(11.10 hodin)
(pokračuje Baxa)
Jenom připomenu, že co se týká lokálních investic, nebo využití pro města a obce, tak se je nepodařilo prosadit do takzvaného REACTu, byť jsme se o to samozřejmě snažili a nějaké původní představy takové byly. Chci zvýraznit to, že právě samosprávy mohou naplnit to, že jsou schopny rychle, efektivně připravovat investice v souladu s tím, jak je tento program předpokládá. Chci zdůraznit, že dopady ekonomické krize na města a obce jsou samozřejmě velké. A vedle toho to, co se často zmiňuje, se hovoří o takzvaném multiplikačním efektu lokálních investic, který je velmi vysoký z pohledu zaměstnanosti, kvality života v jednotlivých obcích a kde by se měly vlastně jakoby promítnout ty jednotlivé priority a komponenty Národního plánu obnovy i do budoucnosti.
Samozřejmě pan premiér ví i ze svých jednání třeba se Svazem měst a obcí, že Národní plán obnovy vzbudil velká očekávání, vyvolal velkou naději, bylo investováno i dost peněz už na předběžné přípravy tohoto plánu. Ale zdá se, že výsledná podoba, jak je v současné době navržena, se relativně málo samospráv dotýká. A já si samozřejmě velmi cením toho, že například v pondělí proběhne velké jednání o tom, jak by se měly promítnout dopravní priority do operačního programu Doprava v tom budoucím programovém období Evropské unie. Ale Národní plán obnovy je tady teď tady na stole a teď má poskytovat tu příležitost.
Zaměřil bych se na dvě konkrétní oblasti, které jsou podle mého názoru v NPO nedostatečně akcentovány, málo navrženy k podpoře, a to je veřejná doprava a revitalizace brownfieldů. Komponenta udržitelné a bezpečné veřejné dopravy vypadá na první pohled velmi bohatě, bych tak řekl. Je to, nemýlím-li se, přes 22 miliard korun. Když se ale podíváme do obsahu této komponenty, tak si musíme říci, že se jedná primárně o státní dopravní investice a investice do státní dopravní infrastruktury. A to si myslím, že není zcela postačující. Nejsem si zcela jist, jakým způsobem jsou právě v Národním plánu obnovy akcentovány například otázky obnovy vozového parku, ať už se týká železnic, nebo ať už se týká veřejné dopravy. A znovu může padnou argument: na tyto účely se bude čerpat z operačního programu Doprava v budoucím finančním období, nicméně právě teď by byla příležitost prostřednictvím Národního plánu obnovy reagovat na to, jaké jsou potřeby veřejné dopravy v České republice.
Vedle investice do vozového parku, ať už železnic, nebo obecně veřejné dopravy, je tam jedna specifická věc, která může vypadat na první pohled jenom jako zájem nějakého omezeného počtu samospráv. Ve skutečnosti se ale jedná o zásadní záležitost a to je rekonstrukce tramvajových tratí. Když si sečteme počet obyvatel ve městech, která tuto infrastrukturu využívají, tak se dostaneme k velmi vysokým číslům. A byť původně ten návrh v některé z předchozích verzí byl, v současné době tam není. Znovu může být v tom operačním programu Doprava, ale myslím si, že právě zaměření Národního plánu obnovy faktický důraz na řekněme nějaký zelený segment života ve městech i v naší celé zemi by toto přesně naplňoval. A to, že nakonec se veřejná doprava v tomto smyslu, nejenom tedy peníze do kolejí bych tak řekl, železničních kolejí, v tom zobrazila málo, je prostě chyba. A je to vlastně příležitost k tomu, nebo ještě máme příležitost toto opravit, upravit. Myslím si, že by to za to rozhodně stálo, byť znovu říkám, cením si ochoty zdůraznit větší roli tohoto segmentu potom v budoucím operačním programu Doprava. Je to vlastně cíl, to znamená veřejná doprava a její rozšíření, který je plně v souladu s tím, co po nás Evropská unie žádá, jakým způsobem se má ta takzvaná zelená ekonomika, použiji-li tento termín, ne úplně rád, ale v dikci toho, co tyto dokumenty říkají, zobrazit pro budoucí rozvoj naší země.
