(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Připomenu povinnost obracet se na jiné poslance mým prostřednictvím, ale chápu, že tohle bylo nepřímé.
Nyní prosím pana poslance Jurečku, který se ještě přihlásil s faktickou poznámkou, v tuto chvíli poslední.
Poslanec Marian Jurečka: Já si jenom dovolím, abychom zde nemátli veřejnost, aby bylo jasno. Pan poslanec Ondráček to určitě ví, jenom to zapomněl tady říci, že samozřejmě veškeré pracovní skupiny, které tady vzniknou, ale i podvýbory a výbory Poslanecké sněmovny mají přece jen jiné možnosti, i kompetenční možnosti, než má vyšetřovací komise. Tak to prostě je. Když se podíváme do zákona, do jednacího řádu, a přímo do té části, která se týká vyšetřovací komise, tak je to tam evidentní.
Musím říct, kolegyně, kolegové, když vás poslouchám, prosím vás pěkně, zvedněte se, přijeďte osobně do Valašského Meziříčí, do Hustopečí nad Bečvou a do těchto částí Zlínského nebo Olomouckého kraje a pojďte to těm lidem osobně říkat. Pojďte, pane kolego Ondráčku a někteří další, kteří vysvětlujete, jak to nejde, jak to nemá smysl, pojďte to těm lidem - rybářům, zástupcům organizací, které se tomu dlouhodobě věnují a žijí tam v té části naší země - pojďte jim říct všechny ty argumenty, které jste tady řekl. To se to dobře říká, když jste z úplně jiné části republiky, když vašeho kraje se to netýká, když lidé, s kterými vy sousedíte, ty problémy nemají. To se to tady říkají císařské rady. Ale opravdu, podívejte se na to touhle optikou. Chápu, že váš kolega tady být nemůže, váš zástupce za KSČM z Olomouckého kraje, ale mě by zajímalo, jestli by mluvil argumentačně úplně stejně. Jestli by on, který to k těm lidem má vzdušnou čarou 30 kilometrů, říkal stejné argumenty, jako říkáte vy, proč vyšetřovací komise nemají smysl.
Jenom podotknu, dneska ráno jsem se bavil s Janem Kasalem, také dlouholetým matadorem Poslanecké sněmovny, a ten připomněl kromě vyšetřovací komise Diag Human ještě některé další, které měly svůj smysl v devadesátých letech, které se týkaly některých kroků v rámci privatizace, IPB a další. Měly smysl, měly i své závěry.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ondráček a poté mám s přednostním právem přihlášeného pana místopředsedu Filipa. Takže paní poslankyně Balaštíková bude muset ještě chvíli posečkat. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Přece - k panu kolegovi - přece pokud chci dělat legislativu, tak nemusím spojovat paragrafy, které jsou v jednacím řádu Poslanecké sněmovny k vyšetřovací komisi, kde jsou pravomoci vyšetřovací komise. Jinak když si požádáte o jakoukoliv informaci v rámci interpelace nebo jakýmkoliv jiným způsobem, tak tu informaci jako poslanec dostanete. Dostanete ji a já si neumím představit, že by mně někdo tu informaci nepodal, a jezdím se seznamovat i s informacemi, které jsou utajovaného charakteru, a nikdy se nestalo, že by mi někdo řekl, že tu informaci jako poslanec nedostanu. Takže jestli chci dělat legislativu, tak neříkejme, že potřebuji postupovat podle paragrafů vyšetřovací komise jednacího řádu.
A co se týká vás, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli mi chcete říct, že podporovat vyšetřovací komisi musí ten poslanec, který v daném regionu bydlí, tak to je přece něco špatně. To je přece něco špatně, protože vy jste slíbil, že budete postupovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nikoliv podle toho, že jste z nějakého regionu a že to po vás někdo chce. Já se dokážu postavit před kohokoliv a svůj argument mu říct, proč to prostě nechci. Já neříkám, že to nechci z důvodu, že bych nechtěl nic vyšetřit, ale říkám, že jsou zde jiné orgány, které to mají dělat, a jsme v otevřené kauze, která to prostě prošetří a prošetřuje, a já důvěřuji těmto orgánům, ať je to Česká inspekce životního prostředí, nebo ať je to Policie České republiky. Až jim důvěřovat nebudu, tak to řeknu zde na mikrofon, tak jako dokážu říct, že nedůvěřuji v některých otázkách justici, dokážu to klidně říct a nemám s tím jediný problém. Protože já postupuji jenom podle toho slibu, který jsem dal, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nikoliv podle toho, z jakého jsem regionu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly všechny faktické poznámky. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip, poté paní poslankyně Balaštíková. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji vám, pane předsedo. Já jsem se nechtěl omezit na ty dvě minuty, tak ještě jednou. Víte, já rozuměl přesně tomu, co říkal pan kolega Podal, a myslím, že řada z nás tomu rozuměla. Ve své advokátní praxi v devadesátých letech jsem přišel mnohokrát k tomu, jak se řešila škoda, která se týkala mysliveckého hospodaření, rybářského hospodaření, jak to je se včelami. To není žádná legrace.
