(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím, abyste se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi představit zprávu k zákonu o myslivosti. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již 19krát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení všech výkladových problémů, které se od doby účinnosti zákona navršily. Poslední novela zákona o myslivosti byla přijata parlamentem v rámci schvalování novely lesního zákona v loňském roce jako pozměňovací návrh. Tento návrh přináší velké zatížení pro státní rozpočet, uživatele honiteb a orgány státní správy myslivosti zejména požadavkem periodického zpracování posudků, zavedením povinnosti předkládání kontroly takzvaných markantů a novým procesem tvorby a schvalování plánů mysliveckého hospodaření.
Předkládaná novela zákona o myslivosti přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích. Potřeba urychlené dílčí novelizace zákona o myslivosti vyvstává zejména v souvislosti s rozsáhlou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky, ale i se snahou snížit nárok na státní rozpočet a snížit administrativní náročnost.
Jak je naznačeno výše, jedním z důvodů předložení návrhu novely je snaha vytvořit předpoklady pro snížení škod zvěří v zemědělství a efektivnější obnovu lesních porostů po kalamitě. Současně se navrhuje snížit nároky na státní rozpočet a snížit administrativní zatížení orgánů státní správy a účastníků správních řízení vedených podle zákona o myslivosti. Tímto zákonem se zřizuje elektronický systém evidence myslivosti, který bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s provozem myslivosti, a to jak na straně uživatelů honiteb, tak u orgánů státní správy myslivosti, Státní veterinární správy, Vojenského veterinárního ústavu, Vojenské policie a Policie České republiky. Tento systém rovněž počítá s odstraněním papírových výkazů a hlášení.
Orgány státní správy budou povinny kontinuálně v evidenci ulovené nebo nalezené zvěře vyhodnocovat plnění plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření, například omezením nebo zákazem lovu samců druhů spárkaté zvěře starších dvou let. Dosavadní vývoj početních stavů spárkaté zvěře ukazuje, že současný systém nastavení hospodaření v honitbách, tedy plán lovu, jeho kontrola a sankcionování jeho neplnění, není zcela funkční. Počet kusů spárkaté zvěře podle vykazovaného lovu zvěře uživateli honiteb stále roste. Informace o škodách zvěří nejsou k dispozici. Pro změnu tohoto stavu, tedy zastavení růstu počtu kusů spárkaté zvěře, a tím i omezení škod v zemědělství a lesním hospodářství včetně zlepšení poměru pohlaví ve struktuře populace, je třeba adekvátně nastavit plány lovu zvěře, kontrolovat jejich plnění a případné neplnění postihovat. Tyto subjekty působící v české krajině uplatňují na uživatelích honiteb na základě jejich vnímání přípustných projevů existence zvěře nároky na náhradu vzniklé újmy.
Navrhovaná změna bude výraznou úsporou proti nákladům, které přináší poslední poslanecká novela zákona o myslivosti. Nebude třeba nákladů na zpracování posudků, sběr, kontrolu a likvidaci markantů a ani zvýšení nákladů na orgány státní správy myslivosti a další účastníky řízení v souvislosti s řízením o plánech mysliveckého hospodaření. Toť asi vše, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, a já tedy otevírám rozpravu, do které mám přihlášeno pět poslanců a poslankyň v tuto chvíli, jako první je přihlášen pan poslanec Pražák, jestli má zájem o vystoupení také v obecné rozpravě za sebe čistě, prosím.
Poslanec David Pražák: Děkuji ještě jednou. Vzhledem k tomu, že na tuto novelu zákona čekáme poměrně dlouho, tak se k nám ke všem poslancům asi dostávají různé informace, různé požadavky a vyjádření. Myslím si, že to stěžejní, co je, tak je Českomoravská myslivecká jednota na straně jedné a společnosti jako Pro Silva Bohemica na straně druhé.
