Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

Sloučená rozprava k bodům 4 a 5 (Tisk 1008 a 1009)

Takže prosím, aby nám to bylo na zobrazovacím zařízení sloučeno, aby tam všechny ty přihlášky, které již byly doručeny, byly sloučeny. Já v tuto chvíli mám nahlášeno jedno přednostní právo se stanoviskem klubu ODS. Ale nevím, jestli není zájem dříve hlasovat některé ty procedurální náležitosti. To je předpokládám do rozpravy, pan... Jestli pan poslanec Kupka dá přednost, tak dám přednost zpravodaji, ale jinak mám přihlášeného pana poslance Kupku, jak jsem to tady převzal. Dobře, pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Moc se omlouvám, teď jsme s kolegy ladili, možná vzácnou, ale rodící se dohodu mezi koalici a opozici. Jako zpravodaj jsem k tomu také dával svůj názor. Tak já se teď, pane řídící schůze, dovolím jako zpravodaj přihlásit standardně do rozpravy obecné, to bych měl moci. (Mpř. Pikal: Ano, jsme v obecné rozpravě již.) Tak ano. A chci reagovat na své předřečníky, byť oni teď mě nemohou poslouchat, protože řeší ty naše protinávrhy, co se týká lhůty nebo délky přerušení toho druhého čtení.

Ale já ten čas využiji pro krátkou argumentaci, tak jak řekl Martin Kupka, pro ten náš komplexní pozměňovací návrh, resp. proti tomu opozičnímu. Martin Kupka - já jsem si ty tři argumenty velmi pečlivě zapsal, nejdříve říkal, že náš návrh nevhodně zasahuje do rozdělení státní správy, do subsidiarity. No, ono je do jisté míry pravda, že zásah to je do určité míry velký. Já jsem se v materiálu, v knize, která se jmenuje České a československé právo do roku 1945, jsem pátral, kde vznikly katastry, v jakém časovém okamžiku a kde vznikly samostatné obce se svými rychtáři a se svými samosprávnými pravomocemi, a ono to, přátelé, bylo za Josefa II na konci 18. století, tak od té doby už tady něco takového máme nastaveno.

Ale já si myslím, že nemáme být mentálně na konci 18. století, 19., že se máme dívat do budoucnosti, do století 21. A opravdu to, že by tam bylo něco nevhodného, jsem já, neshledal. Když se podíváte na průměrně velkou obec s rozšířenou působností, tak těch zaměstnanců, kteří jsou dnes v té sekci stavebního úřadu, tak to jsou jednotky procent, možná do deseti procent všech zaměstnanců obcí. Takže opravdu slova, že to je nevhodný zásah, anebo jak řekl Marek Výborný, naprostá destrukce těch samospráv, toho rozdělení přenesené působnosti na obce, tak s tím určitě já nemohu souhlasit.

Ale souhlasím s tím, že jak se říká: Kdo se bojí, nesmí do lesa, že odvážné to je. A jenom připomenu, v té přenesené působnosti dodnes a dál budou fungovat matriky, evidenci obyvatel, občanky, pasy atd. Bavíme se opravdu jenom o právu stavebním. Martin Kupka také argumentoval, že to přinese zbytečné náklady. Tady v těch protiargumentech se už trochu točíme dokola. My jsme vysvětlovali, že ten systém, tak jak je v tom komplexním návrhu jednotné zprávy navržen, že bude nabíhat postupně, pokud se do toho materiálu podíváte, od 1. ledna 2022 budou ty úřadu vybavovány personálně, to znamená nastoupí ty krajští šéfové, a ten nejvyšší, který bude jmenován vládou, ti manažeři v jednotlivých krajích, kteří vstoupí do jednání se stávajícími krajskými úřady, s obcemi, a začnou jednat o tom, jestli ti kteří zaměstnanci přejdou, nepřejdou, jestli prostory budou v nájmu nebo budou nové atd. Jinými slovy my stále vycházíme z toho, že těm stávajícím pracovníkům a odborníkům v území se pouze v uvozovkách změní její nadřízený nebo pracovní smlouva, ale nic nového, ohromného, robustního, určitě nebudujeme.

A jak jsem řekl, pokud tedy budeme časově úspěšní v tomto roce, tak vlastně na náběh toho systému je rok a půl, čas do 1. července 2023. Ještě jeden argument, který si myslím, i kolegové z opozice by pro vás měl být důležitý a silný, a prosím, abyste ho poslouchali pozorně. To, co v tom komplexním návrhu ještě v tuto není, a my to dopracováváme a chceme připravit, jsou tzv. čtyři artikuly měst a obcí.

My jsme o nich jednali minulý týden ne se všemi, ale s některými zástupci Svazu měst a obcí a musím říct, že kolegově mě nejen jako poslance, ale také zastupitele krajského města Pardubic a také zastupitele krajského, s nimi velmi oslovili. Tohle my dopracováváme a jsme připraveni podat individuální pozměňovací návrh. Ještě nás na tom čekají diskuse s kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj, ať je to legislativně čisté, ale teď se i na Marka Výborného obracím, v těchto čtyřech městských artikulech /já když tak ten materiál zašlu/ my velmi výrazně - a to byl pro mě strašně silný argument - prosazujeme a podporujeme samosprávu obcí, tu sílu a roli obcí v oblasti územního plánování, tak, aby si ta zastupitelstva sama mohla rozhodnout, co kde chtějí, kde to chtějí, kde nechtějí jaké zóny, aby mohli dělat i změny územních plánů poměrně operativně a rychle, jinými slovy, aby to bylo v jejich samostatné /ne přenesené/ působnosti.

Chceme tam posílit i roli malých obcí, aby to nebylo tom, že jim někdo nařídí nějakého pořizovatele, že jim ho bude dělat stát, ale aby si třeba samy mohly rozhodnout, koho chtějí, která nejbližší obec s rozšířenou působností jim s tím plánem pomůže. Teď to říkám jako ilustračně nebo namátkově jako některé z argumentů, které jsme obdrželi od zástupců z komory statutárních měst od kolegů primátorů těch měst, a to nejen pro velká města, ale také pro obce. A tohle je třeba argument, který i mě vnitřně hodně posiluje, že opravdu těm samosprávám všech velikostí výrazně /opakuji, ještě to v tom návrhu není, budu ho podávat asi v příštím týdnu/ tu roli, tu svoji vlastní pravomoc, posílíme.

