(17.30 hodin)
(pokračuje Richterová)
Ale v tom návrhu, který zde máme, je potřeba zdůraznit, že z dávek pomoci v hmotné nouzi nežijí pouze lidé, kteří by podváděli, ale jsou to i dávky, ze kterých musí vyjít lidé s invalidním důchodem, kteří ale měli smůlu, že onemocněli špatným způsobem pro náš sociální systém a mají tzv. invalidní důchod bez výplaty. Tito lidé, kteří jsou odkázáni taky na tento systém pomoci v hmotné nouzi, mohou být lékařsky uznáváni plně invalidními, nikdo nerozporuje, že mají plný právní nárok na pomoc v hmotné nouzi, ale oni nedosáhnou na nic jiného než právě na ni.
A protože ta skupina je tak široká, tak si ještě dovolím zdůraznit, že bohužel se to bude týkat i stále více starobních důchodců, opět bez nároku na výplatu. Takže máme tady skupinu různých kategorií lidí, a můžou to být rodiče malých dětí, můžou to být skutečně lidé, kteří by byli práceschopní a nepracují, a tam to máme řešit, ale jsou na to i jiné nástroje, které málo využíváme podle všeho, co vím, a potom ty skupiny invalidních a starobních důchodců, kteří když nesplní určité podmínky, tak spadnou do tohoto systému pomoci v hmotné nouzi.
A proč, to je teď velmi důležité, proč to takto popisuji. Protože ten návrh, který má reálnou šanci na schválení, navrhuje to odebrání dávek pomoci v hmotné nouzi nejenom na bydlení, ale i na živobytí, a to na šest měsíců - a to je teď velice důležitá věc, kterou bych chtěla zdůraznit - za nevhodné bydlení. A to ne na ubytovně, ale za nekvalitní byt nebo zahradní chatku zkolaudovanou pro trvalé bydlení. A to je prosím první věc, kterou bych chtěla velmi zdůraznit. Jde tedy o návrh, který odebírá dávky pomoci v hmotné nouzi za jakékoliv jiné nevhodné bydlení nežli ubytovnu.
Koho se tedy týká? Týká se tedy i seniorů, kteří mají ve vlastnictví třeba zahradní chatku zkolaudovanou pro trvalé bydlení, a z těch důvodů, které jsem popsala, jsou odkázáni na tu minimální pomoc státu. Na tu minimální pomoc, o které se někdy domníváme všichni, že na ni jsou odkázáni pouze lidé zcela na okraji společnosti, ale ono to tak není. Ono se to právě týká i mnohem širší skupiny lidí, kteří často měli čistě a jednoduše smůlu. U těch invalidních důchodců smůlu v tom, že onemocněli v nepravý čas, způsobem, který jim nezakládal nárok na invalidní důchod, a jsou to třeba mladí dospělí, kterým se rozvine nemoc v takovém věku, že už nemají nárok na takzvaný invalidní důchod z mládí, ale ještě nemají odpracovány potřebné roky, aby měli nárok na výplatu toho invalidního důchodu.
A teď, když máme tuto představu o té široké a různorodé skupině lidí, které se tento návrh dotýká, tak mi toto přijde jako naprosto klíčový moment si říci: Opravdu toto chcete? Vážení předkladatelé, ten návrh prostě odebírá tuto pomoc na bydlení a živobytí bez ohledu na to, zda jde o toho člověka práceschopného, který se práci vyhýbá - a to máme řešit, ale navrhuju jiné způsoby -, a vůbec nezohledňuje právě případy těch invalidních či starobních důchodů bez výplaty.
Takže co je opravdu klíčové podle mého názoru, aby tato Sněmovna věděla, že bude-li schválen ten pozměňovací návrh číslo 7034, tak za jakékoliv jiné nevhodné bydlení nežli ubytovnu, typicky za nekvalitní byt nebo zahradní chatku zkolaudovanou pro trvalé bydlení, budou na šest měsíců odebrány i ty dávky na potraviny, na jídlo, ty dávky na živobytí. A znovu říkám, týká se to i těch invalidních a starobních důchodců. Je tam ta podmínka: nebude-li to nevhodné bydlení opraveno ve stanovené lhůtě. Zase, dávalo by smysl, pokud by se více pracovalo na tom, aby tu nápravu poskytoval případný pronajímatel, ale tak to není.
