(12.10 hodin)
(pokračuje Hyťhová)
Takže to jsou mé otázky. Jedna z těch hlavních je, jestli by nám tady pan ministr školství mohl sdělit nejenom plán, který představil, ale také datum, kdy se ten plán spustí. Když epidemiologická situace řekněme zůstane taková, jaká je dnes, nebo dojde k jejímu zlepšení, budou po druhé polovině dubna otevřeny školy? Pokud se samozřejmě zhorší, bude k tomu vláda přistupovat jak? Rozumím tomu, že je to také na Ministerstvu zdravotnictví. S panem Blatným o tomto také velice často mluvím, ale stejně si myslím, že by vláda měla mít nějaký jasný plán, a my bychom měli vědět, jestli tedy v polovině dubna děti půjdou do škol. Nejdříve tady byl termín 1. března, z toho už sešlo, dneska je tady zase polovina dubna. Myslím si, že by to mělo být jasně, konečně jasně po takové době řečeno. Jsme opravdu země, která má nejdéle - musím to zopakovat - zavřené školy v celé Evropě.
Poslední věc, kterou jsem si přečetla v médiích, a chtěla bych také, aby ji pan ministr případně dementoval, je opakování ročníku. Opravdu, tahle debata běží na sociálních sítích a já bych chtěla, aby se k tomu pan ministr tady vyjádřil, jestli tedy se uvažuje nad tím, že by se opakovaly ročníky, nebo se nad tím vůbec neuvažuje. Ptají se mě lidi, tak bych byla ráda, kdyby se k tomuto také vyjádřil.
Myslím si, že by vláda měla co nejdříve školy otevřít za všech možných hygienických opatření a podmínek, ale opravdu už tady rok čekáme na to, až se otevřou školy, a mně připadá, že se nic neděje, že se to neustále odkládá, a bojím se, že se to bude odkládat až do konce června, kdy se řekne: Tak, a teď jsou dvouměsíční prázdniny, v září uvidíme. Což považuji rok školy, rok života dětí za naprosto tristní, a věřím tomu, že opravdu se vláda snaží, a doufám, že se tady snaží udělat všechno pro to, aby naši žáci, děti a studenti se mohli konečně vzdělávat, aby mohli chodit na kroužky, aby mohli konečně žít normální život. Doufám, že vláda opravdu zajistila antigenní testy takové, které neublíží tomu dítěti, nebude z toho mít hrůzu, bude jich dostatek, a zkrátka aby se už konečně něco dělo. I když já sama za sebe musím říct, že bych byla nejraději, kdyby žádné testy nebyly, žádné respirátory ani roušky nebyly a děti mohly normálně chodit do škol. To samozřejmě si myslím, že se na tom všichni shodneme, a víc k tomu asi není potřeba dodávat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě s přednostním právem vystoupí pan poslanec Ivo Pojezný jako zpravodaj a následně s přednostním právem... Tak už asi potom otevřeme rozpravu a pan ministr tady nastoupí s přednostním právem vzápětí. Tak prosím.
Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mně, jelikož paní kolegyně Hyťhová načetla návrh na usnesení k bodu 491, abych tak já učinil k tomu bodu 490, k maturitám. A jelikož jsme dostali informaci posledně i o závěrečných zkouškách, tak by znělo následovně: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci vlády ČR k průběhu ukončování školního roku 2020/21 maturitní a závěrečnou zkouškou." Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené sloučené všeobecné rozpravě, já tedy dám prostor panu ministrovi s přednostním právem a připraví se pan poslanec Karel Rais, jehož vystoupení bylo přerušeno. Takže, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Otázek padlo více, já na ně zkusím rovnou reagovat. Možná ještě pak krátce zareaguji i na problematiku maturit, protože předpokládám, že ten návratový scénář bude hlavní téma. Začnu ale těmi otázkami.
Co se týká stanovení pevného data, tak se s vámi shodnu, že je potřeba, aby byl co nejrychleji ze strany Ministerstva zdravotnictví řečen plán anebo aby byly řečeny hodnoty ukazatelů, za kterých k tomu návratu dojde. Když se podíváte zpětně, tak vždycky, když jsme dělali opatření ve školství, jsme prosazovali a dodrželi jsme to, že informace musí dostat ředitelé v předstihu. My jako Ministerstvo školství reagujeme jak na usnesení vlády, tak třeba na ty rozvolňovací záležitosti tím, že rozesíláme metodiky a informace do datových schránek, a je potřeba, aby to ředitelé měli v předstihu. Optimální je, aby informaci o tom, jestli to nastává, nebo nenastává, měli týden dopředu, čímž ale neříkám, že nemají znát plán ještě mnohem déle než jenom týden dopředu.
