanci - a já to mám přímo ze zdrojů, protože u nás je ovocnářská oblast - prodat za 7 korun kilo a ve finále v krámě je za 30 česká a za 80 zahraniční? Jak je možné, že český zemědělec nemá šanci to prodat? Jak je možné, že nemá šanci prodat brambory, které je donucen prodávat za korunu do řetězců, a oni mu je stejně nevezmou, protože dají přednost těm zahraničním, a ve finále se prodávají za 20 korun? Vysvětlete mi a vysvětlete to hlavně těm zemědělcům, kteří volají, se kterými mluvím, se kterými jsem, a vysvětlete to těm, kteří pěstují ta prasátka - nebo chovají, omlouvám se - chovají ta prasátka, když nejsou schopni prodat svoji produkci ani za 20 korun v dnešní době. Za 20 korun kilo masa nejsou schopni prodat! A musejí to vozit do Maďarska, do Polska, na Slovensko a jinam.

A tam samozřejmě zase pláčou jejich zemědělci, protože na úkor toho tam neprodají zase ti maďarští nebo slovenští nebo polští. Prostě je to začarovaný kruh, který je potřeba rozseknout a je potřeba změnit. A já jsem to bral jako apel, že my budeme ten předvoj, který řekne Evropské unii: Ano, pokud nezměníte dotační politiku, my uděláme toto, protože vy jste nás k tomu donutili svými dotačními politikami. Takže zamyslete se prosím a pojďme to řešit společně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Petr Bendl a já předám řízení schůze. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, tak konečně jsme se dostali k řádné debatě. Vždycky ty technické jsou téměř okamžitě, ale málokdo hovoří o podstatě toho, co se vlastně projednává. Ale skoro o tom nikdo vlastně nemluvil.

Chci moc poděkovat senátorům, všem, hlasovali pro to všichni, že nám ten návrh zákona vrátili, protože krom toho, že je zcela bezpochyby ten paragraf v rozporu s naším závazkem uvnitř Evropské unie, s naším závazkem, s naším rozhodnutím, poškodil by zájmy České republiky, tak je ten paragraf neproveditelný. Nedej bože, kdyby ten zákon prošel, jak by Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce v praxi kontrolovala tu neurčitost, tu skutečnost, že ten paragraf je tak hloupý, že říká: Musí prodat. A teď říká: 55 % potravinářské soli třeba. To je výborný český výrobek, potravinářská sůl, to je tam jedna z těch 150 komodit takzvaně základních.

To trošku srážím to, že v podstatě celá úroveň toho pozměňovacího návrhu je prostě příšerná, je neproveditelná, je v rozporu se všemi pravidly. Je to ostudou České republiky, že něco takového vůbec prošlo parlamentem. A já souhlasím, vidím tamhle pana kolegu Nachera, souhlasím s tím, že ten problém je složitější. A tady je to dělané jak z knížky někdy třetí třídy základní školy: imperialisté, zlé řetězce, nebo někdy ten začátek předminulého nebo konec předminulého století, kdy nám stroje berou práci, a podobně. Tak v této úrovni debaty my tady jsme. Bohužel tedy jo.

Ten problém je opravdu mnohonásobně složitější. Já vím, že někteří - nebo ne všichni - hlasovali pro ten návrh zákona a pro kvóty, kolem kterých se to asi nejvíc točilo, protože jsou nejvíc diskutabilní. Také jsem vnímal názor Ministerstva zemědělství, kdy ministr byl neutrální k tomu návrhu, podle mě proto, že věděl, že by se shodil před svými kolegy na úrovni Evropské rady ministrů, a věděl, že to není úplně košer a že nás to poškodí. Mimo jiné také proto, že krom toho, že produkujeme potraviny, ve kterých v té kategorii soběstačnost prostě soběstační nejsme, protože na některé prostě nemáme podmínky, a jiné země ty podmínky mají mnohonásobně lepší, a my místo toho, abychom využívali to, že jsme schopni sem v zájmu nakupujících dostat levné potraviny, a naopak lépe obchodovali s tím, co jsme schopni dělat a co je naší tradiční potravinou námi produkovanou, ve které se nám daří, tak tam my říkáme: My chceme úplně všechno, i to, co neumíme pořádně udělat. Míchám do té diskuze o tom, o čem bychom se měli podrobně bavit, protože je řada komodit, ve kterých jsme víc než soběstační.

A co tedy s tím hovězím, které nezbaštíme? Kdyby se vůči nám začaly chovat ostatní evropské země stejným způsobem, tak budeme tedy ta stáda zmenšovat? SPD bude říkat: Tak to postřílejte, protože máme 130 % produkce hovězího vůči naší soběstačnosti. To budeme říkat? To je to řešení? Kdyby oni nám tedy začali říkat: Ne, nebudete vyvážet obilí - pro spoustu zemědělců je to komodita, která je velmi dobře živí. A jsme více než soběstační. Více než soběstační, významně více než soběstační v řadě jiných komodit. Proto říkám, že ta debata je mnohonásobně složitější a že tohle řešení z padesátých let uvažování podle mě, nebo možná ještě dříve, prostě nesedí a nefunguje.

Pan předseda Faltýnek, který mezitím odešel, tady položil řečnickou otázku, jestli jsme někdy chtěli ukončení debat na téma dotace do českého nebo do evropského zemědělství, a podobně. Já tedy jsem ty diskuze se svými kolegy ministry tehdy vedl, s řadou z nich. Bavili jsme se o tom, o přemíře dotací, o jejich efektivitě, ale i o tom, že něco jsou dotace a něco jsou kompenzace, protože zemědělci musí plnit řadu evropsky, tudíž i řekněme rozhodnutí na úrovni Evropské unie, jejíž jsme součástí, ke kterým jsme se zavázali, a protože musí plnit některé podmínky, tak dostávají v podstatě kompenzace za to, že něco nesmí. A těch je čím dál tím řekněme více a bude jich pravděpodobně více. Proto se tomu buď budeme muset přizpůsobit, anebo budeme muset říct: Dobře, tak tedy už ne, s vámi už nechceme mít nic společného, my začneme obchodovat asi s někým jiným, možná na východě. To tady možná bude rezonovat.

Já si prostě myslím, že máme být aktivní uvnitř té diskuze a hledat řešení, protože to, co nás v budoucnosti čeká, jsou významné řekněme prvky směrem tlak na zemědělce i na producenty dřeva, respektive vlastníky a hospodáře v oblasti lesního průmyslu. Bude tlak, aby více opatření bylo zaměřených na ochranu přírody a krajiny, a k tomu budou následovat nějaké finanční, já tomu říkám kompenzace, protože ty zemědělci, pokud budou chtít být součástí dotačního systému nebo systému podpor, pak prostě budou muset na tato opatření přistoupit, takže ten tlak bude větší. No, o tom není debat, určitě pan ministr o tom mluvil na posledním jednání zemědělského výboru, a ty diskuze nekončí, budou následovat.