A ten návrh je velice dlouhý a propracovaný, proto zmíním, že je myšleno i na takové věci, jak dlouho ta sankce bude trvat i při nalezení nového bydlení. A je tam navrženo, že by to platilo i po dobu šesti měsíců, i když si člověk najde to nové bydlení. Takže ten trest za bydlení v něčem nevhodném a nekvalitním - což podotýkám, si nikdo, koho znám, dobrovolně nevybere, je to prostě řešení proto, že ti lidé nic jiného neseženou - tak ten trest bude platit i při nalezení bydlení nového. A já vůbec nemám problém s tím, aby ten pozměňovací návrh číslo 7034 řešil to, co popisuje v § 33aa a 33ab, kde je vlastně ta povinnost umožnit vstup do obydlí a řešit právě tu kvalitu, ale to, co se navrhuje, a sice odebírat i tu podporu na živobytí, ten příspěvek na živobytí, za nevhodný byt, to mi prostě smysl nedává.
Jsou tam totiž dvě otázky. Ta první je - kam mají ti lidé jít. A ta druhá je - a to zase bych čtyřikrát podtrhla tlustě tužkou - ubytovnám a jiným než obytným prostorám totiž ten doplatek na bydlení i příspěvek na živobytí zůstává. Čili zazníval tady deklarovaný názor, deklarovaný záměr ukončit obchod s chudobou. A zase, je to jedna z těch největších výzev naší země řešit sociálně vyloučené lokality a ukončení obchodu s chudobou k tomu patří, ale není vůbec, vůbec nijak řečeno a není to ani přiznáváno v diskusi o tomto návrhu, že tento návrh tam prostě nepovede, pouze odebere podporu lidem, kteří jsou v bydlení nekvalitním, ale bytovém, a nechá ji ubytovnám a jiným než obytným prostorám.
Potom je tam ta podmínka umožnění vstupu do obydlí kvůli kontrole kvality bydlení. Já jsem už uvedla, že s tím souhlasím, že je v pořádku to řešit, tu kvalitu bydlení. A zase, dneska už platí to odebrání dávek na dobu tří měsíců, pokud nejsou pro to místní a sociální šetření pracovníci vpuštění. Ale pozor, víte, co všechno je považováno za nevpuštění? Za nevpuštění je považována i chybějící jmenovka na zvonku anebo na dveřích. Takže to nevpuštění často je úplně vlastně smyšlené a je to čistě kvůli neoznačení vchodových dveří. Takže dneska na dobu tří měsíců už za takovéto neoznačení, kterému se řekne nevpuštění, je lidem odebrán na tři měsíce nárok ten na podporu a ten návrh to prodlužuje na šest měsíců.
Já si jenom dovolím tady odcitovat, jak je to celé formulované, protože to je naprosto klíčová věc toho návrhu, která úplně rozmetává dnešní zajištění bydlení pro lidí, kteří jsou v nouzi. Je to § 33ac, paragraf, který se jmenuje Odejmutí doplatku na bydlení z důvodu nevhodnosti bytu. A je tam napsáno: "Není-li ve lhůtě stanovené podle § 33aa odst. 2 orgán pomoci v hmotné nouzi informován o zjednání nápravy stavu, v jehož důsledku byt nebyl vhodný k bydlení, doplatek na bydlení odejme, a to od počátku čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro zjednání nápravy stavu, v jehož důsledku byt nebyl vhodný k bydlení." A ještě tam je uvedeno: "Řízení o odejmutí doplatku na bydlení podle věty první se nezahájí, pokud dojde k nápravě stavu alespoň do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro zjednání nápravy stavu stanovená podle § 33aa odst. 2." ***
