Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

468.
Rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie
a o jeho provedení na vnitrostátní úrovni
/sněmovní dokument 7528/

Prosím, aby se slova ujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, na dnešní schůzi je zařazen bod Rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie a jeho provedení na vnitrostátní úrovni. Já vám za to velmi děkuji. Rozhodnutím k vlastním zdrojům se již 3. února zabýval výbor pro evropské záležitosti, který doporučil jeho projednání též na plénu. Plénum Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se s balíčkem legislativních návrhů k víceletému finančnímu rámci - dále budu používat zkratku VFR - 2021 až 2027 včetně nástroje EU na podporu oživení, takzvaný plán obnovy a rozhodnutí k systému vlastních zdrojů, seznámilo a zabývalo v červenci 2020 v rámci diskuze k mandátu na jednání Evropské rady.

Poslanecká sněmovna ve svém usnesení mimo jiné vyzvala vládu, aby usilovala o přijetí navrženého plánu obnovy včetně jeho financování. Jak víte, po pětidenním jednání dosáhla nakonec 21. července Evropská rada shody nad podobou VFR, a to včetně nového nástroje EU na podporu oživení ve výši 750 miliard euro a způsobu jejich financování. Vláda České republiky reprezentovaná premiérem Andrejem Babišem tím klíčová usnesení přijatá Poslaneckou sněmovnou naplnila.

Po intenzivních vyjednáváních v průběhu podzimu jak s Evropským parlamentem, tak následně s Polskem a Maďarskem se 10. prosince 2020 podařilo na úrovni Evropské rady odblokovat i patovou situaci v otázce kondicionality na ochranu rozpočtu EU a nalézt kompromisní řešení, čímž se otevřela cesta rovněž ke schválení celého VFR. Celý balík legislativy k víceletému finančnímu rámci EU a k plánu obnovy - a to včetně návrhu rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům - byl Radou a Evropským parlamentem odsouhlasen v polovině prosince.

Tím se již dostávám k samotnému obsahu nového rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům. Rozhodnutí nově obsahuje především klíčové ustanovení zmocňující Evropskou komisi vypůjčit si na finančních trzích peníze k financování plánu obnovy. Toto je zásadní změna oproti rozhodnutím k vlastním zdrojům schvalovaným na začátku předchozích programových období. I proto v minulosti nikdy nebyl takový časový tlak na schválení této legislativy.

Rozpočet EU bude moci být ve významnější míře než doposud využit jako garance pro výpůjčky Evropské komise na finančních trzích. Tyto prostředky budou následně v rámci rozpočtu EU použity na financování programu plánu obnovy formou grantů, například facility na podporu oživení a odolnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci či kohezní politiky EU, či budou poskytnuty členským státům ve formě půjček na financování investic a reforem definovaných v rámci jejich národních plánů obnovy.

Změny v návrhu rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům reflektují také zavedení nového vlastního zdroje založeného na množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů, kdy členské státy za každý kilogram nerecyklovaných plastových odpadů odvedou do rozpočtu EU 0,8 eura. Prostředky z tohoto vlastního zdroje částečně nahradí stávající zdroj z HND.

Aby však mohlo rozhodnutí k vlastním zdrojům vstoupit definitivně v platnost, musí být nejdříve v souladu s unijním právem schváleno rovněž v členských státech. V jednotlivých zemích proto nyní probíhá proces národního schvalování rozhodnutí. Cílem a snahou je dokončit toto schválení již v průběhu letošního jara, aby bylo možné prostředky z plánu obnovy využívat co nejdříve. Projednání rozhodnutí Rady k vlastním zdrojům v obou komorách Parlamentu České republiky je tedy důležitým krokem, který následně umožní vládě České republiky notifikovat schválení tohoto právního aktu na národní úrovni. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro evropské záležitosti Adam Kalous a informoval nás o projednání ve výboru. Pane poslanče, prosím máte slovo.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. V návaznosti na dohodu o víceletém finančním rámci a nástroji na podporu oživení z července 2020 přijala Rada Evropské unie 14. prosince 2020 balíček o víceletém finančním rámci včetně rozhodnutí o vlastních zdrojích. Rozhodnutí o vlastních zdrojích umožní Evropské komisi vypůjčit si na kapitálových trzích až 750 miliard euro. Důvodem je zahájit plán Evropské unie na podporu oživení Next Generation a řešit důsledky krize COVID-19 v Evropě.