Ale vrátím se zpátky k meritu věci a k tomu návrhu zákona. Proto říkám znovu, chci velmi poděkovat senátorům za to, že brání ostudě. Trošku mě mrzí, že... protože zemědělství je plné byrokracie, nejsou výjimkou případy, kdy státní instituce chodí kontrolovat jedno a totéž, ale přitom to není jedna instituce. Senát... To, co prošlo Poslaneckou sněmovnou, bylo sjednocení kompetencí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a Senát to znovu rozdělil. Senát znovu řekl: Jednu věc - neberte mě za slovo - ale jednu věc budou kontrolovat dvě instituce. Že ji pokaždé vidí nebo že ji často vidí každá instituce jinak, protože zemědělci jsou takhle prostě řeknu přebyrokratizovaní, už v souvislosti s tím, že pobírají ty... někdo má pocit, že jsou to opravdu superzázračné peníze, ale co oni pro to všechno musí udělat, aby je získali, to už nikdo moc nevidí, těch papírů, kolik je kolem toho. A tahleta razítka - měli jsme šanci se jednoho razítka zbavit, hygiena bude tedy dál řešit část potravinového světa a tutéž, v podstatě totožnou, ale jinak definovanou, bude řešit Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Mohli jsme se tohohle aspoň dílem zbavit. Podle mě se to nepodaří, protože jsem přesvědčen o tom, že rozumná část Poslanecké sněmovny podpoří spíše senátní návrh, aby ty ostudné kvóty vymizely.

Pan - teď mu nemůžu přijít na jméno - předseda klubu SPD se tady ptal: A co tedy chcete dělat? Fiala. Co tedy chcete dělat? No, určitě ne zakazovat dovozy, to přece všichni víme, že to je nesmysl, protože co to je soběstačnost, ještě zkusím říct? Co to je soběstačnost? To je poměr mezi tím, co zbaštíme z domácí produkce, a tím, co celkově zbaštíme. Ten rozdíl je, co se doveze. V okamžiku, kdy míň dovezeme, zázračně stoupne soběstačnost. Že tady za bývalého režimu spousta komodit a potravin vůbec nebyla... (Reakce z pléna.) ... nebo byla, ale pro někoho, někteří měli, někteří ne. Spousta také měla, a vzpomínáme si na to, že se sháněly pomeranče způsobem, že když se znala zelinářka s někým z kol a šicích strojů, tak si řekli: Hele, mně přivezou tři kola s přehazovačkou. A já mám pár banánů nebo pomerančů navíc. Tak se nějak dohodneme, a ty mi potom jenom přineseš ty peníze, protože to nějak vykšeftujeme.

Podíváte-li se na čísla jednotlivých druhů komodit, potravin, zjistíte, že v řadě případů po roce 1989 se změnila skladba spotřeby. Přestože my jako občané České republiky sníme zhruba o 8 kg potravin proti loňskému nebo předloňskému roku víc, za rok to stouplo o 8 kg, a baštíme čím dál tím víc, tak ale jíme víc zeleniny, víc ovoce a naše možnosti jsou omezené. A teď přicházím k tomu, co tady říkal, nebo když se ptal pan Fiala, škoda že to neví, ale tak já mu poradím, mohli bychom se společně na tom nějak domluvit, prostě cesta je podpora těch malých a středních, cesta není omezování. Takhle. Podívejme se do Rakouska a do Bavorska. My sami vidíme, jak lidé tam - ti místní - nakupují od místních, ale také proto, že mají co. Z našich vesnic ti malí výrobci a malí producenti v podstatě zmizeli. Když tady někdo říkal o těch prasátkách, tak prasátka zmizela, máme jenom velké odchovny prasat, velké chovatele. Ne výrobce, to jsem si tady jenom poznamenal k paní Jarošové, prostřednictvím předsedajícího, že prasata se nevyrábějí, ona se chovají, ale je to jedno. Já vím, co tím chtěla říct.

A pan ministr to, věřím, potvrdí. Já jsem volal na jednání zemědělského výboru po tom, abychom se podívali po efektivitě vynaložených peněz, protože produkce českého vepřového stojí daňového poplatníka ročně necelou miliardu. Miliardu! Ne 100 milionů nebo 150. A chtěl jsem vědět, kolik opravdu to bylo a jakým způsobem je efektivně využíván takovýto velký objem peněz. My tady máme speciální národní programy na podporu, a to bych chtěl, jestli na to bude pan ministr zemědělství umět odpovědět, máme program na podporu produkce v zemědělství, přesně si nepamatuji to jeho číslo, když tak ho najdu, máme tam vyčleněno půl miliardy státních prostředků na podporu zemědělských firem s větším počtem než 250 zaměstnanců. Mě by zajímalo, kolik takových firem v České republice je. Já jsem to číslo nikde nenašel, kolik firem v České republice má v zemědělství víc než 250 zaměstnanců - máme na ně fond v národních zdrojích půl miliardy. Opravdu by mě to vážně zajímalo a využití efektivity těchto národních zdrojů, protože jedna věc jsou evropské peníze a druhá věc jsou národní zdroje.

Ještě snad poslední poznámku. My jsme opravdu připraveni dělat všechno pro to, abychom systematicky a systémově vytvářeli prostředí pro to, aby se produkovala regionální nebo lokální produkce potravin. Na jednu stranu jsme si vědomi toho, že nás to úplně nezachrání, na druhou stranu je to cesta, o které tady mluvil pan - nebo to nabízím panu poslanci Bláhovi - ono samozřejmě, když někdo dělá desítky hektarů třeba mrkve, možná stovky, ať to přeženu, schválně úmyslně přeháním, tak ten odbyt se hledá mnohem hůř, když je to jeden nebo tři takovíto producenti, protože ti už pak musí, prostě musí do těch řetězců, a něco jiného, kdyby jich bylo 500 malých, středních, kteří tu produkci dokážou prodat ve svém okolí, a to je cesta, kterou bychom se mohli postupně vydat. Vím, že nepůjde ze dne na den, ale já bych do producentů a počtu producentů potravin v České republice raději střílel brokovnicí, a ne kulovnicí. To znamená, raději 5 000 malých obchodů nebo producentů než pět, protože zákaz nebo omezování dovozu pomáhá těm pěti, ale ne těm pěti tisícům. A já myslím, že my máme dělat něco pro to, a některé kroky se dělají, já nechci vůbec v tomhle - něco už se děje, jsou tady programy na podporu spolupráce jednotlivých malých či středních zemědělců, to je v pořádku, to velmi podporujeme. Podpora, ale opravdu faktická, fyzická podpora těch malých a středních musí nastat. Bavíme se o degresivitě plateb do budoucna, o jakési míře zastropování, tak abychom hledali nějakou šanci těch úplně malých, aby měli šanci něco na té vesnici produkovat, protože jinak se zapouzdříme a nedostaneme se vůbec nikam.

