(11.30 hodin)
(pokračuje Pikal)
Pak zde mám sněmovní dokument 7896, ke kterému se hlásit nebudu, protože k dokumentu stejného znění se již přihlásil pan předseda Vondráček, a nepovažuji za potřebné se tam nějak vlamovat. Nicméně si dovolím se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 7897, který je prakticky totožný s nápravou druhého skrutinia v tom smyslu, že odstraňuje vstup stranických sekretariátů, chcete-li politických stran, po volbách. Ale nahrazuje ho trošku jiným automatem, který nejenom že rozděluje hlasy největším zbytkům, ale současně se snaží o nějaké zachování poměrnosti mezi kraji tím, že tam dává nějaký tvrdý limit na počet mandátů v jednotlivých krajích. Samozřejmě je to tam lehce zvýšeno. Takže to je v tom sněmovním dokumentu. Podrobné zdůvodnění je také obsahem toho dokumentu. Takže hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 7897, což je alternativa automatu. Pak už zde nic dalšího nemám. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Jakub Michálek, zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 7901. Je to můj pozměňovací návrh, který zjednodušuje podmínky pro občany, kteří se chtějí nějakým drobným způsobem zapojit do kampaně, ať už dobrovolnickou osobní prací, nebo vyvěšením nějaké malé plochy, třeba že si dají za okno plakát. V současné právní úpravě se vyžaduje, aby se taková osoba přihlašovala u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a dále aby politická strana takové plakáty nebo dobrovolnickou práci evidovala čili musela vést u takovýchto drobných výpomocí nějakou speciální tabulku, která se potom zveřejňuje a ve které se části oceňují, ve které se věnované hodiny dobrovolnické práce oceňují nějakou částkou. Já si myslím, že toto jsou zbytečné bariéry pro to, aby se občané mohli projevit v rámci volební kampaně, aby mohli projevit svoji podporu. Vytváří to zbytečnou byrokracii, a navíc je to zjevně nekoncepční, protože každá politická strana si určuje, oceňuje v účetnictví vlastní cenu dobrovolnických hodin nebo vlastní cenu výlepu a je to do značné míry vycucané z prstu. Takže pokud se to potom následně má hodnotit ve vztahu třeba k limitům kampaně, tak to nemá příslušnou vypovídající hodnotu. Takže podávám tento pozměňovací návrh, který zavádí nové ustanovení § 16j k bezplatné podpoře volební kampaně.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova má pan zpravodaj pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, kromě připomínky, že budeme hlasovat o zkrácení lhůty, využiji závěrečného slova. Už zase to tady zaznělo, já jsem se vůbec nebránil, celou dobu to nechávám být, ale zaznělo to tady asi desetkrát o těch stranických sekretariátech. Prosím pěkně, nepoužívejte tenhle, a teď neřeknu komunistický, protože není komunistický, bolševický termín na půdě Sněmovny, a zvlášť když obviňujete mě! Jedná se o představitele politické strany, předseda politické strany fakt není stranický sekretariát. Já mám svého předsedu za sebou, vážím si ho a není to žádný stranický sekretariát. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní se budeme zabývat návrhem, který zazněl, to je návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 10 dnů.
Ještě rychle přivolám ty, kteří odešli ze sálu, abychom byli v dostatečném počtu a všichni se mohli zúčastnit hlasování. Myslím, že jsme připraveni.
Hlasujeme o zkrácení lhůty na 10 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 307, přihlášeno je 90 poslanců, pro 83, proti nikdo. Návrh jsme přijali, lhůtu jsme zkrátili na 10 dní. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
Sloučená rozprava k bodům 490 a 491
Nyní se budeme zabývat Informací vlády o konání maturitních zkoušek v roce 2021 a Informací vlády k otevření škol. Těmito body jsme se zabývali ve čtvrtek 11. března na 87. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili sloučenou všeobecnou rozpravu. Místo u stolku zpravodajů už zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Připomínám, že navrhovateli a zároveň zpravodaji tohoto bodu jsou poslanec Ivo Pojezný a poslankyně Tereza Hyťhová.