Plán na podporu oživení může být zahájen až poté, co všechny členské státy Evropské unie proces ratifikace dokončí. Rychlá ratifikace rozhodnutí o vlastních zdrojích pro oživení Evropy má nyní zásadní význam. Smlouva o fungování EU v článku 311 uvádí, že rozhodnutí, které již je přijato a vyhlášeno v úředním věstníku, vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

V České republice na rozdíl od jiných států není pro toto schválení stanovena žádná specifická procedura. Nicméně z právního hlediska byl schvalovací postup dokončen projednáním tohoto dokumentu na 64. schůzi ve výboru pro evropské záležitosti, to bylo 3. února 2021, a formálně již není třeba dalšího schvalování v obou komorách. Zájmem vlády, potažmo zájmem Ministerstva financí, však je informovat Parlament a získat větší demokratickou legitimitu v postupu přijetí tohoto rozhodnutí tím, že tento návrh projedná i v obou komorách.

Dovolte, abych vás tedy seznámil se zněním usnesení číslo 408 k informaci Ministerstva financí České republiky k rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o jeho provedení na vnitrostátní úrovni, které přijal výbor pro evropské záležitosti dne 3. února 2021 na své 64. schůzi. "Výbor pro evropské záležitosti bere na vědomí informaci Ministerstva financí České republiky k rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU a o jeho provedení na vnitrostátní úrovni."

Pane místopředsedo, totožné usnesení taktéž navrhuji hlasovat i zde na plénu Poslanecké sněmovny, a to ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci Ministerstva financí České republiky k rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU a o jeho provedení na vnitrostátní úrovni." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil jediný poslanec, a je to pan poslanec František Kopřiva. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už tady zaznělo, ta ratifikace je v běhu, respektive ono by stačilo projednání na výboru pro evropské záležitosti. Nicméně je nutné si uvědomit, že tímto de facto ratifikujeme nejen navýšení stropů rozpočtu EU, ale také půjčku Next Generation EU ve výši 750 miliard eur, čímž se vytvoří právě prostor pro čerpání té půjčky a pro výdaje z toho nástroje na podporu oživení a odolnosti neboli fondu obnovy, jak se mu říká.

Nevím, jestli to tady - nejsem si jistý, že to tady zaznělo, tak jenom abychom znali ta rozmezí, že to není nějak zásadní změna, ale umožní to provádění fondu obnovy, který zase může o krok posunout evropskou ekonomiku, tudíž i českou, směrem k modernímu a udržitelnému hospodářství. Doposud strop pro vlastní zdroje činil 1,3 % součtu hrubých národních důchodů všech členských států, a tady na tom místě se sluší podotknout, že víceleté finanční rámce EU byly doposud vždy pod tímto maximálním stropem vlastních zdrojů a byly vždy vyrovnané. Čili je to poprvé, co si EU prostřednictvím Evropské komise půjčuje na kapitálových trzích, aby se lépe mohla vypořádat a překlenout tu krizi, způsobenou pandemií COVID-19. Ten strop se nyní natrvalo zvyšuje o 0,16 %, tudíž nově na 1,46 %, a dočasně k tomu navíc se ten strop zvyšuje o 0,6 % na 2,06 %, ale maximálně do roku 2058, kdy se počítá, že by nejpozději ta splátka měla být celá splacena. Tento dočasně zvýšený strop se váže pouze na splacení té půjčky čili nemůže tam třeba bez další ratifikace proběhnout například vypůjčení nové půjčky nebo nějaká další navyšování příjmů či výdajů evropského rozpočtu.

Cílem celého tohoto je, aby se nemusely navyšovat příspěvky čistých plátců do unijního rozpočtu, což dříve nebo později budeme i my, byť jsme doposud čistí příjemci, tak bychom si na to měli dát pozor. A zároveň tedy je cílem, aby se nemusely snižovat výdaje víceletého finančního rámce, to znamená stávající fondy, ze kterých čerpáme. Také se sluší podotknout, že členské státy budou mít nadále úplně stejnou kontrolu, neboť budou nadále schvalovat jednomyslně jak víceleté finanční rámce a spolu s Evropským parlamentem také každoroční rozpočty EU. Navíc se to spojilo s reformou vlastních příjmů a jejich provádění, protože dosavadní způsob vybírání prostředků skrze daň z přidané hodnoty byl dlouhodobě kritizován jako příliš administrativně složitý. Čili cílem toho nového systému je větší transparentnost, zjednodušení a stabilizace finančních prostředků EU, zároveň řekněme větší předvídatelnost i příspěvků čistých plátců a tak dále.