Další ilustrační příklad - náš kolega z Pardubického kraje, pan starosta Litomyšle Dan Brýdl, mi udával příklad, jakým způsobem se Litomyšl brání nebo jakým způsobem si zařizuje, aby byla účastníkem řízení na území své obce. Dělají to tak, že historicky mají po obci různé své ty takzvané proužky, kousky území, aby byli tím sousedem, který musel být osloven. I tomuhle se chceme vyhnout, nepoužívat takové řešení. Hledáme - nemáme to zatím dojasněné - cestu nebo způsobem, kde by obce mohly opravdu mít jistotu, že v každém stavebním řízení na jejich území budou v roli účastníka toho řízení, teď to řeknu volnými slovy, jakoby o určité míry dotčeným orgánem, který prostě nemůže být obejit.

To jsou - říkám to ilustračně - momenty, které hodně posílí samosprávy, dají jim do rukou nástroje. Prosím, pak se na to dívejme, že vedle toho to technické provedení, to vydání stavebního povolení, už bude vlastně jenom technikálie, kterou by tedy profesionálně ve lhůtách, které se dodrží, atd. atd. měl realizovat stavební úřad v roli té jedné instituce.

Tolik v rychlosti reakce na argumenty mých předřečníků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobře, teď s přednostním právem se stanoviskem klubu ODS pan poslanec Kupka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. My se samozřejmě hlásíme k tomu pozměňovacímu návrhu, na kterém jsme se podíleli. Já ho za chvíli podrobně představím a zároveň potvrdím náš procedurální návrh, který je důležitý z hlediska toho, abychom opravdu měli možnost, pokud tady dnes Poslanecká sněmovna /nebo zítra, nebo pozítří/ odhlasuje jako nosič jeden z těch komplexních pozměňovacích návrhů, tak abychom k němu my všichni, kdo to budeme považovat za důležité, mohli načíst nové pozměňovací návrhy.

Ta lhůta má být dostatečná, protože se jedná opravdu o komplikovaný materiál, komplikovaný zákon. Pokládáme za důležité, aby lhůta 31 dnů, resp. lhůta načtená panem kolegou Výborným, přerušení do 31. března, tady opravdu byla zachovaná. Bylo by to korektní a umožňovalo by to opravdu, aby nedocházelo ke zbytečným přehmatům třeba v podobě legislativních chyb. To je tedy náš návrh. My samozřejmě budeme navrhovat, aby tím nosičem byl náš komplexní pozměňovací návrh, ale v každém případě se budeme stavět za to, aby přerušení proběhlo do 31. března.

Začnu hned tím, co je vlastně to nejpodstatnější z hlediska našeho komplexního pozměňovacího návrhu. My se bráníme vzniku nového mega stavebního úřadu, protože jsme prostě přesvědčeni o tom, že vznik samostatného úřadu sám o sobě problém nebude schopen vyřešit, naopak vytvoří problémy nové. Říkal tu pan kolega Kolovratník, že vlastně nemají v úmyslu vytvářet nic světoborného, nic významného. Tak aby mluvila čísla: na vydávání stavebních povolení se podílí přes 13 tisíc úředníků. Ta nová struktura by tedy zahrnovala nových 13 tisíc úředníků, 13 tisíc úřednických míst, která nutně musejí vzniknout jako nová a vzniknou v režimu zákona o státní službě. To je realita. Ano, proběhne jednání o tom, aby do toho nového úřadu případně přecházeli úředníci z ostatních úřadů, z těch stávajících stavebních úřadů, ale nejenom z nich, ale také z úřadů, které se věnují vydávání stanovisek k jednotlivým stavebním záměrům, tedy z dotčených orgánů státní správy, z odborů životního prostředí, z odborů dopravy apod., tak aby se opravdu státní správa v této oblasti integrovala.

Co to bude znamenat? Že se také naruší, rozpadnou současné kolektivy, existující odbory, které v tuto chvíli zahrnují jak úředníky, kteří se vyjadřují čistě k výkonu státní správy, tak ti, kteří mají za úkol samosprávu. Zatímco v současné době na těch úřadech třeba krajských byla myslitelná zastupitelnost, tak to bude do budoucna komplikované, protože se prostě ty tradiční vazby rozpadnou. A může to znamenat ohrožení i odborné.

My v současné době - a potvrdí mi to každý, kdo přišel někdy do kontaktu se stavebními úřady - narážíme na to, že je nedostatek lidí, kteří mají příslušnou kvalifikaci. To je jeden z největších problémů současného výkonu stavebního práva. V okamžiku, kdy vytvoříte nový stavební úřad, tak tím ale neodstraňujete tenhle vážný problém, naopak ho prohlubujete, protože nejste schopni zajistit, že všichni, kteří se dnes věnují rozhodování v oblasti stavebního práva, prostě přejdou do nového stavebního úřadu. Jak byste je k tomu přinutili? Už teď říkají i v debatách při přípravě toho zákona primátoři velkých měst, starostové, že přirozeně nabídnou těm lidem, kteří by měli odcházet, aby zůstali ve městech a obcích a věnovali se například investiční výstavbě, protože tam města a obce prostě také bolí aktuální situace.

Takže představa, že tady vytvoříme najednou úřad, který zázračně zahojí všechny problémy, je opravdu nebezpečná chiméra.

Ministerstvo vnitra se v té analýze tomu věnovalo, popsalo i možné náklady. To není tak, že by si to opozice vycucala z prstu, zdůrazňuji. To jsou opravdu čísla, se kterými přišlo Ministerstvo vnitra a určilo jak minimalistickou tak i maximalistickou variantu. Je jasné, že všude by nevznikaly na zelené louce stavební úřady, ale někde asi ano. A stejně tak slyšíte z úst primátorů, že nemají dostatek kanceláří a že další věc, se kterou bojují, je prostě nedostatek prostoru. Z jakých důvodů v okamžiku, kdy prostě budou řešit svůj problém, by vyšli vstříc novému úřadu, který samozřejmě bude chtít mít také svá místa, své prostory?

Zaznívala další důležitá věc, a ta je velmi významná i z hlediska výkonu a kvality té správy. Dnes běžný občan, který vyřizuje své záležitosti a jde s žádostí o stavební povolení, ví, kdo je odpovědným pracovníkem, kdo je šéfem stavebního úřadu i kdo je tajemníkem, a má k němu relativně blízko. Když se prodlužují lhůty, je to přirozeně první místo, kde je možné uplatnit kritiku a požadavek na to, aby se dodržovaly lhůty. V okamžiku, kdy tohle odpadne, kdy to nebude jedna instituce, tak já si to dovedu představit velmi živě v případě Středočeského kraje. Myslíte, že by někdo z těch lidí třeba v Brandýse nad Labem jenom našel konkrétního člověka ve Zborovské, kdo bude dělat šéfa tomu pracovníkovi v případě brandýského úřadu. Navíc tím bude ten výkon ještě mnohem komplikovanější, protože on možná tedy sice půjde na místní radnici, ale půjde za někým, kdo vůbec té radnici, místnímu tajemníkovi toho úřadu, nebude podléhat, nebude s ním mít nic společného.

