(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 14.30. Budeme pokračovat v přerušené sloučené obecné rozpravě k oběma bodům. Rozprava byla přerušena v okamžiku vystoupení pana poslance Dolínka. Ptám se pana poslance, zda má zájem o pokračování ve svém příspěvku. Je tomu tak, takže pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dále bych tedy chtěl představit pozměňující návrh 7276. Ten se týká vlastníka stavby a zřízení. Zopakuji ten začátek a pak řeknu to zdůvodnění. Pardon, omlouvám se, je to tento: 7999. V § 14 se doplňuje nové písmeno h), které zní: "Dozorem projektanta se rozumí průběžně vykonávaný odborný dozor projektanta, popřípadě osoby jím pověřené, nad souladem prováděné stavby s projektovou dokumentací. " Jak jsem řekl, bylo to s Komorou architektů připraveno. Jedná se o to, že dozor projektanta, dosud autorský dozor, je specifická forma dohledu nad prováděním stavby. Je-li v návrhu zákona nutno specifikovat dohled nad prováděním jednoduché stavby, stavební dozor, definován v písm. g), pak je mezerou, že dozor projektanta definován není. Návrh souvisí též se základním koncepčním východiskem, kterým je přesné vymezení konkrétní odpovědnosti jednotlivých účastníků procesu výstavby. Pojem autorský dozor není aktuálně definován ani v zákoně č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných projektantů a o výkonu povolaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 360/1992 Sb. pouze popisují rozsah profesní kompetence, nikoliv však uspořádání výkonu podle fází. Definování pojmu a doplnění zákona na něj navázané považujeme za mimořádně důležité právě s kolegy, se kterými jsem to připravoval, s ohledem na vymezení osobní odpovědnosti projektanta s přihlédnutím k požadavkům na skutečně účinnou kontrolu stavební činnosti. Jedná se o to, že opravdu projektant něco připraví, stavební dozor potom staví a ve finále ta stavba může pak vypadat úplně jinak, ale jsme svědky v některých případech, že třeba projektant je potom prověřován policií v případě nějaké tragické situace nebo podobně, a přitom projektant v posledních fázích již nebyl přítomen. Takže to řeší tento problém, nicméně já očekávám, že pan architekt Kasl se obrátí na ministerstvo a ještě určitě tento pozměňující návrh prodiskutuje, nakolik by tam případně mohl nebo nemohl být, aby zase nerozbil jiné konotace.
Potom máme pozměňující návrh 8033 v příloze číslo 1, drobné stavby, se vkládá v odst. 1 písm. a) nový bod 22 včetně poznámky pod čarou, přípoložek existující stavby dopravní či technické infrastruktury. Cílem navržené právní úpravy je snížení nákladů na budování veřejných komunikačních sítí a urychlení procesu výstavby veřejných komunikačních sítí. Přijetí této právní úpravy by rovněž přispělo k rychlejšímu dosažení digitalizace veřejného sektoru, což by kromě snížení nákladů na veřejnou správu a zvýšení účinnosti služeb poskytovaných občanům přineslo digitální pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství.
Potom mám návrh 8004. Ten je o tom, že v případě záměru podle tohoto zákona, který je stavbou sítě technické infrastruktury podle stavebního zákona, stavební úřad může lhůtu pro vydání rozhodnutí podle § 195 stavebního zákona usnesením prodloužit až o 60 dnů, jde-li o řízení s velkým počtem účastníků. My jsme to projednávali již na hospodářském výboru, kde jsme se bavili, že to bylo příliš striktní a nemuselo by se to stíhat. Došlo tam k drobné úpravě v textaci. Uvidíme, nakolik to ještě bude pro úřad akceptovatelné nebo ne. Já to považuji za dobrý krok, protože tak jak je řečeno, že musí každý žadatel stíhat své časové povinnosti, tak že by měl i úřad stíhat. Zde se to vlastně úřadu limituje, že to musí stihnout, ale chápu, že v té diskuzi se možná o tom ještě budeme bavit, zda to je stihnutelné, ale já pevně doufám, že u těch hromadných věcí ano.