Takže my jsme připraveni podporovat celý zemědělský sektor, ale brát ohled i na fakt, že ti malí a střední to mají těžší, a těm musíme vytvářet systémové podmínky takové, aby mohli existovat. To je podle mě nejlepší cesta, jak podpořit českou potravinu, kterou samozřejmě podporujeme. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jiří Bláha, po něm pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, souhlasím s předřečníkem, že dnešní politika řetězců dopomůže zase jenom velkým pěstitelům zeleniny a ovoce v České republice, protože obchodní řetězce nechtějí moc spolupracovat s těmi malými. Je to logické. Chtějí-li víc vydělat, je jednodušší nakoupit centrálně, navézt do centrálního skladu a rozvézt po všech svých firmách. Ale rozhodně s ním nemůžu souhlasit v tom, že - dříve jsme samozřejmě neměli banány a pomeranče, ale proč? Protože jsme na ně neměli devizy, že ano! Radši jsme je ušetřili na to, abychom nakoupili stroje. Často jsme neměli i českou produkci, v které jsme byli soběstační, protože jsme ji radši prodali, abychom měli právě ty devizy.

Dneska se tohle nemůže stát, protože banány a pomeranče nakoupíme kdekoliv. Možná že ještě laciněji bychom je nakoupili, kdybychom je nekupovali přes řetězce, které si určují tu cenu. A tak je potřeba se opravdu nad tím zamyslet a říkat pravdu. Proč nebyly banány a pomeranče a jiné exotické ovoce? Protože to nevyrobil Němec? Nebo Polák? Nebo Rakušan? Tam to nevypěstují, v žádném případě! Ale jenom proto, že jsme na to neměli peníze. Proto se ty výrobky nakupovaly v omezeném počtu. A proto nezaměňujme věci, o kterých se bavíme.

Dneska co rozhoduje? Jak vypadá vesnice, můžeme říct, a jak vypadala vesnice! Dříve vesnice byla vybavená - kulturní dům, lékař, všechny potřeby. Dneska se běžte podívat, jak fungují vesnice. Tam není nic, tam je planina. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Josef Kott, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom navázal na to, co tady řekl pan Bláha, ke kolegovi Bendlovi, vaším prostřednictvím. On to určitě ví, že se jednalo o celní sazebník, kde byly vyjmenované suroviny nebo potraviny, které se v České republice vyrábějí a které se tady dají vypěstovat a vychovat. Jenom to, co vůči těm malým a středním. Samozřejmě že tady je to v rámci Programu rozvoje venkova nastaveno tak, že tam jsou různé obálky pro malé, mikro, střední a velké. Každý má možnost, kdo to chce dělat, tak se v tom určitě najde, v těch různých podporách.

Je důležité se podívat na to, jak se vlastně ta vesnice změnila. Nedokážu si dost dobře představit, že by se zpátky vrátilo to, že každá rodina na vesnici bude víceméně soběstačná, minimálně ve výrobě nějakých těch základních potravin, jako to bylo. Srovnávat českou vesnici s vesnicí rakouskou nebo polskou se určitě nedá, protože tam se to zemědělství na rozdíl od České republiky zlikvidovalo (nezlikvidovalo?), protože tam nikdo nerazil tu teorii, že si raději všechno dovezeme. A z České republiky vlastně to zemědělství se tímto způsobem úplně ztratilo a pozbývá to, co tady dneska říkáme, úplně smysl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jenom, protože jsem byl osloven, tak na pana kolegu, vaším prostřednictvím. Já samozřejmě nejsem naivní a nemyslím si, že v každé obci nebo v každé vesnici můžeme produkovat všechny druhy těch základních potravin, že by v každé vesnici byla pekárna a tak dále. Ale určitě nejsme v planinách. To bych tedy doporučoval panu kolegovi, aby se na ty vesnice jel podívat a srovnal to s minulostí. Možná by byl překvapený.

Nicméně co se týká produkce potravin, zcela určitě ano. V jedné takové sám žiju a lidi, kteří se tam z Prahy stěhují, mají pocit, že když zakokrhá kohout, že se najednou děje něco strašného. To je pravda, protože už si lidi odvykli, že se v obci normálně objeví domácí zvířata. Prasata v podstatě vymizela, ta nejsou, bohužel, a nevytváříme podmínky pro to, aby vznikla z nějakých důvodů. Ovce, kozy totéž, koně se postupně vracejí.

Takže myslím, že prostě máme systematicky dělat věci, které budou transparentní, dostatečně viditelné. Zřejmě to úplně nefunguje. Asi stojí za to se zamyslet nad tím, co udělat pro to, abychom producentů potravin měli víc a aby ten zpracovatelský průmysl, který kulhá v řadě případů - v tom vepřovém je to vidět asi nejvíc, protože když se podíváme do těch jednotlivých čísel, tak zjistíme zajímavé věci, že významná část vepřového, byť jsme nesoběstační, tak se vyváží, a podobně. To znamená, že někde je pes zakopán, je v detailu. Nemyslím si, že to vyřešíme tady na jednání Sněmovny, ale na jednání zemědělského výboru, případně příslušném podvýboru, bychom tu ambici mít mohli.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Margita Balaštíková, připraví se pan poslanec Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Jako poslanci neseme určitou míru odpovědnosti a měli bychom vést diskuzi, používat kritické myšlení a snažit se hledat optimální řešení pro naše občany. Kampaň, která se spustila kolem tohoto zákona, je jakousi lekcí. Je důkazem, že myšlenka jakkoliv dobrá a záměr jakkoliv čistý se najednou ztrácí v záplavě slov, neumětelství a emocí. Diskuze, kterou jsme kolem tohoto zákona vedli, určitě věcná nebyla.

Ti, kterým má zákon pomoci, nedostali prostor veřejně vystupovat, aby obhájili potřeby občanů a potřeby své, a ti, kterým se zákon nehodí, naopak zaplatili drahé kampaně, ne vždy s korektními argumenty. Svaz obchodu a cestovního ruchu se včera přihlásil k intenzivnímu lobbingu, přesvědčování senátorů, vás, kolegové poslanci. A bohužel využil při tom nástrojů, které útočí na emoce, a hlavně nástrojů, které vyvolávají strach.

Strach je jednou z nejsilnějších emocí, a když je člověk opravdu pod dojmem strachu, vystrašen, tak přestává myslet logicky. Nemám ráda tento způsob diskuze a o to horší se mi to zdá v době, kdy tato země zažívá strachu až dost. Je to strach o budoucnost, strach o vzdělání svých dětí, o svoje podnikání a také o svoje zdraví a život. A zneužít této situace tak, jak to udělala tato společnost, mi přijde, vážení, ale hodně nefér.

Jakkoliv dnešní hlasování skončí, měli bychom si uvědomit, na základě čeho jsme se nakonec rozhodli hlasovat a jak. Pro mne je atmosféra kolem tohoto zákona jakousi lekcí - lekcí, abych si uvědomila, jak emoce a útočné kampaně na nás všechny působí, a abych si do další práce uvědomila, co je opravdu potřeba si ohlídat: svou nezávislost, svou nezaujatost a schopnost odstupu.

K reklamě, která vyvrcholila včerejší tiskovou zprávou Svazu obchodu a cestovního ruchu, snad mohu říct jen jediné. Podle ní za zákonem stojí nenasytní agrobaroni, kteří prohrávají v soutěži se svou konkurencí a které je potřeba odkázat do patřičných mezí. Dosud mne kampaň Svazu obchodu a cestovního ruchu nijak nezasahovala, on totiž za ně mluví nějaký pan Prouza, a tak já vůbec nevím, jestli je to nějaké jeho osobní vyřizování účtů s podnikateli, nebo je to opravdu hlas této organizace. Každopádně jsou to zjevné lži a je to už hodně, ale hodně, za hranou.

