Úterý 9. března 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
56.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb.,
o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně
zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 989/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Tedy upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedná se o vládní návrh, který byl zpracován v souvislosti s plněním legislativních závazků naší země vyplývajících z členství v rámci EU a kterým se mění jeden ze zákonů upravujících práva průmyslového vlastnictví. Text zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označeních a o změně zákona o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů se tímto návrhem přizpůsobuje právě nařízení Evropského parlamentu Unie po přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označení původu a zeměpisných označení a dalším nařízením Evropského parlamentu a Rady, která se dotýkají ochrany označení původu a zeměpisných označení ve výlučné unijní pravomoci.
Do tohoto zákona se promítají rovněž závěry uvedené v rozsudku soudního dvora, podle kterých je nutno odstranit takzvanou dvojkolejnost ochrany označení původu a zeměpisných označení, a to v případech, kdy je takovému označení poskytována ochrana unijním právem. Dochází tedy ke zrušení národní úpravy ochrany označení původu a zeměpisných označení zemědělských výrobků, potravin, a to včetně vína a lihovin, u nichž je ochrana označení původu upravena několika přímo použitelnými předpisy EU.
Návrh zákona rovněž odráží skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje získat pro unijně zapsaná označení vedle ochrany unijní i ochranu mezinárodní, přičemž navrhovaná úprava předpokládá, že Česká republika přistoupí k Ženevskému aktu Lisabonské dohody. Účinnost je od 1. července 2021 a byla stanovena s ohledem na to, aby dotčení uživatelé označení původu měli dostatečný časový prostor pro seznámení se s novou právní úpravou. Návrh zákona stanoví rovněž lhůty pro podání žádosti o unijní zápis a žádosti o mezinárodní zápis, aby mohly být žádosti včas vyřízeny. Nad rámec zmíněných změn obsahuje tento návrh ještě drobné legislativní a technické úpravy.
Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás tímto požádat o podporu tohoto materiálu. Důvodem je zajištění ochrany práv uživatelů dosavadních národních označení původu a zeměpisných označení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, a tou je paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Ráda bych vás seznámila se svou zpravodajskou zprávou k tisku 989.
Česká republika, jak už tady bylo řečeno, je od roku 1966 členem Lisabonské dohody. V roce 2015 byl tento Ženevský akt modernizován. Předmětem Ženevského aktu a zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení, což je název oblasti, určité místo; umožňuje chránit výrobky, které mají charakteristické vlastnosti spojené s tímto územím, jejich kvalitou nebo vlastností zboží charakteristickou přírodními a lidskými faktory. Výrobky jsou chráněny proti zneužití a je zachována jejich exkluzivita.
Návrh přichází k pokračování ochrany označení původu, zeměpisných označení pro tradiční české výrobky. Doposud byla chráněna Lisabonskou dohodou. Jestliže nepřistoupí Česká republika co nejdříve k jejímu revidovanému znění, to znamená k Ženevskému aktu, a nepožádá o zápis tradičního označení také podle Ženevského aktu, bude to mít tyto důsledky:
1. Zanikne mezinárodní ochrana českých označení u členů zemí Lisabonské dohody.
2. Nevznikne mezinárodní ochrana v zemích Ženevského aktu.
3. V budoucnu bude označení chránit pouze na území členů Ženevského aktu, nikoliv v zemích Lisabonské dohody.
Jde například o označení, jako je Budějovický Budvar, žatecký chmel, pardubický perník nebo třeba třeboňský kapr. Je třeba, aby se včas provedly požadované úkony. Tuzemští výrobci a malé podniky musí být v předstihu o všem informováni a mít dostatek času na přípravu příslušných žádostí. V případě nedodržení ochranných lhůt by také jejich ochrana mohla zaniknout. Je nezbytné, aby Poslanecká sněmovna schválila návrh ještě v tomto období. Předložený návrh je v zájmu českých zemědělců a výrobců potravin, neboť zajistí ochranu jejich výrobků na mezinárodní úrovni. Vláda také navrhuje návrh zákona schválit v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce za popis, zevrubný popis tohoto návrhu zákona. Souhlasím s paní zpravodajkou, že je cílem - naším společným - to schválit v tomto volebním období. Jsme teprve v březnu. Já si myslím ale, že nemáme používat § 90 odst. 2, takže dovolte, abych jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vznesl veto, ale současně abych navrhl, abychom lhůtu mezi prvním a druhým čtením zkrátili na 30 dnů. Tímto žádným způsobem nebude ohroženo přijetí, jsme někde kolem 10. dubna a můžeme na schůzi projednávat druhé čtení. Já to považuji za užitečné, protože debata může přinést i některé konkrétní pozměňovací návrhy. Takže berte to jako veto, ale současně i návrh na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zaznělo veto, nebudeme se tedy tímto návrhem zabývat podle § 90 odst. 2 a současně zazněl návrh na zkrácení lhůty na 30 dní, o kterém budeme hlasovat po rozhodnutí o přikázání výborům. Jsme v obecné rozpravě. Hlásí se prosím ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání... Pardon, zájem o závěrečná slova, jestli má pan ministr, paní zpravodajka? Ne.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. (Gong.) Garanční (správně organizační) výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo nějaký jiný výbor jako výbor garanční? Nenavrhuje. Já jsem mezitím přivolal poslankyně a poslance do sálu k hlasování.
Budeme hlasovat o přikázání k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru. Myslím, že jsme připraveni na hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 181, přihlášeno 87 poslanců, pro 78, proti nikdo. Návrh jsme přikázali k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh k projednání dalšímu výboru. Navrhuje někdo nějaký jiný výbor, aby se tímto návrhem zabýval? Nenavrhuje.
Takže budeme nyní hlasovat o návrhu pana předsedy Stanjury, abychom zkrátili lhůtu na 30 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 182, přihlášeno 87 poslanců, pro 78, proti nikdo. Návrh jsme schválili. Lhůta byla schválena.
Děkuji panu místopředsedovi vlády a paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto bodu.
Nyní se budeme věnovat bodu číslo
Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.