Potom mám - tuším - už poslední dva pozměňující návrhy, jeden je 7275, a to je v příloze číslo 1 k vládnímu návrhu stavebního zákona, v odst. 1 písm. a) za bod 20 se vkládá nový bod 21, který zní: "Stavba do 50 m zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím na veřejném prostranství nebo na pozemku veřejné zeleně a parku, sloužící jako sociální nebo jiné hygienické zařízení k užívání veřejností a v jejich souvislosti technické zařízení." Jedná s o to, aby se zjednodušilo povolovací řízení na umístění veřejných toalet a obdobných zařízení v místech, kde je to potřeba. Při diskuzi, kterou jsme vedli, chápu, že se někdo obává, že by mohly být umísťovány i nevhodně. Na druhou stranu si myslím, že ve většině ceněných parků, městských a podobně, ještě funguje i dohled samozřejmě odborů životního prostředí, památkářů a podobně, takže se nebojím, že by došlo ke zneužití, protože určitě v tom procesu, i kdyby nešlo o stavební řízení, bude prostor pro ty, kteří ochraňují podobu tradičních parků, nebo krajináři určitě by si na to také dohlédli, takže to zjednodušení, ale nemyslím si, že to (nesrozumitelné).
Poslední 7276, vlastní stavby a zařízení, doplňuje se bod e), který zní: "Zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň jedné dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem." Já si nejsem jistý, jestli náhodou už si to neosvojil hospodářský výbor, ale pro jistotu to dám raději ještě jednou. Jedná se o to, že jako Poslanecká sněmovna elektromobilitu podporujeme symbolicky, podařilo se to například v zákoně o dálničních známkách, ale bohužel potom v samotné části investiční nebo v těch pobídkových možnostech zákonných už jsme tak nečinili. V některých případech jsem neuspěl a doufám, že zde by to mohlo být, protože opravdu u staveb pro bydlení pro více než 20... s více než 20 parkovacími stáními už by ty dobíjecí stanice měly být standardem a myslím si, že řada investorů to tak činí, ale bylo by dobré, aby to byla povinnost, a nejenom vymoženost. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím paní poslankyni Kovářovou a připraví se pan poslanec Jurečka.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, dovolte, abych vás seznámila s několika pozměňovacími návrhy. První dva, což je sněmovní dokument 8016 a 8017, jsou podány společně s poslanci Martinem Kupkou, Ivanem Bartošem, Markem Výborným a Dominikem Ferim.
První pozměňovací návrh se týká úpravy provedení opatření k nápravě, kde navrhujeme, aby se rozšířil okruh situací, za kterých bude možné přistoupit k zajištění provedení nařízeného opatření k nápravě prostřednictvím třetí osoby, tedy nějaké firmy, o případy nutné údržby a úpravy. Není důvod tyto situace z působnosti ustanovení vylučovat, protože například technický stav stavby může významným způsobem ohrožovat okolí, a tedy i lidi a může tak být nutné opravu provést bezodkladně a právě prostřednictvím třetí osoby, tedy nějaké firmy.
Současně také navrhujeme, aby opatření k nápravě prováděné třetí osobou bylo zadáváno v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, a tím nebude dotčena rychlost, především efektivita takového opatření k nápravě, protože se tak bude dít buď veřejnou zakázkou malého rozsahu, nebo je bude možné pořídit cestou jednacího řízení bez uveřejnění.
Druhým bodem tohoto pozměňovacího návrhu je následující. Původní text nepřiměřeným způsobem zatěžuje třetí osoby, tedy ty firmy, které provádějí opatření k nápravě, tím, že jim zákon nezajišťuje bezprostřední úhradu jejich práce stavebním úřadem, ale ponechává ji vlastníkovi stavby či pozemku, na kterém třeba ta zchátralá stavba může stát, a samozřejmě se dá předpokládat, že osoby, které nebudou dobrovolně a včas plnit opatření, to znamená nenapraví ten stav, budou samozřejmě mít velmi sníženou ochotu splnit svůj dluh dobrovolně. Z toho důvodu také navrhujeme, aby náklady na provedení nařízeného opatření hradil třetí osobě stavební úřad. Toliko první společný pozměňovací návrh. ***
