(15.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Takže jestli není námitka, tak nechám hned hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 294. Přihlášeno 93 poslanců, pro 79, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Otevírám obecnou rozpravu, kam nemám ovšem žádnou přihlášku, takže se rozhlédnu. Nikdo se nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Pan zpravodaj? Není. Takže otevírám podrobnou rozpravu, opět nikoho nevidím, takže končím podrobnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr a pan zpravodaj? Není. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

A nyní tedy, protože v podstatě není žádný pozměňovací návrh, tak se jenom zeptám pro formu do pléna, zdali souhlasíte s tím, že kontinuálně navážeme tím třetím čtením. Ano. Takže protože podle § 99 odstavec 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Jiří Běhounek bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Nejprve rozpravu, zdali někdo z poslanců se hlásí do rozpravy. Nikoho nevím, takže rozpravu končím. Táži se, zdali chce někdo závěrečná slova. Pan ministr? (Ne.) Pan zpravodaj? (Ne.)

Takže prosím zpravodaje poslance Jiřího Běhounka, aby nás seznámil s procedurou hlasování.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh, materiál byl jednoznačný, takže, pane předsedající, navrhuji, abyste nechal hlasovat o návrhu zákona jako celku. (Gong.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Už jsem mezitím zagongoval.

 

Přednesu návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 1180, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 295. Přihlášeno 93 poslanců, pro 88, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Já tedy děkuji panu ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému, děkuji panu zpravodaji poslanci Běhounkovi.

 

Půjdeme k dalšímu bodu a je to

 

44.
Vládní návrh zákona o občanských průkazech
/sněmovní tisk 1043/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o občanských průkazech. Jeho účelem je adaptovat právní řád České republiky na evropské nařízení o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu. V této souvislosti se do občanských průkazů zavádějí biometrické údaje, kterými jsou zobrazení obličeje a otisky prstů rukou. Chceme rovněž přehodnotit a zefektivnit některé procesy, které probíhají na úseku občanských průkazů. Změny, které jsou s tímto zefektivněním spojené, jsou však tak rozsáhlé, že bylo přistoupeno k přípravě nového zákona. Ten nahradí dosavadní zákon o občanských průkazech, který už je účinný dvacet let.

Vedle toho, co jsem říkal, to znamená, biometriku, přináší návrh zákona oproti stávající právní úpravě zejména tyto změny: zrušení vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů vydávaných v souvislosti s výkonem volebního práva, změnu v době platnosti občanských průkazů vydávaných občanům mladších 15 let, změnu v obsahu údajů uvedených v občanských průkazech, možnost podání žádosti o vydání občanského průkazu a převzetí občanského průkazu prostřednictvím zastupitelských úřadů, které určí Ministerstvo zahraničních věcí, možnost podání žádosti o vydání občanského průkazu ve výjimečných případech mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností, možnost podání žádosti o poskytnutí digitálního zpracování podoby osoby, které byl vydán občanský průkaz po jejím úmrtí, možnost ponechat si úředně znehodnocený občanský průkaz.

Vzhledem k tomu, že to evropské nařízení, které implementujeme, bude závazné a přímo použitelné ve všech členských státech od 2. srpna tohoto roku, je i účinnost tohoto zákona s výjimkou několika ustanovení stanovena na tento den a dovoluji si upozornit, že na návrh zákona navazuje i změnový zákon, který bude následovat. Oba návrhy tedy je potřeba projednávat společně.

Já vás závěrem všechny žádám o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech, a to na 30 dnů. Důvodem je samozřejmě zájem na rychlém schválení, nicméně upozorňuji na to, že tady hrozí i reálné komplikace, to znamená, pokud tento zákon nevstoupí v platnost a stane se nějaká havárie, tak po 2. srpnu 2021 nastane komplikace s cestováním na občanky vydané po 2. srpnu. To znamená, pokud nechceme komplikovat život našim občanům, kteří chtějí od 2. srpna cestovat s novou občankou, tak prosím, abychom tento zákon projednali a schválili. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já registruji, pane ministře, váš návrh na zkrácení doby pro projednání na 30 dnů. A nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Ondřej Profant. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Vážení, sněmovní tisk 1043 již představil ministr. Tisk nám byl rozeslán 7. 10., lhůta pro implementaci předpisů EU je do 2. 8., 2. srpna tohoto roku. Předkládaný tisk reaguje na potřebu nařízení EU 2019/1157, která vyžaduje, aby průkazy totožnosti používané k uplatnění práva volného pohybu pro EU nově obsahovaly biometrické údaje, konkrétně zobrazení obličeje a dvou otisků prstů. Dále také v souvislosti s vydáváním občanských průkazů navrhuje zefektivnění stávajícího procesu na základě poznatků z aplikační praxe.

Z hlediska ochrany soukromí je povinné pořizování biometrických údajů významným zásahem. Ač návrh naštěstí nepočítá se vznikem centrální databáze biometrických údajů na úrovni EU ani Česka, je třeba podobné kroky přijímat s velkou obezřetností. Za velmi nešťastné vnímám výběr konkrétních biometrických údajů. Shromažďování otisků prstů totiž vede k dalším rizikovým faktorům včetně možné tvorby podvržených důkazů. Vhodnějším biometrickým údajem by byl například sken krevního řečiště z dlaně, ale to nám neumožňuje právě to evropské nařízení, tam je to přesně určeno, že to musí být otisky prstů. Nicméně bylo by dobré, abychom se bavili a aby vláda vzala na vědomí, že v případě, že by se tohle někdy na úrovni Evropské unie otevíralo, tak se o tom bavit, protože opravdu my tím dáváme strašně lehkou možnost třeba třetím zemím, do kterých cestujeme, si jednoduše zkopírovat ty otisky prstů, což prostě není podle mě dobrý nápad a může to vést ke spoustě problémů, s kterými se v budoucnosti budeme potýkat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného jednoho poslance, a je to pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, já si dovolím být dneska asi o malinko delší, než bývá zvykem, protože jsem si tento materiál se zájmem přečetl, a vzhledem k tomu, že nejsem úplný zastánce všech těch evropských směrnic a nařízení, což je o mně obecně známo, tak krom těch biometrických údajů, otisků prstů, tak se trochu obávám, že do dvou, do tří let tady opravdu z Evropské unie přijde ten čip, který nám někam vpraví pod kůži, a už prostě v rámci čtečky si nás budou číst, kde bude potřeba. Je to postupný krok, byť samozřejmě chápu, že některé kroky je potřeba modernizovat nebo digitalizovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP