(10.30 hodin)
(pokračuje Pikal)
Všeobecně to vypadá, že jsme se dostali k nějakému konsenzu, který bude zejména daleko poměrnější než ten předchozí systém. V předchozím systému, který zrušil Ústavní soud, bylo potřeba v extrémních případech, jako se stalo v roce 2017, aby na jeden mandát jedné strany jiná strana musela získat 227 %, tedy víc než dvakrát tolik co jiná strana hlasů. V systému, který vypadá, že se k němu blížíme, to je ten systém Imperiali, který tady sestavil a připravil pan zpravodaj Benda, a já mu v zásadě za to děkuji, že tomu věnoval tu práci, tak tam je ta disproporce řádově menší: na jeden mandát by při takových výsledcích, jako byly v roce 2017, jedna strana potřebovala zhruba 137 % oproti tomu co jiná strana, tedy jedná se o třetinu víc hlasů. Není to dokonale poměrné. Zcela poměrný systém je to, co tam vlastně připravila vláda ve variantě jedna. Nicméně je to podle nás dostatečně poměrné na to, aby to obstálo u přezkumu Ústavního soudu.
Hledisko Ústavního soudu a ústavní konformity je to primární, které jsme ve vyjednávání a postupu uplatňovali. Proto jsem také rád, že se podařilo najít shodu na tom, že se odstraní z druhého skrutinia to rozhodování stranami po volbách, protože to narušuje princip přímé volby a také by to podle nás velice narušovalo důvěru v tuto Sněmovnu, protože zase by velká část mandátů mohla být vybrána a obsazena na základě rozhodnutí politických vedení stran po volbách na nějakých volebních štábech ne úplně srozumitelným způsobem pro toho voliče. Místo toho zde máme nějaké varianty nějakých různých automatů. To považuji jednoznačně za lepší. Jsou tam tedy tři různé automaty. Já se k nim potom ještě vyjádřím.
Jak jsem říkal, tento systém také ještě nejenom že je tedy poměrnější vůči stranám, tak je případně poměrný i vůči krajům, což myslím odpovídá nějakému přání Senátu. A také to odpovídá usnesení Ústavního soudu, který samozřejmě na první místo kladl poměrnost stranických výsledků vůči sobě, nicméně bylo tam i zachování současného systému 14 volebních krajů. Takže to se nám také podařilo naplnit a jsem za to rád.
Nyní bych se tedy asi vyjádřil k tomu největšímu tématu a to je otázka způsobu rozdělování mandátů v druhém skrutiniu. Zde tedy máme nakonec čtyři varianty, jak se s tím vyrovnat, resp. jednu, zachovat původní systém z návrhu ústavně-právního výboru, kde by o tom rozhodovaly strany, a pak jsou tady tři varianty, jak se s tím vyrovnat jinak.
Nejjednodušší, kterou navrhl pan předseda Vondráček - měl jsem stejný návrh, nicméně považuji za lepší, když ho předkládá předseda Sněmovny a je to na základě nějaké komunikace se Senátem -, je, že to prostě jednoduše nahradíme automatem a mandáty se rozdělí podle metody největších zbytků, to znamená, kraje dané strany, kde nejblíže unikl jeden další mandát, tak ty obdrží ty mandáty z druhého skrutinia. To je systém jistě spravedlivý a srozumitelný. Nese s sebou jistou potenciální nevýhodu, že se může stát, že velká část těchto velkých zbytků se sejde v jednom kraji a vznikne tak jistá nerovnost mezi kraji. Na to reaguje můj pozměňovací návrh. Tato nerovnost se může pohybovat od rozmezí jednoho až dvou mandátů, což bude ten běžný případ, což rozhodně není nic, co by zakládalo nějakou zásadní nerovnost, až v nějakých extrémních případech k nějakým plus minus třem mandátům v daném kraji oproti tomu, co se vlastně předpokládá, že je poměrný počet mandátů v daném kraji. A to už bych považoval za nějakou případnou příliš velkou excesivnost.
