(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Budou následovat faktické poznámky, nejprve pan poslanec Vojtěch Munzar, poté pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Než zareaguji na paní ministryni, tak jí chci poděkovat, a to bez nějakých postranních úmyslů, za to, že vystoupila, protože my jsme skutečně ji k tomu vyzývali a obávali jsme se, že k tomu dojde až po ukončení rozpravy. Nicméně paní ministryně tady říkala, že ta pravomoc je něco jako mít pojištění, pojištění na dům. On to přirovnání k pojištění použil už jednou pan guvernér. No, problém je ten, že to není jenom pojištění, ale vy dáváte plnou moc pojišťovacímu makléři, aby vám udělal pojistku za jakoukoliv cenu a uzavřel jakoukoliv smlouvu, a proto my o tom tady bavíme.
Druhá věc, kterou paní ministryně tady říkala - srovnávala období krize 2012, 2013. Já bych chtěl jenom upozornit, že pokud tady paní ministryně říkala, že předtím pravicové vlády dokázaly najít v provozních výdajích státu úspory, které ona tady nazvala škrty, tak to položilo základ stabilnějších veřejných financí a byla to vaše vláda, paní ministryně, která z toho v době ekonomického růstu těžila, akorát vy jste tu sílu teď nedokázali najít, najít úspory na provozní straně rozpočtu, a bohužel ten ekonomický růst jste využili tak, že strašně nabobtnaly provozní výdaje státu. Tak jenom to jsem potřeboval poznamenat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, poté pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já také velmi děkuji paní ministryni za vystoupení, konečně je možnost nějaké diskuze. Každopádně já ve faktické poznámce zareaguji pouze na jednu věc, která podle mě do toho projevu nepatřila, a to byla poznámka ohledně našich pozměňovacích návrhů ve vztahu k covidové krizi a jejích rozpočtových dopadech. Já bych zde opět zdůraznil, že Piráti nepodpořili a zásadně kritizovali daňový balíček, který sebral státu 100 miliard, a to i do budoucna každý rok, které byly velmi dobré použitelné na záchranu podnikatelů zasažených koronavirovou krizí. Naše návrhy rozhodně nepřesáhly rozsah tohoto daňového balíčku, takže skutečně považuji tenhle argument za velmi neférový ve chvíli, kdy vláda udělala tento obrovský zásek do veřejných rozpočtů v rozsahu cca 100 miliard korun každý rok i do budoucna a teď tady tvrdí, že nejsou peníze a že naše návrhy byly drahé. To považuji skutečně za velmi nefér.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Jan Skopeček s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. I za mě poděkování, že paní ministryně vystoupila. Opravdu to nemyslím nějak posměšně, ale vážím si toho, že vyslyšela ta volání. Co se týče obsahu vystoupení paní ministryně. V úvodu, paní ministryně, prosím, nestrašte lidi a nepoužívejte tady argumentaci, že kdo chce šetřit a kdo nechce nechat ten rozjetý vagon nestabilních veřejných financí dojet až na útes, ze kterého spadne, jako se tomu stalo například v Řecku a i v celé řadě jižních států eurozóny, tak že chce šetřit na lidech, že jim chce sebrat platy, řekněte to těm lidem. Proč, paní ministryně, neříkáte, že je možné třeba šetřit na desítkách miliard pro vašeho šéfa? To jsou také peníze, které by šlo v rozpočtu ušetřit, ale vy si tady mediálně vyberete platy a peníze pro lidi a těmi tady strašíte, že kdokoliv chce dostat veřejné finance do stability, do rovnováhy, tak chce sbírat lidem peníze.
Proč nezačnete těmi miliardami, které posílá každoročně státní rozpočet vašemu šéfovi? Tam se dá ušetřit spousta peněz a nemusíte tady strašit lidi s tím, že bychom jim chtěli sebrat důchody nebo já nevím, o čem jste tady mluvila. Proč nemluvíte o tisících byrokratů, které vaše vláda přijala? To jsou také peníze, které stojí státní rozpočet. Vy jste slibovali, jak snížíte byrokracii státu, ale počet státních zaměstnanců, ale i přímo byrokratů za vaší vlády rostl. Proč mluvíte o penězích pro lidi a nemluvíte o těch byrokratech, které jste v takovém velkém počtu přijali?