To znamená: pokud se tu bavíme o jasném rozvolňujícím plánu, tak očekávám, a doufám, že se toho i dočkám, od hlavní hygieničky jasné stanovisko a jasnou pozici Ministerstva zdravotnictví. Skutečně, není to tak, že by to měl vědět i ministr zdravotnictví - já i ministr zdravotnictví - ale měl by to vědět ministr zdravotnictví. Tak to funguje ve všech zemích v Evropě. Nic s tím nenadělám. Za Ministerstvo školství říkám, a bylo to i součástí mého úvodního slova, že děláme všechny kroky pro to, aby... Zaznamenal jsem z jedné části politického spektra datum 12. 4., někdo hovořil o 19. 4. Cílem Ministerstva školství samozřejmě je, aby školy byly po stránce proočkovanosti, což opět neovlivníme, jenom jsme jako Ministerstvo školství velmi rádi, že se podařilo prosadit prioritu očkování pedagogických a nepedagogických pracovníků. K těm číslům se za chvilku dostanu.
Co se týká termínu, za mě tím nejzazším termínem, kdy by Ministerstvo zdravotnictví mělo říct, v jakém termínu nebo za jakých hodnot se budou vracet žáci do škol v první vlně, by mělo padnout do Velikonoc, pokud by tedy měl být ten termín třeba 12. 4. Za Ministerstvo školství deklaruji, že do té doby, respektive s předstihem, budu chtít, aby byly rozvezeny testy, aby došlo k distribuci i chirurgických roušek, a zároveň budeme distribuovat metodiky, které máme připraveny, budeme distribuovat instruktážní videa a další formy podpory i ve vzdělávací oblasti, nejenom tady v té technické, ale i ve vzdělávací oblasti pro to, aby skutečně restart českého školství v prezenční formě proběhl úspěšně.
Teď postupně, co se týká očkování: informace skutečně ze začátku tohoto týdne je 180 000 zaregistrovaných pedagogických/nepedagogických pracovníků, z nich 85 000 už má první dávku. To jsou data k nedělnímu večeru. Dalších několik desítek tisíc již má rezervovaný termín. Stejně jako jste zmiňovala, tak ty informace, jak to očkování konkrétně probíhá v krajích, jsou různé, souvisí s relativní autonomií v krajích a s tím přístupem. Zaznamenal jsem, že Jihočeský kraj, jestli jsem tedy správně zaznamenal, tak má již dvě třetiny přihlášených pedagogů proočkovány a jdou striktně podle věku. Teď myslím krajskou očkovací strategii nebo přístup. Jsou kraje, odkud přicházejí informace, že někteří v té vyšší věkové kategorii stále proočkováni nejsou a jsou proočkováni mladší. Budu se ptát samozřejmě na to, jaká je detailní situace po jednotlivých krajích. Předpokládám, že i to může být součástí zítřejší debaty o prodloužení nouzového stavu, ale v makročíslech z těch 180 000 bylo za tři týdny proočkováno 85 000 pedagogů první vakcinační dávkou.
Co se týká očkování a povinnosti zaměstnance se očkovat, tak samozřejmě tam platí to, co platí pro všechny občany. Očkování je dobrovolné, to znamená, nemůže být zaměstnanec školy nucen k tomu, aby se registroval a nechal se očkovat. Zcela logicky ale pro testování, pro tu druhou kategorii, platí to, že pokud vytváříme bezpečné prostředí a pokud máme povinnost testování třeba ve firmách a máme povinnost testování ve školách, tak k prezenční výuce asi nemůže být připuštěn pedagog, který není očkován a zároveň odmítá testování. To jsou dvě různé věci. Takže očkování - ten příklad, který jste uváděla, že by někdo měl být nucen, nebo pokud se nenechá očkovat, že by mu mělo hrozit propuštění - to rozhodně není přístup a není to ani podle mého názoru právně možné. Co se týká bezpečnosti a testování, tak samozřejmě zaměstnanec by to měl strpět. A samozřejmě v tom výkladu, který je, pokud to samozřejmě je propsáno do nouzového opatření nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví jako povinnost, tak to ten zaměstnanec musí strpět. Pokud ne, tak tam mohou být až pracovněprávní důsledky. Jenom předávám informaci, kterou mám načerpánu od právníků. ***