Když si Svaz obchodu a cestovního ruchu vyřizuje účty s podnikateli, vlastníky zemědělských podniků, znevažuje a uráží práci tisíců lidí, kteří v těch podnicích pracují, to mi opravdu vadí, protože ti lidé svoji práci milují a ti by měli být osloveni, když chceme relevantní zkušenosti. Oni by nám měli dát pravdivé informace o chovu, o pěstování, o ekologii a přístupu vedení jejich firem, určitě ne Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Prosím tedy, abychom i v této vyostřené debatě k těmto lidem měli respekt a úctu, protože jsou to lidé, kteří pro nás pečují o půdu, zvířata a vyrábějí potraviny. A to je jedna z věcí, kterou tato diskuze zvýraznila - potřeba korektní diskuze, věcných argumentů a schopnosti přiznat si sám sobě, na základě čeho se rozhoduji při mačkání tlačítka.

Další věc se mi neříká úplně snadno. Zákon jsem podporovala a pořád ho podporuji. Ale jak jsem řekla, jsou to dobré myšlenky, ale někdy ne úplně dokonalé provedení, a na drobných nedokonalostech, které se do zákona dostaly, se snaží odpůrci říci, že je nesmyslný. Nedostatky v zákoně usnadnily masivní kampaň proti němu a to je další lekce, kterou jsem se naučila: pohlídat si kontrolovací záměr a jeho provedení. Možná se nespoléhat na jednoho odborníka, ale musí na těchto věcech pracovat tým s širokým rozhledem.

Mým cílem bylo vyvolat diskuzi a otevřít téma neférových podmínek pro české zemědělce, téma skrytých dotací a ptát se, jak má vypadat skutečně jednotný trh Evropské unie, a zda je chování řetězců v naší zemi ještě standardním podnikáním, nebo zneužíváním dominantního postavení a prosazováním vlastních zájmů proti zájmům českých občanů. Tyto otázky jsem chtěla vyvolat, tyto otázky si nepřestanu klást a chci je klást i těm, kteří jsou zodpovědní za stav.

A nakonec je tu Evropská unie. Kdo chce po národních vládách, aby ochranu před nekalou soutěží zakomponovaly do svých legislativ? Je to například zákon o významné tržní síle. Měl by se opět otevřít, měl by se zpřísnit a měli bychom aktivně začít jednat s Bruselem, že je tu nespokojenost s funkčností Evropské unie. Určitě nechci rozbíjet Evropskou unii, ale chci, aby fungovala pro účely, pro které byla založena, a to, se domnívám, nyní nedělá.

Chtěla bych z tohoto místa poděkovat všem zemědělcům za jejich práci a ujistit je, že já a tisíce dalších lidí si vážíme jejich práce, i když v debatách posledních dnů to tak nemusí vypadat. Jsem si vědoma, jakým podmínkám čelíte a že mnohdy soutěžíte v předem prohraném závodu.

Ať dnešní hlasování dopadne jakkoli, já se nepřestanu ptát a nepřestanu za vás bojovat a věřím, že přijde čas, kdy všichni pochopí, že naše zemědělství a soběstačnost ve výrobě potravin je strategickou nutností. Já vám, vážení, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Radek Koten bude reagovat s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, kolegové, kolegyně, vážený pane předsedající. Já tady sleduji delší dobu tu debatu a samozřejmě mě i velmi mrzí, že Svaz obchodu a cestovního ruchu tady pořádá nějaké reklamní akce s tím, že je zaplacená reklama, že všechny potraviny, které by se vyrobily tady v České republice, takže vlastně je to všechno špatně. Jenom mě to utvrzuje v tom, že zahraniční obchodní řetězce tady věnují obrovské prostředky na to, aby znemožnily, aby se v České republice produkovaly potraviny, abychom měli nějakou soběstačnost. O peníze tedy vzhledem k reklamě, která běží v televizi, tak jde pouze na prvním místě, protože samozřejmě obchodní řetězce mají z těch potravin, které jsou více dotované a jsou dovážené ze zahraničí, daleko víc prostředků.

Kolegové tady z té strany alespoň podle toho, jak přistupují k politice takzvaného léčebného konopí a používání konopí pro rekreační účely, tak ti, co se týká pěstování nějakých rostlin, tak mají zkušenost akorát tady v tom, ale pokud by se pohybovali v živočišné výrobě, tak bohužel nevědí, co která hospodářská zvířata konzumují, a celkem dobře se tady k tomu vyjadřují, ale bohužel ty znalosti tam chybí. Takže já si myslím, že musíme podporovat české zemědělce, českou soběstačnost, a hlavně chceme, aby ty potraviny, které jsou produkovány v České republice, se prodávaly za velmi dobré a přijatelné ceny pro českého spotřebitele, což u zahraničních potravin se mnohdy nedá dodržet, protože se vozí přes půlku světa do České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, čas, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: To je všechno, co jsem chtěl říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Radek Holomčík v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Podal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím být stručný, protože jsem se k návrhu na kvóty už vyjadřoval několikrát, takže svoje argumenty shrnu, a chtěl bych říct dvě věci, které asi ještě nezazněly, alespoň ne ode mě.

My jsme tento návrh nepodporovali, a to z několika důvodů. Jednak to byla věcná podstata, to znamená, ten návrh nepovažujeme za dobře napsaný. Mám indicie i z nejrůznějších kontrolních státních institucí, že v podstatě i kdyby to z nějakého záhadného důvodu prošlo a nevystavili jsme se žalobě Evropské komise, tak by to byla věc, která by byla nevymahatelná, a navíc by stála poměrně velké peníze.

Dalším důvodem je to, že vlastně vychází z podivné definice, kdy my neříkáme tomu obchodníkovi, co má mít na pultě, to by ještě jakž takž dávalo logiku, bylo by to třeba i automatizovatelné u těch větších prodejen, které používají nějaké ERP systémy. Tam si dovedu představit, že by to bylo nějak proveditelné. Ten návrh říká, kolik toho má ten obchodník prodat, což, pokud někdo se maloobchodu věnoval, tak nějak asi tuší, že to je prostě nesmysl.

Já bych si dovolil přečíst jeden odstaveček z titulního článku časopisu AGRObase, je to zpravodaj Agrární komory, z 25. února. Je to článek, který se jmenuje Řešme skutečné problémy zemědělství. Věnuje se mimo jiné i tomuto návrhu a k tomuto návrhu je zde jeden odstavec. "Daný pozměňovací návrh není rozhodně ideální. Pro běžného spotřebitele navíc není vůbec snadno pochopitelný, vždyť stojí na takových parametrech, jako je například vážený průměr" - a teď je velmi důležitá část - "a navíc operuje s domněnkou, že soběstačnost v těch nejproblematičtějších položkách se bude vlivem zavedení podílů zvyšovat." Toto nejsou slova ani má, ani kolegy Martínka, ani pana poslance Bendla, ani pana Jaroslava Šebka, který je předsedou ASZ, a tato organizace Asociace soukromého zemědělství se vůči tomuto návrhu dlouhodobě vymezuje. Jsou to slova pana Jana Doležala, prezidenta Agrární komory. Prezident Agrární komory zpochybňuje tu primární logiku, že pokud nařídíme obchodům, co mají prodávat, tak to bude mít přímý dopad na soběstačnost, kterou já v principu vůbec nijak nezpochybňuji, nemá-li být vykoupena za cenu rozbití trhu a ohrožení dalších částí, dalšího odvětví národního hospodářství.

