(9.20 hodin)
(pokračuje Dostálová)
Co se týká potom dalšího bodu, tak je územní plánování. V návrhu hospodářského výboru zůstává zachován současný model výkonu působnosti v oblasti územního plánování s tím, že cílem návrhu je posílit postavení územně samosprávných celků. Je potřeba ale zdůraznit, že zejména z popudu velkých měst je připravováno i pořizování územněplánovacích dokumentací jako do samostatné působnosti. Je to součást takzvaných čtyř městských artikulů, my jsme se tím velmi vážně zabývali a myslím si, že je připraven pozměňovací návrh, který skutečně to územní plánování dává do samostatné působnosti od nejmenší obce až po největší město.
V oblasti stavebního řádu navrhuje nový stavební zákon komplexní procesní úpravu povolování staveb. Výsledkem navrhovaných změn je jedno řízení vedené jedním úřadem, v němž budou v maximální možné míře integrovány dotčené orgány. Proces povolení stavby má pevně stanovené lhůty. Pro všechny neintegrované dotčené orgány bude platit fikce souhlasu, ke které dojde po uplynutí lhůty pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska.
V oblasti stavebního práva hmotného předpokládá návrh komplexní úpravu požadavků na výstavbu v jednom prováděcím právním předpisu, avšak při zohlednění specifických územních požadavků velkých sídel. Návrh zákona zavádí pro hlavní město Prahu, statutární město Brno a statutární město Ostravu oprávnění vydat prováděcí předpis upravující odchylně některé požadavky na výstavbu, takzvané městské stavební předpisy.
V oblasti změnového zákona, který byl taktéž projednán na výborech, jsme řešili společně se stavebním zákonem 3. března, kdy Poslanecká sněmovna i změnový zákon přerušila a odročila do 30. března. V rámci pozměňovacích návrhů se řešily zejména pozměňovací návrhy pánů Kolovratníka a samozřejmě dalších v množství samostatných návrhů k jednotlivým zákonům ve změnovém zákoně obsaženým.
Pozměňovací návrhy ke změnovým zákonům se týkaly například integrace rozhodování o nakládání s vodami do stavebního řízení, rozšíření možnosti pro umisťování reklamních zařízení, zrušení návaznosti hygienických limitů nebo zavedení poplatku z výstavby nebo dále o úpravu v soudním řádu správním, konkrétně v řízení o zrušení opatření obecné povahy. Tento návrh odporuje kompromisní dohodě a úpravě Legislativní rady vlády a dohodě s Nejvyšším správním soudem. Musíme zároveň uvést, že rovněž Ministerstvo spravedlnosti po pečlivém vyhodnocení dopadů zastává namísto původního neutrálního námětu jednoznačně negativní stanovisko.
Dovolte mi tedy závěrem poděkovat všem, kdo se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě ať už vládního návrhu, nebo i zmíněného komplexního pozměňovacího návrhu. Opravdu si velmi vážím úsilí všech, kdo se zapojili do přípravy nového stavebního zákona. Je jasné, že ne ke všem návrhům mohu mít pozitivní stanovisko, na druhou stranu vnímám to jako velmi vyvážený kompromis a budu se těšit na velmi věcnou a konstruktivní debatu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Připomínám, že znovu je možnost vystoupit, těch, co mají zpravodajů nebo zástupců menšin, nicméně pokud se nikdo nehlásí, tak nyní otevírám rozpravu, přerušenou, sloučenou obecnou, ve které mám nějaká přednostní práva a nějaké přihlášky. Mám zde přednostní právo pana předsedy Bartoše a pana poslance Kupky, předpokládám, nicméně ještě z minula byla přihlášena paní poslankyně Maříková, u které si také nejsme jisti, jestli také neuplatňovala přednostní právo. Nicméně vzhledem k tomu, že paní poslankyni Maříkovou v sále nevidím, tak zvu pana předsedu Bartoše a pak se posuneme.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, vážená paní ministryně, pane předsedající. Já bych chtěl v tuto chvíli jenom krátce pohovořit o důležitosti digitalizace jako nástroje k zefektivnění stavebního řízení. Paní ministryně kývá, my se určitě v této části shodneme, že digitalizace je důležitá, ale ačkoliv tento zákon v jistém směru navazuje na naše původní digitalizační snahy, které jsme jako poslanci ve spolupráci s vládou zhmotnili v zákoně týkající se digitálních technických map, najednou se vládou navrhovaný zákon, respektive nyní ten kvazivládní návrh pana poslance Kolovratníka, bere tu digitalizaci jako něco bokem, co by vlastně nemuselo úplně tak zafungovat ve zrychlení stavebního řízení. A já říkám, že je to základ, zrychlení stavebního řízení, jeho zefektivnění a i finálním úsporám. Už pár desítek let ve veřejném prostoru koluje takové rčení, že mají obíhat data, nikoliv lidé. S tímto rčením souhlasím, ostatně to je princip digitalizace, to je princip toho, že když si dneska něco vyřizujete s úřadem a ta cesta se snad bude zrychlovat, použijete mobilní telefon, vám se tam ty věci vyplní, pošlete třeba formulář žádosti o prodloužení parkování a ono se vám prodlouží.
