(17.50 hodin)
(pokračuje Beitl)
Návrh vychází z vládního návrhu novely, na rozdíl od něj však novelizuje pouze ty oblasti, které se v rámci rozsáhlého ministerského konzultačního procesu k vlastnímu návrhu ukázaly jako bezproblémové. Legislativní postup, kdy je návrh novely tvořen v zásadě pouze vybranými novelizačními body z jiného návrhu, však může být problematický, neboť v sobě zahrnuje poměrně velké riziko vzniku chyb v důsledku absence některých změn, které na sebe navazují. Předkladatelé se takto vzniklých chyb zcela nevyvarovali. Jako příklad lze uvést neřešené prokazování bezúhonnosti u sociálních pracovníků nebo u inspektorů sociálních služeb. Ohledně sociálních pracovníků je relevantní § 110 odst. 2, který není novelou dotčen a který odkazuje v otázce prokazování bezúhonnosti na jiný paragraf. Tato ustanovení ale způsob prokazování bezúhonnosti neupravují. Obdobná situace nastává u inspektorů sociálních služeb, kdy ustanovení § 115a odkazuje na § 110, který v otázce prokazování bezúhonnosti odkazuje na nevyužitelné ustanovení § 79.
Návrhu lze dále vytknout na několika místech se objevující nesoulad důvodové zprávy a textu novely, který zřejmě vznikl rovněž v souvislosti s výše popsaným legislativním postupem. Například odůvodnění k novelizačnímu bodu číslo 5 se hovoří o doplnění cílové skupiny pečujících osob u pečovatelské a asistenční služby, ke vztažení této služby i na pečující osoby však navrženou textací nedochází. Zřetelný je i nesoulad u odůvodnění přechodných ustanovení, kterých má být dle důvodové zprávy osm, ve skutečnosti jich je v návrhu pouze šest.
Oproti tomu, co avizuje důvodová zpráva, chybí v návrhu přechodné ustanovení upravující postup při inspekčních kontrolách poskytování sociálních služeb, které nebyly dokončeny ke dni nabytí účinnosti navrhovaného zákona, a dále přechodné ustanovení řešící zajištění plnění minimálních personálních podmínek u stávajících poskytovatelů sociálních služeb. Obě tato přechodná ustanovení je potřeba do návrhu doplnit.
Platnost registrace poskytovatelů sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci podle dosavadní úpravy, je potom řešena pouze přechodným ustanovením článku 2 v bodě 4 návrhu, jež upravuje případy poskytovatelů sociální služby, která se novou úpravou slučuje s další sociální službou. Je však třeba obecně upravit i další platnost registrace všech ostatních poskytovatelů, kteří byli zaregistrováni podle dosavadní úpravy, neboť podmínky pro registraci se novou úpravou zásadně mění.
Mohl bych pokračovat dál, dají se tam najít ještě další vady a nepřesnosti, ale já už se raději posunu k závěrečnému shrnutí.
Vláda nám na počátku volebního období slibovala koncepční novelu zákona o sociálních službách. To, co nakonec Ministerstvo práce a sociálních věcí zplodilo, nemělo většinovou podporu, jak přiznala paní ministryně, a nedostalo se ani včas do legislativního procesu. A my nyní máme před sebou pouhé torzo původního záměru, obsahující věci, na kterých byla plus minus shoda, a k tomu se naštěstí podařilo přihodit dlouhodobě poptávané navýšení maximální výše úhrad. Bohužel, a to je nejhorší, vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí úplně rezignovaly na nastavení dlouhodobého a předvídatelného financování, které je zoufale poptáváno jak z úrovně krajů, tak obcí, měst i samotných organizací. Tento horký brambor tak bude nadále přehazován mezi těmito úrovněmi.
Jinými slovy, vláda selhala, nesplnila své sliby a teď se snaží podporou dílčí poslanecké novely protlačit alespoň něco. I když si uvědomujeme, že je to nekoncepční a dostatečně neprojednané, vnímáme pozitivní body v návrhu i požadavky terénu a umožníme projednání tohoto materiálu na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní v rozpravě vystoupí paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, v tuto chvíli poslední přihlášená do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu dlouhá, myslím, že předřečníci už všechno víceméně řekli. Za KSČM se ztotožňujeme s touto novelou, opravdu je to takzvané, když to můžu říct až takhle drsně, vykostění toho vládního návrhu, které řešilo mimo jiné i to financování, které opravdu vnímáme v terénu a z těch připomínkových míst, že ten návrh nebyl zdařilý. Ale zase tato část, která byla projednávána i s Asociací poskytovatelů sociálních služeb, která je dnes předložena, tak víceméně reaguje právě nejenom na kompromisy, ale požadavky toho terénu.
Jsme přesvědčeni, a tak jak jsem si prošla všechny dopisy Asociace poskytovatelů služeb, nebo Svaz měst a obcí a i Asociace krajů, tak se ztotožňují a podporují tento poslanecký návrh všichni a vlastně žádají o to, aby se přijal. Za nás tedy prosíme, aby byl v prvním čtení, aby prošel. A samozřejmě ta diskuze, která se nese k určité oblasti, která asi nejvíce vzbuzuje nějaké rozpaky, myslím si, že by se měla přesunout i za účasti právě těch dalších partnerů na výbor pro sociální politiku. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také chtěla vyjádřit za klub STAN k návrhu této novely. Je zřejmé, že navýšení cen u služeb je oprávněné, odůvodněné, dá se snadno vysvětlit a pro poskytovatele sociálních služeb je rozhodně důležité. Je jasné, že řada z nich má zvýšené náklady, ty náklady, vstupy rostou, mzdové náklady rostou. Z tohoto pohledu není vlastně o čem diskutovat. (V sále je velmi rušno.)
Na druhou stranu zde máme poskytovatele - a jak zmínila zástupkyně předkladatelů, tak souhlas s touto novelou mají téměř od všech poskytovatelů sociálních služeb. Na druhou stranu zde máme tedy skupinu, která je na té druhé straně, a to jsou ti, kteří využívají těchto sociálních služeb a kteří si tyto sociální služby platí. A to je něco, co v tom zákoně tak trochu chybí. Na jedné straně není možné, aby poskytovatelé měli ceny, které neodpovídají těm nákladům, ale na druhé straně není možné, aby pečující osoby, popřípadě ti, kteří využívají těchto služeb, pobírají příspěvky, a ty jim na tyto služby po zvýšení nebudou stačit.
To, co zde zaznělo, že se pravděpodobně někdy nemusí stát, že k navýšení těch cen nedojde, tak si myslím, že to není pravda, protože si vzpomeňte na příklad, když došlo k navýšení příspěvku na péči, a to bylo v roce 2016, tak okamžitě poskytovatelé sociálních služeb navýšili tyto ceny, a zase oprávněně, protože věděli, že pokud dojde k navýšení příspěvku na péči, tak je tam nějaká rezerva, v uvozovkách, i ze strany těch pečujících. Já si myslím, že je potřeba upozornit na ty, kteří jsou pečujícími osobami a pobírají příspěvek na péči, nebo sami pobírají příspěvek na péči, zůstávají doma, nejdou do pobytových zařízení, a z toho jasně vyplývá, že tyto osoby šetří náklady státu. Proto si myslím, že to, co v zákoně chybí, je úprava toho, jakým způsobem bude pracováno právě s tím příspěvkem na péči, a měl by být také nějakým způsobem potom valorizován, resp. navýšen, aby to zkrátka a dobře bylo fér. ***