V tomto směru to pro něj bude ještě méně srozumitelné, než je to dnes. Tohle je jedna z důležitých výhrad, jedna ze zásadních věcí. Ano, my se změnou toho zákona pouštíme do rozvratu současného smíšeného modelu. Já jsem byl účasten debat s hejtmany i s příslušnými pracovníky krajů, ať už s radními nebo s vedoucími odborů. Upozorňuji na vážné problémy v tom, že když byste chtěli dnes vytvořit nový úřad a převést tam jak pracovníky stavebních úřadů, tak ty jednotlivé pracovníky, referenty například z odboru životního prostředí, co nastane? Teď je to sestava třeba na odboru životního prostředí, kde se opravdu ti lidé vyjadřují jak k záležitostem státní správy, tak často kombinují ve své práci i činnost samosprávnou. Bude to znamenat tedy, že budeme muset místo jednoho místa mít dvě, ale nebudeme k nim mít ty příslušné odborníky. A tady přesně hrozí ten problém s tím, že se může výkon stavební správy zastavit. A znovu, na začátku to bylo Ministerstvo vnitra, které na tento vážný problém ryze praktický - teď nehovořím nějak akademicky, my tu situaci v městech a obcích opravdu reálně známe, i na krajích a víme, co by to opravdu znamenalo v okamžiku, kdy by se vytvořila nová taková byrokratická struktura. Navíc já opravdu nevěřím tomu, že byrokratická instituce je prostě řešení toho problému. Zaznamenali jsme někdy v historii, že by vznik nového úřadu jen tak vyřešil problémy, s kterými léta bojujeme. Já jsem se s tím nesetkal. Co je typické pro každý úřad, a to neříkám nijak ve zlém? Prostě to, že vytváří přirozeně nové směrnice, nová pravidla, vytváří organizační řády, nejrůznější další dokumenty, svoje vlastní formuláře, formuláře o tom, jak bude fungovat oběh vnitřních informací, jakým způsobem poběží personalistika. Každý, kdo zakládal novou instituci, nejenom úřední, kde je to ještě složitější, ale kdo zakládá novou firmu, a byla větší, tak tohle prostě je poměrně složitá agenda a navíc budete bojovat s tím, že vám budou chybět ti lidé, kteří té materii, tomu zákonu budou dobře rozumět. A bude to o to složitější, že ti, kteří by tam přecházeli, tak znají ten současný zákon, teď by museli pracovat navíc se zákonem novým.

Tady se opravdu objeví nová skupina, nová obrovská množina komplikací, která ale ve výsledku, i kdybychom ji překonali, nepřinese ten kýžený efekt, nepřinese zlepšení, které by odpovídalo vynaloženým nákladům. Proto jsme přišli s řešením, které je odlišné, které vychází, a to je důležité, z dobrých zkušeností celé řady úřadů, kde se dneska dokázali vypořádat s tím, jak funguje stavební povolování, kde na to nepotřebují jako v Praze několik stovek dnů, ale kde jsou schopni opravdu od podání žádosti do rozhodnutí to absolvovat třeba za 60 nebo 90 dnů. Ano, existují takové stavební úřady a vyznačují se tím, že dokázaly v rámci své organizace, stávajícího zákona sladit ty vnitřní procesy tak, aby to fungovalo lépe, aby se příslušní úředníci toho městského úřadu, kteří mají na starosti životní prostředí, dostali do úzkého kontaktu s pracovníkem toho stavebního úřadu a spolu s ním se podíleli na tom, co ve výsledku ten úřad opustí. Nebyla k tomu potřebná nová legislativa, tohle stávající jak správní řád, tak stavební zákon umožňuje. Výsledkem je to, že na druhém konci je spokojený občan, který má v řádu správních lhůt vyřešené své záležitosti, je schopen stavět a navíc dočká se i reálné pomoci těch lidí, kteří tomu rozumějí. To je přece kýžená situace, tak to má vypadat. A místo toho my tady vymýšlíme nový megastavební úřad.

My tedy ne, bráníme se tomu, aby něco takového vzniklo a snažíme se navrhnout způsob, jak to zvládnout i bez nového byrokratického aparátu. Ta odpověď spočívá opravdu v tom modelu, o kterém jsem mluvil. Zajistit výkon stavebního práva v podobě těch současných jak obecních stavebních úřadů na městech s rozšířenou působností, tak také na těch menších úřadech, které splní podmínky, které už v tuto chvíli ministerstvo načrtlo a my se s nim z velké míry ztotožňujeme, případné úpravy by byly záležitostí opravdu kosmetickou. Je jasné, že například jednohlavé stavební úřady představují pro výkon stavebního práva reálné limity, protože prostě v okamžiku, kdy ten jeden úředník je nemocný nebo je na dovolené, tak stavební úřad prostě stojí. Tady v tom nalézáme shodu a je možné to udělat tak, aby to fungovalo na těch stávajících úřadech větších, a fungovalo to dobře, s důležitou místní znalostí a bez rozvrácení těch současných vazeb i odborných v rámci pracovních týmů.

Zároveň spoléháme na to, a z toho vycházejí všechny ty tři návrhy, to je společný jmenovatel, že se v této Sněmovně podařilo schválit legislativu pro digitalizaci stavebního řízení jako důležité a nezbytné podmínky pro to, abychom se dostali do 21. století. Princip velmi rychle popíšu, protože je důležitý pro to, jak by fungoval ten náš model představený v komplexním pozměňovacím návrhu.

V okamžiku, kdy budete mít v ruce digitální nástroj, projektanti či stavebník ukládá projektovou dokumentaci v elektronické podobě do datového úložiště. Zároveň svoji žádost prostřednictvím portálu stavebníka umisťuje do systému. Důležitá věc už pro důležité zjednodušení, mnoho lidí si dnes stěžuje na to, že v Třebíči má trochu jiný postup, trochu jiný formulář než ve Frýdku Místku. V okamžiku, kdy ale všude funguje jedna platforma, jeden portál stavebníka, tak tyhle metodické záležitosti samy o sobě jsou jednotné. Samozřejmě že to samo o sobě nevyřeší všechny problémy, ale výrazně zjednodušuje v tuhle chvíli odpovědi mnoha lidí na to, co je trápí. Prostě jednotné prostředí, a co je důležité, sledování lhůt, nejenom pro toho stavebníka, ale pochopitelně i pro každého z těch úředníků, kteří se k tomu budou vyjadřovat. To zásadně mění práci samotných stavebních úřadů. Měli jsme možnost to opravdu vidět v praxi v některých státech světa. Debatovali jsme s českými architekty, kteří v takovém systému připravovali na dálku stavbu ve Spojených státech amerických nebo ve Finsku a upozorňovali nás na to, kde jsou úskalí, a kde to funguje dobře. Ale shodovali se na jednom, taková forma umožňuje daleko lepší a transparentnější kontrolu veřejné správy a odbourává úplně zbytečné byrokratické aparáty.

