(17.40 hodin)
(pokračuje Válková)
Já sama jsem byla hodně rozpolcená a také jsem to říkala dneska na našem poslaneckém klubu. Nicméně si myslím, že přes to všechno, že se může stát a může se i zdát, že na první pohled to vypadá, že by mohlo dojít k nějakému snížení práv těchto osob, tak na ten druhý pohled a z hlediska těch, kteří odpovídají jako profesionálové za práva osob se zdravotním postižením a jejich uplatnění v praxi, tomu tak není.
Takže my jako poslanci, jsem došla k závěru - poslední věta - že svým způsobem pokorně poslouchám hlasu těch, kteří by se o ty naše zdravotně postižené osoby měli kompetentně starat. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji. Snad z toho bylo zřejmé, co jsem chtěla říci. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Beitl v obecné rozpravě, připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím máte slovo.
Poslanec Petr Beitl: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, prezentovaným cílem dnes projednávané poslanecké novely je optimalizace, stabilizace, zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb a snížení administrativy, což má vést k výraznému zefektivnění a také ke zvýšení vstupní a procesní kvality, srozumitelnosti a transparentnosti. Fakticky návrh vychází z novely zákona o státních službách připravené Ministerstvem práce a sociálních věcí, v níž jsou však odstraněny novelizační body, které byly předmětem rozporů. Zahrnuta je pouze ta část změn z vládní verze, kterou předkladatelé považují za spíše zpřesňující a legislativně technickou.
Navrhovaná úprava se tak zaměřuje zejména na umožnění distanční formy poskytování sociálních služeb, sloučení některých stávajících zařízení do nového zařízení - domovy sociální péče -, sjednocení dosavadních služeb pečovatelská služba a osobní asistence pod službu pečovatelská asistenční služba, doplnění některých nových základních služeb či zpřesnění a sjednocení služeb stávajících. Dále na úpravu údajů poskytovaných žadatelem o registraci a zavedení nových kompetencí ministerstva pro vedení registru poskytovatelů sociálních služeb, který bude nadále veden již jen v elektronické podobě. Dále rozšíření okruhu odborných pracovníků o inspektory sociálních služeb, zpřesnění plnění povinnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků, zvýšení maximálních úhrad v rámci úhradové vyhlášky, zavedení valorizačního mechanismu pro navyšování maximálních úhrad za poskytování sociálních služeb, navržená každoroční valorizace úhrad za stravu, ubytování a péči v pobytových sociálních službách, která je rovněž v souladu s požadavky praxe a pomůže zajistit klientům pobytových sociálních služeb kvalitní servis i stravu. (V sále je trvalý hluk.)
Již tady zaznělo, že se objevují i protiargumenty, které hlásají, že novelou dochází k automatickému zvýšení cen za sociální služby. Věřím, že to není a nebude pravda. Jedná se totiž o navýšení maximálních úhrad, to znamená limitů, do kterých lze s uživatelem výši úhrad sjednat. Institut maximální úhrady není závazný pro úroveň úhrady, ale je pouhým regulačním mechanismem stanovujícím horní hranici. Věřím, že v řadě případů, zejména v terénních službách, poskytovatelé možnost navýšení plně nevyužijí. Konečnou úhradu podle zákona o sociálních službách sjedná poskytovatel s uživatelem ve smlouvě a přitom přihlédne i k finančním možnostem uživatele a v souladu s dalším ochranným mechanismem. Například podle zákona musí po úhradě za ubytovací a stravovací služby uživateli zůstat minimálně 15 % z jeho příjmu.