A to je třeba další věc, kterou jsem kladl otázku už v dřívějších rozpravách, jestli předkladatelé mají nějakou vizi toho, co se stane, pokud se jim podaří tento návrh prosadit, a zcela nepochybně by vyvolal nějakou odpověď. Samozřejmě, pokud bychom rozjeli v prostředí volného trhu, a já si skutečně nemyslím, že by v Evropské unii volný trh nebyl, tak u ostatních států by to pravděpodobně vyvolalo podobnou odezvu. Připomeňme, že Česká republika je silně proexportní ekonomika a z 80 % orientovaná právě na trhy Evropské unie. Skutečně chceme hazardovat tady s tímto? A mají předkladatelé nějakou vizi? Já jsem se to doposud nedozvěděl.

Takže z těchto důvodů - mohl bych tady hovořit déle, ale už spousta toho zazněla - Piráti tento návrh nepodpoří, respektive podpoří senátní verzi. Ale, to je důležité říct: Budeme se mračit, když pro ni budeme hlasovat. A je to z toho důvodu, že se nám tam nelíbí ten druhý návrh, který vyškrtává z novely zákona o potravinách jasnější vymezení kompetencí hygieny a Státní zemědělské a potravinářské inspekce ve vztahu ke gastronomickým provozům. V tento okamžik dodržování potravinového práva mohou kontrolovat obě tyto instituce. Ten návrh dává jasně dělicí linii mezi to, do jakých provozů chodí která instituce.

Já bych chtěl připomenout, že zatímco se v případě covidu u například velkých montoven a průmyslových podniků dlouze licitovalo o tom, jestli je zavřít, jestli je omezit právě v důsledku bezpečnostních a epidemických opatření, tak hospody, restaurace, ten segment HORECA, jsme vypnuli takhle a nikdo o tom vlastně moc neuvažoval. Myslím si, byť chápu problematičnost a možná i částečnou nesystematičnost tohoto řešení, tak to mohl být signál pro naše hospodské, pro restauratéry, že aspoň v něčem se jim snažíme ulevit. Nedělám si iluze, že by jim to nějak dramaticky pomohlo, že by je to dramaticky motivovalo k tomu, dál po roce, a kdo ví, jak dlouho to ještě potrvá, ale byl by to minimálně signál, když teď rádi používáme ten příměr, že vysíláme veřejnosti signály.

Takže Piráti podpoří senátní návrh, protože jak já říkám, kvóty na sezamová semínka, vodní melouny a další potraviny nepovažujeme za dobrý návrh, když budu parafrázovat klasika: Kvóty není cesta. Ale nebudeme pro to zvedat ruku s největší radostí. To je všechno, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Zdeněk Podal, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení ministři, kolegyně, kolegové, já bych začal trošku netradičně. Mám tady spotřebu pesticidů v kilogramech účinné látky. (Ukazuje graf.) Když se podíváte, ten červený graf je použití v České republice. Kdo je před námi? Belgie, Itálie, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Španělsko - nebudu pokračovat. To samé se dá říct ve spotřebě umělých hnojiv. Zase ta červená čárka je Česká republika. Můžete se podívat, kdo všechno je před námi. Tím chci dokladovat kvalitu českých potravin.

Další věc: od začátku, aspoň mně osobně, a to jsem řekl i novinářům, bylo naprosto jasné, že tento zákon nemá šanci a naději projít, alespoň ne v té podobě, kde by pomohl našim zemědělcům, pěstitelům. Proč? To si umíme všichni spočítat. Je to proto, že síla nadnárodních řetězců je daleko větší než snaha našich zemědělců. A nás pár v SPD, kteří bychom jim chtěli pomoct, kteří bychom chtěli, abychom se blížili k soběstačnosti, aby se vrátil zpracovatelský průmysl ze zahraničí, kam odešel, protože tady neměl dostatek komodit. Tím bych asi začal.

Další - na to si musím vzít brýle. České zemědělství je v dosahovaných výsledcích v užitkovosti chovu jednotlivých druhů a kategorií zvířat na velmi vysoké úrovni, v EU patříme mezi premianty. V současné době je pro nás důležitá výzva, zda se podaří dosáhnout alespoň přibližně soběstačnosti. Doba po covidu bude úplně jiná než před covidem, to si uvědomujeme všichni, protože se může stát, a to přeháním, že bude lepší mít kvalitní české brambory než v garáži ferrari. Prostě pokud nenakrmíme naše lidi, tak to bude špatně, a ta doba určitě přijde. Předzvěstí téhle té doby, toho spravedlivého podílu, spravedlivého umísťování českých potravin v řetězcích, tak karikaturou je rozdělování vakcín. Všichni vidíme, jak se k nám Evropská unie zachovala, jak se nám kamarádsky snaží pomoct, abychom měli vakcín dost. Všichni tušíme, že to je karikatura, že to nefunguje. A zrovna tak nebude fungovat zemědělská politika Evropské unie. Každý stát za sebe a pánbůh za všechny, to je u potravin a to je bohužel i u těch vakcín. To vidíme z první řady.

Nebudu dál pokračovat, abych nezdržoval, ale jenom chci říct, že na začátku skutečně byla upřímná snaha pomoct našim zemědělcům, pěstitelům, aby měli rovnou šanci na pultech řetězců, a tím aby se taky nerozevíraly nůžky mezi výkupními cenami a cenami, které si na to - ty marže - dávají řetězce. Je to trapné, a potom ty ceny lezou do závratných výšin a spotřebitel nadává na naše zemědělce. Zemědělci za to skutečně nemohou, ti se snaží prodat. A co si na to nadnárodní řetězce přidají, to je sice neomalenost, ale co s tím můžeme dělat.

To samé jsou banky, které zneužívají dneska situace, která v národním hospodářství je, to vidíme všichni. Kdo má uložené peníze, tak inflace je vyšší než úrok, který mu ta banka dává. Takže já to dávám všechno do souvislosti s dnešní Evropskou unií. Je to zemědělství, jsou to vakcíny a je to bankovní systém. Takže je asi načase s tím něco dělat.