Pro tento model nastavujeme další důležitou možnost, protože dobře víme, a ani komplexní pozměňovací návrh pana kolegy Kolovratníka, ani vládní návrh přece nemůže vyřešit a nevyřeší možné kolize s chráněnými veřejnými zájmy. Nemůže vyřešit to, kdy se ten projekt ocitne v konfliktu mezi hygienou a mezi hasiči, s životním prostředím a mezi hasiči, nebo mezi kterýmkoli jiným dotčeným orgánem. A pokud chceme takové problémy vyřešit, tak zkušenost z jiných států říká - musíte přivést ty odpovědné úředníky k jednomu stolu a hledat podmínky, které by umožnily výstavbu takového záměru, nebo třeba neumožnily, pokud to opravdu nejde, ale klíčová věc, ve které mimochodem v tom našem návrhu dostávají klíčovou roli obce a města, tedy samosprávy, protože ty jsou automaticky účastníky těch dohodovacích řízení, to je jedna z důležitých rovin prvků posilování samospráv v tom vyjednávání, a rozhodně prvek, který je velmi důležitý, tak přesně do toho celého procesu, v okamžiku, kdy se ten konflikt tu objeví, zapojujeme takové jednání, kde na konci mají být splnitelné podmínky a kde na konci je nějaká dohoda všech těch klíčových partnerů pro příslušné stavební povolení. Věc opravdu velmi důležitá.

To ani jeden z těch dalších návrhů nezahrnuje, a přitom víme ze zkušenosti, že pokud se opravdu mají překonat problémy, tak dneska stejně se v těch úřadech o něco podobného pokoušejí. Tady to zakomponováváme do toho procesu, a tady zazněla výtka, že prodlužujeme lhůty. To můžu prokazatelně odmítnout, my děláme to, že ve vztahu k zjednodušení života těch stavebníků do té lhůty můžeme zahrnout i pořizování vyjádření správců sítí, ale i právě zmíněné dohodovací řízení a všechny kroky, které vedou k úspěchu. Takže to je i v tomto směru transparentnější a říkáme prostě a jednoduše lidem pravdivěji, jak dlouhá ta doba může být, protože v okamžiku, kdy dáte za úkol tomu malému stavebníkovi, který chce postavit garáž, že si má sám nejdřív oběhat všechno, tak ho můžete odepsat klidně na dva, na tři měsíce. Budete mít výhodu, že se to nezapočte do té délky, ale v životě toho dotyčného to bude mít prostě stejný efekt, bohužel neblahý. To řešení, s kterým přicházíme my, je, že pokud vy jako stavebník, který jste s tím nikdy nepřišel do kontaktu, je to třeba vaše první stavba, tak všechny ty další kroky za vás může udělat stavební úřad. Nemusí, pokud si vyberete jinou cestu.

Ale tak jako v jiných státech se můžete v tomto směru jedním kliknutím přihlásit k tomu řešení, podat to, a ty další kroky pak realizuje příslušný stavební úřad díky tomu nástroji, který má v portálu stavebníka. Konkrétní praktické řešení, které vychází z reality dobře fungujících stavebních úřadů. Výsledek, který garantujeme, je, že bychom se v průměru dostali na 90 dnů u jednoduchých staveb a u těch složitějších na 120 dnů. Dokonce u těch nejjednodušších bychom byli schopni zvládnout vydání stavebního povolení za 60 dnů. A zároveň zjednodušujeme díky tomu procesu všechny ty další kroky. Nepotřebujeme žádné další směrnice, nové úřední budovy, kanceláře, auta, další úředníky v režimu zákona státní službě. Ale jsme schopni lepší organizací si vystačit se současným modelem, který má celou řadu důležitých výhod.

To, co pokládáme za důležité, je v tomto směru také jasné rozdělení pravomocí v oblasti samotného územního plánování. Další důležitá kapitola. Tady jsme se rozhodli několika konkrétními kroky posílit samosprávy a zároveň významně urychlit, zkrátit i lhůty. Pro jednoduché změny územních plánů zachováváme zkrácené lhůty. Budete-li se dneska bavit s praktikujícími starosty, hejtmany, tak vám odpovědí, že tohle je důležitá věc v okamžiku, kdy potřebují udělat jednu dílčí změnu, třeba v tom, aby mohli stavět školu tam, kde třeba do té doby byl jenom statek a byla tam průmyslová zóna, tak je tohle změna, která významně přispěje k tomu, že se vypořádají s klíčovým úkolem obce a s klíčovými problémy lidí. Nechceme zbytečnou byrokracii. Chceme v tomto směru fungující režim, jednoduchou cestu.

Další důležitá a významná věc je, abychom se na základě i debat s velkými městy dobrali toho, že budeme schopni zajistit na základě jejich požadavků rychlejší pořizování složitých územních plánů za cenu jejich vlastní silnější motivace v podobě zřizovaných organizací, které to mají samy ve svém statutu a věnují se tomu a věnují se tomu velmi dobře. Samozřejmě že by bylo možné, a ještě bude prostor věnovat se v detailu jednotlivým krokům, a věřím, že ať už hlasování proběhne jakkoli, ať už bude základem pro další projednávání jeden nebo druhý, tak že nás čeká složitá debata.

Já si tady dovolím ten vstup, ten základní přehled o změnách stavebního zákona ukončit. Mnohokrát děkuji za pozornost. Věřím, že se ještě k věcné debatě vrátíme. Co pokládáme opravdu za důležité - zajistit české veřejnosti v širokém spektru od malých stavebníků až po velké developery jednodušší a rychlejší a transparentní stavební řízení, které nebude vytvářet nové zbytečné úřady, ale poradí si s tím, co nám všem leží na srdci, aby vyjmenované stavby, dopravní stavby a podobně mohly být projednány na specializovaném stavebním úřadě, který na to bude dobře odborně vybaven, a bude možné to zvládnout rychle.