Také to dává vlastně Evropské komisi, rozpočtu EU, větší manévrovací prostor, ale s tím, jak jsem vyjmenoval, že členské státy to stále mohou stejně kontrolovat a ovlivňovat. Smyslem nových vlastních příjmů tak má být právě to, aby se jednak pokrývaly oblasti, ve kterých EU už má kompetence, tedy například cla nebo emisní povolenky, což už EU dávno dělá - už si nevybíráme jako členské státy samostatně cla, respektive my vybíráme, ale je to administrováno centrálně přes EU, protože to je efektivnější - a kdo se má zdanit nebo co se má zdanit, to je otázka, o které jsme se tady už bavili na červencové schůzi Sněmovny a několikrát na výboru pro evropské záležitosti. Ta diskuze byla poměrně široká, ale z našeho pohledu ty zdaňované oblasti smysl dávají, neboť jsou v souladu s obecnými a dlouhodobými politikami Evropské unie, ke kterým jsme se také připojili. Má to být navázáno k naplnění společných cílů, například na přípravu na dopady klimatické změny nebo přípravu na další třeba zdravotnické krize a tak dále.

Teď k těm konkrétním daním nebo spíš můžeme říct clům, to mně přijde jako lepší označení. To, co už tam je zahrnuto, co je v poměrně pokročilé fázi rozjednanosti, je daň z nerecyklovatelných plastových obalů. Tu tedy budou vybírat členské státy podle svého uvážení. My si to můžeme na národní úrovni nastavit podle svých potřeb, jak se usneseme. Cílem je řekněme podpora cirkulární ekonomiky a v důsledku snížení množství plastového odpadu.

Potom se zvažují další vlastní zdroje, na kterých ještě není shoda, respektive není shoda na tom, jaké budou mít parametry a tak dále. Ale opět mně to smysl dává, například uhlíkové vyrovnání na hranicích, které bylo poměrně kontroverzní. Ale já si myslím, že to je plně v souladu s tím, co jsme si tady všichni říkali, a třeba na evropském výboru se o tom bavíme často, že pokud má celý svět směřovat ke snižování emisí a CO2, tak nesmíme ty standardy uplatňovat jenom v rámci EU, sami na sebe, ale musíme to reflektovat v diplomacii a v obchodu se třetími zeměmi a s velmocemi, které opravdu mají ty emise vysoké jak na obyvatele, nebo v absolutních číslech. Toto clo by mělo zabránit takzvanému úniku uhlíku, čili to, že výrobky budou vyráběny v zemích, kde standardy jsou nižší, potom budou levnější, budou se dovážet do EU, tím se zanechá další emisní stopa, a pak naše evropské, a tudíž i české podniky nebudou konkurenceschopné, protože dovezené výrobky byly vyráběny za nižších standardů, tudíž budou levnější, čili to i zvýší konkurenceschopnost našich firem. A jak už jsem zmiňoval, pomůže to prosazovat klimatické standardy i mimo EU. Pokud si dobře pamatuji, bylo to minimálně v jednom usnesení výboru pro evropské záležitosti, že EU má klást důraz na v uvozovkách vývoz emisních klimatických standardů i mimo Evropu, abychom na to nebyli sami, abychom motivovali i další velmoci a země, aby plnily klimatické závazky a stanovovaly si případně ambicióznější cíle.

Dalšími zvažovanými daněmi je digitální daň, o které jsme se tady v Česku bavili, sama vláda ji navrhovala na české úrovni. Ta diskuze, pokud se nepletu, je teď tak trochu u ledu, protože opět je asi systémovější, snazší a efektivnější to řešit na celoevropské úrovni. Tam se čeká ještě na nějaká doporučení u OECD a tak dále, ale určitě je zase namístě, aby ti obří internetoví giganti platili stejné daně jako naše firmy, například aby Google platil podobné daně jako Seznam, protože momentálně platí, pokud se nemýlím, řádově o několik řádů méně, což prostě není fér vůči našim vlastním firmám a zvýhodňuje to ty největší hráče na trhu, což je z dlouhodobého hlediska prostě nepřijatelné.

Dále se tam uvažuje o rozšíření třeba systému EU pro obchodování s emisemi na další sektory, tuším, že tam je lodní doprava a tak dále.