Ale jedna věc, ze které mám upřímnou a velikou radost, je ta, že řetězce se přece jenom lekly a dnešní situace v řetězcích je lepší, než kdykoli byla. Je tam víc českého zboží, víc kvalitního zboží. Tohle pouze mělo býti zárukou, že to tak bude i do budoucna. No samozřejmě, až ten jejich děs opadne, až zjistí, že se nic nestalo, že se zákon vykuchal, že se zase nic nestalo, tak se to vrátí do starých kolejí. Ale zaplať pánbůh aspoň za to přechodné období, kdy se lekly a začaly fungovat tak, jak by byla slušnost. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní s přednostním právem pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, musím říct, že pokud někdo zvenčí poslouchá nebo bude poslouchat tuto debatu, tak si asi řekne: Vypadá to na poměrně dobrý cíl podpořit naše domácí - české, moravské a slezské - zemědělce a nabídnout spotřebitelům to, co si umíme sami produkovat tady, na území České republiky. Nicméně ten cíl má několik úskalí, která tady předřečníci v mnoha ohledech velmi dobře popsali. Ale já bych chtěl upozornit na to, že k tomu cíli vedou i jiné cesty.

Tady zaznívá opakovaně v mnoha pádech to, že naši zemědělci - a já se stále považuji za zemědělce - nejsou soběstační a nejsou schopni uživit náš národ. Tak já uvedu jenom pár příkladů, které možná spoustu lidí překvapí. My jsme v mnoha komoditách velmi dobře soběstační. Třeba v produkci potravinářského máku jsme největší producenti na světě. V produkci kmínu jsme jedni z největších producentů na světě. Jsme zemí, která umí exportovat slad, chmel. Jsme zemí, která je plně soběstačná v produkci obilovin, tady jsme exportním státem, v produkci olejnin, těch, které tady můžeme pěstovat. Jsme soběstační ve výrobě mléka, ve výrobě cukru. I když máme dneska nejméně cukrovarů historicky, tak produkujeme největší množství cukru - jsme exportním státem, pokud jde o cukr. Jsme exportní zemí, pokud jde o produkci mléka. Jsme exportní zemí, pokud vezmeme stavy hovězího a export živých zvířat, tak také jsme exportní zemí.

Problém nastává, když jdeme potom do některých konkrétních položek, kdy vyvážíme velké množství mléka a pak dovážíme také některé vysoké podíly některých mléčných výrobků. Nejsme soběstační, a to je pravda, v produkci vepřového masa. Nejsme soběstační v produkci ovoce a zeleniny. A tady je potřeba si položit otázku, proč nejsme soběstační a jak jsme se dostali do stavu, kdy nejsme soběstační. To výrazným způsobem souvisí s tím, že tato odvětví, nebo tyto sektory, ať už produkce vepřového masa, nebo právě třeba sektor ovoce a zeleniny, tak jsou sektory výrazně náročné na technologii a na investice do technologií. Tady prostě vznikl dvaceti-, pětadvacetiletý investiční dluh, především po roce 1990, kdy dokázat do těchto sektorů investovat do kvalitních technologií, do kvalitních skladů, aby ty produkce, například brambor, cibule a dalších, mohly být uskladněny ve špičkové kvalitě dalších jedenáct, dvanáct měsíců, to se prostě zatím stále nepodařilo plně dohnat. A tady bychom měli napřít úsilí, byť se to v posledních letech děje, ale pokračovat v tom, aby zemědělec, který umí produkovat ten produkt, je v tom konkurenceschopný, ale potřebuje vytvořit kvalitní zázemí. Naši zemědělci mají know-how, mají špičkové vzdělání, a tady bych viděl velký prostor, kde hledat podporu toho, aby i český zákazník i v těchto komoditách měl daleko větší nabídku na trhu.

A pak tady vidím velký prostor také v tom, propojit systém, který je jednoduchý pro zákazníka. Když jsem byl ministr a tady současný pan ministr byl prezident Potravinářské agrární komory, tak jsme zavedli i do legislativy označení Česká potravina. Dneska na velkém množství výrobků, když si to zákazník vybírá u regálu, tak může přijít a jednoduchou optikou, pokud uvidí českou vlaječku, tak ví, že ten výrobek z většiny pochází svým původem z České republiky, anebo některé výrobky tam mají dovětek, že to je český výrobek, a jsou to třeba čokolády, tak tam je garantováno, že výrobní proces byl udělán na území České republiky. Legislativa ty dva pojmy zná, umí to jednoduše označit.

Myslím, že tady je prostor propojit ještě další věci, které v zemědělství fungují, například to, že zemědělec dneska je v takzvaném systému integrované produkce nebo že jeho produkce mléka je v takzvaném režimu kvality Q CZ. A kdyby se tyto věci propojily do systému, který zákazníkovi říká: Tady si kupuješ produkt z domácí produkce a s vysokou přidanou hodnotou a že to bylo vyrobeno s ohledem na životní prostředí, welfare zvířat, dobré podmínky zvířat, dobrou péčí o půdu, tak to by mohlo dávat ve velmi krátkém čase roku, dvou jasnou výhodu, že by český spotřebitel věděl, že si kupuje domácí výrobek s vysokou přidanou hodnotou, kvalitou, kterou podporuje naši krajinu, dobrou péči.

A to si myslím, že je jedna z cest i pro Parlament České republiky, jak legislativně tyto věci dopracovat nejenom do tohoto zákona, ale ještě do některých dalších předpisů, aby celý ten systém měl i koncovku v jednoduché komunikaci vůči zákazníkovi. A to jsou podle mě nástroje, které by měly vést k tomu, jak efektivně, bez rizika a hrozeb arbitráží, soudních sporů, podporovat naše domácí nejenom zemědělce, ale i zpracovatele, a jít touto cestou. Já bych byl rád, abychom především k tomuto směřovali.

A ještě poslední poznámku. Tato debata se stočila na záležitost kvót na potraviny, ale je potřeba říct, že tato novela v tento okamžik, pokud dnes Sněmovna přijme variantu senátní verze, dělá i tečku za zhruba sedmiletým příběhem boje s problematikou dvojí kvality. Bylo to téma, které Česká republika přenesla na evropskou úroveň, a já jsem byl tehdy ministrem zemědělství, který na Radě ministrů zemědělství přesvědčil po několika kolech jednání mé kolegy, že má smysl udělat evropskou změnu v legislativě, abychom tento nešvar mnoha výrobců, ale i prodejců dokázali vymezit a odstranit. Tato novela, kterou máme skoro dva roky v legislativním procesu, dělá tečku za tímto příběhem, abychom dokázali vymýtit a mít efektivní nástroj, jak se vypořádat s dvojí kvalitou potravin. Takže tady chci poděkovat, že konečně se tedy podaří ten dlouholetý problém, o jehož řešení jsme tady usilovali, dostat do finále. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane ministře, paní ministryně, dámy a pánové, já teď už budu stručný, protože už jsem si svoje řekl v rámci faktických poznámek. Začnu tam, kde skončil bývalý ministr zemědělství, kolega Jurečka, a to jest to, že z toho úplně vypadlo, z té debaty, že vlastně obsahem je řešení dvojí kvality potravin. To je ten základ. Já se tady přiznám a udělám si zároveň reklamu, já už jsem o tom psal ve své knize v roce 2015 Konec finančních negramotů v Čechách, takže dva roky předtím, než jsem tady vůbec nastoupil, právě o dvojí kvalitě potravin, kde něco se stejným názvem, stejným vizuálem, se prodává samozřejmě za jinou cenu, to je v pořádku, to je potom o těch zákaznících, jestli si to nechají líbit a budou to kupovat, ale v jiném složení. A my jsme se tady o tom kolikrát bavili. Proč je tam to jiné složení, často méně kvalitní ingredience? To je ten základní problém.

