(18.20 hodin)
(pokračuje Okamura)
A naopak, jak víte, je tady ve Sněmovně zákon z pera SPD, který ukončuje zneužívání sociálních dávek takzvanými nepřizpůsobivými.
Ale zpátky k těm slušným a pracujícím rodičům. V rámci podpory pracujících rodin s dětmi, což je jedno z ústředních témat programu SPD, samozřejmě podporujeme zvýšení hranice pro nárok na přídavek na dítě na úroveň měsíčního příjmu ve výši 3,4násobku životního minima rodiny, a to hlavně z toho důvodu, že nyní na tento příspěvek prakticky nedosáhnou rodiče pracující na plné zaměstnanecké úvazky anebo rodiče živnostníci s měsíčními příjmy nad 15 000 Kč, což je doposud i dle oficiálních vládních údajů zhruba příjmový měsíční strop pro vznik nároku na tuto státní sociální podporu.
Dne 28. ledna byl na programu jednání Poslanecké sněmovny návrh na zvýšení přídavku na děti a byla tu možnost alespoň nějak rodičům s dětmi pomoci. Mluvíme o pracujících rodinách s dětmi, to je pro nás důležité. Poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ale projednání návrhu ve zrychleném řízení vetovaly.
Dnes tu máme jednorázový příspěvek. Jako vždy tu jednáme o záplatě léta neřešeného problému, kterým je nedostatečná dlouhodobá podpora rodičů s malými dětmi. Je to stejný model jako jednorázové almužny důchodcům. Ano, hnutí SPD tady vždy podpořilo i ten jednorázový příspěvek důchodcům, protože něco je lepší než nic. Ale samozřejmě nám tady leží už téměř dva roky návrh zákona z pera SPD, abychom uzákonili minimální základní důstojný důchod na úrovni hranice chudoby, což je necelých 15 000 Kč čistého, pro každého důchodce, který má odpracované roky, a od této částky výše zásluhově. Protože já opravdu nechápu, proč si vláda neuvědomuje, že za ty důchody, za 10 000 a za méně než 10 000 - podívejte se, jaké jsou invalidní důchody - se prostě nedá vyžít. A to je potřeba říct, my v SPD si to uvědomujeme, vláda si to neuvědomuje.
Takže, vážené dámy a pánové, SPD samozřejmě příspěvek podpoří, ale vláda by měla případně po debatě s opozicí připravit a přijmout skutečně systémové změny, aby slušní lidé, kteří si dovolí pořídit dítě, nebyli tak viditelně znevýhodňováni oproti těm, kteří děti nemají. Investice do dětí ze slušných rodin je pro stát to nejvýhodnější, co může udělat. Stát nám v průměru sebere 50 % příjmů, takže v časech, kdy stát potřebuje každou korunu, jsou děti z rodin, kde je potenciál, že je vychovají k práci, skutečně zlatý důl. Pečujme proto o takové děti a rodiny tak, jako by to byl náš poklad, protože jím skutečně jsou, a podpořme na maximum každou rodinu schopnou vychovat pracovitého a slušného člověka. Neděláme to pro ně, ale pro nás. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Další vystoupí s přednostním právem paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás i já požádala o podporu tohoto našeho návrhu. Jak jistě víte, pandemie trvá již rok a pro mnoho z nás je nepředstavitelné, že se může stát, že to bude trvat ještě řadu dalších měsíců. Mnozí z našich občanů jsou na pokraji sil, a to nejenom psychicky, ale i fyzicky, a také především finančně. Právě velmi obtížná situace je pro osamělé rodiče, kteří se již na jaře mnohdy zadlužovali, aby s dětmi vůbec přežili, a nyní už nemají z čeho brát. Někteří se dokonce bojí o střechu nad hlavou.
Již jarní průzkumy loňského roku upozorňovaly na to, že koronavirová pandemie je právě pro tyto ohrožené skupiny pohromou. Tito lidé i za běžných podmínek drželi hlavu sotva nad vodou a právě pro maminky samoživitelky, pro tatínky samoživitele je tato situace velmi složitá a skutečně jsou skupinou velmi ohroženou příjmovou chudobou. Jejich výdělek se často pohybuje pod 20 000 Kč měsíčně, stává se dost často, že jim partneři, tedy bývalí partneři, neplatí alimenty. Také dost špatně shánějí práci, a to pořádnou práci, kvůli nedostatku flexibilních úvazků či předsudků zaměstnavatelů.
Na druhou stranu je nutné konstatovat, že je potěšující, že se během loňského roku zvedla několikrát vlna solidarity se svobodnými rodiči, a zejména před Vánoci uspěla řada iniciativ s žádostí o podporu veřejnosti a lidé pomáhali ve sbírkách jak finančními prostředky, tak materiální pomocí, ať už to byli jen tak lidé v obci, kdy zorganizovali sbírku právě pro samoživitelky a samoživitele, nebo ať to byly známé neziskové organizace, či jmenujme například novinářku Noru Fridrichovou, která dokázala vybrat milionové částky na nákupy potravin, také na notebooky pro děti a podobně. Musím ovšem také konstatovat, že tím, že tato krize pokračuje, je třeba se obávat, že ochota pomáhat bude zřejmě klesat právě s tou přetrvávající pandemií.
Situace v mnoha neúplných rodinách přitom naráží na dno právě v letošním roce. Část samoživitelek a samoživitelů se musela během první vlny pandemie zadlužit, mnozí měli problémy zaplatit nájem či jídlo. Těžko by si někdo v červnu loňského roku pomyslel, že může být ještě hůře, a je jasné, že druhá a třetí vlna pandemie bude určitě pro tyto skupiny mnohem náročnější.
Dovoluji si ocitovat vyjádření paní Dany Pavlouskové, ředitelky Klubu svobodných matek, která samoživitelům v nouzi pomáhá, a ta říká: "Vidíme vzrůstající objem žádostí o pomoc, které nám chodí, ale i také na rétorice, která je často ve znamení zoufalství. Covidová situace prostě není něco, na co se člověk může připravit, i když to již jednou prožil. Čelíte stejným problémům, ovšem v horší finanční situaci a přiznejme si, i s ubývajícími psychickými silami. Všichni podle mě potřebujeme nějaké světlo na konci tunelu, nějakou časovou perspektivu, kdy věci opět začnou fungovat normálně a my budeme mít šanci vrátit náš život do obvyklých kolejí." Tolik paní Dana Pavlousková.
Zatímco vloni na jaře mohli ti šťastnější samoživitelé sahat do skromných úspor, popřípadě díky vlně celospolečenské solidarity usmlouvat s majiteli bytů splátkové kalendáře, dnes je situace jiná, rezervy jsou vyčerpány. Také je třeba konstatovat, že zhruba polovině osamělých rodičů se snížil během koronavirové krize příjem o 3 až 5 000 Kč, pětině pak až o 5 až 10 000 Kč, a to z hlediska toho, že berou pod 20 000 Kč, je takový výpadek opravdu likvidační a celá řada rodičů samoživitelů přišla o práci.
Samozřejmě je také nutno říci, že samoživitelky mnohdy nemají finanční rezervy, často pracují na dohody v sektorech, které byly nejvíce zasaženy opatřením proti covidu, jako jsou služby a cestovní ruch, a také jsou proto nejvíc ohroženy ztrátou zaměstnání. ***
