(9.50 hodin)
(pokračuje Kupka)
Máte pocit, že v okamžiku, kdy u sporných staveb, kde reálně dochází ke střetu, tak to stavební úřad nějak od stolu rozhodne, že tím situaci vylepší, že tím ve výsledku uspokojí ty, kteří budou chránit a mají chránit například veřejné zájmy v oblasti životního prostředí nebo v oblasti památkové péče? Nepochybně ne. Ale to přece není zájem státu, a to ze dvou důvodů. Jednak to, že veřejné zájmy existují, to nemůže nikdo zpochybnit. Ano, je třeba je vymáhat a rýsovat přiměřeným způsobem. Ale na druhou stranu, a to je stejně důležité, je potřeba zajistit, aby tyto veřejné zájmy se promítly v dobrém do výsledného projektu. Pokud se to nestane, tak jednoduché rozhodnutí z pozice síly principiálně ty problémy nevyřeší, ale jenom zastře tak, aby vyhřezly v případě soudních sporů ještě vážnější problémy, se kterými případně přijde potom buďto skupina občanů, anebo třeba i konkurent v konkurenčním prostředí.
Tohle jsou stěžejní důvody, proč se vydáváme cestou, která neznamená žádné vážné zatížení rozpočtu České republiky, netahá tedy další peníze z kapes lidem a zároveň staví opravdu na příkladech dobré praxe a zaměřuje se na to, kde problémy vznikají, po analýze, kterou nemůže ministerstvo zpochybnit, protože prostě platí, že stavby, které neobsahují kolizi, také nepředstavují z hlediska prodlužovaných lhůt vážný problém v České republice.
Máme zájem na tom, aby stavební řízení zůstalo blíž lidem, aby fungovalo i z hlediska možnosti dovolání, kdy se prodlužují lhůty nebo kdy se v tom uplatňují nějaké podezřelé zájmy. Nechci rozvádět to, co se děje v okamžiku, kdy vybudujete byrokratickou strukturu, kdo jí ve skutečnosti bude vládnout a jaká rizika tam jsou. Opakovaně jsme pojmenovali, že centralizované úřady mají logicky větší tendenci a větší korupční riziko než úřady, které jsou decentralizované, kdy je možné se dobrat změny a domoci práv v okamžiku, kdy víte, že je tam tajemník, kterého potkáte na ulici, a můžete uplatnit své požadavky a své stížnosti.
Mám za to, že se aspoň v těch konkrétních případech tady podařilo představit základní kontury našeho společného pozměňovacího návrhu, který říká: Pojďme měnit stavební zákon, ale způsobem, který nezatíží Českou republiku zbytečnými náklady navíc. Pojďme ho měnit tak, že zachováme blízkost úřadů k lidem. Pojďme ho měnit tak, že bude fungovat na principu moderní a funkční elektronizace. Pojďme ho měnit tak, že budeme schopni vypořádat veřejné zájmy, ne je válcovat. Pojďme ho řešit tak, že nebude vítězit, tak jako jsme bohužel svědky u toho projednávání, pozice síly, ale bude opravdu vítězit snaha věcně řešit problémy v oblasti stavebního řízení.
Kolegové pak představí další pozměňovací návrhy. Ty, které pak načtu v podrobné rozpravě, budou dva. Jednak to bude dílčí pozměňovací návrh, který se zaměřuje popsanou institucionalizaci, respektive zachování současného smíšeného modelu veřejné správy, současné fungování, ale zlepšení procesů, a odbourání představy funkčního megastavebního úřadu, který nebude fungovat. A zároveň načtu také komplexní pozměňovací návrh, který upravuje celek toho nosiče, toho základního pozměňovacího návrhu, který přinesla prostřednictvím předsedajícího pana poslance Kolovratníka a skupiny poslanců paní ministryně a který znamená v tomto směru vyčlenění stavební správy do podoby čistého výkonu státní správy.