Kdyby to všechno fungovalo v té teorii, jak tady říkal můj kolega, kterého teď nevidím, Honza Skopeček, tak bychom tady vůbec nemuseli řešit to, co krásně popsal bývalý ministr zemědělství, že to je věc, kterou tady řešíme sedm let a v legislativě je to dva roky, to znamená dvojí kvalita potravin. Z toho je potom jenom krůček k tomu, o čem jsme se bavili, o těch kvótách. Já jenom konstatuji to, co jsem už řekl předtím, že bez toho návrhu, který jsem nepodpořil, a teď podpořím senátní verzi, bychom se o tom vůbec nebavili. Kdyby ten návrh tady nebyl, tak ta veřejná diskuze tady vůbec není, protože to, že někdo řekne, že si něco přeje, ještě neznamená, že se to někam dostane. To, že tady ten návrh byl, dokonce prošel a šel do Senátu, vzbudilo debatu, která správně vzbudila i pozornost spotřebitelů. Takže možná to, co předtím tak pečlivě a citlivě nesledovali, tak v této chvíli díky tomu sledují. Ty kvóty se staly takovou mediální zkratkou, skoro bych řekl jakoby nešikovným nastavením pravidel, která, troufám si tvrdit, že někde jinde fungují pod povrchem, ale mnohem sofistikovaněji a šikovněji. Není to na principu kvót.

Já bych tady chtěl do budoucna vyzvat kolegy, protože si myslím, že politik by měl být konzistentní, když bojuje proti kvótám, tak aby proti nim bojoval tedy vždy a principiálně - já teď ty kvóty nepodpořím a nepodpořím ani žádné jiné kvóty, které se k nám sem čas od času blíží, a myslím si, že si ještě nějaké zažijeme do konce volebního období - takže já budu pozorně sledovat ty největší bojovníky proti těmto kvótám, jestli budou bojovat i proti jiným kvótám. Buď mi to vadí principiálně, anebo mi to vadí selektivně. Stejně tak docela trefná poznámka, nevím koho, ohledně zelené politiky a uhlíkové stopy, kde se dělají někdy takové nabubřelé úpravy, často ve městech, aby se snižovala uhlíková stopa, omezuje se individuální doprava, a tady v tomhle případě to najednou jde úplně bokem. Vůbec se o tom nebavíme, že některé věci se tady dováží přes půl zeměkoule, tak i to je dobré podtrhnout, i to je dobré na to upozornit. Jinak já si myslím, že nás čeká a vás, kteří jste odborníci, debata o vývoji zemědělství za posledních 20 let, o soběstačnosti, o tržní síle, o tom, kdo je a kdo není tvůrce trhu tak, aby to fungovalo tak, jak tady říkal kolega Skopeček v teorii, tak aby to fungovalo i v praxi. Protože když je někdo prodejce, tak má zároveň obrovský vliv i na výrobce, a tak se z něho stává do značné míry tvůrce trhu a už tam některé ty vztahy nefungují tak, jak by v teorii byly.

Takže já děkuju za tu debatu. Myslím si, že pro lidi byla smysluplná z hlediska osvěty a nasvícení na to, abychom se třeba i soustředili na to, kupovat české potraviny, věnovat tomu víc času, když už jsme v těch obchodech. Takže jak říkám, i přesto, že to nepodpořím, jsem za tu diskuzi rád a bylo by dobré, aby nezapadl ten základní cíl, a to je to, že tato novela řeší dvojí kvalitu potravin a jak se s tím popasovat. A to si myslím, že je ta základní zpráva, kterou dneska vysíláme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou teď vystoupí paní poslankyně Gajdůšková a potom s přednostním právem pan předseda Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pan předseda Jurečka tady správně připomněl, že to byla Česká republika, která se zasadila o to, aby v Evropě neexistovalo to, čemu se říká dvojí kvalita potravin. Ano, tehdy pan ministr Jurečka to na evropské ministerské radě odpracoval. Ale pro historickou pravdu tady připomenu, že to byla paní tehdy europoslankyně za sociální demokracii Olga Sehnalová, která nechala udělat první analýzy a jako europoslankyně otevřela toto téma v europarlamentu. A já jsem velmi ráda, že tedy pan kolega Jurečka řekl, že dneškem uděláme tečku za touto anabází, za tímto úsilím, aby i čeští spotřebitelé měli stejně kvalitní potraviny, stejně kvalitní výrobky jako spotřebitelé ve všech ostatních evropských zemích. Děkuji ještě Olze Sehnalové a děkuji panu ministru Tomanovi, že se o to skutečně zasloužili, a tu celou práci pan ministr dokončil, samozřejmě spolu se všemi, kdo pro to hlasují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Vlastimil Válek v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Nebudu mluvit, děkuji, pane předsedající, dlouze. Já bych chtěl moc poděkovat předřečníkům, jednak Patriku Nacherovi, prostřednictvím pana předsedajícího, a jednak panu poslanci Jurečkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, za návrat debaty k tomu, co je meritum věci. Je dobře, že se podařilo vyřešit dvojí kvalitu potravin. Je dobře, že tady ta Kofola, kterou piji já, je to česká potravina, každý si může kupovat Kofolu, nikdo mu v tom nebrání, nemusí si kupovat Coca-Colu, bude stejnou Kofolou kdekoliv, bude ve stejném složení, ve stejné kvalitě a já jsem za to vděčný. Jsem vděčný za to, že uherák bude uherákem a Milka Milkou.

Rozumím tomu, že řada z nás a snad všichni, buď proto, že jsme nebo jste zemědělci, anebo proto, že jste konzumenti - já v zemědělském výboru reprezentuji spíš spotřebitele než zemědělce, protože jsem víc spotřebitel a nejsem zemědělec, tak chceme podporovat české produkty, české potraviny, chceme, aby byly na českém trhu, a nic nám nebrání je kupovat. Je dobře, že se ta otázka dostala na přetřes a na jednání Poslanecké sněmovny, protože se domnívám, že Poslanecká sněmovna má tyto věci řešit, má na ně upozorňovat, a je dobře, že si občané na základě naší debaty uvědomují, že takovéhle problémy existují.

Ale není dobře, abychom se vydávali po cestách, byť dlážděných dobrými úmysly, do pekel, a já jsem přesvědčený, že ty pozměňovací návrhy, které já jsem nepodpořil ani v zemědělském výboru, ani zde v Poslanecké sněmovně, byť možná to byly dobré úmysly, cestou do pekel byly. Proto bych všem producentům českých potravin a všem spotřebitelům přál, aby tak jako je kofola k dispozici v parlamentní kantýně, tady byly k dispozici české potraviny, aby každý konzument a každý spotřebitel si mohl kupovat české potraviny, byly pro něj dostupné a nic mu v tom nebránilo. A rozhodně já a moji kolegové pro to uděláme, co bude v našich silách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím o klid. Z místa se ještě přihlásil pan poslanec Brázdil do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý večer, kolegové, kolegyně. Já jsem se informoval u předsedy Poslanecké sněmovny o tom, že je možné načíst i v této variantě, tedy kdy budeme hlasovat o senátní verzi, doprovodné usnesení. Už se to stalo v roce 2015, já jsem to nevěděl, ale dostal jsem tuto informaci. Já bych všechny z vás chtěl vyzvat k jednomu. Jak jsme poslouchali tu rozpravu, všichni souhlasíme s tím, že by se měli lidé v naší republice snažit kupovat potraviny, ale i výrobky vyrobené v České republice. Tudíž snad vás neurazím tím, kdybych vás požádal o doprovodné usnesení, které by - a vypadá to, že přijmeme zákon vrácený Senátem - bylo velmi jednoduché: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a tak dále doporučuje občanům České republiky nakupovat potraviny a výrobky vyrobené v České republice."

