(12.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Neustále se hovoří o jednotlivcích - ministr vnitra, ministr zdravotnictví, premiér. Já se ptám, co dělá krizový štáb. To není jeden člověk, to jsou lidé, kteří každý reprezentují svou určitou odbornost, a tito lidé předkládají nějaké návrhy. Dnes poprvé jsem od pana ministra zdravotnictví slyšel výsledek hlasování v jeho poradním orgánu a jsem rád, že to opatření nebylo jednohlasně přijato a že tam byly názory, které byly v rozporu s jeho vystoupením, ale byly v menšině. To považuji za určitý výstup, dobrý výstup pro budoucnost, protože jsme také dlouhodobě upozorňovali na to, že ta diskuze musí probíhat a není možno se obklopovat jenom přitakávači, aby podpořili můj názor, ale musím poslouchat i ty, kteří mají názor odlišný. A když prohrají v rámci demokratického hlasování, samozřejmě asi spokojeni nejsou, ale většina rozhoduje. Tyto názory musí zaznívat a nebál bych se toho, pane ministře, i tyto opoziční názory zveřejňovat, stejně jako to dělá Ústavní soud, stejně jako by to mělo fungovat v běžné diskuzi společnosti, že by mělo být známo, jaký byl menšinový názor a například proč neuspěl tento menšinový názor. Protože tato epidemie není jednoduchou epidemií a vůbec není epidemií na objednávku. Já si myslím, že tady není nikdo, kdo by si myslel, že tato epidemie někomu prospěje, protože to tak stoprocentně není.
Co mi vadí, je nejednotnost - nejednotnost v přístupu a nejednotnost k tomu, co se momentálně ve společnosti děje, hlavně z psychologického hlediska vlivu na občany, a dlouhodobě tady na to upozorňujeme, že to je chyba, že je velká chyba, že se s lidmi nehovoří, že se jim nevysvětlují kroky, které vláda činí nebo chce učinit, že se odvolávají pouze a jedině jednotlivosti, ale nehovoří se v kontextu toho, co se děje, že se vyslyšují křiky a výkřiky, ale zapomíná se k tomu dodat to B, to vysvětlení.
Byl bych také velice rád, aby se už konečně, pane ministře zdravotnictví, začalo hovořit o těch, kteří si tím covidem prošli. Oficiálně je přes milion lidí v evidenci, neoficiálně podle výzkumu, který provádí vysoká škola v Brně, jestli se nepletu, se hovoří až o trojnásobku, čili se bavíme asi o 3 až 3,5 milionu lidí, kteří již covid měli. Jinými slovy, mají protilátky proti této nemoci. Když k tomu připočteme milion lidí, kteří jsou očkováni, jsme vlastně na 50 % české populace, která má protilátky v krvi, a podle imunologických pravidel jsou chráněni proti infekci covidu. Vůbec se s nimi nepočítá, přitom bychom mohli ušetřit obrovské množství vakcín, kdybychom před očkováním tyto lidi otestovali na protilátky, a pokud mají dostatek, nemusí se nechat očkovat, protože očkování vlastně dělá totéž co ty protilátky. Úplně se od toho upustilo a nevím proč, proč se s tím nepočítá. Je to cena? Je to dostupnost? Nevím. Ale minimálně bychom se o tom měli začít bavit a do veřejnosti tu informaci poskytnout, protože už před měsícem, před dvěma měsíci jsem na to upozorňoval a odpovědi jsem se nedočkal.
Co ale považuji za určité farizejství, je to, co zde říkal můj předřečník, ctěný pan předseda ODS, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, a to, jak oni jsou zásadoví v rámci nouzového stavu. Není to tak dávno, 30 dnů, milí kolegové z ODS. Čí hejtmani to byli, kteří znovu vyvolali nouzový stav v České republice? Na to jste zapomněli, když tak brojíte proti nouzovému stavu? Anebo jste se lekli zodpovědnosti a radši zpoza buku vykřikovat: My ho nechceme, my ho nechceme, a když najednou se měla převzít odpovědnost - a já bych vítal, protože je to krajská záležitost a měla by se řešit na krajích - tak vaši vlastní lidé cukli. Vaši vlastní lidé, kteří měli tu moc a mohli ukázat, že vaše slova nejsou pouze fraškou pro společnost, a převzít zodpovědnost. Neudělali to. Šli za vládou s prosíkem, a jak se nyní ukazuje v rozhodnutí Ústavního soudu, dokonce protiústavně.
My jsme jako KSČM našli odvahu a zeptali jsme se svých členů, zeptali jsme se svých orgánů, jak se na to dívají, na tu situaci. A ano, mnozí z nás byli překvapeni výsledkem toho dotazu. Výsledek byl většinově prodloužit stávající nouzový stav, který vnímáme jako možná poslední, který bude, protože ta čísla a výsledky zvlášť s ohledem na promořenost společnosti, na rozjíždějící se očkování, by mohlo být tím posledním omezením, které je před námi. My jsme tu odvahu našli a zeptali jsme se. Mnozí z kolegů a kolegyň možná z toho budou překvapeni nebo byli překvapeni, budou zklamáni tím rozhodnutím, ale přesto je to relevantní rozhodnutí. My jsme tu odvahu našli. Mě by zajímalo, kolik z vás, kolegyně, kolegové, se zeptalo svých členů, svých orgánů, jak se dívají na tu situaci, ne situaci tady ve Sněmovně, ne na argumenty a názory, které tady zaznívají, ale na to, co zažívají oni sami. Naši členové nám řekli: Prodlužte to. Proto se KSČM, která se řídí rozhodnutím svých členů a funguje v rámci kooperace se svými politickými orgány, rozhodla navrhnout vládě prodloužit nouzový stav do 11. 4. Těch 14 dní, o kterých vláda hovořila, že je to minimum, které potřebuje, tak naši členové, kteří tento názor měli, řekli: Ano, dejme to té vládě. Snad už to je naposledy a snad to opravdu pomůže, protože nemocnice ještě neustále v té kapacitě mají problémy, 7 965 obsazených lůžek evidovaných v rámci covidu je velké číslo, obavy mezi lidmi jsou reálné a víme o nich.
To ale samozřejmě neznamená, že toto je bianko šek pro vládu, protože my neustále jasně a důrazně říkáme: Trváme na co nejrychlejším návratu dětí do škol, a to byly i naše podmínky, které bohužel vláda doposud nevyslyšela a teď si můžeme přehazovat brambor, ten příslovečný horký, mezi Ministerstvem školství, které dlouhodobě příliš nečinilo a vymlouvalo se na Ministerstvo zdravotnictví a podobně. Ale nechceme hledat teď aktuálně viníka, ale chceme co nejrychleji dostat děti do škol, protože se to ukazuje ve společnosti jako jeden z největších problémů, které společnost má.
Druhá věc, která je vnímána velice negativně, je samozřejmě omezení pohybu, ale možná ani ne tak to omezení pohybu vyhlášené nebo kontrolované - a určitě, když cestujete po republice, kolegyně a kolegové, vnímáte tu formu, že to není žádná násilná forma, která by byla uplatňována - ale ta výhrůžka, že to má být násilná forma, že dokonce mají chodit policisté po bytech a kontrolovat dodržování, to považujeme za absolutně nepřijatelné. To prostě nejde takhle přistupovat k lidem, kteří se snaží dodržovat karanténu, kteří se snaží v této společnosti nějak fungovat. A stupňovat takovéto výhrůžky, to by bylo to nejhorší, čeho bychom se mohli v budoucnu dočkat a co bychom po lidech v rámci přijatelnosti mohli očekávat, že jsou schopni dodržovat. ***
