(16.40 hodin)
(pokračuje Richterová)
Takže ještě jednou. Máme tedy možnost všechno toto těmito nástroji důsledně postihovat, ať už městskými strážníky, preventisty kriminality. Dám jenom příklad, ať si to všichni umíme představit. Třeba je možné zakázat jízdu na skatu, na skateboardu po historické dlažbě, pokud ji to poškozuje, a tomu pak vlastně lze v řeči zákona říci, že to je zákaz činnosti. Stejně tak je možné prostě využít právě toho, že každého člověka třeba jinak zabolí využití jiného nástroje. Pro někoho je bolavější být zveřejněn, to zveřejnění rozhodnutí o přestupku může být větším trestem, pro jiného právě to propadnutí věci nebo její náhradní hodnoty například. Ale pro všechny tyto přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití i proti majetku platí tedy i ten zákon o opakovaném spáchání přestupků a tam je ta možnost pokuty k 10 tisícům korun, například za neuposlechnutí výzvy úřední osoby nebo za znevážení úřední osoby, anebo až 75 000 korun například za opakované poškození veřejného majetku.
A to, co mě zajímá, je vyhodnocení těchto současných možností. Vyhodnocení využívání, prostě soupis četnosti uložení těchto pokut. Já jsem samozřejmě dobře poslouchala předchozí debatu, ale tady zazněly jednotlivé zkušenosti, ale žádné agregované vyhodnocení, u kolika lidí, kterým po uložení těchto pokut skutečně jaksi to bylo, jak tady zaznělo vámi, jedno. Chybí mi tady to datově podložené vyhodnocení, že u takového a takového procenta pachatelů přestupků dochází k opakovanému páchání navzdory vysokým uloženým pokutám, protože jsou, jak bylo vámi řečeno, jedno. To je jedna věc, toto odůvodnění by mi přišlo velmi důležité.
A druhá věc. Opravdu to nejsou tři stovky. Možnosti pokut jsou až k 75 tisícům za přestupky, a proto mě zajímá, jak vysoké se v praxi ukládají, jak to v praxi reálně vypadá.
A ještě ta věc, co se odůvodnění týče. Tak v původním návrhu v roce 2018 důvodová zpráva vyhodnocovala nějakým způsobem alespoň to odebírání dávek na 3, 6, 12 měsíců, ale ten návrh prošel značnou proměnou. Je tam ten komplexní pozměňovací návrh. A zase, chybí mi tam vyhodnocení dopadů té čtyři roky staré úpravy přestupků, což považuji za velmi závažný problém, nedostatek, a domnívám se, že to, že u toho komplexního pozměňovacího návrhu výboru, který je vlastně samotným obsahem návrhu zákona, není uvedeno, na základě čeho předkladatelé dospěli k navrženým změnám a na čem se zakládá to přesvědčení, že budou účelné, že na tom bychom měli si říci, že toto odůvodnění je třeba doplnit, a proto navrhuji, a to je, pokud vím, hlasování pak na závěr rozpravy, také vrácení do garančního výboru.
Co se týče těchto chybějících analýz stávající právní úpravy, tak mě ještě zajímá, jakým způsobem se předkladatelé chtějí vypořádat s tím, že jde o postižení dosud nepostižitelných dávek srážkami. Čili de facto v praxi o exekuci. A potíž je, že u běžné exekuce o ní rozhoduje soud, ale tady půjde o správní rozhodnutí úřadu práce, takže bude chybět možnost vlastního posouzení situace. Ta tam není navržena a prostě bude nezbytné postupovat podle toho návrhu a veškeré peníze srazit.
A nyní zase, ptám se po tom cíli. Opravdu se domníváte, že se díky tomu bude u těch lokalit, o které vám jde, lépe žít? Znovu upozorňuji, že všechny ty v novele extra řešené přestupky už platí a jsou za ně udělovány ty tresty, které jsem vyjmenovala. Je to ta plejáda.
Co se týče ještě jednoho aspektu, je tam ještě aspekt toho, že existují lidé, kteří bez své viny nemohou pracovat nebo neseženou práci na volném trhu, nejsou dostatečně schopní, nemají dostatek kompetencí - a co tedy s tím, že bohužel tak jak je to navržené, tak by ta úprava vlastně motivovala obce, určitě ne všechny, ale patrně některé ano, k takovému vydávání vyhlášek, které by umožnily ukládat co nejvíce pokut? A ty by pak ta obec zpětně dostávala na strhávání z těch dávek, na těch exekucích, srážkách z těch dávek do svého rozpočtu.
Proč toto zdůrazňuji? Protože ostatní přednostní pohledávky, výživné, újma způsobená ublížením na zdraví apod., se z té hmotné nouze nestrhávají. Proč? Domnívám se, že u ostatních úprav převážil vždy ten argument proporcionality a toho, že je i pro společnost jako celek prostě výhodnější a levnější, když lidé nemusí krást. A to je prostě ta otázka, kam by toto v tomto svém důsledku vedlo. Ty pokuty udělované obcemi by dostaly přednost nejen například před tím již zmíněným výživným, ale i před těmi dalšími veřejnoprávními pohledávkami, které jsou přednostní. Určitě všichni víme, že tam patří různé druhy daní, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení apod. Jenomže v případě pokut za porušení obecních vyhlášek je to prostě všechno prolomeno a je tam možnost vyloženě předběhnout všechny ostatní pohledávky a exekuovat to, co na základě žádného jiného principu exekuovatelné není. Co je tam z pohledu našeho odborného týmu právnicky špatně je ta značná disproporce v postavení obcí a ostatních věřitelů.
Zase abychom si to uměli představit, tak návrh počítá s tím, že obce budou srážkami z dávek vymáhat třeba pokuty za přestupky spočívající v porušení povinností stanovených obecně závaznými vyhláškami obcí, a to např. pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku. To je citace z návrhu, který přijal výbor pro sociální politiku, ale zase, jenom si připomeňme, že už dnes podle toho zákona číslo 251/2016 Sb. § 5 odst. 1 písm. i) je tam ta možnost řešit, když člověk poruší právě ty podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních, pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo pohřbívání, a to do 10 tisíc korun při jednorázovém a do 15 000 korun při opakovaném porušení. A znovu se tedy nabízí otázka, když se to takto duplikuje, jak často obce uplatňují tyto pokuty. Z jakého důvodu, odůvodněně v součtu. Dnešní praxe nevyhovuje. To, že jsou nějaké jednotlivé zkušenosti, by mělo být zhmotněno v celkové analýze počtu těch uložených pokut, jejich výše a průběhu jejich vymáhání a toho odůvodnění, proč ten dnešní systém v domnění předkladatelů selhává. ***
