(9.40 hodin)
(pokračuje Havlíček)

Další ne úplně konstruktivní diskuse, nebo námitky, které přicházejí, jsou charakteru: něco skrýváte, s nikým to neprojednáváte. Přiznám se, že neznám dokument, který by byl více projednáván na úrovni odborných platforem, než je Národní plán obnovy. Pozor, nepleťme si to s jinou věcí. To neznamená, že když to projednáváme, že všem vyjdeme vstříc. To samozřejmě není technicky možné. Ale důvod už jsem říkal: buď z toho uděláme medvěda a potom každému na všechno kývneme, všichni nám poklepou po ramenou a řeknou: děkujeme za tu cyklostezku, děkujeme za to jezírko, děkujeme za zbourání toho komína za městem. Potom to ale nesměřuje tam, kam chceme.

S desítkami platforem, svazů, asociací se o tom jedná, zdaleka ne jenom s hospodářskými. Musím říct, že paní náměstkyně Jirotková, která se tomu opravdu zodpovědně věnuje po celou dobu od samého počátku, v tomhle tom udělala velký kus práce. A respektuji to, že ti, kteří se potom nevidí v tom plánu, využívají různých nástrojů, mediálních nástrojů, lobbistických nástrojů atd. a mají tendenci ukazovat, že ten plán není v pořádku. Není to o tom, že ten plán není v pořádku. Je to o tom, že oni nedostali to, co chtěli. A to si opět musíme vybrat. A zase by to bylo o tom, co jsem říkal, ale nechci to opakovat. Není pravda, že by se to neprojednávalo. Projednává se to s některými několikrát. Dokonce třeba se Svazem průmyslu to je na týdenní bázi, kdy se to projednává. A ano, postupně vždycky dochází k nějaké míře kompromisů atd. Takže to je další řekněme logické východisko při sestavování toho plánu, to znamená zahrnout do toho maximální spektrum všech zainteresovaných stran.

Jenom v Senátu, pokud se nepletu, to bylo v sedmi senátních výborech, nebo v šesti, teď si nejsem jistý. A představoval jsem to na hlavním plénu. A zase jenom taková vsuvka. V Senátu vystoupilo tuším 15 senátorů, teď to tady nemám úplně přesně. A těch 15 senátorů v zásadě řeklo ano, ale já bych si představoval toto, toto, toto, toto. Takže tam dali své zájmové oblasti. Nic proti nim. A když se to všechno sečetlo, tak to dělalo dalších 50 miliard korun. To bychom se nikdy nedobrali toho cíle. Jakkoli znovu říkám, ty oblasti, které tam měli, mi rezonovaly docela rozumně. Ale to není možné.

Samozřejmě musíme vnímat zájmy jednotlivých resortů, protože nežijeme ve vzduchoprázdnu. Vláda má své ministry. Ti pracují se svými projekty, mají svoje rozpočty na několik let dopředu, do kterých vidí. A mají tam pochopitelně svoje ambice. A je jasné, že každý z ministrů má zájem, aby se tam jeho oblast projevila v maximální možné míře. Musím říct, že ta jednání jsou rozumná, jsou konstruktivní. Ano, někdy prostě se taky na něčem neshodneme. Chápu to, že někdo se může cítit, že by mohl dostat víc, někdo by tam viděl ještě raději jiný projekt, někdo to porovnává s jinými strukturálními fondy nebo evropskými zdroji, které jsou, takže má na to pohled takový, že když třeba mám někde méně, tady bych potřeboval více. Takže i tady musíme být dostatečně věcní. Někdy jsou ta jednání náročná, to uznávám. Omlouvám se všem za to, že nemůžu prostě vyjít vstříc všem. A nevztahuji to k sobě, ale beru to k tomu celému týmu. Ale pochopitelně ve vládě za to zodpovídám já. Nicméně mám dojem, že v posledních dnech a hodinách začínáme nacházet už poměrně detailní shodu na finálním znění Národního plánu obnovy.

A samozřejmě musíme vnímat i to, že to budeme diskutovat na úrovni Poslanecké sněmovny. Proto jsme tady. Je zde celá řada politických stran. Každý na to může mít trošku jiný názor. Ale přesto si troufám tvrdit, že se ta diskuse vede se všemi docela věcně a že se to nezvrhlo do toho absolutního medvěda. A jsem rád, že i pan Bartoš to tady takhle prezentoval: nikoli já chci toto, já chci toto, ale spíše dívejme se na to z úhlu pohledu té vize a dívejme se na to z úhlu pohledu, kam se vůbec chceme dostat.

Další diskuse se vede o tom, co je vlastně tou infrastrukturou. Naprostý nesmysl, který zde padá, je to, že se peníze lejou do betonu. Schválně se prosím podívejte do toho plánu.