A poslední věc. Co se týče monetizace státního dluhu, to, že centrální banka nekoupí vládní dluhopisy přímo od vás, ale udělá přesmyčku přes komerční banku, tak to je jenom jeden bypass, ale de facto o monetizaci státního dluhu jde. Podívejte se na to, jakým způsobem běží debata v Německu, jak už i Německo se vzpírá a podávají se ústavní žaloby, že to, co dělá ECB, není v souladu s ústavou Německa. Nic standardního to není.
Místopředseda PSP Petr Fiala: A já myslím, že nikdo nebude namítat, že bylo po tom několikrát voláno, když teď dám slovo panu guvernéru Jiřímu Rusnokovi, který se přihlásil do rozpravy. Po něm vystoupí pan poslanec Jan Lipavský, také v rozpravě. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, vážená paní ministryně, byť se cítím poměrně zkušeným člověkem v oblasti státní správy a do jisté míry politiky, tak musím říct, že tady se člověk znovu učí, zejména pokud jde o proceduru a způsob projednávání zcela věcných návrhů, který, jak jsem pochopil, má spoustu nových zákonitostí, a zřejmě tady prostě menšina Poslanecké sněmovny nechce některé věci řešit definitivně, a proto tady jsme svědky tohoto dlouhého jednání, které si myslím věcně není tak složité.
Stará právnická moudrost říká, že legislativa je buď dobrá, anebo rychlá. Tak pokud to platí, tak tento zákon, jak už říkala paní ministryně, se tady projednává de facto od roku 2016. Takže z tohoto pohledu myslím, že asi žádný zákon v poslední době, který tady byl schválen, neprošel takovou procedurou a takovou verifikací ze všech stran o tom, že je navržen správně a že v něm nejsou žádná, žádná zakletá kopýtka. To není produkt nějakého řízení, momentálního řízení mysli, to je skutečně velmi propracovaný návrh. Ten návrh vznikal vlastně na základě shrnutí poznatků z velké finanční krize, z globální finanční krize v letech 2008 až 2010 a u nás ještě potom v té druhé vlně 2012 až 2013.
V tom období samozřejmě jsme se mohli poučit na celé řadě příkladů, zejména mezinárodních naštěstí, ne tolik domácích, jak důležité je mít v době krize nejenom připravený režim a systém fiskální opory státu, která pokud možno zasáhne a je schopna tlumit dopady krizových šoků, které přicházejí, ale jak významnou roli v tomto mohou hrát také centrální banky.
V mezidobí vznikla celá řada nové legislativy, regulatorní legislativy na úrovni Evropské unie, která samozřejmě také nějakým způsobem byla reflektována v legislativě národní, zejména v sektorových zákonech, ale do jisté míry se samozřejmě odráží i na tomto návrhu. Nejde tady o nějakou změnu role centrální banky nebo překračování jejího mandátu. Ano, mandát centrálních bank byl na základě této zkušenosti posílen i o významný prvek finanční stability a zachování funkčnosti finančního systému, protože se ukázalo, že mají-li centrální banky efektivně plnit roli strážce cenové, chcete-li měnové stability, tak samozřejmě nemohou odhlížet od vývoje finančního trhu, zejména v situacích, kdy podléhají nějakému velkému externímu nebo internímu šoku.
Samozřejmě legislativa o ČNB patří do oblasti veřejného práva a zde platí z pohledu soukromoprávního subjektu staré známé pravidlo "co není zakázáno, je dovoleno". Z pohledu orgánů veřejné moci pak samozřejmě platí, že jakékoliv povinnosti právnickým či fyzickým osobám lze ukládat pouze zákonem, případně tedy podzákonnými předpisy na základě zákonného zmocnění. ***