Ještě si neodpustím takovou procedurální poznámku. Výbor vlastně, když se diskutoval celý ten plán na podporu oživení Evropy - to byla sada několika dokumentů, několika evropských aktů, tak to jsme probírali na výboru pro evropské záležitosti - tam se nenašla shoda, respektive jsme se usnesli, že by bylo lepší to probrat na celém plénu Sněmovny, takto zásadní věc, 750 miliard eur, splácení po příštích 30 let, to není zase nic tak malého. Takže jsme to chtěli zařadit tady na plénum, ale potom došlo k nějaké chybě v překladu a na poslední, 56. schůzi v červenci loňského roku jsme tady měli bod pouze Informace premiéra o pozici vlády k plánu na podporu oživení Evropy. Přijali jsme k tomu z mého pohledu konsenzuální usnesení, nebo většina Sněmovny se usnesla na docela konstruktivním usnesení, myslím vůči vládě i vůči Evropské komisi. Nicméně bylo to usnesení jenom k bodu Informace vlády, tudíž česká Poslanecká sněmovna na rozdíl od senátního evropského výboru k té problematice jako takové nepřijala žádnou pozici. Takže až tady třeba za pár let budou stát někteří kolegové s tím, že Evropská unie rozhoduje o nás bez nás v Bruselu, tak si prosím vzpomeňme na to, že jsme promeškali možnost se k tomu vyjádřit.

Samozřejmě, mohli bychom to asi formálně odbýt teď, nějak ten bod předřadit, myslím, že to je bod 304, ale teď už bychom na to šli s křížkem po funuse, protože pan premiér už to podpořil, už to je schválené jak na úrovni Rady, tak Evropského parlamentu, senátní výbor se k tomu vyjádřil, holt tady za Sněmovnu to zůstalo formálně bez stanoviska, ale to už se holt nedá nic dělat. Já bych se možná přimlouval za to, abychom to příště probírali včas. Tohle je už v podstatě ratifikace, tohle už je hotové nařízení, které nám nezbývá než odmávnout, ale - jak jsem říkal v úvodu své řeči - klub Pirátů podporuje rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů a jeho provedení na vnitrostátní úrovni, i další zvažované vlastní příjmy Evropské unie dávají smysl a rádi nabídneme spolupráci i vládě při projednávání na evropské úrovni těch dalších daní nebo cel. Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí se stanoviskem klubu KDU-ČSL pan poslanec Ondřej Benešík a se stanoviskem klubu ODS se připraví pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Jak tady už opakovaně zaznělo, ten proces, co se týče příjmové stránky, byl v podstatě dokončen. Poslanecká sněmovna v tomto ohledu není součástí schvalovacího procesu, nicméně dohoda na evropské úrovni byla taková, že tato naprosto zásadní záležitost bude projednána s národními parlamenty. Já bych se proto spíše zaměřil na výdajovou stránku věci, která bude realizována přes takzvaný národní plán obnovy, což je dokument, který stanoví priority a oblasti, na které bude balík peněz ve výši zhruba 173 mld. korun vynaložen.

Tak jako každá krize, i situace způsobená pandemií má vést k tomu, abychom se pohnuli dopředu a hledali inovativní řešení, nikoliv k tomu, abychom stagnovali na místě, zakonzervovali naše staré přístupy a řešili si výlučně naše momentální aktuální problémy. Zastáncem inovací je jak KDU-ČSL, tak i Evropská unie, která svůj plán nazvala příznačně plánem na podporu oživení a odolnosti. Dosavadní stav příprav národního plánu obnovy ale svědčí o tom, že česká vláda je spíše zastáncem přístupu konzervativního, umrtvujícího. Mají-li peníze plynoucí k nám z unijního postkrizového plánu něco změnit, musí nás posunout kupředu. Dovolte mi k tomu představit několik konkrétních bodů jako doporučení naší vládě.

Samotná struktura výdajů v aktuální vládní verzi národního plánu obnovy budí rozpaky. Nejvíce, a to až 118 miliard, má být vyhrazeno na fyzickou infrastrukturu a zelenou tranzici. Oproti tomu na digitální transformaci je určeno 25 miliard, na vzdělávání a trh práce 23 miliard nebo na výzkum, vývoj a inovace pouhých 12,5 miliardy. KDU vyzývá k navýšení peněz na digitalizaci, vzdělávání a výzkum. U kapitoly fyzická infrastruktura a zelená tranzice chceme, aby co nejvíce peněz šlo na zelenou tranzici, postavenou na nových technologiích. Necpěme tolik peněz do asfaltu a betonu, naopak, investujme je zejména do lidí, do lidského kapitálu.

