(10.30 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Vyšli jsme vstříc ministru kultury, protože si uvědomujeme, že kulturní sektor byl tvrdě postižen, a zejména ta část kreativní kultury, kreativního průmyslu je tam zastoupena více než třeba v jiných zemích a jsem rád, že oblast digitalizace této oblasti tam je velmi, velmi významná.
Takže já jsem přesvědčen, že se tam všichni ti, kteří přemýšlejí nad znalostní ekonomikou, ekonomikou založenou na přidané hodnotě, kteří přemýšlejí nad tím, že chceme vytvořit chytrá řešení ve všech oblastech od zemědělství přes průmysl, energetiku, že se v tom najdou. Současně ale uznávám to, že se tam nenajdou stoprocentně, jak by očekávali, protože není možné prostě z těchto zdrojů vyjít vstříc úplně všem.
Chtěl jsem poděkovat všem aktérům i vám některým, kteří se mi ozývají, a projednáváme s nimi některé vaše náměty. Každého názoru si v tomhle vážíme a musím objektivně říct, že i když jsme tam celou řadu věcí nezařadili, nebylo to proto, že by to byly špatné nápady. O tom vůbec není řeč. Je to o tom, že ale každý to vidí ze svého úhlu pohledu, a kdybychom vyšli stoprocentně každému vstříc, tak to poskládáme ze stovek a stovek různých projektů a projektíků, které by byly možná dobře utraceny, s tím souhlasím, ale nedaly by nám v celkové pyramidě to naplnění vize, kterou chceme, to znamená sebevědomá země založená na přidané hodnotě, založená na inovacích, založená na vědě, výzkumu, založená na chytrých řešeních a založená na tom, že zde nebudeme budovat výrobu, průmysl, produkty a služby v oblasti založené na kvantitě, ale na kvalitě. A k tomu potřebujeme investovat do řešení takových, která nám to v horizontu několika let přinesou. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu a ministru dopravy Karlu Havlíčkovi. Pokračovat budeme vystoupením zpravodaje Františka Kopřivy a potom s přednostním právem za poslanecký klub sociální demokracie Ondřej Veselý. Pane zpravodaji, máte slovo pro své vystoupení - dispozice jednoho z navrhovatelů. Prosím.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám děkuji za to, že jsme minule schválili, byť těsně, pořad této mimořádné schůze. Vážený pane ministře, děkuji vám za informace, které jste přednesl jak minule, tak za tu aktualizaci, kterou jste přednesl dnes.
Já si dovolím zareagovat nebo uvodím to tím, já souhlasím naprosto s tím, co jste říkal minule i dnes, že to nemá sklouznout k porcování medvěda a že vlastně není důležité ani tak, jestli se přesune nějaká miliarda mezi tou nějakou komponentou do nějaké jiné, dokonce si troufnu tvrdit, trochu možná heretická myšlenka, že není v první řadě ani tak důležité, jestli to všechno dočerpáme nebo jestli si vezmeme ještě navíc nějaké ty půjčky, ale skutečně naším primárním zájmem by mělo být, a myslím si, že na tomhle bychom se měli shodnout napříč spektrem, protože jde o tolik peněz a mají to být investice do oblastí, které mají být konkurenceschopné a aktuální i třeba za 30, 40 let. Má to jít do pracovních míst, která budou i pro příští generaci. Má to jít do udržitelného hospodářství, do inovací, do digitalizace, tak si myslím, že bychom měli nalézt shodu, a proto jsme i také tuto mimořádnou schůzi svolávali, abychom se pobavili o tom, jaký typ vůbec projektů, ne jaké konkrétní, ale do jakých typů projektů to má jít a jak má vypadat ten proces a jak budeme potom posuzovat to, jestli ty konkrétní projekty, které budou předkládat žadatelé ať už ze státní správy, nebo ze soukromého sektoru, tak jak budeme posuzovat, že to naplňuje ty stanovené cíle, na kterých jsme se shodli v rámci celé Evropské unie. Takže já si myslím, že bychom se měli bavit hlavně o tomhle, a potom samozřejmě můžeme dát dohromady všichni komentáře k těm jednotlivým komponentám a zjistit, jestli tam máme nějaké - nebo na čem panuje velká shoda, na čem třeba ne.
Co se týče tedy toho - já si dovolím ještě k tomu procesu. Moc si cením toho, že vláda je vstřícná, zvlášť v poslední době. Cením si toho, že jsme schválili pořad této schůze a můžeme to tady projednávat. Cením například vzniku toho webu pro veřejnost, nicméně bylo to předloženo poměrně pozdě. To si asi musíme přiznat. Zatímco první verzi pan předseda vlády odvezl předsedkyni Evropské komise už někdy v říjnu, tak teď už máme vlastně půlku dubna, šlo to do mezirezortního řízení, což je super, ale od konce mezirezortního připomínkového řízení do toho termínu odevzdání Evropské komisi na konci dubna bude týden, což nevím, jestli je úplně dostatečné na zapracování připomínek, a my nikdo nemůžeme vědět, kolik se jich sejde. A navíc to byl důvod, proč jsme svolávali tuhle mimořádnou schůzi, protože my jsme to otevírali na výboru pro evropské záležitosti pravidelně a vždycky jsme slyšeli: příští týden už to půjde do mezirezortu. Ale to jsme slyšeli už před Vánoci a pak jsme to slyšeli každý týden, takže toto nechci kritizovat teď, když už to v tom mezirezortu je, ale jenom bych rád upozornil na to, že to nějaké zpoždění nabralo.
A já neříkám, že to a priori je špatně. Pokud prostě tam byly nějaké neshody nebo potřeba na tom více pracovat, tak to je v pořádku. Ale chtěl bych tady otevřít otázku, kterou jsme s kolegy svolavateli této mimořádné schůze diskutovali, a rád bych slyšel třeba váš názor, pane ministře, zdali by nestálo za to si požádat Evropskou komisi, protože některé členské státy už to avizovaly, o odklad toho termínu odevzdání. Neříkám třeba o půl roku, to by bylo kontraproduktivní samozřejmě, protože bychom to nestihli vyčerpat, ale třeba o měsíc kdyby se to odložilo, aby byl čas na vypořádání těch připomínek z mezirezortu. Tak to je jedna věc, kterou chceme i navrhnout potom v usnesení, a myslím si, že to je teď už k seriózní diskuzi, protože týden mezi koncem mezirezortu a odevzdáním, to mi přijde skutečně málo i vzhledem k tomu, že se to předtím protahovalo třeba o tři měsíce před tím mezirezortem.
Ještě co se týče toho procesu, vy jste tady zmiňoval, a slyšeli jsme to třeba i od státní tajemnice pro evropské záležitosti, že to vláda diskutovala a konzultovala s různými zainteresovanými subjekty. Vy jste tady řekl dokonce, že to byl pomalu nejlépe konzultovaný dokument v historii, tak se jenom chci zeptat, jestli bychom mohli vidět nějaký třeba seznam těch eventů a stakeholderů. Je mi jasné, že to vláda diskutuje s těmi největšími hráči třeba ze soukromého sektoru nebo s odbory, ale já jsem právě měl třeba opačnou zpětnou vazbu od některých nevládních organizací, že tam ty konzultace podle nich nebyly úplně dostatečné. Já jsem se na to ptal vlastně i v interpelaci. Tak jestli byste mohl zmínit některé třeba události. Vím, že teď během pandemie je těžké pořádat veřejné konzultace, nějaké kulaté stoly, ale jestli tedy, když říkáte, že to je historicky nejlépe konzultovaný dokument, tak prosím trošku o upřesnění, z jakých sektorů, kolik stakeholderů tam bylo přizváno a jak ten proces probíhal, protože vlastně těch veřejně oznámených takovýchhle kulatých stolů tak moc nebylo, pokud vím. Ale to je tedy ten proces a to už nějak běží a já to beru. A chápu i to, že to nabralo zpoždění.
A teď se tedy pojďme zaměřit na to, co jsou ty obecné cíle toho plánu obnovy. Je to, jak už jste zmínil, nad rámec toho víceletého finančního rámce, je to zhruba nějaká čtvrtina, pětina těch peněz, které budeme v následujících sedmi letech čerpat z evropského rozpočtu, a tady byla shoda, že to má jít na projekty - jsou tam dokonce minimální procenta z toho balíčku, z toho objemu, která mají jít na digitální tranzici a na klimatickou tranzici. To znamená, že ty peníze mají jít do projektů, které jsou inovační, ať už ve státě, nebo v soukromém sektoru, které pomůžou jít směrem k digitalizaci. Všechny ty projekty by vlastně měly splňovat to, že budou udržitelné i za spoustu let, a měly by být rezilientní nebo měly být odolné vůči dalším krizím, ať už vůči pandemiím, nebo klimatické změně, nebo nějakým dalším krizím, o kterých prostě dneska nemáme, lidově řečeno, ani šajnu. Mělo by to jít do té ekonomiky, jak jste sám zmiňoval, s vysokou přidanou hodnotou. Nemělo by to podporovat tu levnou ekonomiku, exportní výrobu součástek a být někde na chvostu dodavatelského řetězce. A v tom má Česká republika určitě rezervy, na tom se myslím všichni shodneme, a že nechceme být tou montovnou Evropy. ***
