(12.00 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Dostávám se k pozměňovacímu návrhu B5, přičemž tento návrh pod sněmovním dokumentem 4821, opět z dílny kolegy Munzara se Skopečkem, se týká rozšíření úlevy pro mladé tak, že pro aktivaci úlevy bude stačit, aby měl pouze jeden z žadatelů věk do 36 let, nikoli všichni. Asi se ptáte, jaký je ten rozdíl oproti návrhu pod písmenem - teď se omlouvám - A1, který pokrývá něco podobného. Ten zásadní a podle nás velmi podstatný rozdíl i důvod, proč návrh A1 považuji za příliš úzký, je, že tentokrát se to týká všech žadatelů, nejen těch v registrovaném partnerství nebo v manželství. Vzhledem k tomu, že zhruba 50 % dětí se u nás rodí v nesezdaných svazcích, tak skutečně nepovažujeme za šťastné, pokud tito lidé jsou diskriminováni v oblasti přístupu k hypotékám. Prostě myslíme si, že není správné 50 % rodin diskriminovat a zhoršovat jim přístup k hypotékám jenom proto, že nemají úřední štempl na svůj svazek. Je to 50 % rodin a my máme za to, že by měly mít stejné podmínky pro žádání o hypotéku jako všichni ostatní. Z tohoto důvodu tento návrh podpoříme. Ostatně kolega Martínek ho tuším také předložil. K tomu se ještě dostanu asi v další části, až přijde na řadu. Prostě podporujeme rozšíření úlevy pro mladé tak, aby skutečně stačil jeden žadatel do 36 let věku. Myslíme si, že nedává smysl diskriminovat nesezdané páry. Takže to byl návrh B5 kolegů Munzara se Skopečkem, který jako Piráti rozhodně podpoříme.
Dále návrh C1, to je návrh, který jsem předložil já. Najdete ho pod sněmovním dokumentem 7250. Tento návrh je z mého pohledu zcela zásadní a tady bych zvlášť požádal pana guvernéra, aby se skutečně se mnou pustil do debaty, protože já tam velmi nesouhlasím se stanoviskem, které mi poskytli úředníci, respektive zástupci Ministerstva financí a České národní banky, ve věci dopadů tohoto pozměňovacího návrhu. Tento návrh mění zákon o registru smluv tak, aby se Česká národní banka stala povinným subjektem zákona o registru smluv. Skutečně mám za to, že tato úprava je zcela namístě, že není důvod ve chvíli, kdy státní firmy jako ČEZ nebo České dráhy zveřejňují smlouvy, kdy všechny úřady zveřejňují smlouvy, aby Česká národní banka byla z této povinnosti vyňata. Samozřejmě souhlasím s tím, aby některé smlouvy byly z této povinnosti vyňaty, ale to je podle našeho názoru pokryto ustanovením v zákoně o registru smluv, které vyjímá smlouvy o finanční stabilitě z působnosti zákona o registru smluv.
Zástupci Ministerstva financí a České národní banky namítají, že pokud by došlo k uzavření smlouvy mezi Českou národní bankou jakožto věřitelem poslední instance a nějakou soukromou bankou, že by tato smlouva musela být zveřejněna v registru smluv a že by to vedlo k runu na tu banku, to znamená k tomu, že by klienti ve velkém požádali o výběr vkladů, což by mohlo tu banku samozřejmě položit. Nicméně já se s tímhle zdůvodněním absolutně nemohu ztotožnit. Ve chvíli, kdy zveřejnění té smlouvy by mohlo vést k runu na banku, tak je snad zcela evidentní, že taková smlouva se týká finanční stability našeho bankovního systému, protože přece to, když by kvůli zveřejnění té smlouvy zkolabovala nějaká banka, samozřejmě finanční stabilitu výrazně narušuje. Takže já mám za to, že to je spíš nějaká účelová argumentace ze strany Ministerstva financí a národní banky, kteří nechtějí, aby byla Česká národní banka subjektem zákona o registru smluv, aby bylo vidět na provozní smlouvy České národní banky.
Nemyslím si, že je namístě, aby Česká národní banka měla nějaké význačné jiné postavení od jiných veřejných institucí, co se transparence týče. Z toho důvodu velmi žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. V případě, že skutečně národní banka a Ministerstvo financí trvají na tom svém výkladu, tak prosím o vrácení do druhého čtení, abychom mohli skutečně navrhnout nějakou úpravu, byť jsem přesvědčen, že současné znění je dostačující a že oprávněné výjimky jsou tam pokryty dostatečně. Proto vás tedy všechny žádám o podporu pozměňovacího návrhu C1 pod číslem sněmovního dokumentu 7250.
Další pozměňovací návrh, který byl předložen k tomuto tisku, je opět můj návrh. Týká se odstranění úpravy měnově politických nástrojů v platném znění zákona. Jde o pozměňovací návrh pod písmenem C2.1, sněmovní dokument 7251. Tento návrh je úzce provázaný s návrhem B3, o kterém jsem už hovořil. Tento návrh současně legislativně-technicky opravuje návrh B3 a současně vyjímá ty měnověpolitické nástroje, které se nově přidávají do pravomoci České národní banky.
Já už jsem o tom několikrát hovořil, každopádně to považuji za tak zásadní věc a tak zásadní novou pravomoc, že ještě jednou shrnu argumenty. Skutečně máme tady už rok a několik měsíců platný zákon, který pravomoci České národní banky dočasně rozšířil. Podle nás je velmi namístě tento zákon vyhodnotit, podívat se na to, do jaké míry se ty akciové trhy, pardon, do jaké míry nové pravomoci, například v oblasti nákupu akcií nebo dluhopisů, Česká národní banka využívá. Podívat se na to, k čemu nové pravomoci jsou potřeba, jaké jsou hypotetické scénáře, které není možné pokrýt úpravou zákonů, případně v legislativní nouzi. Bez tohoto vyhodnocení nám skutečně přijde velmi nešťastné tuto úpravu schvalovat natrvalo.
Chtěl bych ještě jednou požádat pana guvernéra a paní ministryni, aby se vyjádřili k této otázce, kterou jsme tady mnohokrát zmiňovali v dnešní rozpravě, o tom, nakolik skutečně se podařilo vyhodnotit dopad těchto zákonů, jaké nové operace ČNB díky těmto pravomocím dělá, které předtím nedělala, proč je to užitečné a proč je to potřeba. Zvlášť ve chvíli, kdy už ta ustanovení v praxi jsou schválena, tak nám přijde naprosto logické, aby se skutečně ověřilo, že fungují tak, jak zákonodárce zamýšlel. Takže ještě jednou apeluji na to, vystupte prosím v této věci. ***
