(17.20 hodin)
(pokračuje Richterová)
Proč to říkám? Protože tohle by byl obrovský cíl. Stanovit si jako země cíl, že všechny děti ze znevýhodněných poměrů budou mít kvalitní nabídku předškolní přípravy a budou si moci vyrovnat některé hendikepy, některá znevýhodnění, co mají z rodiny, díky té celkové veřejné podpoře předškolní péče a vzdělávání. Jenom zmíním, že bohužel ty dětské skupiny jsou v ohrožení, o tom jsme se bavili už na minulé schůzi Sněmovny. A tento návrh bohužel může vést k tomu, že právě i ty děti a rodiny, které jsou z různě znevýhodněných poměrů, vyžene z těch školek a z dětských skupin do tzv. fikce individuální předškolní přípravy, která bude působit bezpečněji. A zase ten problém je objektivní, je tady a já bych si přála ho vyřešit, ale tím, co navrhuje ten původní návrh tisku 652, ho nevyřešíme, jenom se ukáže, že ta čistá restrikce, odebírání dávek za nedocházku a nehlášení v tom předškolním věku se s největší pravděpodobností vyřeší fikcí individuální předškolní přípravy, obcházením toho cíle, toho záměru, aby děti ze znevýhodněných poměrů dostaly šanci na rovnější, spravedlivější start díky tomu, že se dostanou včas do dobré školky nebo dětské skupiny.
To je tedy jeden okruh témat, co byl v tom původním návrhu. A protože to je stále základ toho projednávání a protože je to taky něco, od čeho se odpichuje, odráží celá společnost, tak to považuji za důležité takto zdůraznit.
Pak je druhý okruh a to je vyřazování z evidence nezaměstnaných kvůli porušení léčebného režimu. To je takový okruh, který zakládá skupinu lidí, která se jakoby mávnutím pera stane osobou, která není v hmotné nouzi, a přijde tedy o státní podporu. Ale co je hodně důležité, ono to takhle funguje už dnes. Takže v tomto konkrétním okruhu je ten původní návrh nadbytečný, asi to je prostě omyl, chyba.
Pak tam je zase další okruh, ten se týká porušování léčebného režimu u lidí, kteří jsou nemocní a nezaměstnaní, tedy v evidenci uchazečů o zaměstnání. A zase, tam se asi nepočítalo s tím, že už od roku 2017 právě platí to zpřesnění, že kdo je nemocný a nezaměstnaný a porušuje léčebný režim, tak může být na šest měsíců, na půl roku, zase vyřazen z té podpory. Takže na tom jenom chci zdůraznit, že řadu věcí už v té legislativě máme, už platí dlouhodobě a jenom se to třeba málo ví. To byl patrně i důvod toho, proč SPD navrhlo tento třetí tematický okruh do toho původního návrhu. Ve finále by to ale znamenalo nehospodárný přístup státu, a kdyby tedy ten původní návrh prošel, což je stále v této Sněmovně možné, protože to je ten základ, východisko toho návrhu zákona, tak by ten, kdo by podle toho, jak je to tam upravené, marodil, byl nemocný déle než 730 dní, odčerpal státu nejspíš více peněz, než kdyby u něj daleko dříve uvedl úřad práce kontrolu. To už je to, co jsem říkala, že už od roku 2017 platí. Co tedy na tom třetím tematickém okruhu chci ukázat? Patrně tady došlo k chybě.
Pak je tam v tom původním návrhu, původní předloze, okruh upravující vyloučení ze společně posuzovaných osob nebo z tzv. okruhu společně posuzovaných osob. A ten je navržený tak, že klientům pomůže, protože vznikne nárok na vyšší podporu, aniž by např. samoživitelky o to musely složitě žádat. To zajímavé na tom je, že v odůvodnění to bylo popsáno, jako že to bude spíše přísnější. Takže tady šla proti sobě skutečnost, jak byl tenhleten bod, okruh společně posuzovaných osob, legislativně napsán, a jak bylo upravené to odůvodnění.
A potom tam byla tematika odměn pro pěstouny s tím, že to má být nově považováno za příjem pro nárok na doplatek na bydlení. A zase tady je poměrně paradoxní, že bylo vlastně v praxi tím návrhem ze strany SPD navrženo zvýhodnění pro příbuzenské pěstouny. Proč to takto rozargumentovávám? Abychom si řekli, že ten samotný výchozí základ, výchozí návrh, nevycházel patrně ze záměrů předkladatelů, ale naopak s největší pravděpodobností prostě nebyl legislativně zpracován tak, aby odpovídal těm záměrům.
Co se stalo poté? Byl předložen pozměňovací návrh pana poslance Marka Nováka a ten je do značné míry v mnoha aspektech podobný schválenému komplexnímu pozměňovacímu návrhu z výboru pro sociální politiku. Takže vycházím z toho, že tento souhrnný podklad je reálný kandidát, to, co může být reálně schváleno. A z toho, jak tady zaznívají některé argumenty, mi vyvstává, že ty věci nejsou domýšleny do důsledků toho, co ty navržené věci mohou reálně způsobit. A znovu jsme opět u zákona o pomoci v hmotné nouzi, poměrně složité materie, která se vyrovnává s tím, že náklady na věznění, ústavy a přehnanou represi jsou často vyšší, než když se dá energie a čas do prevence, do zabránění těm propadům na dno skrze různé situace, kdy by bylo lepší se odrazit a kdy to, co se tady teď navrhuje, a já to popíšu, by znamenalo velice dlouhotrvající propad na dno.
Co tam je tedy v tomhle návrhu, u kterého se domnívám, že to je ten reálný kandidát na schválení? Jednak tam je uveden konkrétní návrh odebrání dávek pomoci v hmotné nouzi na bydlení a živobytí na šest měsíců. A zase jsme u té skupiny úplně nejchudších lidí. Každý by si řekl: tak přece mohou jít pracovat. A ano, u těch, kteří jsou práceschopní, naprosto souhlasím s tím, ať se velice důsledně řeší právě to zaměstnávání. A mluvila jsem tady o zákoně o sociálním podniku jako o komplexním řešení podpory zaměstnávání lidí, kteří jsou jinak na volném trhu velmi těžko zaměstnatelní. ***