Mnohokrát děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla přednostní práva. Pokud se již nikdo s dalším přednostním právem nehlásí, tak bych se asi posunul k běžné části rozpravy, protože nemám za to, že by Sněmovna byla teď v takovém počtu, abychom mohli cokoli procedurálně hlasovat. Takže bych dal slovo paní poslankyni Maříkové a připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jelikož máme sloučenou rozpravu, budu hovořit k oběma sněmovním tiskům. Vládní návrh stavebního zákona, sněmovní tisk 1008, ve svém navrhovaném znění nerozlišuje výši pokut pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby v případě dopuštění se přestupku. Je však velmi důležité, o jakou osobu se jedná. Pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, v § 300 přestupky osob, zmírňuje dikci zákona v tom smyslu, aby zohledňoval povahu osoby, jíž se ukládá sankce, tedy u fyzické osoby, aby byly zohledněny její osobní poměry, zejména ve smyslu její celkové finanční situace, a to z důvodu, že nepovažujeme za vhodné ukládat fyzickým osobám podobně vysoké sankce jako právnickým osobám s dostatečným finančním zázemím.

Horní hranice pokut jsou v návrhu zákona oproti stávajícímu stavu zvýšeny na dvojnásobek. V mnoha případech tak může být uložena pokuta pro danou fyzickou osobu zcela likvidační a uvrhnout takového stavebníka do neřešitelné situace. Taktéž vzhledem k výchovnému působení trestů je žádoucí, aby stavebník adekvátně pocítil sílu trestu, což je u fyzické či právnické osoby diametrálně rozdílné. Je žádoucí určit druh správního trestu a stanovit jeho výši podnikající fyzické osobě i právnické osobě s ohledem na to, jakou konkrétní činnost taková osoba vykonává, zejména proto, že předmět její činnosti může být stavebnictví velmi vzdálený. Podle § 15 zákona č. 250/2016 Sb. se k odpovědnosti fyzické osoby za přestupek vyžaduje zavinění. Lze tedy předpokládat, že daná osoba nemá takové praktické zkušenosti ve složité problematice stavebního řízení, a je třeba to zohlednit při udělování sankce v takovém řízení.

Žádám vás tedy o podporu pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, jelikož nelze a priori počítat s dostatečnou mírou diferenciace mezi pachateli správních přestupků jakož právnických osob a osob samostatně výdělečně činných na jedné straně a fyzických osob na straně druhé pouhou obecnou aplikací zákona č. 250/2016 Sb.

Ke sněmovnímu tisku 1009, ke kterému máme sloučenou rozpravu, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, stanoví velmi vysoké správní poplatky. Já se opět přihlásím k tomu pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě. Stavební řízení už je samo o sobě velmi administrativně náročné. S těmito vysokými poplatky v žádném případě nelze zlepšovat podíl správních poplatků na celkových nákladech státní správy při výkonu stavebního práva. Podíl správních poplatků a pokut na celkových nákladech osciluje v průměru 46,3 % v roce 2015, přes 57,1 % v roce 2016 a 42 % v roce 2017. Návrh zákona nemůže počítat s větší mírou pokrytí celkových nákladů, jelikož stavebníci by mohli toto zvýšení vnímat jako další překážku v již tak náročném stavebním řízení.

Pozměňovací návrh, který předkládám se skupinou poslanců, proto navrhuje snížit některé poplatky pro nejobvyklejší typy trvalého bydlení nebo běžného rekreačního bydlení. Jde vlastně o podporu běžných občanů a jejich rodin při zjištění nebo úpravě jejich bydlení. Snížení těchto poplatků lze chápat jako snížení překážek při realizaci rodinného bydlení a usnadnění realizace takových staveb s konečným důsledkem zvýšení počtu staveb rodinného bydlení.

K oběma pozměňovacím návrhům se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Čižinského a připraví se paní poslankyně Balcarová.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, projednáváme stavební zákon. A stavební řízení je prostě přirozeně konfliktní řízení. Ne každý je nadšený, že v jeho okolí se má něco stavět. Proto je potřeba velmi dbát na vyváženost, protože stavební investor, obec, stát, památková péče, ochrana přírody, sousedé - to jsou všechno zájmy, které do toho stavebního řízení vstupují. Vyváženost nakonec vlastně vždycky garantují soudy. Nakonec se vždycky proces, který je nevyvážený, dostane před soud. Nakonec správní soudy v tomto případě, konečně nejvyšší autoritou je Nejvyšší správní soud, nakonec posoudí to, co my tady ve Sněmovně vytvoříme, a rozhodne.

Ten proces, jak to probíhá, nemusí u všech vzbuzovat nějaké nadšení, ale musí respektovat práva všech zúčastněných. Musí respektovat Ústavou zaručená práva. Musí zaručovat procesní práva. Musí zaručovat právo na ochranu životního prostředí. Musí zaručovat právo na ochranu kulturního dědictví. *

A tady skutečně proces přijímání tohoto zákona je velmi pochybný. Je to proces, který probíhá tak, jak by tak složitý zákon být přijímán nikdy neměl. Byl tady navržen zákon, proběhlo připomínkové řízení, v tom připomínkovém řízení se mnoho resortů vyjádřilo, že s takto navrženým zákonem nesouhlasí. Výsledkem byl nějaký kompromis a teď tady máme opět ten původní návrh. Ono to tady nezaznělo, ale na výboru zaznělo, že pan poslanec Kolovratník chce jít cestou revoluce, že nechce jít cestou evoluce. To je velmi nebezpečné. My se totiž dostáváme tady k základní otázce, jestli lépe funguje centralizace, nebo decentralizace. A my se k tomu dostaneme za chvilku - jsem přesvědčen o tom, že debata o očkování také bude o tom, jestli funguje centralizace, nebo decentralizace a jestli funguje důvěra v lidi, a nebo důvěra v sebe centrálně. A já jsem přesvědčen, dámy a pánové, že tahleta doba nám přesně ukazuje, co nefunguje. A nefunguje ta centralizace a nefunguje ta důvěra lidí v sebe, kteří centralizaci prosazují.

