(15.50 hodin)
(pokračuje Ondráček)
V případě daného tisku je nutné zdůraznit, že tento materiál, jak zmínil pan ministr, navazuje na sněmovní tisk 1044, a to v několika zákonných oblastech. V tisku 1044, který budeme probírat následně, jsou mimo jiné i návrhy na změny zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, samozřejmě ve znění pozdějších předpisů. Domnívám se, že pro běžného občana je v oblasti osobních dokladů zásadní a podstatné, aby postupy při vydávání těchto dokladů byly obdobné, nejlépe totožné. Pokud jsou tedy navrhovány nové postupy v oblasti občanských průkazů, měly by být analogicky provedeny i v oblasti cestovních dokladů.
Teď pojďme ke sněmovnímu tisku 1043. Začnu některými citacemi z důvodové zprávy a pak přijdu k jednotlivým ustanovením, jednotlivým paragrafům. Na straně 43 důvodové zprávy je uvedeno, že "v souvislosti s přijetím návrhu zákona jsou očekávány dopady na státní rozpočet, zejména v souvislosti s novým vzorem občanského průkazu". To je konec citace. Lze tedy konstatovat, že již tak vysoké náklady v projektu eObčanský průkaz a CDBP budou navýšeny. Lze se domnívat, že ze strany navrhovatele nebyly uvedeny další náklady, které by v některých případech nutné vynaložit na vybudování a provozování pracovišť u některých pověřených obcí s rozšířenou působností. Již dnes jsou některé obce limitovány prostory a další instalace kabin již proto není reálná. Jsou to informace, které mám od vedoucích správních orgánů několika okresů, se kterými jsem tento návrh diskutoval. Překvapilo mě, že když jsem tento návrh tisku 1043 předložil, že kolegové vedoucí občanských průkazů na ně hleděli, jako že ho vidí poprvé. Kdyby to bylo u jednoho okresu, možná bych to pochopil, že zrovna pan vedoucí nebyl přítomen, ale těch okresů bohužel bylo víc. Ptám se, jak děláme legislativu, když s dotčenými pracovišti to není konzultováno. Řada z vás, kolegové, jste starosty některých okresních měst. Zkuste se schválně v mezičase zeptat na svých pracovištích, jestli tento materiál oni viděli a jestli s nimi byl někdy konzultován.
Takže pokud by se musely zřizovat nové kabinky, může to být nereálné. K tomu je nutno uvést, že již místnosti, rozšíření projektů, pronajatý a tak dále jsou všechny tyto věci hrazeny ze státního rozpočtu. Pokud tato situace přetrvává, teď myslím hrazení nájemného, určitě nebude ochota ze strany obcí instalovat další kabiny a hradit nájemné ze svého rozpočtu. Potřeba dalších pracovních míst u některých obcí také zvýší náklady, které bude obec nutně hradit ze svého rozpočtu. Ptáme se tedy: Byla navrhovatelem provedena podrobná analýza o navýšení počtu pracovišť ORP, obcí s rozšířenou působností, a analýza potřebnosti dalších pracovních sil na jednotlivých oerpéčkách v rámci České republiky? Může dojít k tomu, že některé obce odmítnou instalovat další kabiny a další personální navýšení? Výsledkem budou buď přetížená pracoviště, a služba pro veřejnost tím bude samozřejmě logicky méně dostupná.
Další otázka. Je ze strany navrhovatele potvrzeno, že ke dni 1. 8. budou jednotlivá pracoviště připravena k reálnému provozu? Jde o velmi krátkou dobu mezi schválením zákona a reálným provozem. Nejde tedy jen o instalaci těch kabin, ale hlavně o připravenost veškeré programové vybavenosti. Jde i o programy vytvořené soukromým subjektem, podotýkám, ale i přijmutí a proškolení stávajících, popřípadě chcete-li nových pracovníků, kteří k tomu musí mít osvědčení, chcete-li certifikáty.
Na straně 53 důvodové zprávy je uvedeno, že "řízení upravená v rámci navrhovaných právních úprav jsou navázána především na správní řád a zákon o odpovědnosti za přestupky a v řízení o nich". V paragrafovém znění není uvedeno, že by se při rozhodování podle tohoto zákona postupovalo podle správního řádu. Ptáme se tedy: Postupuje se v řízeních o vydávání občanského průkazu podle správního řádu, nebo ne?
