(12.30 hodin)
(pokračuje Luzar)
Další z podmínek, kterou jsme dlouhodobě opakovali, je otevřený volný prostor - sportoviště, venkovní sportování a podobně. Vláda částečně se snaží nebo se snažila vyhovět nějakým věcem ohledně používání roušek při sportu, individuálním sportu ve venkovních prostorách a podobně. Já si myslím, že i pan ministr už vnímá nebo vnímá i ty názory, které jsou, a nejsou jenom z laického oboru, ale i odborníků, kteří říkají, že ohrožení nákazou při sportování je vcelku minimální. Ten, který je nachlazen nebo má příznaky, nesportuje, aby nakazil druhé, a ti, kteří sportují, se nezastavují s ostatními a není to základní bod, který by byl v rámci ohnisek přenosu evidován a důležitý. Nebo ať dá čísla, ať dá hygiena čísla v rámci trasování, kolik nakažených je z ohniska v rámci venkovního sportu. Myslím si, že ten údaj bude v promilích.
To jsou věci, které nás vedou k tomu, že - znovu opakuji - nedáváme vládě bianko šek. Chceme po vládě, aby se každý den zamýšlela nad svými opatřeními a snažila se je přizpůsobit vnímání občanů, protože bez občanů tuto pandemii nepřekonáme.
Proto na závěr v intencích usnesení našeho politického orgánu říkám, že klub KSČM podpoří prodloužení nouzového stavu do 11. 4., ale zároveň žádáme vládu, aby opravdu každý den zvážila na svém jednání a nejpozději teď v pondělí předložila občanům nějaký výhled a nějaké řešení neutěšeného stavu, kterého jsme doposud svědky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jenom oznámím, že s náhradní kartou číslo 21 bude hlasovat poslanec Václav Klaus.
A teď pořadí. Takže předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, potom s přednostním právem ještě přihlášeni jsou: ministryně financí Alena Schillerová, dále ministr kultury Lubomír Zaorálek a pak v tuto chvíli už pojedeme na to pořadí, které mám, poslance v obecné rozpravě. Tak, pane předsedo, máte slovo. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Vážená paní vicepremiérko a pane ministře - á, je tady pan ministr Zaorálek, takže dva ministři tady jsou, kolegyně, kolegové, přeji dobré odpoledne.
Já se přiznám, velmi bedlivě a pozorně jsem sledoval vývoj k prodlužování stavu nouze v posledních dnech, především v posledním týdnu. Když jsem šel na jednání s panem premiérem a některými vybranými zástupci vlády, tak jsem opravdu tam šel velmi otevřen tomu, zvážit nějakou míru podpory stavu nouze v příštích dnech, nikoliv na 30 dnů, ale o několik dnů to podpořit a zvážit to. Vláda nám představila klíčovou prezentaci, ve které vláda předkládala argumenty, proč by stav nouze měl být podpořen, a přiznám se, že když jsem viděl slajd, který v té prezentaci byl, který má mapu České republiky a jsou tady všední dny, víkend a tento slajd a tato mapa České republiky ukazuje snížení mobility v jednotlivých okresech, nikoliv ve všech, ale ve velké části z nich, a byla tam čísla, že v některých okresech dochází ke snížení mobility o 1 %, někde 16 %, někde 2 %, někde 47 % a podobně. Tak jsem si říkal, safra, to je poměrně vážný argument pro to, to zvážit a případně i podpořit.
Nicméně na tom slajdu tady dole malým písmem byl zdroj toho dokumentu, takže já jsem si už v průběhu jednání s panem premiérem a některými členy vlády ten dokument našel a podíval jsem se na něj. Je to dokument, který je dostupný veřejně na Googlu, a je to dokument, který říká informaci o přehledu pohybu komunity v souvislosti s covidem a je o České republice k datu 20. března 2021. A tam může každý, i široká veřejnost, najít informace o tom, jak ta mobilita je snížena. Můžete se podívat i zpětně, jaký ten vývoj je po dnech až do 6. 2. zpětně, to znamená tedy i do období před zpřísněné podmínky lockdownu včetně těch omezení, která jsou v pohybu osob přes okresy. A tam zjistíte, že největší pokles pohybu nastal v místech, jako jsou restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky, muzea, knihovny a kina, a to za celou republiku minus 63 %. A dokonce vidíme, že třeba k 6. 2. ten pokles je větší než například k 20. 3. Jak toto opatření souvisí s tím, že jsou policisté na hranicích okresů? Nijak! To opatření souvisí s tím, že jsou omezeny ty typy provozoven a typy služeb.