Co má stavební zákon zaručit. Stavební zákon má zaručit možnost stavět, rychlý proces, respekt k právu sousedů, ochranu přírody, ochranu památek, má co možná nejvíc eliminovat korupční prostředí. A tady se dostáváme zase opět k tomu sporu centralizace a decentralizace. Myšlenka, že centralizace třeba zmenší korupční prostředí, je podle mého myslím poučeného názoru zcela lichá. Tady bylo možné se rozhodnout, jestli se půjde cestou k většímu úřadu, a nebo jestli se půjde cestou k větším kompetencím samosprávy. A to rozhodnutí podle mne bylo přijato velmi špatné. Bylo přijato rozhodnutí - půjdeme cestou centralizace a velkého úřadu. Kdyby se ale šlo cestou větší důvěry v samosprávu - a samosprávy fungují lépe, tak by se i to korupční prostředí zlepšilo. Mají to v Německu, mají to teď na Slovensku. Protože současný model je sloučený, tzn. stavební úřad je na stejném úřadě, jako je starosta, starosta ho nemá právo ovlivňovat. A když si vezmeme hypotetickou nějakou obec, kde skutečně funguje korupce, tak tento model znamená, že starosta se vymlouvá a přitom úřad ovlivňuje. Kdyby starosta ty stavby povoloval, tak je na to vidět a nemůže se na nikoho vymlouvat. To znamená, pokud jsme chtěli zrychlit, zlepšit, měli jsme jít cestou větších práv samospráv. Protože co řekne nějaký starosta korupčník, když nepovolí stavbu, která má všechny náležitosti a má být povolena? Je na to vidět. To si on nemůže dovolit. A teď my tu agendu dáme svébytnému úřadu.

Já jsem hluboce přesvědčen, že stavebníci by se měli teď velmi bát, protože ohledně podobných konfliktních řízení, jako je stavební řízení, tak tam je velmi důležitá určitá důvěra v ten proces. A ta důvěra teď bude velmi narušena. Ta křehká rovnováha, která je, tak ve skutečnosti samosprávu nakláněla k tomu, aby se samospráva snažila být prostředníkem mezi stavitelem a mezi těmi, kterým se stavební záměr nelíbil. To, co nastane, pokud projdou tady navrhované pozměňovací návrhy, je, že samospráva bude mimo ten systém, a já jsem si vlastně skoro jistý, že samospráva se bude dívat s velkou nedůvěrou, stejně jako občané a stavebníci se budou dívat s velkou nedůvěrou, na rozhodování právě toho centrálního stavebního úřadu. Ta důvěra bude ta tam a ve skutečnosti se stavební řízení budou mnohem častěji než dneska ocitat před soudem, soudy budou zahlceny a ve skutečnosti nic nezkrátíme, jenom všechno prodloužíme. To znamená, jdeme velmi špatným směrem. A pak si to řekneme podle statistik. Já se bojím, že si řekneme, že to byla chyba, že jsme to prodloužili. Určitě prodloužíme stavební řízení těm stavitelům, kteří si musí vzít úvěry, protože žaloba bude znamenat, že ty úvěry nedostanou, místo co bychom šli cestou větší důvěry samosprávám, což by skutečně byla cesta, jak proces ztransparentnit a jak ten proces zrychlit.

Mimochodem z úst paní ministryně tady zaznělo, že resorty, kterých se tento zákon dotýká, souhlasily. Tak paní ministryně, to je čistá lež.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude chtít ještě reagovat, takže prosím, a pak bychom se zřejmě dostali k jednotlivým hlasováním.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Ano, děkuji. Já budu opravdu velmi stručná. Já bych chtěla ocenit, protože skutečně tady je potřeba legitimně přiznat, že i opozice oceňuje řadu principů, které v tom stavebním zákoně jako nově navržené jsou. To, na čem se neshodneme a co je vlastně i předmětem dnešní debaty, je právě ten institucionální model stavební správy. Ale velmi často - a teď to v podstatě zaznělo i tak trochu od pana Čižinského prostřednictvím vás, pane předsedající - je, že obcím bereme nějaké pravomoci. To ale vůbec není pravda. Obce dnes žádné kompetence ve stavebním řízení nemají. Jde o přenesený výkon státní správy. A co se týká přenesené působnosti, za to si platí stát obcím zhruba čtyři miliardy ročně. Stavební úřady to vlastně vykonávají za úplatu a musí tu aktivitu činit právě nezávisle na vůli politiků. A v tom je právě ten problém, proč dneska soud judikuje systémovou podjatost. A zcela upřímně, občanovi je úplně jedno, jestli vede stavební řízení úředník placený státem, nebo úředník placený obcí. Jemu jde hlavně o to, aby si stavební povolení vyřídil rychle, nezávisle a předvídatelně. A kromě toho malí i velcí stavebníci potvrzují, že současné uspořádání prostě nefunguje. Je to neoddiskutovatelný problém a je to samozřejmě nástroj k tomu, jak stavební řízení i díky právě systémové podjatosti obstruovat.

Co se týká právě i obav z námitek k systémové podjatosti, to pak brání i obcím s investory uzavírat smlouvy o spolupráci, protože to mohou starostové právě vnímat i tak, že ta nezávislost je tam tím potřena a právě ten, kdo to chce obstruovat, tak tohoto zneužívá.

A jenom k těm počtům 13 tisíc úředníků. Žádní noví úředníci nebudou. V tom celém systému dnes je 13 tisíc úředníků, jen tito úředníci nebudou placeni obcemi, ale státem. A naším cílem samozřejmě je, aby všichni seděli tam, kde jsou. A já jsem velmi ráda za to, že mnoho starostů je rozumných a již nyní nám volají a nabízejí své prostory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě pan poslanec Čižinský se přihlásil z místa. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Jenom skutečně velmi krátce. Je to naopak - obce dotují stát, protože dotují ten příspěvek na státní správu, ať se podíváme kamkoliv, tak nehradí nikdy sto procent těch úředníků, které stát po obcích vyžaduje. Já bych rád tady řekl, že budu navrhovat pozměňovací návrh 7605, (možná?) to je trochu předčasné, ale týká se to památkové péče, aby byla dostupnější těm, o kterých se budu rozhodovat. Takže jenom to tady avizuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, ano, všechny ty návrh možná bude třeba případně přepracovat podle toho, jak se Sněmovna rozhodne, který zákon vezme jako základ pro další projednávání. (Zvuk gongu.) Já jsem teď svolal kolegy do sálu. Vidím pana poslance Výborného, že se ještě hlásí, takže mu dám slovo, pak bych případně představil, jak budeme hlasovat. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom na základě debaty s předkladateli tohoto tisku si dovolím modifikovat můj původní návrh, a sice přerušit sloučenou rozpravu k bodům sněmovní tisk 1008 a 1009 v rámci druhého čtení do 30. března 2021. Původně jsem navrhoval třicet jedna, tedy změním na třicátého. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji, takže to je upravený protinávrh. Takže nyní bychom se měli vypořádat se dvěma skupinami procedurálních návrhů. Jedna z nich se týká toho ne zcela obvyklého postupu, nicméně již se to tady stalo, že rozhodneme, že některý z navržených komplexních pozměňovacích návrhů vezmeme jako základ pro další projednávání. A druhá skupina se potom týká těch návrhů na přerušení. Co se týče těch návrhů na to, který komplexní pozměňovací návrh vezmeme jako základ pro další projednávání, tak (?) navržen návrh pana Kolovratníka, respektive návrh hospodářského výboru a k tomu je protinávrh pana poslance Kupky, komplexní. Já věřím, že takto to stačí, nemusíme je podrobně identifikovat, čili nejdříve budeme hlasovat o tom, že vezmeme jako základ pro další projednávání ten protinávrh pana poslance Kupky. Pokud to neprojde, budeme hlasovat o návrhu hospodářského výboru jako základu pro další projednávání. A pokud ani ten neprojde, tak základem pro další projednávání je automaticky původní návrh ministerstva.