Strana 54 a 55 důvodové zprávy: "Návrh zákona představuje kompaktní celek, který je možno bez potíží začlenit do rámce digitální legislativy. Je stanovena široká paleta komunikačních kanálů, které v zákonem vyjmenovaných případech umožňují činit úkony. Za klíčový lze považovat portál veřejné správy." Ptáme se: Nakolik běžný občan využívá komunikaci s uvedeným portálem veřejné správy? To je podle dostupných informací těžké odhadnout. Podrobná analýza a statistika tohoto projektu, pokud je nám tedy známo, nebyla veřejnosti nikdy představena nebo předložena. Aby občan využil tento portál, musí si zadat sestavu kódů při převzetí eObčanský průkaz. Statistiky - tento úkon bude vysoké číslo. Uvedená statistika ale nikdy nebude vypovídat o tom, zda občan někdy eObčanský průkaz využil jako vstup do komunikačního kanálu. Plnohodnotné využití uvedeného portálu souvisí s tím, že občan má zavedeny i datové schránky. Problém těchto datových schránek je všeobecně znám. Nechtěné dopady z oblasti daní - a i zde se dá konstatovat, že běžný občan nevyužívá datové schránky. Praxe na pracovištích ORP jednoznačně prokazuje, že drtivá většina občanů ani nezná kódy, které u předchozích dokladů byly z jejich strany zavedeny. Nemůžeme se divit, protože mezi tím zadáním kódu uplynulo několik let, nejméně pět.
Strana 56: "Zároveň návrh zákona umožňuje, aby bylo na žádost žadatele umožněno podání žádosti o vydání občanského průkazu, jsou-li pro to závažné důvody, mimo pracoviště pověřeného úřadu. V praxi to bude znamenat, že se úřední osoba pověřeného úřadu dostaví například k žadateli o vydání občanského průkazu, který pobývá třeba ve zdravotnickém nebo pobytovém zařízení." Zde je nutno uvést, že jednotlivá ORP mají rozdílnou situaci při realizaci žádostí mimo pracoviště. ORP, které mám já ve svém obvodu, máme například věznici v Odolově, pobytové zařízení nemocnici v Trutnově, samozřejmě několik pobytových zařízení domovů seniorů, léčebná zařízení v Janských Lázních, a takto bych mohl pokračovat až třeba po Ústav sociálních služeb Barevné domky Hajnice. Tyto jsou v úplně jiné pozici než oerpéčka, která má ve svém obvodu například jen dva pečovatelské domy. Navíc řešit tyto žádosti v dnešní době, teď myšleno v době pandemie, ale samozřejmě zákon bude platit doufám, i když pandemie nebude, je značně obtížná. Předpokladem je připravený personál, který je schopen a ochoten realizovat tyto žádosti v terénu. Jde o zaměstnance, který se dostává částečně do pozice sociálního pracovníka, který při jednání s těmito klienty musí být v této oblasti jistotou připravenosti. Tedy nestačí mít řidičské oprávnění a ochotu řídit auto třeba v zimě, 20, 30, anebo také 40, 50 kilometrů nebo 30 kilometrů od místa ORP. Jde o komplexního pracovníka s letitou zkušeností a připraveností. Byla ze strany navrhovatele provedena analýza pracovních pozic, které jsou schopny obstát při realizaci těchto žádostí mimo ORP, a zda tedy mají ORP dostatečně personální obsazení? Jen příklad: Příprava této žádosti třeba pro jednoho vězně, který je ve výkonu trestu, nemá podklady pro podání žádosti, neví, kdy ztratil občanku, neví, zda to kdy ohlásil, má případně zrušený trvalý pobyt, je třeba rozveden a tak dále - tato příprava zde zabere mnoho a mnoho času a takový pracovník se nemůže věnovat jiným běžným klientům na přepážce. Konkrétně se zde bavíme o pracovní pozici úředníka, nejčastěji samozřejmě ale úřednice v 9. platové třídě, která vykonává uvedenou komplexní agendu v oblasti dokladů a evidence obyvatel.
Na straně 57 je pak uvedeno, že žádosti o vydání občanského průkazu budou zpracovány osobami splňujícími požadavky na zařazení do příslušné platové třídy podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. v katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů po jejich přiměřeném zaškolení.
A teď to zajímavé: Nejsou vyžadovány nadstandardní nároky pro zvýšení digitální gramotnosti úředních osob. Podat žádost o vydání občanského průkazu budou schopny osoby s mnoha druhy hendikepů, včetně nižší digitální gramotnosti. To mě, musím říct, v této důvodové zprávě docela pobavilo. ***