Kapitola věnovaná digitalizaci by měla obsahovat jednoznačné cíle a časový rámec. Cílem by například mělo být úplné propojení finančních úřadů se správami sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami či úřady práce. Databáze resortních ministerstev by měly být propojeny s různými registry včetně katastru nemovitostí. Je třeba umožnit podávání a vyřizování jakékoli žádosti, včetně daňového přiznání, pouze elektronicky. Založení OSVČ či s. r. o. by mělo být možné z domova.

V době, kdy sítí rychlovlaků disponuje Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, nás nesmí evropská osobní železniční doprava objíždět. Proto je třeba podstatně větší částku alokovat na vytvoření sítě rychlovlaků. Páteřní trasy, evropské koridory, musí mít cestovní rychlost 200 až 250 kilometrů za hodinu. Cílem musí být také zvýšení mobility obyvatel při cestě za prací, a to například zrychlením příměstské železniční dopravy.

Naše silniční síť je přecpaná kamiony. Je třeba přenést část silniční nákladní dopravy na železnici a využít v rozumné míře vnitrostátních vodních cest.

V oblasti průmyslu musí vláda přidat peníze na prorůstové investice. Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, archivnictví, jsou opatření na restart na obnovu ekonomiky opravdu velmi nevhodné. Přesto pro ně vláda navrhuje v plánu obnovy věnovat desítky miliard, a to je špatně. Vláda nesmí národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu, nikoliv do takto mimořádného prorůstového fondu.

Inovace ve vzdělávání neznamenají jen aktuální zajištění vzdělávání na dálku, jak se domnívá vláda. Je třeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu žáků a studentů. Moderními imperativy vzdělávání jsou interdisciplinarita, kvalitní práce s informacemi a kritické myšlení. To vyžaduje úpravu vzdělávacích rámců a investice do technologií, například budování interaktivních a snadno dostupných inovačně vzdělávacích databází. Je třeba propojit stávající informační systémy ve vzdělávání a vytvořit jednotný resortní informační systém, který bude přístupný orgánům státní správy a samosprávy. To umožní jednoduše získat údaje o kvalitě škol bez jejich administrativního zatížení.

Vláda deklarovala, že bude v přípravě národního plánu reforem konzultovat široký okruh institucí, bohužel činí tak poměrně formálně. Proto jsem inicioval usnesení výboru pro evropské záležitosti, kterým Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby poskytla dostatečný čas pro řádné vypořádání připomínek sociálních partnerů, nevládních organizací a dalších dotčených subjektů před schválením národního plánu obnovy ve vládě. Jde o hodně. Přípravu národního plánu obnovy prosím neuspěchejme.

Já bych si dovolil ještě pár výhrad. Ty výhrady nejsou jenom moje nebo KDU-ČSL. Jsou zejména nejrůznějších entit, institucí, asociací, jako je Hospodářská komora, jako jsou obory, jako je Svaz průmyslu a dopravy, jakými jsou poskytovatelé sociálních služeb a tak dále a tak dále, kteří mají výhrady k procesu tvorby plánu obnovy. Partneři si stěžují, že jejich podněty a názory nejsou dostatečně ze strany vlády reflektovány, a i když Evropská komise vyzvala vlády členských států, aby do tvorby těchto plánů byly zahrnuty i národní parlamenty, v České republice se tak neděje. Je to vlastně poprvé, kdy projednáváme problematiku spojenou s národním plánem obnovy, který bude alokovat přes 170 miliard na obnovu a restrukturalizaci ekonomiky, na Poslanecké sněmovně.

Také máme výhrady právě k obsahu, kdy ne KDU-ČSL, nebo pouze KDU-ČSL, popřípadě i další politické strany mají výhrady k tomu, jaké jsou alokace a jaké přesně oblasti. Tyto výhrady právě mají i entity, subjekty, jakými jsou Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, odbory, vzdělávací instituce a tak dále a tak dále.

Chtěl bych proto vyzvat vládu, aby proces tvorby tohoto plánu a rozhodování o tom, jak využijeme tyto mimořádné prostředky, neuspěchala a aby dala možnost nejenom politickým stranám a opozici, ale zejména těm aktérům, které jsem tady už dvakrát jmenoval, aby se mohli vyjádřit a aby jejich připomínky byly seriózně vyhodnoceny.

