(10.50 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
A konečně školství. Tam je třeba komponenta 3.1, tak ta je podle nás dobře koncipovaná. Je tam vlastně, počítá se tam s reformou kurikula s důrazem na rozvoj IT myšlení, informatického myšlení a digitálních kompetencí, což se asi všichni shodneme, že je pro budoucnost naší ekonomiky klíčové. Ale zase je tam ten neduh, že komponenta by měla cílit také na obory s odborným zaměřením, což teď se nejsem jistý, jestli se s tím počítá. Ty tam teď podle mě nejsou, pokud si dobře vybavuji. Ale naopak vítáme třeba projekt fondu pro poskytování IT vybavení znevýhodněným žákům, to je určitě věc potřebná. Ukázalo se to i během pandemie, během distanční výuky.
Konečně si dovolím v dopravních komponentách vypíchnout, že by možná bylo lepší prioritizovat železnici, a jak už jsem říkal nejen v těch projektech, které už jsou rozjeté v nějaké pokročilé fázi, ale i třeba do nějaké nové infrastruktury, do elektrifikace hromadné dopravy ve městech a do cyklostezek. Což jste zmiňoval, že se tam s cyklostezkami počítá. Jen si teď nejsem jistý tou alokací, zdali je to dostatečné.
V případě elektromobility si myslím, že by investice mohly mířit i do infrastruktury, protože ta je dostupná všem. Aby to zase nesklouzlo jenom k nějakým dotacím třeba na elektromobily, obdobně jako byly třeba kotlíkové dotace. Zase asi je to lepší než dotace, nevím, na nějaké parní lokomotivy, když to přeženu, ale přijde mi, že se tady vláda navrhuje vydat tou nejjednodušší cestou. Prostě se vypíší dotace pro občany, ať si zažádají, že si vymění kus za kus. Mělo by se zkrátka investovat i do té infrastruktury tak, aby byla udržitelná.
Já jsem se pokusil tedy pokrýt všechny ty oblasti, připomínky k tomu procesu. Zde si ještě dovolím tedy jednou vypíchnout - nevím, jestli už jsem to zmiňoval. Poprosil bych vás, pane ministře, jestli vláda počítá s nějakými benchmarky nebo s nějakými metrikami, podle kterých se potom bude vyhodnocovat v těch příštích letech, jestli to, co je napsané teď na papíře - a že to mnohdy vypadá tak pěkně, že se na tom vlastně shodneme, a já to cením -, ale jak se bude vyhodnocovat, že pak ty projekty, až si žadatel o tu dotaci podá žádost, ten projekt se postaví nebo zprocesuje, nakoupí se to, tak jestli se potom bude nějak vyhodnocovat, že to je skutečně v souladu s těmi cíli - digitální, klimatická tranzice, ten sociální rozměr že to má, a tak dále, že to jde třeba do malých středních podniků, to, co všechno jsem tady zmiňoval. Tak jestli se to bude nějak vyhodnocovat. Poslední moje otázka se týká toho, jestli tam bude nějaké vyhodnocování. Protože vy jste to nakousl a já se s vámi v tomto shoduji, že ty projekty mají být v souladu s nějakými již platnými koncepcemi a strategiemi. Tak jestli se tam bude vyhodnocovat i toto třeba. Já nevím, navázání na koncepci rozvoje venkova a tak dále a tak dále.
Takže já si dovolím v tomto místě už skončit. Nebudu se tedy vyjadřovat teď k těm dalším komponentám, protože to bychom tady mohli probírat horem spodem. Spíš mi jde o ten proces, o to, jestli se tam budou vypořádávat ty připomínky, jestli případně vláda uvažuje o tom, požádat si o ten odklad, aby se to stihlo zapracovat.
Potom bych chtěl jenom zopakovat otázku, protože to je důležité. Jestli to vláda plánuje tedy předložit potom do Poslanecké sněmovny, po vypořádání těch připomínek, a to bych potom s dovolením ještě načetl v tom usnesení. Myslím si, že bychom jako Sněmovna měli chtít to potom ještě jednou projednat poté, co se vypořádají všechny ty připomínky. Tak abychom tady viděli tu finální podobu, kterou potom tedy pan premiér, nebo vy, pane ministře, kterou povezeme Evropské komisi do Bruselu, abychom tedy měli přehled o tom, co se v následujících letech, kam se těch, až tedy 190 miliard, tak kam budou směřovat.