Když se podíváme dál, potraviny a lékárny, tam je rozdíl v dlouhodobé mobilitě 0 %. Pokud jde o národní parky, parky, náměstí a veřejné zahrady, tam je pokles minus 22 %. A zase tam například vidíme to, že i v únoru, na začátku února, v prvním a druhém únorovém týdnu ten pokles je prakticky srovnatelný s tím, co prožíváme za poslední tři týdny, v některých dnech nižší. A takto to platí i třeba pro stanice veřejné dopravy nebo pro pracoviště. U pracovišť je dlouhodobý pokles za poslední zhruba měsíc a půl minus 8 % a jsou tam krásně vidět rozdíly: všední dny a víkendy. V případě bydlišť ten pokles tam není, tam je plus 10 %.
Takže když jsem se seznámil s těmito daty, tak jsem říkal, i na tom jednání říkám, kde je ten argument, že právě stav nouze tady musí být prodloužen proto, abychom měli zákaz pohybu přes hranice okresů, když tato opatření, která si můžeme dohledat, jsou evidentně provázána na opatření, která vláda může udělat i podle pandemického zákona. I podle pandemického zákona může vláda omezovat obchody, služby, tedy tu část, která i na základě dat, o která se opírá vláda, znamená snížení mobility osob, snížení přenosu COVID-19.
Když jsem se ptal, jestli je možné nějakým způsobem kvantifikovat to, jak za poslední dny se projevuje snížení přenosu COVID-19 z hlediska opatření, kolik je díl toho omezeného pohybu osob, kolik je díl toho, že máme tady už třetí týden podmínku respirátorů FFP2, máme tady povinné očkování ve firmách, tak mně bylo řečeno, že to není možné odlišit. A já to do značné míry chápu, že to je těžké pro pana ministra a pro ty, kteří pracují s těmito daty, ale musíme si uvědomit, a já jsem o tom přesvědčen, že prostě se zavedením těchto opatření - testování ve firmách, po kterém jsme volali poslední tři měsíce, nárůstu očkování, které je dneska na zhruba 1,5 milionu lidí, zaplaťpánbůh za to, a s tím, že máme kvalitnější ochranné pomůcky jako občané, tak si myslím, že to jsou ty hlavní faktory, které přispívají k tomu, že se zaplaťpánbůh podařilo snížit šíření COVID-19 v populaci a že ta čísla jsou za poslední dny výrazně, ale výrazně lepší.
Já jsem byl včera na jednání lídrů EPP a byli tam kancléři, premiéři napříč evropskými státy, kteří patří do skupiny Evropské lidové strany, a musím říct, že to dvouapůlhodinové jednání se točilo kolem jedné klíčové záležitosti, a to je otázka rozdělování vakcín. Já to tady chci zmínit, protože na českou veřejnost a českou populaci to působí dojmem, že ta zlá Evropská unie tady přerozděluje nějak neférově vakcíny a některé státy včetně České republiky jich dostávají méně. Tak to působí a i já jsem na začátku toho příběhu ten pocit měl. Ale je tady jeden důležitý faktor: Ty státy, které se dnes nejvíce ozývají, včetně České republiky, Rakouska, Chorvatska, tak to jsou státy, které v průběhu podzimu nevyužily možnosti objednat maximální možný počet vakcín od výrobců. Česká republika to nevyužila. Zhruba 20 % objednávky, kterou jsme mohli udělat, Česká republika neudělala. To je jeden z důležitých faktorů, proč jsme dneska v situaci a proč jsme dneska oproti jiným státům na tom hůře s rychlostí vakcinace. A samozřejmě tady by měla vláda, především pan premiér a bývalí ministři zdravotnictví, říct, proč to neudělali, protože dneska bychom byli v pozici států, které jsou na špici očkování, a mohlo to očkování jet daleko lépe. Tady někteří poslanci kroutí hlavou - já jsem u toho jednání byl. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová to vysvětlovala. ***