Na závěr bych přečetl usnesení, které v této souvislosti přijal výbor pro evropské záležitosti a které bych vlastně v témže znění navrhl Poslanecké sněmovně: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby poskytla dostatečný čas pro řádné vypořádání připomínek a návrhů ze strany sociálních partnerů, nevládních organizací a dalších dotčených subjektů před schválením Národního plánu obnovy ve vládě." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se stanoviskem klubu ODS vystoupí pan poslanec Skopeček, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Mí předřečníci tady pitvali podrobnosti fondu obnovy, ať už se týká případných příjmů, nebo výdajů. Nicméně já myslím, že je potřeba se na ten materiál, který jsme dostali na stůl, podívat systémově. Když si ho přečtete, budete muset se mnou souhlasit, že zatím každou krizi Evropská unie využila pro zvýšení svých pravomocí, pro zvýšení svého vlivu, a nejinak je tomu při covidové krizi.

Materiál, který jsme dostali do rukou, je výsledkem červencového summitu Evropské unie, který přinesl dvě revoluční věci v rámci historie evropského integračního procesu, které jsou za prvé možnost Evropské unie se zadlužit při ručení jednotlivých členských států - to dosud byla věc, kterou Evropská unie udělat nemohla, čili nyní nově se bude moci Evropská unie na účet nebo se zárukou členských zemí zadlužit.

Druhý revoluční krok, o který se snaží evropské politické elity poměrně dlouho, je vznik společných evropských daní. V samotném dokumentu se přímo hovoří o poplatku z nerecyklovatelného odpadu, ale v materiálu se dočtete o dalších uvažovaných daních, které chce Evropská komise rychle zavést v platnost, a jde sice o digitální daň a hovoří se i o dani z finančních transakcí. Takže prosím, nelžeme si tady, nezabývejme se pouze detaily případného rozdělení jednotlivých fondů na jednotlivé oblasti, ale přiznejme si, že v rámci evropského integračního procesu došlo ke dvěma zlomovým věcem. Ta první zlomová věc - prvně vznikají vlastní zdroje ve formě společných evropských daní a prvně v historii se Evropská unie bude moci zadlužovat.

Já tu kritizuji zadlužování na národní úrovni a paní ministryně dobře ví, že tu svádíme bitvy při schvalování každoročního státního rozpočtu. Nemůžu přece mluvit jinak jako národní poslanec, když hovořím o zadlužení na úrovni našeho národního státu, nemůžu v takové chvíli souhlasit se zadlužením na úrovni Evropské unie. Evropská unie se rozhodla nově přerozdělit 750 miliard Kč, přičemž větší část toho, konkrétně půl bilionu eur, si chce Evropská unie půjčit na finančních trzích s tím, že za to budou ručit jednotlivé členské státy. Jestliže jsem proti socialismu na národní úrovni, jestliže jsem proti socialismu, proti zadlužování v České republice, tak nemůžu prostě souhlasit se socialismem na úrovni evropské, nemohu souhlasit se zadlužováním na úrovni Evropské unie.

Ten krok nebo ty kroky byly prosazeny s argumentací toho, že vypůjčené prostředky a fond obnovy má sloužit, recovery fond má sloužit k obnově evropských ekonomik po pandemii covidu. Nicméně když se podíváte na rozdělení peněz, a koneckonců o tom hovořil i kolega Benešík, tak zjišťujeme, že nejde o financování covidových důsledků epidemie, že to nesouvisí se zdravotnictvím nebo s čímkoliv, co by covid v České republice nebo v Evropské unii negativně napáchal.

Ty peníze jsou půjčovány na dva cíle. Jedním je digitalizace, s tím ještě bychom mohli souhlasit, tak jak chceme, nebo někteří z vás, aby digitalizace postupovala, to ano, ale bezesporu se shodneme, že digitalizace není nic, co souvisí s covidem. Druhou oblastí, která se má z toho obřího balíku peněz, který si Evropská unie půjčí, financovat, je takzvaná zelená dohoda. Opět tu bojujeme nejrůznější bitvy při schvalování environmentální legislativy, někteří se toho obáváme, někteří to podporují, ale ať už k tomu máme jakýkoliv názor, určitě se shodneme, že financování zelené dohody nemá nic společného s tím, co se tady děje a bude dít v souvislosti s epidemií covidu. Čili Evropská unie zneužila covidové krize, aby pod pláštíkem a s argumentací a používáním slova covid si vypůjčila peníze na oblasti, které s covidovou krizí nemají vůbec nic společného.