Děkuji. Teď se mi tady ještě přihlásil pan poslanec Luzar do rozpravy, ale já vám dám slovo určitě, jestli se hlásíte do rozpravy, i když jsem čekal, že budeme hlasovat, ale prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, pane ministře, omlouvám se, já jsem nevěděl, jestli to je procedurální návrh, který by už neumožňoval další vystoupení, jestli tedy... bylo to v rozpravě. Takže já bych rád tady k tomuto návrhu také ze sloučené rozpravy vystoupil, jelikož se tady rozehrává trošku časová hra. Já chci zdůraznit, že to nepřišlo jako blesk z čistého nebe, ten návrh, když tady byly předloženy tři komplexní pozměňovací návrhy. Již na hospodářském výboru jsem upozorňoval na to, že bychom se měli v rámci pozměňovacích návrhů soustředit na jeden z těch návrhů, abychom právě získali čas, všichni, k přípravě těch pozměňovacích, jenom ke konkrétní věci. Čili není to tak, že bychom teď jakoby ubírali a že on nevěděl, že by se měl k tomu připravit. Tato informace zazněla a většina pozměňovacích návrhů, které jsou připravovány, jistě budou adresovány ke správnému tisku, který projde touto Sněmovnou, a hospodářský výbor svým usnesením už zaujal konkrétní stanovisko.

Čili tady ten předpoklad, který tady zazněl od kolegy Výborného, vaším prostřednictvím, (že?) se nemohli kolegové na to připravit, není úplně pravdivý, protože ta informace zazněla a hospodářský výbor jako garanční výbor usnesení přijal. Čili ten návrh na to, aby komplexní pozměňovací návrh, pracovně nazvaný Návrh hospodářského výboru a ne kolegy Kolovratníka, byl jako nosný ke změnám. To jenom na dokreslení té situace, že to není blesk z čistého nebe.

Druhá věc, která tady zazněla, a v té diskusi se tady jak červená nit trošku vinula, bych rád upozornil na to, že tu diskusi už v prvním čtení jsme rozehrávali a debatili nad tím, jak dalece chceme rozdělit státní správu od samosprávy, já jsem na to neustále upozorňoval, že ty ostatní věci jsou spíše technologické detaily toho, jak to bude realizováno, ale základní rozhodnutí vždycky bude na tom a na tom se bude lámat chleba, jestli chceme oddělit státní správu od samosprávy, v tomto konkrétním případě opravdu nejenom de iure tak, jak je v zákoně, ale opravdu de facto tak, jak bychom si mnozí představovali, a proto jsem i pod tím návrhem, který prošel hospodářským výborem, připodepsán, protože si opravdu myslím, že jestli něco historicky byla chyba, tak to bylo zrušení okresních úřadů a vlastně převedení tady té státní správy na obce.

Nebudu tady vyjmenovávat všechny ty problémy, které jsou spojeny se stavebním řízením, ale i dalšími výkony státní správy, které jsou na obcích a kde dochází mnohdy k nepochopení samospráv těch obcí, jaký je rozdíl mezi státní správou a samosprávou a k tomu ovlivňování, ať se na mě ctihodní kolegové starostové nezlobí, opravdu dochází. To si myslím, nemusíme si připomínat, těch věcí každý ze své zkušenosti máme desítky a občané také.

Na co bych ale chtěl upozornit v této věci, je to, že tady jsou vlastně tři pozměňovací návrhy. První, ctěného kolegy Kupky, který zastupuje určitou skupinu a která říká, že ta státní správa v tom chápání by mohla zůstat u obcí a řešme (nesroz.) detaily, tomu rozumím, chápu a jsem připraven některé pozměňovací návrhy, které mají ten smysl ratia, pokud se nebudou týkat toho základního smyslu, který deklarují, to znamená, oddělení té státní správy od samosprávy i podpořit, protože samozřejmě vnímám i určité potřeby, ať se to týká územního plánování, vlivu samospráv na fungování obcí a dalších záležitostí.

Další skupina nebo další pozměňovací návrh pracovně nazvaný po kolegovi Fialovi coby předsedovi hospodářského výboru, který si ho vzal za svůj a předložil ho v rámci projednávání tohoto zákona, je řekněme ještě více posunutý k té praktické realizaci uplatnění zájmů výstavby, když budu eufemisticky hovořit o zájmech výstavby. Tady bych trošičku varoval, protože samozřejmě my se pohybujeme (na) docela tenkém ledě zájmů. Z jedné strany zájmů třeba ochrany půdy, zájmů ochrany výstavby a hlídání si stavebního řízení, aby nedocházelo k bezbřehému zastavování a porušování předpisů a zájmů samospráv a občanů - a na druhé straně je zájem developerů, zájem těch, co chtějí stavět a ideálně na zelené louce a ideálně v nejlepších podmínkách, které z druhé strany máme.

Proto jsem připodepsán taky pod tím komplexním pozměňovacím návrhem, který tady představoval zpravodaj kolega Kolovratník a já bych opravdu apeloval a varoval před tím, abychom se nesnažili vyhovět všem. To prostě nejde. Já, ač rozumím, vaším prostřednictvím, kolegovi Kolovratníkovi, on má široké srdce a rád vyslyší mnoho připomínek a když jsme se i v zákulisí o tom bavili, že těch zájmů je opravdu hodně, ale já bych rád řekl, že pokud chceme opravdu, aby stavební zákon prošel, tak bychom měli hledat nějaký jasný a srozumitelný konsenzus a nesnažit se vyhovět všem za každou cenu.

Ten podpis je, řekněme, pod tímto návrhem, kde jsem podepsán, ten můj podpis je... není ani kategorický, je prostě podpisem pro snahu něco změnit. A já bych velice nerad, abychom tady těmito snahami vyhovět všem pohřbili stavební zákon jako takový. A zatím ty diskuse, které se tady vedly, se bojím, že vedou k tomu směru a budou snahy využít všechny cesty k tomu, aby se nakonec vlastně buď něco nezměnilo vůbec, anebo naopak změnilo se ad absurdum úplně někde jinde, kde bych nerad. Proto upozorňuji, že ten podpis je podmíněn tady tím, že se budeme držet v nějakých mantinelech dopředu dohodnutých a aby všichni, kteří se na tom podíleli, vyšli z toho se ctí, aby nebyli poražení a nebyli vítězové.

