(10.50 hodin)
(pokračuje Výborný)
Nicméně my jednoznačně chceme říci, že podporujeme tu verzi, která teď je na stole, s komplexním pozměňovacím návrhem, který připravil předseda ústavně-právního výboru Marek Benda. Jednak jsme přesvědčeni o tom, že pokud jde o ten přepočet, matematický přepočet podle belgického senátora Pierra Imperialiho, tak v zásadě splňuje to, co je v nálezu Ústavního soudu, to znamená, je tady zachována poměrnost sice s drobným, ale zdůrazňuji drobným bonusem, bonifikací, ale nikoliv pro vítěze, ale pro ty úspěšnější politické strany na úkor těch méně úspěšných. A nakonec i v tomto smyslu, že takové řekněme symbolické většinové prvky v tom modelu mohou být, se nakonec vyjádřil i Ústavní soud. Jsem přesvědčen o tom, že to tedy je komfortní, že to není v rozporu s nálezem Ústavního soudu. KDU-ČSL tuto verzi jednoznačně podporuje.
My jsme od počátku byli poměrně ostražití u řešení toho druhého skrutinia, nebyli jsme ti, kteří by byli nadšeni z toho, že bychom měli zavádět nějaký model, který by de facto až po volbách určoval kraje nebo případně mandáty, kam by to druhé skrutinium mělo směřovat. Na druhou stranu je potřeba říci, že to skutečně byl nějaký konsenzus, kompromis politických jednání. A poněkud nespravedlivě byl kolega Marek Benda osočován z toho, že chce vracet systém někam do 90. let. Kdo si ten návrh přečetl, tak od začátku musel vědět, že to tak není a že to byl on, který přišel s tím návrhem kompromisu mezi dvěma póly. A byly tady požadavky na to se skutečně vracet k tomu volnému výběru v druhém skrutiniu. On přišel s verzí pouze podle varianty prvních náhradníků, to znamená, ti první pod čarou, kteří kus toho mandátu, ale ne celý, získali už přímo od voličů. Nicméně vážím si toho, že jsme tady nakonec našli i v tomto smyslu konsenzus, který předložil předseda Sněmovny Radek Vondráček, a v tom druhém skrutiniu zůstane ten návrh kolegy Marka Bendy oproštěný od té nominace politickými subjekty, ale bude tam ponecháno automatické rozdělení podle vlastně té varianty původního lidoveckého návrhu Hagenbach-Bischoff pak v druhém skrutiniu. Myslím si, že toto je správná cesta, která nakonec vedla k tomu širokému kompromisu a konsenzu zde v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o koaliční kvora pro koalice načítací, tak my jsme od začátku byli přesvědčeni o tom, že je namístě, aby zde nějaké limity byly, ale aby byly mírnější než doposud. Ten výsledek 8 a 11 % pro nás je jednoznačně akceptovatelný.
Třetí věc, kterou chci zmínit, jsou dva pozměňovací návrhy, vlastně tři, protože jeden předkládá kolegyně Karla Šlechtová z vládního tábora, dva jsme předložili spolu s kolegou Markem Bendou a Dominikem Ferim, a týkají se korespondenční volby ze zahraničí. My jsme tím chtěli, pokud v tuto chvíli máme otevřený volební zákon, vyhovět dlouholetému volání našich občanů, studentů, lidí pracujících v zahraničí, kde samozřejmě účast u voleb, kde je možné volit ze zahraničí, je dnes velmi komplikovaná, často znamená několik dnů dovolené a také velké finanční náklady např. na cestu na ambasádu, typicky se to týká hlavně těch velkých zemí, jako je Austrálie, Kanada, Spojené státy americké apod., a korespondenční volba by toto mohla vyřešit. Chci zdůraznit to, že se jedná o řešení, které nebylo vytvořené teď v posledních týdnech nebo dvou měsících. To řešení zde ve Sněmovně leží už dvaapůl roku, bylo dokonce vráceno k přepracování a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra upraveno a teď pouze převzato do této novely volebního zákona, čili nikdo nás nemůže napadat z toho, že jsme narychlo něco spíchli. Naopak ten návrh má své ratio. Vychází vstříc této vládě, protože tato vláda to má ve svém vládním prohlášení, bylo by možné tedy splnit jeden z cílů, které si vláda stanovila, a my v tomto smyslu s ní jednoznačně souhlasíme, a zároveň vyjít vstříc spravedlivým přáním našich občanů žijících a pracujících v zahraničí. Proto jsme tu korespondenční volbu předložili. Budu rád, když ji i zde ve Sněmovně dokážete podpořit. Má velkou podporu horní komory Parlamentu.