Mě to mrzí, protože vidím, že se Evropská unie nepoučila z toho, že není možné dlouhodobě fungovat a hospodařit na základě dluhů. My všichni si dobře pamatujeme evropskou dluhovou krizi, která následovala po finanční a ekonomické krizi v roce 2008. Všichni si dobře pamatujeme, že některé evropské ekonomiky byly tak předluženy, že nebyly schopny financovat své dluhy tím, že by si půjčovaly za tržních podmínek na finančních trzích. Následně přispěchaly ostatní členské státy, které si vypůjčily peníze za nižší úrok, protože zkrátka jejich finanční zdraví bylo dobré, aby tak poskytly půjčky, respektive nenávratné finanční dotace předluženým zemím, které nebyly schopny si za tržních podmínek půjčovat.

Něco podobného se děje i v tomto případě - z toho, že rozpočtově odpovědnější státy poskytovaly peníze a sdílely rizika s těmi méně odpovědnými, tak teď se tento princip přesouvá o úroveň výš, na úroveň Evropské unie, a samozřejmě platí, že Evropská unie si bezesporu bude půjčovat za lepší tržní úrok jako velký subjekt než jednotlivé členské státy, ale neřeší se tím ten původní problém evropských ekonomik, a sice neschopnost hospodařit s vyrovnanými rozpočty, a i v těch oblastech, které Evropská unie považuje za prioritu, se ten trend, ta nutnost fungovat na základě dluhů, přesouvá z členských zemí na úroveň Evropské unie. Jenom pro informaci, počítá se, že ten dluh ve výši půl bilionu eur se splatí až v roce 2058, čili jestli dobře počítám, za 37 let.

Já si myslím, že to je věc, kterou já určitě podpořit nemůžu, a je to také věc, která svědčí o tom, že Andrej Babiš selhal při projednávání těchto věcí na půdě Evropské unie. Platí o něm, že on je velmi suverénní a velmi odvážný, co se týká evropské politiky na domácí půdě, do kamer televizí, tam nenechá na Evropské unii niť suchou, ale tady si raději nechal od Poslanecké sněmovny dát velmi slabý mandát, v rámci kterého souhlasil právě se vznikem společných evropských daní, aby na Evropské unii za nic nemusel bojovat. Je to selhání Andreje Babiše. Je škoda, že té revoluční věci nových daní nebo zadlužení nevyužil třeba pro to, aby definitivně vyjednal pro Českou republiku, že například atomová energie bude zařazena jako bezemisní zdroj. Byla to věc, s kterou určitě mohl operovat, protože pro ten souhlas byla samozřejmě... proto to schválení těchto revolučních věcí byl samozřejmě nutný i jeho souhlas. Nevyužili jsme toho, stále se na evropské půdě neumíme pohybovat, neumíme hájit své zájmy a Andrej Babiš je odvážný jenom na úrovni národního státu, v Evropské unii sklapne paty a schválí, cokoliv Evropská unie vymyslí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní si žádá vystoupit paní poslankyně Langšádlová za TOP 09 a je to zatím poslední přihláška. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Budu velmi stručná, protože kolegové by rádi ještě projednali další bod. Chtěla bych vyjádřit, že přestože je to velmi zlomové rozhodnutí jak z hlediska vlastních příjmů Evropské unie, tak i z hlediska zadlužení, tak my žijeme ve velmi výjimečné situaci. Ta krize, ke které jsme se dostali, bude pro nás příležitostí jenom tehdy, pokud budeme nadále jako evropské země konkurenceschopné, pokud budeme jako evropské země dobře investovat do oblastí, jako je digitalizace, vzdělání, věda, výzkum. Jsem přesvědčena, že cesta, kterou se Evropská komise a další evropské státy, a my samozřejmě taky, vydávají, je cestou správnou a chtěla bych tyto kroky podpořit. Ale budu velmi stručná, protože kolegové chtějí navázat dalšími body. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, pan poslanec Benešík. Prosím. A pan poslanec Hrnčíř.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Jenom velmi stručně. O té půjčce, o tom balíku, prostě rozhodly členské státy, abychom si dokázali představit, kdo je to Evropská unie. Byli to premiéři vlád členských států, každý měl právo veta. Nikdo to neudělal, dohodli se takto. S tím už my nic neuděláme. Důležité ale je, jaké bude provedení a jak ty prostředky využijeme. Já jsem tady četl, kde vidím slabá místa, a doufám, že vláda nejenom výtky Benešíka, ale zejména všech entit, které jsem jmenoval, od Hospodářské komory po odbory, bude reflektovat, abychom ty peníze využili dobře.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jan Skopeček a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Zareaguji na svého předřečníka. Má jednu pravdu v tom, že o tom rozhodovali premiéři členských zemí. S tím souhlasím. Také proto říkám, že náš premiér v tom selhal, protože při tak revolučních věcech, jako jsou nové daně Evropské unie, jako je nově možnost se ze strany Evropské unie zadlužovat, si mohl vyjednat něco důležitého pro Českou republiku, jako je zařazení jaderné energie mezi bezemisní limity. Neudělal nic. V Poslanecké sněmovně si nechal dát slabý mandát. Hlasovali jsme o tom, že nemá schválit a nemá souhlasit se společnými evropskými daněmi. KDU-ČSL ho tenkrát v tomto podpořila a slabý mandát schválila. Takže jsme ve výsledku... následek toho je, že premiér nic nevyjednal a Česká republika, respektive parlament to po něm ani díky většině z vás nechtěl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř. Je to zatím poslední přihláška. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se také v krátkosti vyjádřil. Ono už tady dost argumentů zaznělo. Ale vezměte si, plán na obnovu válkou zdevastovaných ekonomik v roce 1948, takzvaný Marshallův plán, představoval finanční objem na dnešní ceny zhruba 200 miliard dolarů. To si vážně myslíte, že ten Evropský fond, který má čítat téměř čtyřnásobek této sumy, to znamená téměř čtyři Marshallovy plány, že opravdu je na boj s covidem? Není to spíš sanace ekonomik, které prostě nefungují? Opravdu se potřebujeme tímhle způsobem zadlužit a aby se z Evropské unie stala unie dluhová? Protože my všichni budeme za ty dluhy ručit. Budou se vybírat společné daně. Tady to jsou základy evropského superstátu, nic jiného to není. Evropská unie se nemá zadlužovat, my nemáme ručit za evropské dluhy. Je to nesmysl a je potřeba to odmítnout. Ano, naše vláda, pan premiér selhali ve vyjednávání. Je to hanebnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nemám tady žádné přihlášky. Končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova? Paní poslankyně? Pan zpravodaj? (Ne). Takže přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž nemám nikoho přihlášeného. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není.