A tady nabízím tu možnost opravdu a ta zazněla i na hospodářském výboru v té debatě, abychom se k tomu vraceli a debatili, ale ne kategoricky, že buď tohleto, anebo nic. Anebo naopak - buď tam bude všechno, anebo to nejsme schopni splnit nikdy. A pokud je cílem vlády - a teď já jsem se na to ptal paní ministryně, jaká je pozice vlády, protože máme tady ten doposud vládní návrh, který je v systému zaveden - v tomto volebním období dokončit stavební zákon a opravdu ho dostat do té fáze schválení ještě v tomto volebním období, tak bychom všichni k němu měli přistupovat s určitým despektem. A já už teď cítím velké snahy různých pozměňovacích návrhů se do něho vlamovat.

A jestliže tady vznikl nějaký konsenzus, který pramení z těch podpisů, které pod tím návrhem jsou, tak bychom velice obezřetně k tomu měli přistupovat a velice hodně zvažovat, které návrhy potom budeme podporovat a které ne. A tady říkám, že já velice podrobně a pozorně budu sledovat to, co se připravuje jako pozměňovací návrhy, protože bych velice nerad, aby v té kostře, která momentálně rozhodnutím hospodářského výboru měla být nosnou, aby se k tomu nedostávaly různé návrhy, které ho vlastně posunou úplně někde jinde než jsem si já třeba v té představě úvodní vysnil, jak by mohl stavební zákon vypadat.

To je moje připomínka tady k tomu a z toho pohledu bych to taky chtěl brát, že prostě ty pozměňovací návrhy, které tady přijdou a přichází, by měly být opravdu drženy v tom kontextu těch pozměňovacích návrhů v rámci těch bodů, které jsou.

A jsou tady tři návrhy, tak zkusme se držet toho, jaké se snažíme dávat příklady k tomu, jak by mohla stavební správa fungovat. A teď vůbec nevylučuji to, že nakonec v rámci nějaké nedohody zůstane klasický stavební zákon tak, jak je, a že neprojde vůbec žádný návrh. Ale byl bych, to bych považoval asi za možná největší chybu této Sněmovny. Čili byl bych rád, abychom k tomu takhle přistupovali a nesnažili se obstruovat, nesnažili hledat cesty k tomu, jak to třeba prodloužit, abychom se dostali, tuto debatu jsme si už v prvním čtení myslím odbyli. A teď bychom se měli věcně vrátit k příkladům možná dobré praxe a toho, co je před námi. To je můj apel a moje výzva. Já samozřejmě vnímám to, co tady řekl předkladatel. Mám připraven pozměňovací návrh, který v rámci hasičů může pomoci v některých věcech, ale jsou to konkrétní věci, které projdou diskusí a budeme je diskutovat na hospodářském výboru určitě. A budu sám zvědav, jaké další pozměňovací návrhy přijdou. Ale tady opravdu varuji, že je budu velice pečlivě sledovat a budu se snažit, aby výsledek se držel toho zadání, pod které jsem se podepsal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s faktickou poznámkou bude reagovat ještě pan poslanec Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu kolegovi Luzarovi. Prosím, suverénem je Sněmovna. Já mám velký respekt k výborům, i k hospodářskému výboru, ale skutečně, pokud hospodářský výbor něco odhlasoval, tak to neznamená, že se na tom nutně musí usnést Sněmovna. Teď v tuto chvíli my rozhodneme a nakrásně může být tím komplexním pozměňovacím návrhem, který bude schválen touto Sněmovnou, komplexní pozměňovací návrh kolegy Kupky. Anebo se taky můžeme shodnout na tom, že budeme dále jednat ve znění vládního návrhu. Čili prosím předjímat, že hospodářský výbor něco rozhodl a všichni se na to mohli chystat, je podle mě skutečně v rozporu s jednacím řádem a je bezpředmětné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A v tuto chvíli jsou to všechny vyčerpané přihlášky, takže znovu svolám kolegy do sálu a už budeme v každém případě hlasovat. Nekončí ještě rozprava, k tomu jsme ještě daleko. Ale nyní budeme procedurálně hlasovat. Takže nejdříve, jestli jsou všichni přítomni a všichni přihlášeni tak, jak chtějí být. Ještě vidím kolegy, že přicházejí, tak ještě posečkám. Nejdříve budeme hlasovat o tom, který návrh vezmeme jako základ pro další projednávání. Nejdříve budeme hlasovat o tom, aby to byl návrh pana poslance Kupky a dalších. Poté, aby to byl návrh hospodářského výboru, resp. pana poslance Kolovratníka a dalších. Když ani jedna z těchto věcí v tomto pořadí neprojde, tak dále pokračujeme s návrhem Ministerstva vnitra. Myslím si, že tohle je jasné. Myslím si, že jsou přítomni a přihlášeni všichni, kteří chtějí být přihlášeni.

 

Takže nyní budeme hlasovat o tom, že jako základ pro další projednávání vezmeme komplexní pozměňovací návrh pana poslance Kupky.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 70 je přihlášeno 101 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 47. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o tom, že jako základ pro další projednávání vezmeme návrh hospodářského výboru, resp. pana poslance Kolovratníka.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 71 je přihlášeno 99 poslankyň a poslanců, pro 59, proti 31. Konstatuji, že návrh byl přijat a jako základ pro další projednávání tedy budeme pokračovat s návrhem hospodářského výboru.

 

A nyní zde byl ještě další procedurální návrh, a to, abychom po vyčerpání dnešní rozpravy přerušili projednávání tohoto druhého čtení před ukončením této obecné rozpravy a jako první zde byl protinávrh do 30. března tohoto roku. A pokud by tento návrh neprošel, tak je zde původní návrh do 20. března tohoto roku. Nicméně věřím, že je shoda na té první možnosti. Takže je všem jasné, o čem budeme hlasovat?

 

O přerušení projednávání tohoto bodu do 30. 3.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 72 je přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro 94, proti nikdo. Konstatuji, že tedy s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jak jsem říkal, rozprava v tuto chvíli ještě nekončí. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak bod přeruším. Vypadá to, že se nikdo nehlásí, takže přerušuji před ukončením rozpravy tento bod. Pan ministr Zaorálek se hlásí s faktickou poznámkou? Takže tyto dva body jsou přerušeny a já předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Máme tady další bod číslo

Aktualizováno 3. 3. 2021 v 20:13.