Já si dovolím tady některé body vypíchnout a osvětlit, co vlastně budeme řešit i v následujících čteních a na výborech. Největší debata určitě bude a je o zachování minimální výměry honiteb 500 hektarů. Já bych tady chtěl říct, proč si myslím, že ta výměra 500 hektarů by měla zůstat zachována. Již minimální výměra honitby je na hraně možností mysliveckého hospodaření. Na 250 hektarech honiteb by smysluplné hospodaření bylo prakticky nemožné. Řada druhů zvěře využívá ke svému životu... potřebuje větší území. Hospodaření v takové honitbě by se tak omezilo na lov všeho, co zrovna honitbou prochází. Zmenšení honiteb by dopadlo na 60 % všech honiteb v České republice a vyvolalo by to snahu mnoho honiteb rozdělit, což by bezpochyby vedlo k mnohaletým soudním sporům a úplnému přerušení výkonu práva myslivosti. Navíc zahraniční zkušenosti ukazují, že tam, kde mají menší honitby, mají také více zvěře, tudíž zmenšení honiteb by šlo přímo proti snaze stavy zvěře snížit za účelem usnadnění obnovy lesů. Zmenšení minimální výměry honiteb je tudíž nežádoucí. Chtěl bych jenom říct, že toto je vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty, nikoliv moje.
Další problém, který určitě nastane, je, zda zachovat možnost pronájmu státní honitby, či nikoli. Stát vlastní přibližně tisíc z 5 500 honiteb. Pokud by začal platit zákaz státní honitby pronajímat, přišel by stát odhadem o 350 milionů korun ročně z pronájmu a musel by hradit veškeré náklady na výkon myslivosti v těchto honitbách, odhadem několik miliard korun ročně. Místo dobrovolných myslivců by stát musel zaměstnat tisíce nových státních zaměstnanců a příslušníků, kteří však na trhu práce nejsou. Proto Českomoravská myslivecká jednota by požadovala: pronájem státních honiteb by měl pokračovat.
A třetí věc, kterou bych chtěl tady osvětlit, je zachování rozhodování o výdeji povolenek výlučně uživateli honitby. Tento požadavek je reakcí na snahu dát vlastníkům a pachtýřům pozemků právo lovu bez ohledu na uživatele honitby. Podle návrhu by vlastníci a pachtýři víc než 5 hektarů pozemků v honitbě měli mít automatické právo lovu na svých pozemcích. Vlastníci a pachtýři více než 50 hektarů pozemků by měli mít automaticky právo lovu v celé honitbě až do výše schváleného plánu lovu. Lovem navíc budou moci pověřit libovolnou jinou osobu. Po honitbách se tak budou pohybovat neznámí, neprověření a místních zvyklostí neznalí ozbrojení lidé, kteří budou lovit cokoliv, kdykoliv, jakkoliv a zcela bez ohledu na životní pohodu zvěře i jakékoliv oprávněné zájmy a plány uživatelů honitby. Toť vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další je přihlášena v obecné rozpravě paní poslankyně Balcarová, připraví se pan poslanec Bendl. Ještě upozorním, že na 17 hodin máme pevně zařazený bod. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych promluvila o jedné konkrétní praktice myslivosti, která se mě velmi dotýká, a doufám, že tato novela v sobě tuto praktiku zakáže. Obecně bych chtěla říct o myslivosti, že vnímám, že myslivost je velmi důležitá, je důležitá pro zdraví přírody, pro zdraví naší krajiny, pro zdraví a odolnost lesů, aby se lesy mohly přirozeně obnovovat. Jsem si vědoma dlouhodobé tradice myslivosti v českých zemích a vnímám také její význam pro vesnické komunity, kde společně myslivci a hasiči často zajišťují nějaký společenský život. Takže pro mě jsou myslivci a myslivost velmi důležitá a vítaná aktivita.
Co mě ale opravdu překvapuje, že v současné době, ve 21. století, se pořád praktikuje takzvané norování liščat. Je to praktika, kteří z vás to nevědí, tak jenom krátce shrnu, nechci se v tom pitvat, protože mi to přijde až nechutné, co se děje, a je to to, že jsou loveny čerstvě narozené lišky, liščata a jezevci ze svých nor. Ty nory jsou často vytvořeny uměle a jsou v lese naaranžovány tak, aby do nich lišky kladly svá mláďata, a potom jsou psy, kteří jsou k tomu vycvičeni, vytažena na povrch, a tam jsou ta zvířata ubita. Takže mně přijde, že v dnešní době opravdu tyto praktiky už by vůbec neměly být povoleny, protože když se tady bavíme třeba o týrání zvířat, tak se bavíme právě o nějakém přístupu, který se mění celospolečensky, ta změna je velmi patrná. Letos jsme - nebo v loňském roce jsme zakázali třeba klecový chov slepic od roku 2027. Takže vlastně se postupně mění ten přístup ke zvířatům, a já jsem za to velmi vděčná. Myslím si, že právě zákaz toho norování liščat by měl být dalším krokem, který je logicky na řadě. Děkuji moc za pozornost. ***
