(12.40 hodin)
(pokračuje Profant)
Můj druhý pozměňovací návrh řeší podobnou věc, je to sněmovní dokument 8039. Jedná se o zrušení pravidla, že obec je vázána plánovací smlouvou, nebude ve správních nebo soudních řízeních uplatňovat svá práva. To znamená opět, i když uzavřu plánovací smlouvu, nemůžu se přece vzdát práva plynoucího - svých práv, to znamená, jako obec samozřejmě musím hájit zájmy občanů, zvlášť pokud je ta plánovací smlouva nějaká stará, situace se změnila a podobně, tak přece nemůžu být vázán k tomu, že nemůžu řešit problémy soudní cestou, pokud je situace na to zralá. Tohle prostě nejde, je to v rozporu se Listinou základních práv a svobod, s právem na soudní ochranu a tak dále.
Myslím si, že obě dvě tyto věci jsou jasné. Jedná se o jakési formulační nedorozumění, kde autor se rozepsal do příliš široké šíře, a jenom by to zavedlo nějaké vnitřní rozpory v našem právním řádu, které by nakonec byly judikaturami soudů rozhodnuty, ale vyvolalo by to zbytečnou právní nejistotu.
Pak tu mám pozměňovací návrh 8040. Tento pozměňovací návrh se týká náhrady za změnu v území, tedy případu, kdy je majiteli snížena cena pozemku. V návrhu je, že náhrada se nevyplatí, pokud majitel podá námitku, avšak podle mě to opět nelze. Tato náhrada není nějaký bonus, ale náhrada skutečně vzniklé škody. To znamená, nemůžeme prostě tady říkat, že ta škoda nevznikla.
Dalším pozměňovacím návrhem je můj pozměňovací návrh 8041, který se týká řešení rozporu mezi orgánem územně samosprávného celku, to znamená zastupitelstvem nebo radou, a dotčeným orgánem z režimu správního řádu na klasický režim soudu, protože ze správního řádu bychom si tady moc nepomohli, protože nejbližší jmenovatel by byla vláda a spory by řešila vláda, což asi není účelem, spíš tady tomu nebyla věnována dostatečná pozornost.
Mým předposledním návrhem je návrh 8042, kde navrhuji, aby se nespojovala činnost pořizovatele územněplánovací dokumentace a jejího zpracovatele. Je naopak vhodné, aby zpracovatel územněplánovací dokumentace byl na pořizovateli nezávislý a nedocházelo tak ke střetu zájmů.
Můj poslední pozměňovací návrh je 8043, který hovoří o stanovení - jednotný datový standard pro digitální zpracování objektu v územně plánovací dokumentaci. To je opravdu důležité, týká se to v Praze metropolitního plánu, který je plně digitalizovaný, a byl by velký problém podle současného znění ho schválit. Takže tady prosím, abychom nebránili digitalizaci. Chápu, že se to třeba netýká mnohých území v České republice, že prostě dneska nemají technické prostředky na to, zpracovat si to plně digitálně, ale jsou zde územněsprávní celky, které opravdu mají územněplánovací dokumentaci plně digitálně, a neohrožujme to, prosím.
Děkuji za podporu všech pozměňovacích návrhů. Všechny jsou ještě výrazně podrobněji zdůvodněny přímo v tom sněmovním dokumentu, takže kdybyste tápali, tak tam je všechno popsáno zcela přesně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Dámy a pánové, rád bych představil dva sněmovní dokumenty, a sice sněmovní dokument 7605 a 8006. Týkají se zákona o státní památkové péči.