Kolega Podal tady řekl to nejzásadnější: že já si koupím rybu, pak ta ryba je chvíli ničí, protože je ve vodě, a to přivlastňování díky tomu, že ji chytím na udici, je řešeno v našem rybářském zákoně tak - byl to těžký kompromis tady tenkrát -, že vlastně až tehdy ji ten, který ji zaplatil, získává zpátky ještě jednou zaplacenou. Takže to není žádná laciná věc.
Jestli se chceme k něčemu dobrat, tak je potřeba říct, jakou nejlepší formu může Poslanecká sněmovna zvolit, aby dosáhla toho účelu, to znamená, aby se objasnila ta havárie a katastrofa, která se těm rybářům stala. To vůbec nezpochybňuji. Jenom, a proto jsem říkal a souhlasil jsem se Zdeňkem Ondráčkem, že ty dva body, které tam máme o těch úkolech té vyšetřovací komise, jsou úkoly pro někoho jiného.
Tak se pojďme podívat na to, co může udělat výbor pro životní prostředí. Chápu, že máme nouzový stav a že se tam nejedeme asi podívat. Ale musíme přece řešit to, co se odehrálo. Bylo tady správně řečeno - vodohospodáři to dobře vědí - jaká poučení nám přišla při těch jednotlivých haváriích, při těch katastrofách, jaké poučení bylo po povodních. A to pan poslanec Marian Jurečka dobře ví jako bývalý ministr zemědělství, co všechno se muselo a dělá se to ještě dneska. A už je to, promiňte mi, 19 let po té velké povodni v roce 2002, a dodnes se řeší ty věci, které jsme tenkrát museli řešit a dát nějaký program. A nebyla to vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Byla to pracovní skupina z výborů Poslanecké sněmovny, kteří tady zasedali, řešili, nechávali si přehrát jednotlivé věci, jak se řešil ten krizový stav a v jak složité době to bylo, ten rok 2002, kdy už druhý rok, nebo rok a půl, fungovaly krajské úřady. Ještě, a to bylo velké štěstí pro Českou republiku, existovaly okresní úřady, které zanikaly půl roku poté.
A mohl bych hovořit o přednostovi Okresního úřadu v Písku, když tady vidím kolegu Jurečku, o kolegovi Kalbáčovi, potom byl senátorem za KDU-ČSL, ze Strakonic. To byli lidi, kteří zachránili tolik lidských životů a tolik majetku, že jim opravdu můžu teď po těch 19 letech složit poklonu, protože oni zajišťovali v tom složitém stavu situaci tak, aby byli schopni za prvé zabránit hrozícím škodám nebo je alespoň omezit. A potom působili na to, aby se řeklo, jak odškodnit lidi, kteří třeba nebyli ani pojištěni, nebo jakým způsobem najít do budoucna opatření, která příštím hrozícím škodám budou předcházet, a nepřipustit je. A to je podle mého soudu náš úkol.
Budu velmi rád, když Policie České republiky, inspekce, udělají svoji práci a přinesou nějaký konkrétní výsledek. Za prvé, kdo to způsobil, jak je velká škoda a jestli najdeme v rozpočtu Ministerstva zemědělství prostředky na to, abychom těm chudákům z rybářského svazu nějaké peníze dali. Já jsem rybář od osmi let. Rybáři z dolní Bečvy za mnou přijedou, ohlásili se mi v neděli. Komunikuji s rybářským svazem opravdu dlouhou dobu a vlastně hlásím konflikt zájmů, že jsem rybář.
Ale to je ta realita, kterou musíme sledovat. Jsem pro, abychom si řekli, jaký orgán na to bude dohlížet, že to běží, ať si výbor pro obranu zřídí nějakou komisi nebo podvýbor, který má zřízený. Bude řešit to, aby mu podávali zprávy o vyšetřování, ty, které mohou, aby nenarušili vyšetřování. Výbor pro životní prostředí ať si nechává pravidelně předkládat zprávu od pana ministra, co se tam odehrálo, a já s tím budu souhlasit. Je mým vnitřním zájmem, aby se to napravilo a našel se viník. Ale prosím, dělejme to tak, co náleží zákonodárci. ***