A tady udělám vsuvku. Udělali jsme pro všechny nový web. Ten web je www.planobnovycr.cz. V něm se vám automaticky - nejenom vám, ale všem občanům, protože je to otevřené, kdo se na to bude chtít podívat - tam se aktualizuje vždycky ta nejaktuálnější podoba plánu obnovy. Takže tam všechno vidíte, všechny komponenty, všechno, co tam je. A schválně se na to mrkněte a prosím řekněte mi, co podle vašeho názoru končí v betonu. Pokud neberu, že vybudují třeba nějaké zdravotní centrum a bude tam rovněž i ta budova, tak to samozřejmě ano, protože někde to stát musí. Ale typické takzvané betonové projekty tam nejsou. Pozor, já neříkám, že nebyla ambice tam i tyhlety projekty mít. A to bylo zejména v září, v říjnu minulého roku, kdy otevřeně říkám, byl zájem, abychom tam měli více peněz třeba do výstavby dopravní infrastruktury. Nikoli do betonu silnic, ale do takzvané chytré... nebo dopravní infrastruktury založené třeba na recyklátech atd. To se nám zdálo jako dobré. Chtěli jsme tam podporovat dopravní infrastrukturu založenou na recyklovaných materiálech atd. Bylo nám to vyřazeno. Respektujeme to. O tom byla diskuse s Evropskou komisí, proto se to takhle vyvíjelo. Dneska když se podíváme, tak tam do betonu nejde vůbec nic. A do dopravní infrastruktury jde 22 miliard. A když se na to podíváme v detailu, všechno je železnice, chytrá železnice, digitalizace v oblasti železnice, zabezpečení v oblasti železnice spojené s nejmodernějšími přejezdy, s nejmodernějšími aplikacemi a tím, co činí železnici udržitelnou a samozřejmě ekologickou. Takže to je v podstatě to, k čemu se to možná může blížit, že by byl beton. Ale myslím, že nikdo nevnímá dneska chytrou železnici a chytré aplikace v této oblasti jako betonovou záležitost.

Takže nic tam nejde do betonu. Je to klišé. Je to nesmysl. Zdroje, které tam jdou, jdou jednoznačně. A podívejte se prosím na to na tom webu, klidně i teď, rozklikněte si to. Je to zcela zjevné. 34 miliardy do digitální transformace. Ano, můžeme se bavit o tom, co ještě tam na tom vylepšit, co by tam ještě mohlo být lepší. Ale zase se pohybujeme v tom, abychom byli féroví vůči podnikům, abychom byli féroví vůči veřejné sféře, aby ani jedno úplně zásadním způsobem nebylo podpořeno víc nebo míň, protože obojí - myslím, že se shodneme - je důležité. Státní správa je proto, aby obsloužila občany i firmy. A firmy logicky potřebují další zdroje pro rozvoj svých digitálních dovedností včetně rekvalifikací.

Částka 78 miliard jde do fyzické infrastruktury a takzvané zelené tranzice. Ano, tam se velmi projevuje podíl požadavku na boj s klimatem. A opět, když se na to podíváte, rozvoj čisté mobility, máme tam vodík, máme tam elektromobily, máme tam infrastrukturu pro čistou mobilitu, kde potřebujeme posílit. Máme tam cirkulární ekonomiku. Myslím si, že je nesmírná ambice, velká a důležitá věc, která musí být podporována, průmyslová voda, regenerace, vznik brownfieldů atd., byť tady uznávám, je ještě diskuse, jestli tam na to skutečně bude alokováno v regeneraci brownfieldů, nebo ne, ale budeme se snažit, abychom tam ještě něco našli. Jednoznačně přechod na čisté zdroje energie. Tam by to samozřejmě vycuclo výrazně víc zdrojů. Ale tady jsme zase féroví, protože to je to, co jsem říkal v úvodu. Máme jiné zdroje, ať už je to Modernizační fond, nebo OP TAK, nebo případně i další zdroje na posílení čisté, nebo čistší, nebo říkejme bezemisní energetiky.

Ale v každém případě třeba transformace českého teplárenství, což obecně vnímám jako vůbec největší energetickou výzvu, tady se hodně emotivně řeší Dukovany, ale to je věc, která nás čeká za 16 let, kdy se zprovozní. Ale v následujících letech, možná měsících dokonce, musíme udělat transformaci českého teplárenství a to je přechod z uhlí na nové zdroje, ať už na úrovni biomasy, na úrovni odpadů, nebo na úrovni plynu. Byť ten plyn je jenom tranzitní záležitost, tak o tom třeba byla obrovská diskuse s Evropskou komisí. Další odpověď na pana předsedu Bartoše. A jsem rád, že jsme se posunuli s Evropskou komisí, že už jsou připraveni i toto financovat. Ale tady to by byl samozřejmě nekonečný zdroj. Stejně tak udržitelná bezpečná doprava, o tom už jsem hovořil.

Samozřejmě ochrana přírody, adaptace na klimatickou změnu. Klíčová komponenta, která je v podstatě jedna z těch největších na úrovni 19 miliard. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP