(9.50 hodin)
(pokračuje Havlíček)
A jsem u vzdělávání. Obrovská diskuse i s panem ministrem Plagou, protože oblast vzdělávání je nepochybně klíčovou pro to, abychom zde vybudovali zemi odolnou a zemi s ambicemi, které máme. Na druhou stranu se to samozřejmě zase míchá s programy MŠMT, částečně i s programy a s podporou vědy a výzkumu, takže nakonec ta kompromisní dohoda byla 18 + 5, čili 23 miliard do této oblasti. Není to nejméně. Já vím, že někdo řekne: na 172 miliardách, případně ještě tedy nějaké úvěrové zdroje, bychom si v tom vzdělávání představovali ještě více, ale zase si uvědomme, že do vzdělávání jdou zdroje z jiných programů. Ale chápu to, je to důležité. Takže myslím, že to je rozumná dohoda, a 5 miliard z toho jde na projekty vědeckého nebo výzkumného charakteru a 18 miliard jde do oblasti kapacity školních programů - inovace ve vzdělávání, anebo v kontextu digitalizace a tak dále.
A pak samozřejmě oblast vědy, výzkumu a inovací, další obrovská diskuse, která kolem toho byla, tím spíše, že to je oblast, za kterou částečně ještě zodpovídám. A tady bych řekl, že finální diskuse podle mého názoru dopadla dobře jak pro aplikovaný výzkum, tak pro výzkum základní, i když to není úplně základní, řekněme spíše akademický výzkum. 12,5 miliardy: 5 miliard pro oblast posílení akademického výzkumu a 7,5 miliardy pro aplikovaný výzkum. Ten aplikovaný výzkum jasně vychází z posledních trendů. A zase pozor, tady je důležité se podívat, a tady byla Komise velmi nekompromisní: ukažte nám, jak to máte zakomponováno v rámci strategie RIS3. To je taková strategie, která je trošku náročná na čtení, už je tady historicky, prosím neptejte se mě, proč Evropská komise přišla s touhletou strategií. My se z ní snažíme vzít to pozitivní. A to pozitivní je jasné. To nám říká, v jakých oblastech budeme dělat aplikovaný výzkum, proč to budeme dělat v těchto oblastech a jak to pomůže konkurenceschopnosti. Můžeme se bavit o každé z těch komponent, ale 7,5 miliardy do značné míry bude i komplementární k velmi úspěšnému programu TREND, kde máme v současné době sedminásobně větší poptávku, než jsme schopni nabídnout zdrojů, a to tam ty zdroje neustále posilujeme, protože jenom z národních zdrojů jde do výzkumu, vývoje a inovací přes RVVI 38 miliard korun. Ještě podotýkám, že před pěti lety to bylo 27 miliard korun, o 11 miliard korun víc jsme to navýšili v posledních pěti letech.
I to je ten důvod, proč se dostáváme do té elitní skupiny v oblasti inovací v rámci celé Evropy. Abych byl zase při zemi, tak v té elitní skupině ještě úplně nejsme, jsme na desátém místě, ale ze sedmadvaceti zemí si myslím, že to není špatné umístění. A naše ambice je jasná, řekli jsme, že chceme být v první sedmičce. Tahle vláda už to nezvládne, ale věřím, že ta strategie "země pro budoucnost", ať tady bude sedět kdokoliv, stát kdokoliv, nebude zničena jenom kvůli politickým šarvátkám. Protože posilovat výzkum, posilovat investice do této oblasti, posilovat naši i vizitku v rámci Evropské unie a posunout se mezi ty takzvané inovační lídry a být v té první sedmičce v Evropě - já myslím, že to musí být ambicí pro každého. A když bude někdy vládnout opozice a bude opouštět ty principy "země pro budoucnost", tak je v noci budu chodit strašit, protože by to byla velká škoda.
V každém případě těch dalších 5 miliard do základního výzkumu, které tam jdou, jde do tří hlavních oblastí. A to je výzkumu v oblasti zdravotnictví. Myslím, že i na tom by měla panovat shoda. Skvělou práci tady odvádí profesor Konvalinka, který si to v rámci RVVI vzal pod svoji gesci, a jde to na přibližně tři třetiny, část jde do oblasti výzkumu v oblasti kardio, část do výzkumu v oblasti virologie a část do výzkumu v oblasti onko.
Další část, ale to už je relativně malá, jde i do společenských věd. Akceptovali jsme to a já jsem přesvědčen, že tahleta VVI složka je připravena velmi zodpovědně a prostě ti lidé si to tam odpracovali.
