(10.40 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Některé ty projekty, které tam vláda naznačuje v těch komponentách, tak si myslím, že bohužel nejsou úplně v souladu s těmito cíli a spíše se to investuje do - já to budu ilustrovat na konkrétním příkladě. Třeba v těch digitalizačních komponentách, tak tam spousta těch projektů, tak jak jsou nastíněné, tak se nám zdá, že jsou spíš do údržby stávající infrastruktury, než že by šly do nové infrastruktury. Nemá to být podle nás jenom nějaké jako záplatování těch starých systémů, ale mají se vytvořit odolné systémy třeba v IT, bezpečné, které odpovídají moderním standardům, a nemá se to lít do projektů, které už jsou třeba několik desítek let staré, a prostě i když se do nich investuje, tak pořád budou jako starší a méně moderní, než když by se to investovalo rozumněji.
Potom další věc je tedy, že se to má investovat do - nebo nemělo by se to investovat do nějakých opakujících se výdajů nebo mandatorních výdajů, mělo by to skutečně jít na projekty, které přispějí k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou, k těm inovacím. Takže třeba když tam byl ten nápad jako platit z toho důchody, tak to nepovažuji úplně za něco, co by byla nějaká reforma stávajícího systému. Takže se použijí akorát peníze z jiné škatulky nebo z jiné hromádky na nějaký stávající neudržitelný systém, tak to zase, není to úplně v souladu s tímto plánem obnovy.
Nyní bych se ještě rád vyjádřil ke konzultaci tady s Poslaneckou sněmovnou. Vím, že se to v některých výborech otvíralo, ale skutečně tady tu mimořádnou schůzi jsme museli svolat my jako zástupci opozice, ale tedy i část klubu sociální demokracie, abych byl fér. A souvisí to s tím tedy, že bude týden po tom mezirezortu do toho data odevzdání, tak já si myslím, že pokud je - a pokud jste sám říkal, pane ministře, že to chcete konzultovat, tak že se to má probrat se všemi zainteresovanými subjekty, tak já si myslím, že Poslanecká sněmovna, která má kontrolovat nějakým způsobem vládu, je volená veřejností, občany, tak že bychom to tady ve Sněmovně měli projednat ještě po konci toho mezirezortu. Potom, co se tam vypořádají připomínky. Říkám vypořádají, neříkám, že všechny připomínky se mají zapracovat jako kladně, což pochopitelně nejde, když jsou jich tisíce a mnohé jsou v rozporu, tak to samozřejmě jako nejde. Ale jde o to je vypořádat, aby prostě všichni, kdo se k tomu vyjádří, měli zpětnou vazbu, proč tedy... aby to nesklouzlo k tomu porcování medvěda, ale aby všichni zase měli jasno, aby tady byla shoda na tom, jaké tedy budou ty cíle nějaké společné pro všechny ty komponenty, resp. pilíře.
My tady ještě chceme tedy s kolegy, se kterými jsme svolávali tuto schůzi, navrhovat usnesení, které potom načtu v podrobné rozpravě, jestli se na ni dostaneme. Myslím si, že jsem tady už zmínil spoustu věcí, které tam máme.
Dále ty cíle toho fondu obnovy. Tak jedním z těch cílů je, že by to tedy mělo být zaměřeno hlavně na nějaké menší a střední podniky a v perspektivních odvětvích, jak jsem říkal. Ty, co jsou udržitelné, a ty, které budou aktuální i třeba v roce 2050. Přijde nám, že tam je hodně projektů šitých na míru těm velkým hráčům, což a priori není nic špatného. A jasně že v některých odvětvích typu třeba energetika, tak tam není moc silná konkurence, ale o to víc bychom si myslím měli politicky tlačit na to, aby to bylo co nejjednodušší pro ty žadatele, aby to bylo férové a transparentní. Aby stát komunikoval s těmi budoucími žadateli o dotace. S tím souvisí i to, že by vláda měla využívat průzkumy trhu a předběžné tržní konzultace.