Budeme hlasovat o usnesení. Chci se zeptat poslanců, zdali vědí, o jakém usnesení budeme hlasovat. (Všeobecné ne.) Nevíme. Poprosím pana zpravodaje, jestli by ho ještě... (Zpravodaj reaguje z místa.) Vy jste mi ho dal? Tak já ho přečtu. (Žádost o odhlášení.) Tak já to přečtu a pak odhlásím. Nebo já to udělám najednou, já jsem vlastně multifunkční. (Pobavení v sále.) Já vás odhlásím, zároveň se přihlasme.

 

Hlasovat se bude o usnesení ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci Ministerstva financí ČR k rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o jeho provedení na vnitrostátní úrovni." Ještě dobíhají poslanci, vidím skrz otevřené dveře. Dáme jim prostor.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 88 poslanců, pro 68, proti 19. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

Prosím? (Poslanec Benešík žádá, aby se hlasovalo o jeho usnesení.) Já vás teď neslyším. Pardon? Aha. Proto jsem se ptal, jestli někdo vystupuje v podrobné rozpravě. (Reakce poslance Benešíka.) No, v podrobné rozpravě... Tak jsem se ptal. Ještě jsem se rozhlížel po sále. No tak vy jste ho načítal tedy... No tak jo, když už jste ho jednou načítal v obecné rozpravě... Dobře, dobře. Tak nám ho ještě jednou přečtěte a budeme o něm taky hlasovat. Ale už jste ho načetl jednou v obecné rozpravě, takže to není problém.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Ano. "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby poskytla dostatečný čas pro řádné vypořádání připomínek a návrhů ze strany sociálních partnerů, nevládních organizací a dalších dotčených subjektů před schválením Národního plánu obnovy ve vládě."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozumíme, o čem budeme hlasovat?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 91 poslanců, pro 31, proti žádný. Návrh usnesení nebyl schválen. Tím pádem končím tento bod.

 

A teď máme pevně zařazený bod. Cože říkáte? Ne? Cože? (Reakce v sále. Poslanec Munzar gestikuluje u zpravodajského stolku.) No tak jasně. Já jsem se teď chtěl zeptat do sálu, jestli zahájíme na ty tři minuty. Takže zahájíme. Já jsem neříkal, že začínám pevně zařazený bod za tři minuty. Ani jsem nevyhlašoval pauzu.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu.

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.