Je potřeba doplnit, že maximální úhrady v sociálních službách nebyly valorizovány od roku 2014 a do té doby byly navyšovány pravidelně. To znamená, že poskytovatelé se pohybují teoreticky na cenových hladinách roku 2014, což například v případě mzdových nákladů je samozřejmě neúnosné. Já sám jsem osobně paní ministryni několikrát upozorňoval a vyzýval ke zvýšení úhrad. Jak už jsem řekl, od roku 2014 došlo k zásadnímu navýšení také starobních a invalidních důchodů i příspěvků na péči, ale oproti tomu vzrůstají náklady na poskytování. Opomenutí valorizace limitů maximálních úhrad dlouhodobě působí celou řadu problémů například v oblasti stravování seniorů a osob se zdravotním postižením. V pobytových terénních ambulantních službách vede toto omezení k prokazatelnému snižování kvality a pestrosti stravy, což je samozřejmě velmi špatné. V oblasti hodinové sazby za poskytovanou péči může navýšení úhradového stropu umožnit poskytovateli kompenzovat nedostatečné veřejné financování poskytování terénních služeb a hlavně pečovatelských služeb v méně osídlených oblastech, kde například i ta logistika zajištění daného výkonu sociální služby může být nákladnější, a tudíž nedostupnější.
Všechno má svou hodnotu, i poskytování sociálních služeb. Příspěvek na péči je tu od toho, aby si potřební mohli sociální služby koupit. Samozřejmě na druhé straně toho servisu je poskytovatel, kterého nikdo nenutí, aby své služby zdražoval, naopak měl by vytvářet příznivé podmínky pro své klienty.
Poskytovatelé sociálních služeb jsou v každodenním kontaktu s osobami se zdravotním postižením, se seniory i se svými dalšími klienty a jsou v těchto i v jiných složitých dnech klientům oporou a často jedinými blízkými osobami, s nimiž se senioři a další uživatelé teď v době pandemie koronaviru setkávají. Nikdo je nemůže podezírat, že by chtěli klienty přestat podporovat, chránit je a poskytovat jim péči. Je potřeba jim i v tuto chvíli za to poděkovat, vyjádřit úctu a vytvořit jim takové podmínky, které jsou pro jejich práci co nejvstřícnější. Jsem přesvědčen, že navrhované změny povedou k větší dostupnosti sociálních služeb, ke zvýšení jejich kvality a lepšímu fungování sociálních služeb.
To byl tedy komentář k tomu navýšení a nyní zpátky k návrhu zákona.
Návrh, který dnes projednáváme, má být podle předkladatelů zaměřen především na systémové změny v oblasti sociálních služeb, a to zejména co se týká kvality jejich poskytování, úpravy získání oprávnění k jejich poskytování, jejich druhů a základních činností. Návrh samotný však stanovený cíl plní jen částečně, neboť změny v něm obsažené neřeší problematiku sociálních služeb souhrnně a v dostatečné šíři na to, aby mohly mít za následek výraznější změny ve fungování systému poskytování sociálních služeb. Vymezení sociálních služeb a jejich druhů zůstává téměř nedotčeno. Není například zahrnuta kategorie sociálních služeb poskytovaných osobám v terminálním stavu a jejich osobám blízkým, možnost komunitního poskytování sociálních služeb a dále také redefinice některých dalších stávajících služeb. Návrh pak zcela opomíjí zřejmě nejpalčivější otázku týkající se sociálních služeb, kterou je způsob jejich financování, a nezabývá se ani problematikou zkvalitnění sociálních služeb prostřednictvím stanovení jasných standardů poskytování, úpravy povinností sociálních pracovníků a stanovení opatření na ochranu klientů. Tedy s výjimkou jediného ustanovení upravujícího opatření omezující pohyb osob v § 89. Vážení kolegové, jistě si pamatujete, kolik času tato Sněmovna trávila tématem financování sociálních služeb. Do návrhu není zahrnuta úprava přestupků v souvislosti s opatřením omezujícím pohyb osob, a pravidla tak nejsou vymahatelná.
Součástí nové komplexní úpravy sociálních služeb by dále měly být i změny některých navazujících zákonů, například zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, které by zajistily efektivní spolupráci mezi státními orgány a orgány územně samosprávných celků, na něž je odkazováno i v samostatném názvu návrhu, avšak jeho součástí nejsou. ***
