(Jednání pokračovalo v 11.15 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní vicepremiérko, jiného člena vlády tady nevidím, budeme pokračovat. Uplynula přestávka na poradu klubu Pirátské strany a v pořadí přihlášených nyní slovo dostane Vojtěch Munzar. Připraví se kolega Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji ještě jednou. Dobrý den všem. Já bych tedy, pane předsedající, klidně dal přednost panu guvernérovi či paní ministryni, pokud chtějí zareagovat na průběh diskuze a na otázky, jestli mají tedy zájem s námi diskutovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jste přihlášen, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Dobře, tak uvidíme, zda ten zájem bude. Možná o to budu o něco delší, protože některé věci, které tady padly, možná zopakuji, protože jsme zatím nedostali odpovědi na naše otázky, na naše výhrady, na naše názory. Myslím si skutečně, že by takto závažná novela, která výrazným způsobem posílí pravomoci centrální banky, neměla unikat takové pozornosti ze strany předkladatelů a ze strany těch, kterých se to týká. My se skutečně obáváme rizik a dopadů tohoto zvýšení pravomocí a zatím nedostáváme a nedostali jsme uspokojivé odpovědi. Bohužel, a to díky pandemické situaci, která okupuje mediální a přirozeně mediální pozornost i pozornost veřejnosti, tento bod bohužel této mediální pozornosti a pozornosti veřejnosti uniká. Také uniká to, že při omezení možnosti setkávat se mi chybí velmi podrobné odborné diskuze a kulaté stoly, kde by se o tom diskutovalo. Před prvním čtením a kolem prvního čtení, když to bylo ještě možné, takové kulaté stoly probíhaly, ale od té doby máme všichni trochu zkomplikovaný život a mě to velmi mrzí, protože o takové důležité novele se diskutovat skutečně má.
Nebudeme si zastírat, že každá krize vede i k tomu, že různé státní instituce se snaží získat další pravomoci, kompetence a úkolem naší Poslanecké sněmovny je opravdu velmi citlivě zvažovat, jestli je taková kompetence namístě, a měli bychom si umět pojmenovat i ta rizika, která takové zvýšení pravomocí přináší. Bohužel, ta diskuze mi tady velmi, opravdu velmi chybí.
Také mi chybí vyhodnocení, jakým způsobem centrální banka dnes nakládá s dočasnou možností kvantitativního uvolňování, které jsme zde přijali v legislativní nouzi, respektive vládní většina to přijala v legislativní nouzi a byl tam po velmi důležitých a velmi možná někdy i napjatých diskuzích dohodnut kompromis do konce tohoto roku, a přesto zde máme tuto novelu, která vlastně chce tyto kompetence protáhnout v uvozovkách navždy.
Jak jsem řekl, každá krize bohužel vede k tomu, že je zde permanentní snaha o zvýšení kompetencí státních institucí, a Česká národní banka chtěla tuto svoji moc a vliv rozšířit i před krizí. Teď se ta krize hodí pro nějaké argumenty, protože vždy je argumentováno tím, že je to pro dobro společnosti, ale v realitě se využívání pravomocí liší mnohdy od představ a líbivých proklamací. Každá pravomoc má totiž i svoji odvrácenou tvář.
N rozdíl od vlády, která je pod kontrolou Parlamentu, je centrální banka nezávislá, a kontrola je tedy ze strany veřejnosti velmi omezená, respektive neexistuje případně dovolání se proti jejímu rozhodnutí. Já nijak nezpochybňuji, a je dobře, že zde máme vyvážení jednotlivých mocí a to, že centrální banka je nezávislá, ale také to znamená, že my v Poslanecké sněmovně bychom měli opravdu několikrát velmi citlivě vážit, velmi měřit, dát si na misku vah několikrát a posoudit několikrát ze všech stran jakoukoliv novou kompetenci, moc a pravomoc, kterou centrální bance svěříme a jak moc případně zúžíme nebo rozvolníme její manévrovací schopnost, protože skutečně zde si můžeme klást starou dobrou a pravdivou otázku, kdo bude hlídat hlídače. Proto mi dovolte, abych zopakoval některé teze, které jsem tady řekl i při předchozích projednáváních.
Během minulého roku byla přijata novela o České národní bance, která dočasně umožnila centrální bance takzvané kvantitativní uvolňování prostřednictvím nákupu státních, ale i privátních dluhopisů, a to do konce roku 2021. Já bych se skutečně zeptal, stejně jako kolegové už poněkolikáté, pana guvernéra, jak centrální banka s touto pravomocí naložila, nakládá a hodlá nakládat, protože pokud ještě neskončila pro centrální banku tato dočasná možnost, tak bychom měli počkat na vyhodnocení, jak s touto pravomocí bylo celkově naloženo. Není nutné z mého pohledu to dnes přijímat jako trvalou pravomoc pro centrální banku, trvalou možnost pro centrální banku, ale skutečně si počkat na to vyhodnocení, a zejména proto, a proto tady o tom všichni mluvíme a je potřeba na to zásadně upozornit, že ani v ekonomické obci není jednoznačná shoda na správnosti a vhodnosti této pravomoci. Mnoho ekonomů, mnoho odborníků upozorňuje i na značná rizika, která jsou s tím spojena. Jedná se totiž o pravomoci výběrové, rozhodovat o tom, který fond, kterou společnost centrální banka zachrání a kterou vlastně odsoudí ke krachu, a my neznáme kritéria, podle kterých bude centrální banka rozhodovat. Neznáme je. Je zde nebezpečí, že bude dlouhodobě udržovat například zombie společnosti, a my nemáme jistotu, že bude rozhodovat každá další bankovní rada vždy správně. ***