Prosím, ano, pan Stanjura se chytá za hlavu, jako že je to něco špatného. Já jsem z toho vyrozuměl, že všichni tady, kdo z vás jste dneska tu rozpravu poslouchali, jste chtěli, aby výrobky vyrobené v této republice byly kupovány především. Tak promiňte mi, že jsem to nadnesl, a nechám to teď k dispozici a k možnému hlasování, pane předsedající, protože takovéto doprovodné usnesení je možné přijmout. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane poslanče, budeme postupovat tak, že poté, co odsouhlasíme nebo rozhodneme hlasováním o návrhu zákona, tak se vrátíme k vašemu doprovodnému usnesení. Já vás potom požádám, abyste nám ho znovu přečetl, i proto, že zde nemáme zpravodaje a na místě zpravodaje sedí pan senátor. Tak hlásí se ještě někdo do rozpravy? Hlásí se do rozpravy pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Jenom k té neobvyklé procedurální situaci se tedy asi teď přihlásím. Já se chci ujistit, jestli to doprovodné usnesení budeme hlasovat v každém případě, nebo jenom v případě, že schválíme některou z verzí zákona, protože je zvykem, že pokud se neschválí zákon, tak se potom doprovodné usnesení nehlasuje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak se poradíme podle toho, jak dopadne hlasování o zákonu jako celku. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečné slovo má pan ministr a pan senátor také. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Takže ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já vám chci moc poděkovat za tu širokou, podrobnou debatu. Myslím si, že byla z převážné části korektní. Jenom několik připomínek k podpoře malých a středních. Chci upozornit, že veškeré dotace, které jsou určené malým, tak všichni žadatelé byli na 100 % uspokojeni, velcí byli uspokojeni hluboce pod 40 %. Tak abychom si neřekli, že podporujeme jenom ty velké.

Druhá věc je podpora malých a středních - přece nemůže znamenat, že rezignujeme na české poměry velkých firem. Máme firmy, které nám zaručují zpracování tuzemského mléka, a dodávají do řetězců, řezníci a tak dále a tak dále. Takže ještě jednou vám všem děkuji.

Zároveň chci poděkovat, když podpoříte tento senátní návrh, protože opravdu dnešním dnem skončí dvojí kvalita potravin a čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie.

A prosím, dovoluji si vás upozornit ještě na jednu věc. Tím, že schválíme senátní návrh zákona, tak tam zůstává podpora malých regionálních, lokálních výrobců potravin, kteří budou moci dodávat do škol, do nemocnic, do veřejných zařízení, to znamená, budou mít možnost v rámci veřejných zakázek být upřednostněni. To znamená, podpořte i z tohoto druhého důvodu tento senátní návrh.

Jsem si vědom, že navrhuji schválit něco, kde jsem nesouhlasil s tím, že by to nemělo přejít pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, to znamená, není to to zjednodušení. Nicméně v zájmu spotřebitelů a v zájmu nás všech doporučuji schválit senátní návrh. Takže ještě jednou vám za to děkuji, za debatu, za tu korektní debatu, širokou a podrobnou. Děkuji a přeji pěkný večer.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě je před námi závěrečné slovo pana senátora. Já vás prosím o klid, ať slyšíme, co nám pan senátor bude říkat. Děkuji vám. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Petr Šilar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom několik poznámek. Protože tak často nechodím sem do Sněmovny, tak jsem vám všem chtěl poděkovat, prostě jsem si ty tři hodiny užíval. Chtěl jsem vám poděkovat za všechny podnětné připomínky a návrhy.

Jako garanční zpravodaj tohoto zákona, který se týká zemědělství, jsem celý proces tvorby toho zákona sledoval od začátku a trošku bych chtěl vysvětlit to mračení panu kolegovi poslanci, co se týče pozměňovacího návrhu kolem Státní zemědělské inspekce. Já jsem také pro tento návrh nebyl, ale jenom to vysvětlím čistě lakonicky. Bohužel, no nevím, jestli bohudík, protože se to týkalo hygieny, a jak známo, tak paní doktorka, tehdy hygienička, oslovila zase spřízněné poslance nebo senátory doktory, a prostě to doktorské lobby zvítězilo a pozměňovací návrh byl přijat rozdílem několika hlasů. Ale znovu připomínám, že pozměňovací návrh, který byl, co se týká zrušení kvót, byl schválený všemi hlasy přítomných senátorů tehdy na jednání, 77. Takže znovu upozorňuji, že tento návrh má i podporu, a děkuji dopředu, jestli tento návrh a novela bude schválen. (Gong.)

Jinak ještě jednu poznámku na závěr. Spíš takové, protože jsem člověk z venkova: uvědomuji si, že tady proběhlo při té debatě mnoho slov, ale často i prázdných, nechci teď mluvit o mlácení prázdné slámy. Ale jenom mi dovolte, můj otec, zemědělec, dlouholetý venkovan, vždycky říkal - na závěr: Když mlátí hubou, tak to nejmíň bolí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. A nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 502/10,, ve znění schváleném Senátem, sněmovní tisk 502/11.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45. Přihlášeno 188 poslanců, pro 146, proti 5. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Nyní prosím pana poslance Brázdila, aby přednesl návrh doprovodného usnesení, tak jak zaznělo v obecné rozpravě, nyní to jenom zopakuje.

 

Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, je to velmi jednoduché, a poslouchejte mě, nekontroverzní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky doporučuje občanům České republiky nakupovat potraviny a výrobky vyrobené v České republice." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak zní návrh usnesení. (Hluk v sále) Ještě než nebudeme hlasovat, s přednostním právem s přihlásil pan předseda Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já budu velmi stručný. Poprosím -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o klid! (Hluk v sále neustává.)

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Nebudu komentovat návrh toho usnesení, ať každý usoudí podle svého zdravého rozumu, jak s tím naložit, ale já bych tady chtěl ocenit a poděkovat Senátu, že Senát tady dokázal mít rozumný pohled na tuto novelu a dokázal napravit to, co v Poslanecké sněmovně se nepodařilo v hlasování zhruba před dvěma měsíci. Takže děkuji senátorům a senátorkám za tento krok.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní budeme hlasovat o návrhu doprovodného usnesení ve znění, jak ho přednesl pan poslanec Brázdil.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46. Přihlášeno 183 poslanců, pro 98, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu senátorovi, děkuji panu ministrovi, končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.




Přihlásit/registrovat se do ISP