O co tedy jde? Protože se neprovázaly institucionální změny ve stavebním zákoně a ve změnovém zákoně 1009, tak došlo na úseku regulace nemovitostí, které samy o sobě nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v ochranných pásmech nemovitých národních kulturních památek, nemovitých kulturních památek, památkových rezervací nebo památkových zón, ke stavu, který postrádá racionální odůvodnění. Agendu regulace těchto nemovitostí, to znamená ty, které jsou v těch zónách, mají podle návrhu převzít krajské stavební úřady, čímž se ale veřejná správa občanům, kterých se to týká, značně vzdálí. Přitom verze stavebního zákona, která byla předložena do připomínkového řízení, počítala s tím, že tato agenda bude řešena na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, byť již nikoliv v přenesené působnosti. Tím by neměla být ohrožena dosažitelnost této agendy pro adresáty veřejné správy. V průběhu dalšího projednávání ale doznal systém integrace dotčených orgánů zásadních změn, které se ale zásadním způsobem neodrazily v doprovodném změnovém zákoně. K tomu je potřeba dodat, že nemalá část úředníků obecních úřadů ORP na úseku státní památkové péče je dnes zařazena v útvarech, jejichž pracovní náplní je i působnost stavebních úřadů na úseku stavebního řádu. Obecní úřady platily vzdělání těchto úředníků a je nesmysl, aby se jich zbavovali, protože je budou potřebovat i v budoucnu.
Další otázkou je nezávislý přezkum případného odvolání. Krajský stavební úřad bude v takovém případě odvolacím stavebním úřadem a současně i prvoinstančním dotčeným orgánem. V rámci odvolacího řízení tedy na úseku dotčeného veřejného zájmu nemůže krajský úřad sám přezkoumávat své vlastní závěry. Moje pozměňovací návrhy proto v případě sněmovního dokumentu 7605 vracejí rozhodování o celé této agendě obecním úřadům v obcích s rozšířenou působností.
Sněmovní dokument 8006 je potom alternativou, která vrací rozhodování o této agendě obecním úřadům ORP, pokud jde o nemovité kulturní památky a pokud jde o pravomoc k vydání opatření obecné povahy o ochranném pásmu národních kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón. Tento pozměňovací návrh ji svěřuje krajským úřadům. Lépe by to odpovídalo koncepci zákona o státní památkové péči, podle které jsou věci týkající se národních kulturních památek v působnosti krajského úřadu. Navíc pravomoc krajského úřadu zde sleduje volnou kontinuitu se současným zněním § 17 odst. 3 zákona o památkové péči, podle něhož tato ochranná pásma navrhuje krajský úřad. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Dolínek, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.
Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nebudu až tak hodnotit zákon tak, jak byl předložen ministerstvem, to se zde dělo při minulých jednáních. Nicméně bych chtěl na začátku vyjádřit, že vycházím z toho, že Poslanecká sněmovna schválila nějakou verzi, ke které se máme vyjadřovat, a v rámci té verze se snažím nyní dávat pozměňující návrhy. Nepředesílám, že to, co zde budu říkat, je ucelený názor sociální demokracie, ale je to reakce na potřeby některých větších obcí a reakce na další věci, které by bylo vhodné v tomto návrhu změnit. Považuji také za nutné zdůraznit, že například pan hejtman Netolický za sociální demokracii a řada dalších komunálních politiků stále váhá nebo má jiný názor na stavební zákon, ale myslím si, že je dobré, že byl prostor, a kolega Kolovratník o tom často hovoří, že byl prostor a je prostor o tom diskutovat, komunikovat a v rámci většinové vůle poslanců se pokusit pozměnit návrh alespoň tak, aby byl akceptovatelný.
Já mám zhruba 17 nebo 18 pozměňovacích návrhů, které se týkají těchto dvou zákonů, které nyní projednáváme. První série vznikla ve spolupráci s hlavním městem Prahou, potažmo dalšími městy. Jedná se o pozměňovací návrh, který doplňuje § 1 výslovnou podporou integrace rozhodování podle stavebního zákona, vyjádřené jako cíl už ve věcném návrhu, a doplnění odstavce 3 zaměřeného na kvalitativní rozměr v rozhodování v souladu s Davoskou deklarací a dalšími českými a evropskými dokumenty. ***