Máme tady další oblast a to je oblast zdraví, odolnosti obyvatel, zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, onkologická centra a tak dále. Opět je nad tím obrovská diskuse s Ministerstvem zdravotnictví, s výzkumníky, s vědci. Řeší se, jestli do toho ještě nějakým způsobem nezakomponovat například i to Národní virologické centrum. Já se teď nechci dotýkat jednotlivých konkrétních projektů, protože těch projektů tady v celém Národním plánu obnovy je velké množství, ale protože vím, že to Národní virologické centrum je celkem skloňovaná záležitost, připravuje to Akademie věd, konkrétně ÚOCHB, což považuji za asi nejlepší výzkumnou organizaci v České republice s obrovskými výsledky, tak je opravdu k velké diskusi, jestli se do toho nezapojit rovněž, a teď je celá ta diskuse o tom, jestli ze zdrojů Národního plánu obnovy, anebo třeba z národních zdrojů. O tom definitivně rozhodnuto není. Jedná se zde řádově o 1 - 1,5 miliardy, takže to je třeba ještě jedna z těch otevřených věcí, kde nemáme finální stanovisko, ale ještě nad tím bude určitě diskuse.
Já si troufám tvrdit, že to nejhlavnější, co jsem vám asi chtěl sdělit, představeno bylo. Jak bude teď probíhat další diskuse? Bude to pochopitelně o tom, že potřebujeme dostat Národní plán obnovy po nějakém ještě posledním kolečku do mezirezortů, což bychom chtěli zvládnout v následujících dnech, poté na vládu, což bychom chtěli odsouhlasit v druhé půlce dubna, a koncem dubna, začátkem května bychom chtěli finální plán poslat na Evropskou komisi, protože je pravdou, že čím dříve to tam bude, tím dříve začneme čerpat, a my bychom chtěli docílit toho, k čemu jsme se, nechci říct zavázali, ale k čemu jsme si tu ambici nasměřovali, a to je k tomu, abychom byli v té první skupině z evropských zemí, která odešle Národní plán obnovy k finálnímu schválení.
Takže ještě jednou mockrát všem děkuji za připomínky. Prosím, sledujte to klidně i na tom webu, posílejte nám ty připomínky, žádná z nich nebude hozena do koše. Alespoň se vám budeme snažit vysvětlit, proč jsme k tomu třeba přistoupili tak, či onak. Nic není v tuhle chvíli stoprocentně definitivní, ale zase na druhou stranu říkám, že domnívat se, že tady uděláme nějaké fatální změny a totální revoluci a budeme posouvat jednotlivé komponenty v řádu desítek miliard korun, je naprosto vyloučené. To jednání už je skutečně v absolutním finále. A dovedu si představit, že jednotlivé projekty se ještě můžou posunout i s ohledem na svoji připravenost. Protože musíme stále myslet na jednu věc a to je poslední, řekněme, co nás v tom svazuje: všechny projekty, které budeme schvalovat, musí být zazávazkovány do konce roku 2023, respektive 2022 - část z nich do konce 2022 a je tam určitá vůle i do konce roku 2023. To je extrémně krátká doba, takže vymyslet si, že postavíme něco geniálního nového, je sice fajn, ale bohužel na to nebude třeba Národní plán obnovy, protože příprava takového projektu může trvat několik let. Čili do značné míry to jsou projekty, které jsou buď předpřipravené, anebo které se stihnou zrealizovat skutečně v relativně krátké době. Tak to je další parametr, který prosím pěkně musíme mít na zřeteli, že to není jenom o tom, co chceme, ale také o tom, že musíme tyto požadavky naplnit.
Děkuji mockrát a těším se na diskusi.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Jenom zrekapituluji, že jsme otevřeli bod, ale nemáme rozpravu, nemáme za sebou ani úvodní slovo, nicméně já musím dávat vždy slovo tomu, kdo je uveden v § 67, což jsou předsedové klubů, předsedové stran, ministři, členové vedení Sněmovny. Já tu mám teď čtyři přednostní práva: pan místopředseda Benešík, poté pan ministr Zaorálek, poté pan místopředseda Filip a poté se mi hlásí z místa pan předseda Bartoš - všechno režim § 67. Upozorňuji, že stejně v 10.20 budu muset přerušit, abychom se připravili na další schůzi. Přeruším na neurčito s tím, že se budou muset předsedové klubů s vedením Sněmovny domluvit, co s touto schůzí uděláme. Máte slovo, pane místopředsedo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane vicepremiére, vážená vládo, já rozhodně nebudu mluvit tak dlouze jak pan vicepremiér, abych dal alespoň trošku prostoru i těm, co chtějí vystoupit k tomuto tématu také.
Já bych na úvod chtěl říct, že jsem rád, že konečně po několika dlouhých měsících se tato materie dostává na plénum Poslanecké sněmovny, protože někdy v září, říjnu minulého roku Evropská komise vyzvala vlády členských států, aby národní plány obnovy konzultovaly s národními parlamenty. My jsme se k tomu konečně probojovali. Já bohužel mám dojem, že je hodina dvanáctá a možná nějaká minuta po dvanácté, ale přece jenom věřím, že tato diskuse tak, jak začala, i skončí konstruktivně a že vláda si vezme k srdci dobře míněné rady a podněty opozice, a nejenom opozice, ale i sociálních partnerů a dalších hráčů, kteří se fakticky budou podílet na zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti naší země, společnosti a ekonomiky. ***