Druhé téma je revitalizace brownfieldů. Je to zcela konkrétní, možná v rámci celého balíku relativně malý, ale jinak jakoby zcela konkrétní segment, který právě umožňuje rozvoj života ve městech, představuje nejenom způsob, jak se zbavit nějakých lokalit, které jsou problematické, ale pokud by se jednalo o uvážlivý, rozumný výběr třeba nějakých velmi významných brownfieldů, tak bychom se bezpochyby dostali k tomu, že toto může sloužit nejenom k oživení samospráv, ale také k podpoře ekonomiky prostřednictvím těchto investic, k příležitosti pro ekonomický rozvoj. U nás v Plzni právě provádíme za přispění peněz z dobíhajících fondů Evropské unie velkou transformaci bývalého areálu pivovaru Světovar na moderní startupové centrum. A to je příklad toho, jak lze racionálně využít, nebo jakou příležitost mohou poskytovat brownfieldy, je-li na ně dostatek finančních prostředků.
Pane vicepremiére, ta komponenta brownfieldů tam byla. Nakonec tam není. Ta částka tam nebyla velká, myslím 4 miliardy korun. Ale to, co se jeví jako malá suma ve velké částce 170 nebo více miliard korun, tak pro územní dimenzi, pro samosprávy by představovala velmi výrazné navýšení a velmi výraznou pomoc.
Určitě bychom takových příkladů našli celou řadu. Zmiňoval jsem ty, které jsou pozitivní. Ale musíme si říct, že vedle průřezových témat, jako je digitalizace, jako je vzdělávání, jako je kultura, jako jsou environmentální témata, tak konkrétní - zdůrazňuji konkrétní - podpora pro územní dimenzi, pro samosprávy představuje pilíř, který je tady prostě postižen málo, který pokud by byl patřičně naplňován, by určitě pomohl rozvoji České republiky, a znovu říkám, naplňoval cíle, které program RRF nebo jeho promítnutí v podobě Národního plánu obnovy v České republice by přispěl k tomu, abychom se zotavili z dopadů pandemie COVID-19, která nás takto těžce postihla.
Toho času, pane vicepremiére, moc není. Proto jsem si dovolil spíš než se vracet k tomu, jakým způsobem se toto projednávalo a kde se co zanedbalo nebo nezanedbalo, tak bych chtěl apelovat na tyto zcela konkrétní věci, které by mohly pomoci obyvatelům celé České republiky ve městech, obcích a samosprávách. Děkuju.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Vojtěch Filip. Připraví se paní poslankyně Balcarová. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, paní ministryně, paní a pánové, omlouvám se, nemohl jsem svého přednostního práva využít, když jsem řídil schůzi, tak teď se vmezeřím mezi ostatní přihlášené.
Předložený Národní plán obnovy je důležitým dokumentem. Chci připomenout, že jsme v červenci, resp. v červnu loňského roku při projednávání třetí změny státního rozpočtu na rok 2020 požádali vládu právě o sedmiletý plán stabilizace veřejných financí jako Komunistická strana Čech a Moravy. Mnozí se tomu vysmívali. Mnozí říkali, co si tady představujeme. A přitom v Evropské komisi už vznikal program, který říkal, že je potřeba obnovit po pandemické krizi ekonomiku členských zemí, tedy včetně České republiky.
Mohu zopakovat fakta. Jde cca o 180 miliard dotací a 415 miliard půjček, které je možné čerpat, tedy ve srovnání s možností státního rozpočtu významné částky možného použití mimo mandatorní výdaje. Součástí každého plánu musí být i Národní plán reforem a předpokládá se provázanost na celé nové programovací období, tedy do roku 2027, resp. 2030, jak uvedl pan místopředseda vlády.
To, co mně na tom dokumentu vadí, nebo co bych mohl vyčíst, je, že zatím není kompletní. Národní plán reforem jsme dostali nekompletní. Vláda ho dodělávala v podstatě až teď, s ukončením vypořádání připomínek k 20. 4., což ještě probíhá.***