Mnohokrát děkuji za pozornost. Já se samozřejmě do diskuze zapojím, protože máme zájem na tom, aby i v tomto druhém čtení, i ve třetím čtení zazněly všechny podstatné argumenty. Není dobře to, že tak závažná změna postupuje netradičním způsobem, že jsme se vlastně dobrali úpravy, která nemohla projít standardním legislativním procesem. Zásah v podobě komplexního pozměňovacího návrhu, který vrací zpátky vlastně ten koncept věcného záměru zákona oddělené stavební správy, by si samozřejmě zasloužil od začátku projednání se všemi kroky standardního legislativního postupu, bohužel na to nedošlo. Musí to aspoň do jisté míry nahradit debata, kterou povedeme ve druhém a třetím čtení.
Ale znovu zdůrazňuji, že zájem pro Českou republiku je důležitý, je podstatný - zlepšit procesy stavebního řízení tak, aby v pocovidové době i rozvoj stavebního průmyslu mohl posilovat další ekonomický rozvoj České republiky a napravit klíčové hendikepy, které máme v dopravní infrastruktuře, které máme ale i v oblasti bydlení a dostupného bydlení. To jsou klíčové důvody. Pokud se někomu jeví debata o stavebním zákonu jako abstraktní, tak to, co se podaří schválit nebo neschválit v následujících měsících, přímo ovlivní to, jestli budou na trhu dostupné byty, jestli se podaří rychleji budovat klíčové dopravní tepny, jestli i drobní stavebníci budou bez zbytečných nervů a obíhání úřadů schopni realizovat svoje plány a svoje vize budovat domovy pro svoje rodiny. To je reálný výsledek dobrého stavebního zákona.
A pokud se spolehneme na nefunkční modely, tak jako to bylo v roce 2017, 2018, tak hrozí jenom další deziluze. Hrozí to, že dojde znovu na slova premiéra Černomyrdina: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. A to já bych v tomhle případě opravdu nerad, protože jestliže tady opravdu máme příklad, a ty argumenty byly stejné, tady stejně tak tehdejší ministryně pro místní rozvoj volala k odpovědnosti kdekoho, říkala, jak se procesy zrychlí, a stal se opak. Zcela prokazatelně se v tom globálu stal opak. Kde je teď jistota, že to nebude podle úplně stejné šablony? Jenom to, že se jedná o kompletní přestavění stavebního zákona, přece není žádná záruka. Zárukou je poctivá analýza toho, kde nás opravdu tlačí bota, a řešení problému v místě, které nás bolí, kde nás to opravdu tlačí. Ale to se v tomhle případě neděje. Ta změna je plošná bez citlivosti pro nejvážnější problémy a bez zaměření na to, kde opravdu problém nastává v největším rozsahu. Proto voláme po tom, abychom se od silového rozhodnutí vrátili k zaměření na věcné problémy, na nejzávažnější komplikace v procesu, abychom dokázali tam, kde dochází k prodlužování lhůt, kde vznikají konflikty, to řešit.
Věřím, že bude ještě prostor i na praktických případech ukázat, kde se návrh ministerstva míjí efektem a kde je potřeba opravdu ve finálním znění přijmout nezbytné úpravy. Děkuji za pozornost a pevně doufám, že i tahle diskuze s věcnými argumenty povede nakonec k tomu, že ministerstvo změní pozici - moc bych si to přál - a přijme práci celé řady poslanců, starostů, lidí, kteří se státní správou mají zkušenost a analyzovali to, co je potřeba udělat pro zlepšení stavebního řízení. Děkuji moc za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Seznámím Sněmovnu s omluvenkami. Pan ministr zemědělství Miroslav Toman se nám omlouvá dnes ze zdravotních důvodů a pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga se omlouvá z pracovních důvodů.
Nyní se přihlásil pan poslanec Kolovratník. Ptám se, jestli je to s přednostním právem, nebo jako faktická poznámka. S přednostním právem. V tom případě zde mám faktickou poznámku pana poslance Čižinského, který přijde na řadu první. Prosím. ***