Já vám v tuto chvíli děkuji za pozornost a těším se na diskuzi. Hlavně tedy o tom, o čem jsem právě mluvil, o tom procesu. Chtěl bych vás ještě, kolegyně, kolegové, vyzvat, pojďme možná nerozebírat ty jednotlivé komponenty, možná ty, co považujete za nejdůležitější. Ale teď si myslím, že by nám mělo jít hlavně o ten proces, protože se blíží deadline a byl bych rád, kdybychom měli shodu alespoň na těchto obecných záležitostech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl zpravodaj a jeden z navrhovatelů František Kopřiva. Nyní tedy budeme pokračovat. První je s přednostním právem za klub sociální demokracie Ondřej Veselý a pak se stanoviskem klubu SPD bude vystupovat Jiří Kobza, pak kolega Baxa a další. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já vlastně mám poměrně ulehčenou práci se stanoviskem za klub ČSSD, protože oba předřečníci toho řekli už mnoho. Já zdůvodním, proč jsme se připojili jako klub, i když jsme to nepodepsali všichni, ale brali jsme to jako klub, k tomu, aby tato schůze byla svolána.
My jsme považovali v té první fázi Národní plán obnovy, tak jak byl nastaven, za velmi špatný. Musím říct - a děkuji panu ministrovi, že to tady dlouze zdůvodnil - že od původních návrhů nastal obrovský posun. Opravdu se začíná naplňovat to, jak jsme si představovali Národní plán obnovy my. To znamená, že to nebudou investice do betonu, ale do lidí. My si představujeme, že Národní plán obnovy má být opravdu využit jako příležitost k tomu, abychom zásadním způsobem modernizovali českou ekonomiku, české lidské zdroje, využili je na digitalizaci, na obnovu českého průmyslu i českého bytí v oblasti životního prostředí, využití na Green Deal. Posuny tam nastaly opravdu veliké a já děkuji panu ministrovi, že zohledňuje ty připomínky a postupně, postupně opravdu Národní plán obnovy nabývá kontury, nebo směřuje ke konturám, které my si představujeme. Nicméně dávám za pravdu i panu zpravodaji Františkovi Kopřivovi v tom směru, že ještě nejsme na konci procesu a opravdu ten proces bude důležitý.
Jediné, v čem jsem nesouhlasil a nesouhlasíme my s Františkem Kopřivou, je ten návrh usnesení. On ho ještě tedy nenačetl, ale já se budu vyjadřovat. V bodě osm tam souhlas s částí, kdy opravdu jsme přesvědčeni, že prostředky z plánu národní obnovy by neměly směřovat do mandatorních výdajů. Nicméně jsou tam zmíněny explicitně důchody a my jsme přesvědčeni, že investice do reformy důchodového systému, do spravedlivých důchodů by byla správná. Právě proto nám tam vadí to explicitní vyčíslení důchodů.
Naopak bych chtěl na ministra apelovat, byť to není úplně jeho věc, je to spíš otázka paní ministryně financí, abychom zauvažovali nad tím, že bychom výrazněji využili ty prostředky na zvýhodněné půjčky. Pan ministr velmi správně říkal, že ty prostředky, respektive že ty půjčky jsou velmi výhodné. Já jsem přesvědčen, že při současném stavu veřejných financí si nedokážeme takto výhodné půjčky sjednat, a my bychom se nebránili diskuzi o tom, že bychom využili daleko více těchto prostředků než panem ministrem zmíněných deset procent.
Budu rád za další diskuzi. Budu rád i za to, že se shodneme na tom, jak má Národní plán obnovy fungovat. Zdůraznil bych to, co pan zpravodaj zmínil několikrát, to znamená, že by měl být nastaven nějaký řídící orgán, ideálně zastoupený širokou sférou subjektů, sociálních partnerů, který by posuzoval ty žádosti a pak by je i vyhodnocoval. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Veselému. Nyní tedy požádám Jiřího Kobzu, aby přednesl stanovisko za klub SPD, připraví se pan kolega Baxa. Prosím máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobré dopoledne. Já bych rád tady vznesl pár poznámek k tomu, co zde zaznělo a co jsem se dočetl v poslední verzi plánu obnovy, která v objemu necelých 500 stran dorazila předevčírem s tím, že se jedná o poslední verzi, která stále ještě probíhá mezirezortním řízením.
Chtěl bych říct jednu věc. To, co tady nezaznělo, je vlastně, z čeho všechny tyto projekty, na které si budeme muset půjčovat, budeme splácet a kdo je bude splácet. Protože lítají tady stovky miliard, a když to zohledníme ke stávajícímu stavu státního rozpočtu, ve kterém tyto projekty ještě nejsou zohledněné, tak víme, že v letošním roce podle určitých prognóz se schodek státního rozpočtu přiblíží jednomu bilionu korun. A projekty v rámci obnovy jsou projekty, do kterých nás v některých případech tlačí Evropská unie. A je opravdu otázkou, které z nich nutně potřebujeme a které potřebujeme méně. ***