Já bych byl rád, kdyby se tento princip, který známe z řady služeb, přenesl do stavebního řízení v České republice. Co ale ten návrh, který teď projednáváme ve Sněmovně, přináší? On možná částečně řeší tu otázku, že lidé nemají obíhat úřady, ale jak ji řeší? Vezme úředníky z různých oblastí a ty v podstatě sestěhuje - a to není do virtuální, ale na jeden úřad, kde všichni budou sedět v nějakém domě, asi ve své kanceláři, a odpoledne se sejdou na nějakou poradu a tam si tu věc vyřeší. To není moderní efektivní princip.
Princip, že mají obíhat data, a ne lidé, je následující. Vy jste občan, který staví nějakou stavbu, svoji, nebo jste stavebník či developer. Vy si ten projekt připravíte, nahrajete ho do systému nebo ho asistovaně nahrajete do systému, vznikne jediná dokumentace, která je uložena na jednom místě, a všichni další, kteří s tou dokumentací pracují - k tomu už nepotřebujete být u toho jako stavebník nebo jako občan - tak vzdáleným přístupem se na ni podívají, dají tam to virtuální razítko, o kterém hovoříme, zda jich bude v danou chvíli, těchto virtuálních razítek, 10 nebo 15 nebo jiný počet, to úplně v tom procesu není tak relevantní, a na konci, kdy vlastně všechno může běžet najednou a paralelně, se vypořádají tyto rozpory, v danou chvíli je ten projekt schválený a můžeme se posunout dál.
To je princip digitalizace, to je to, integrace procesů, o které hovoříme, v 21. století, kdy jsme měli možnost - a byla tam i paní ministryně Dostálová, sice s jinou výpravou - podívat se, jak funguje stavební řízení v moderní společnosti v severských zemích, kde sedí úředník v kanceláři, kde není jediný papír, má před sebou velký monitor a říká: Dneska mám hodně práce, dneska musím vyřešit 34 stavebních řízení. A usmívá se, protože se mu na obrazovce objeví průběh toho stavebního řízení, on kontroluje pouze ty dotčené orgány, klikne, když končí čas nebo lhůta, klikne a připomene e-mailem a ten proces běží, je transparentní, je levný, je efektivní, nikam nikoho nestěhujeme, žádné nové úředníky nenabíráme, funguje ve stávajícím systému.
Toto byla ta moderní vize, se kterou my jsme přistoupili jako skupina poslanců ve skupině pod výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoje, který se zabývá stavebním řízením, a na této procesní integraci jsme postavili náš komplexní pozměňovací návrh, který Sněmovna zamítla, který přesto dnes budeme předkládat jako komplexní pozměňovací návrh k návrhu pana Kolovratníka, ale dílčí části týkající se územněplánovací dokumentace, týkající se jádra stavebního řízení, ty předložíme taktéž jako pozměňovací návrhy, protože každá tato část je uplatnitelná samostatně a dá se použít.
Nejraději bychom samozřejmě byli, kdyby se naše země, kde budou potřeba peníze a už nyní jsme zásadně deficitní, nepouštěla do divokého projektu vzniku stavebního úřadu, kde jen ty transformační náklady jsou odhadovány na desítky miliard korun s nejistým výsledkem, ale šli jsme cestou moderní, šli jsme cestou digitální. Digitalizace i ve stavebním řízení neznamená pouze nižší náklady na zavedení, ale ve finále šetří čas a peníze. Šetří čas lidem, kteří si nemusejí shánět razítka, kteří to mohou udělat z pohodlí domova, kteří nemusejí nikam cestovat, šetří čas státu na prostředcích ve vysoké míře. ***