Chtěl bych se zeptat, jestli tam něco takovéhoto proběhlo v rámci toho připomínkování nebo sbírání zpětné vazby. A jak už jsem tedy zmiňoval, neměly by se z toho hradit nějaké mandatorní opakující se výdaje, rozhodně by peníze z tohoto fondu neměly sloužit na záplatování veřejných rozpočtů třeba i samospráv nebo i státních. Prostě na to tyhle peníze určené nejsou. Bohužel. Ani na nějaké jako kompenzace plošné, tak prostě to není cílem tohoto fondu. Já vím, že určitě bychom chtěli uspokojit všechny, a já věřím, že dál budeme pracovat na tom, aby ty sektory nejvíc postižené pandemií, aby tam byly férové kompenzace. Ale jak jste sám zmínil, tak máme i jiné evropské fondy, máme národní rozpočet a tenhle fond prostě není určený na placení mandatorních výdajů.
V poslední řadě měl by být zohledněn určitě kromě té digitální a klimatické tranzice i nějaký sociální rozměr těch investic. Ona to tam Evropská komise i sama uvádí, že by to mělo být v souladu koneckonců třeba se Zelenou dohodou pro Evropu nebo s Fondem spravedlivé transformace, aby ty investice, projekty hrazené z tohoto fondu nepodporovaly třeba regionální rozdíly nebo neprohlubovaly nějaké sociální nespravedlnosti atd.
Teď se ještě dostanu závěrem svého vystoupení ke komentáři už těch jednotlivých komponent. Nebudu určitě teď zmiňovat všechny, protože když bychom tady se všichni vyjadřovali ke všem těm komponentám, tak by to bylo asi dost nadlouho. Na to si myslím, že jsou třeba výbory. Takže tímto vás, ctěné kolegyně, ctění kolegové prostřednictvím pana předsedajícího chci i poprosit, abyste to třeba zvedli na svém výboru a ten svůj pilíř nebo komponenty, které se týkají té vaší gesce, tak tam prostě probrat. Myslím si, že to je vhodnější platforma i než tady plénum. Nicméně já na tom chci spíš ilustrovat ty obecné neduhy, které už jsem zmiňoval.
Tak u té digitalizace by měly ty investice vést k pro nás lepší propojenosti informačních systémů a k přístupnějším službám státu pro občany. Klíčové jsou investice do IT expertů přímo v úřadech nebo nemocnicích, protože jinak bude docházet k situacím, kdy si dodavatelé píší zadávací dokumentaci sami, na míru, čímž se zabraňuje zase férové hospodářské soutěži a vytváří se tam nezdravá závislost na tom jednom dodavateli atd. Je neambiciózní poměrně a bez reálné vize a chybí tam konkrétní návrhy vlastně i na ty navazující... na změnu těch existujících procesů. Jak jsem říkal, je to spíš jakoby lití peněz do těch stávajících systémů, což určitě zase není úplně špatně, že by se to vůbec nemělo dělat, ale rozhodně to není tím hlavním cílem. Potřeba IT odborníků platí také v oblasti kyberbezpečnosti. V rámci těchto investic by určitě bylo vhodnější klást větší důraz na posílení role Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, jinak bude zase docházet k neefektivním investicím do předraženého, nebo v horším případě do nefunkčního softwarového zabezpečení.
Já si dovolím zareagovat, pane ministře, vy jste tady minule zmiňoval, a to bych chtěl rozporovat, že tam vláda nepočítá s tím, řekněme v nadsázce, betonem, s tím betonováním, což v mnohých těch komponentách, tak je pravda, že tam se spíš cílí na nějaké udržitelnější projekty. A například v infrastruktuře samozřejmě beton být musí. Ale konkrétně třeba u komponenty 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu, tak tam se počítá v tom návrhu s betonovými vodními nádržemi v zájmu boje se suchem a ochrany vody v krajině. Ale tady panuje přesvědčení velké části i odborné veřejnosti, že to jsou příliš jaksi invazivní zásahy a mohou být i kontraproduktivní a v mnohých ohledech problematické a že lepší prostředky pro boj se suchem a pro ochranu vody jsou méně invazivní metody jako třeba protierozní meze, mokřady, tůně atd. ***