Proto jsem představil svůj návrh H3, který máte k dispozici a který říká, že vlastně rozdělujeme úplně stejným způsobem, akorát pokud by hrozilo, že do nějakého kraje přistane opravdu velké množství zbytkových mandátů, tak ten nejmenší z těchto mandátů se do toho kraje již nedá a posune se jinam. Čili do toho kraje se můžou dát až dva mandáty navíc oproti základnímu počtu mandátů, které připadají na daný kraj, ale ten třetí nebo případné další, které by v tom kraji měly skončit, se přesunou jinam. Obecně to není věc, která by hrozila nějak zásadně často, nicméně v roce 2017 by se to jednou stalo a přesouval by se tam jeden mandát z myslím že Jihočeského kraje do Jihomoravského kraje, shodou okolností mandát České pirátské strany. Nicméně nejedná se o něco zásadního. Nicméně my bychom preferovali, aby se tento návrh hlasoval první.
A mám zde někde technickou opravu, protože jsem byl upozorněn Ministerstvem vnitra, přestože tedy všichni, laická i odborná veřejnost, se kterou komunikuji, tak smysl mého návrhu jim byl zřejmý, tak jsem byl upozorněn Ministerstvem vnitra, že to znění není úplně dokonalé a mohli by tam vnímat nějaký alternativní výklad. Takže jsem připravil nějaké doplnění, které to postaví najisto, všechny ty záležitosti, tak, abychom měli jistotu. A tady to mám. Takže já rovnou přečtu opravu svého návrhu dle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny k pozměňovacímu návrhu mému číslo 7897, což je pozměňovací návrh k návrhu obsaženému v usnesení ústavně-právního výboru číslo 264 ze dne 17. března 2021 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy ke sněmovnímu tisku 1170/1. A teď tedy již ta legislativně technická oprava.
Za prvé v bodě čtyři se za slova "sdělení" vkládají slova "všech stran ze všech krajů". To směřuje k tomu, aby bylo jasné, že tedy seřazujeme jednotlivé zbytky jednotlivých stran v jednotlivých krajích, nikoli nějaké součty těchto zbytků.
Pak v bodě čtyři se za slova "největšího zbytku" tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova "do kraje, ve kterém byl tento zbytek získán, a straně, která jej získala". Zase, považoval jsem za zřejmé, že pokud podle nějakého zbytku udělujeme někam mandát, tak ho přidělujeme té straně, které zbytek to je, a do toho kraje, kterého zbytek to je. Ale byl jsem upozorněn, že to není zjevné a je tam možnost nějakého alternativního výkladu. Nemyslím si to, ale předkládám to takto.
A třetí část je: v bodě čtyři se za slova "která jej získala" vkládá věta "mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi politické strany, politického hnutí nebo koalice, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj". Opět je to věc, kterou jsem považoval za zjevnou, protože již v předchozím skrutiniu jsme upravovali pořadí kandidátních listin, tudíž pokud přikazujeme nové mandáty do daného kraje dané straně, tak je jasné, že ty mají obdržet ti kandidáti, kteří v tom upraveném pořadí byli na té listině posunuti dopředu. Nicméně byl jsem upozorněn, že tam je možnost alternativního výkladu - který bych považoval za absurdní -, že se v druhém skrutiniu nepřiděluje podle upravených kandidátních listin, ale podle neupravených kandidátních listin, takže v druhém skrutiniu by se neuplatňovaly přednostní hlasy. To samozřejmě nebylo mým úmyslem, přišlo by mi to zcela nepředstavitelné. Nicméně byl jsem upozorněn, že tu větu je potřeba doplnit, takže ji tedy doplňuji. Jedná se o legislativně technickou opravu, která upřesňuje výtky obsažené ve stanovisku Ministerstva vnitra. Explicitně stanoví, že se seřazují všechny zbytky všech stran ve všech krajích z dělení v prvním skrutiniu a mandát se přiděluje do kraje, kde byl tento zbytek získán, a straně, která jej získala. Získá jej standardně kandidát, který ho nezískal v prvním skrutiniu podle případně upraveného pořadí. Čili stavím najisto ty věci, které jsem považoval za zjevné, byly zcela v intencích toho návrhu, protože nebylo úmyslem do nich nějak zasáhnout. ***