My jsme s vědomím možných námitek předložili dvě varianty. Jednu variantu s účinností již pro letošní volby, druhou variantu s účinností až od 1. ledna 2022, tedy ta by se ještě na tyto volby nevztahovala, tak abychom nemohli být napadáni argumentem, že si vytváříme něco sami pro sebe. Stejně tak podpoříme i návrh kolegyně Karly Šlechtové, která vlastně analogicky řeší ten samý problém, tzn. korespondenční volbu ze zahraničí. Tyto pozměňovací návrhy jsme připraveni podpořit, stejně jako ty, které jsem už zmiňoval, tzn. jsou výsledkem politického jednání, které proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny, ale bylo komunikováno s většinou v komoře horní, tzn. v Senátu. Věřím, že dnes úspěšně novelu volebního zákona schválíme, a vyšleme tak signál voličům, že volby a volební pravidla v tomto roce budou včas schválena a připravena tak, aby volby mohly řádně proběhnout. Protože sice to může znít trochu jako fráze, ale je to svátek demokracie, kdy voliči mají svobodně rozhodovat o správě této země. Věřím, že po dnešku bude ta díra, která ve volebním zákoně vznikla, zacelena. Děkuji za pozornost a podporu pozměňovacích návrhů, jak jsem zmínil.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přečtu dvě omluvy. Omlouvá se pan ministr zdravotnictví Jan Blatný po celý jednací den z pracovních důvodů, omlouvá se pan ministr zemědělství Miroslav Toman dnes z celého dne z pracovních důvodů.
S přednostním právem pan předseda Rakušan.
Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji vám, vážený pane předsedo, za slovo. Já budu velmi stručný. Veškeré parametry nového volebního zákona představili velmi podrobně oba dva moji předřečníci. Já bych chtěl poděkovat vám, pane předsedo, panu předsedovi ústavně-právního výboru, všem předsedům politických frakcí v Poslanecké sněmovně, že jsme byli schopni v tak krátké době dosáhnout i v tak roztříštěné Poslanecké sněmovně, kde máme devět poslaneckých klubů, nějaké elementární shody nad tím, jak bychom měli v České republice volit už teď na podzim do Poslanecké sněmovny. Zároveň bych chtěl ocenit i naše senátory - nemyslím tím naše stranické, ale obecně Senát jako instituci - kteří byli ochotni se od začátku pustit do diskuse s Poslaneckou sněmovnou, nějakým způsobem dát základní parametry tomu hřišti, kde se pohybujeme.
Já jako předseda hnutí Starostové a nezávislí se samozřejmě cítím být jistým způsobem spoluzodpovědný za tu situaci, ve které se teď nacházíme. Byli to právě naši senátoři, kteří na podzim roku 2017 přišli s návrhem ústavní žaloby a hledali pro ni podporu od jiných senátních klubů v naší horní komoře. Samozřejmě jsme tehdy nemohli tušit, že rozhodování Ústavního soudu bude trvat tak dlouho. Nemohli jsme tušit, že to rozhodnutí Ústavního soudu nepřijde zrovna v nejlepší chvíli, a to krátce před parlamentními volbami, a vystavil nás tak Ústavní soud poměrně složité situaci: rychle se dohodnout a připravit takový návrh zákona, který bude kompromisní a projde oběma komorami, aby tady nedocházelo k tomu ping-pongu, k tomu vracení míčku z jedné komory do druhé. Já doufám, že my jako Poslanecká sněmovna právě dnes zahájíme cestu k tomu konsenzu, cestu k volebnímu zákonu, který bude spravedlivější.
Já bych jenom chtěl říci, že ideově si za podnětem našich senátorů dodnes stojím. Ten základní příklad toho, v čem minulý volební systém, který byl shledán jako neústavní, byl problematický, je počet hlasů, který jednotlivá politická uskupení potřebovala pro zisk poslaneckého mandátu. V případě v minulých volbách nejsilnějšího hnutí ANO to bylo 19 232 hlasů na zisk poslaneckého mandátu, pro hnutí STAN, které v těch minulých volbách mělo necelých 5,2 % hlasů, bylo potřeba pro zisk jednoho poslaneckého mandátu 43 692 hlasů. Toto bylo shledáno Ústavním soudem jako skutečně porušující princip té rovné volby. ***