Nyní bychom měli pokračovat v přerušené sloučené všeobecné rozpravě, a já se ale ptám buď navrhovatele, nebo zpravodajů, zda chtějí vystoupit. Mají možnost vystoupit předtím, než rozpravu otevřu. Pan ministr chce vystoupit a oba zpravodajové zváží, zda si přejí vystoupit. Prosím, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové. Od toho, co jsme projednávali minule problematiku maturit, ale zároveň i priority otevírání škol, uběhl nějaký čas a já jsem rád, že se za tu dobu ale neztratil ten fokus, to znamená to, že se bezpečným návratem žáků do škol zabývají všechny strany a hnutí v této Sněmovně a že to je společná priorita.
Proto, když dovolíte, si dovolím vás seznámit s tím, co se za tu dobu změnilo, upravilo. Začnu tím, že priority návratu do škol, to znamená, které kategorie jsou prioritní pro návrat, tak to jsme jako ministerstvo zveřejnili 30. října. Zároveň přes protiepidemický systém I a II jsme ten systém myslím si velmi dobře rozfázovali tak, aby odpovídal epidemickým podmínkám a aby odpovídal tomu, co se skutečně reálně událo v mezičase a co se děje v terénu. To znamená, zmíním třeba homogenitu skupin v přípravě maturantů a další věci, které se v průběhu času ať už ke členům školského výboru nebo k vám jako jednotlivým poslancům dostávaly a dostávaly se samozřejmě k nám na Ministerstvo školství. Tyto věci včetně třeba provozu malotřídních škol do 75 žáků nebo základní umělecké školy, výuka jeden na jednoho, byly na stole, co se týká úpravy "psa" 2.0, který želbohu díky dominanci britské varianty viru nebyl realizován. V této chvíli, když se bavíme o návratových scénářích, tak se situace posunula, a dovolte, abych teď vás seznámil s tím, jakým směrem, a samozřejmě i s některými novými skutečnostmi.
Padlo tady několikrát, že například v oblasti středního vzdělávání probíhala v prvním pololetí školního roku 2020/2021 běžná výuka pouze po dobu 26 dnů, tedy bez obnovení prezenční výuky není zejména v oborech vzdělávání, ve kterých je realizováno praktické vyučování, možné zabezpečit dostatečnou přípravu žáků na závěrečné a maturitní zkoušky a jejich vstup do profesního života jako takového.
Jelikož omezení až úplné zastavení praktické výuky trvá již téměř rok a u většiny oborů ji nelze dostatečně nahradit distanční formou, je nezbytné umožnit návrat k ní co nejdříve nejen závěrečným ročníkům, o kterých jsme se třeba bavili minule, když jsme se tady setkali, ale všem, pro které je získávání dovedností praxí klíčové pro jejich další působení v daném oboru. Tedy ať už v říjnu, nebo teď, je tu priorita praktické výuky na středních školách a s posunem času je priorita čím dál tím vyšší. Potřeba prezenční výuky pro žáky 1. a 2. tříd je nepochybně klíčová, proto také jsme je v tom systému drželi i v těch nejhorších stupních epidemického rizika. Měla by probíhat i v těch nejvážnějších epidemických situacích a samozřejmě opět předpokládáme jejich návrat mezi prvními. Ale k těmto žákům bychom měli připojit i ostatní žáky prvního stupně. Vedle ekonomických důsledků k zajištění péče o tyto nejmladší, vyšší zátěže pro rodiče a dalších sociálních aspektech jsou zde vážné obavy, a myslím, že opět se na tom shodneme průřezově, z rizika vyšších vzdělávacích ztrát, doprovázené horší schopností tyto ztráty dohnat oproti těm ročníkům starším. ***
