(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat ve vystoupení v přednostních právech. Pořadí je následující: Vojtěch Filip, Jan Chvojka, Vlastimil Válek, Zbyněk Stanjura. Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, paní a pánové, děkuji. Já budu poměrně stručný. Kritiku na postup Ústavního soudu jsme slyšeli. Já jsem se vyjádřil k tomu rozhodnutí i písemně už poté, kdy Ústavní soud vydal ten výrok s tím, že pokud se k tomu vyjadřoval kdokoliv, tak většinou to bylo tak, že to lidé podle svých preferencí buď přijali, nebo odmítli. Ale všichni, ať měli jakýkoliv názor, řekli, že něco tak nehorázného s časem ještě evropský kontinent nezažil, což je pravda.
Je evidentní, že je před námi složitý politický úkol, ale možná právě proto budeme schopni a ochotni ho splnit včetně nelehké debaty se Senátem. Při prvním jednání politické reprezentace o tom, jak nejrychleji dosáhnout jednání o volebním zákonu, jsem souhlasil s tím, že nosičem bude tisk 649, který tady je od listopadu roku 2019. Náš návrh volebního zákona číslo 547 je tady od července 2019. Tak to berte jako vstřícný krok KSČM k tomu, abychom se dohodli na podobě volebního zákona.
Kolega Výborný tady řekl docela správnou větu, že nejsnazší shoda bude na tom, abychom se principiálně vrátili k tomu volebnímu zákonu, k těm principům volebního zákona, které tady platily do roku 2000, respektive 2002, než byly první volby do Poslanecké sněmovny ve 14 krajích. Ano, myslím si, že to je krok správným směrem a že tam bychom mohli hledat nejrychlejší shodu na podobě volebního zákona. Proč? Protože za prvé je to odzkoušený systém v České republice, sloužil jak k volbám do České národní rady, do Federálního shromáždění a polistopadová reprezentace ho připravovala s velkou důvěrou v to, že připraví pro občany České republiky volby, které budou pro lidi srozumitelné a také budou odpovídat názorům ve společnosti.
Principiálně tedy se vracíme k tomu, že jsou tady dva volební systémy - většinový do Senátu a poměrný do Poslanecké sněmovny, který právě kvůli tomu, co tady bylo řečeno ve vystoupení pana předsedy Poslanecké sněmovny, byl měněn na systém, který zaznamenal většinové prvky. Nakonec i pan předseda Radim Fiala za hnutí SPD to také připomínal, že jde o stabilitu vlády, a ta korekce, chcete-li, pro někoho korekce nepříjemná, nepříznivá, pro jiného pokřivení, abych se vyjádřil těmi přísnými slovy, které znamená zavedení části většinových prvků do poměrného sytému, tedy d´Hondtovo číslo, samozřejmě nevytvořilo ani náznakem stabilnější politickou situaci.
Dlouhodobě se držím hesla, že čím složitější vyjednávání, tím větší úspěch při realizaci, protože jestliže na začátku každého procesu je potřeba svést souboj o to, jaké budou podmínky spolupráce, ať už v rámci různých koalic, nebo v rámci dohody o postupu na jednotlivostech, tak tím lépe a také stabilněji se dostaneme k nějakému výsledku, který bude potom sloužit dlouhou dobu.
Zažil jsem mnohá jednání, kdy se uzavřel rychlý kompromis, který se zdál být výhodný, a on se za půl roku ukázal jako nedostatečný a zákon jsme museli změnit. S tím jsme se setkali často všichni, kteří se s právem potýkáme. A já bych byl rád, aby kompromis, který se bude uzavírat jak tady ve Sněmovně, tak se Senátem, byl kompromisem, který vydrží dlouhou dobu.
Jestliže jsme dvacet let fungovali v systému d´Hondtova čísla a věděli jsme, že to je pokřivený - já to tak říkal od začátku - poměrný systém, ale stále akceptovatelný, protože ho akceptuje mnoho politických režimů v Evropě, tak je potřeba si tedy říct, jaký bude ten náš kompromis. Rád bych - a apeluji na naše kolegy z politických stran, které mají většinové zastoupení v Senátu - aby tentokrát vyjednávali se Senátem tak, že jsou to volby do Poslanecké sněmovny. Aby Senát nechal na nás, na poslancích Poslanecké sněmovny, v jakém systému budeme volit.
Jestliže se shodneme na tom principu, že většinový systém je systém voleb do Senátu, tak to jistě nikdo nezpochybňuje, nikdo nebude upravovat. A vždycky, když přišel návrh ze Senátu na úpravu volebního obvodu - protože samozřejmě se usiluje, aby těch 81 volebních obvodů bylo přibližně stejně velkých při přibližně stejném zastoupení občanů, a museli jsme některé obce vlastně donutit k tomu, aby se tam volby konaly každé dva roky, nikoliv jednou za šest let, viz Příbramsko a Benešovsko - tak si myslím a nikdo jsme to nezpochybňovali, vždycky to tady prošlo, byť po diskuzi tak, jak si Senát přál.
Ale pojďme se tedy podívat na to, jaký systém by to měl být. Za prvé jsem přesvědčen, že by měl být poměrný a případné zvýšení bonifikací pro vítěze voleb, které je dané přepočítáním ve druhém skrutiniu, aby bylo co nejmenší. Pokud se na tom shodneme jako na principu, tak nám nic nebrání v tom, abychom systém upravili poměrně technicky jednoduše, srozumitelně a také použitelně do budoucna.
Za druhé je potřeba se asi domluvit na tom, jestli platí, nebo neplatí princip ústavního článku 5, to znamená, že jde o svobodnou soutěž politických stran a že politické strany mají právo jak na sestavení kandidátní listiny pro občany, tak případně na sestavení kandidátky nebo pořadí těch, kteří budou ve druhém skrutiniu přebírat hlasy. Jestliže se na tom shodneme, máme o polovinu práce méně, protože ono zpochybňování role politických stran vede pouze k destabilizaci státu a tu si tady asi nepřejeme nikdo.
Pokud dojdeme i k tomuto druhému principu, máme zase velký kus práce za sebou, protože v tom případě politické strany budou mít možnost si doplnit svůj poslanecký klub buď profesně, teritoriálně, nebo také na počet žen a mužů tak, abychom si dobře rozuměli a vyhověli požadavkům, které jsou kladeny na běžné politické režimy v Evropě. To si myslím, že je princip, ke kterému bychom také mohli přistoupit.
Třetí věc, o kterou bych žádal, abychom se shodli na tom, že naše jednání budou vést k tomu, že kompromis uzavřeme nejpozději do konce dubna tak, abychom mohli volební zákon mít připravený a schválený ještě alespoň dva měsíce před samotným vypsáním kandidátních listin, to znamená před 3. srpnem, jestli se nemýlím v datech pro technické zabezpečení voleb. Říkám to nejen jako poslanec, ale také jako předseda politické strany, který potom musí zabezpečit to, jako všichni kolegové, kteří zastávají obdobnou funkci ve vlastní politické straně, abychom byli schopni na to reagovat způsobem, který je adekvátní těm potřebám. To si myslím, že je důležitá záležitost. ***
